Dobrodružství

Věřte nevěřte

čárový kód
čárový kód  

Pro ty zvídavé z vás je tu další díl rubriky, ve které se dozvíte o novinkách vědy a techniky, s nimiž se kromě vědců budete moci brzo setkat třeba i vy. Také vám přineseme různé kuriozity a zajímavosti, rekordy a vtípky. Dneska si povíme něco víc o čárovém kódu. Že už byste si ho na věcech v obchodech ani nevšimli? No, nebýt jeho, tak jsou už tak dlouhé předvánoční fronty v obchodech desetkrát tak delší! 

čárový kód
 Náhled[228x300]  
čárový kód  

M: Nikdo z vás, holky a kluci, si moc nedovede představit nákup zboží v hypermarketu bez čárových kódů. I když já si na tu dobu pamatuji. Paní prodavačka naťukávala ceny do veliké pokladny, která ji nakonec nákup sečetla. Bylo to ale hodně zdlouhavé. A tak když v roce 1932 spatřil světlo světa projekt několika studentů Harvardské univerzity, začalo se blýskat na lepší časy. Projekt předpokládal, že si zákazníci zvolí zboží z katalogu odtržením odpovídajících kupónů z katalogu. Kupóny pak byly dodány skladníkovi, který je vložil do čtečky. Systém pak vydal zboží ze skladu a dopravil k přepážce, kde byl vystaven kompletní účet. Moderní čárový kód, který známe dnes, vznikl v roce 1948 a je dílem sedmadvacetiletého Josepha Woodlanda a Bernarda Silvera. První jejich myšlenka spočívala v použití speciálního inkoustu, který by zářil pro osvětlení ultrafialovým světlem. Jejich kód byl tvořen 4 bílými čárami na tmavém pozadí. Kódování vznikalo přítomností či nepřítomností jedné nebo více čar, čímž se dosáhlo 7 možností. S 10 čárami pak možností už bylo 1 023. Patent na něj získali sice již v roce 1952, ale komerčně se začal používat až v. O 4 roky později se objevil první scanner a první produkt s čárovým kódem mohl projít pokladnou. Vzhledem k tomu, že to bylo ve Spojených státech, nepřekvapí, že tím prvním zbožím byla žvýkačka.

M: Zdá se mi, že není měsíc nebo čtvrtletí, aby se na trhu neobjevily nové inovace počítačů, myší nebo klávesnic. Jako například nedávno, na trhu se objevila klávesnice celá z hliníku. Asi se ptáte, v čem může být lepší než ta umělohmotná. Tak za prvé, je naprosto tichá, takže i ten největší datel není slyšet. Zadruhé, hliník je materiál odolnější vůči bakteriím. Jestli jste jako můj syn, tak ten když se nedívám, je schopen nad klávesnicí i večeřet. Takže není divu, že pod klávesami se shromažďují drobky a s nimi i baterie. Představte si, že podle některých výzkumů se v klávesnicích usazuje dokonce více bakterií než na toaletách. Leštěný hliník ale prý neumožňuje bakteriím, aby k němu přilnuly tak, jako je tomu v případě plastů.

M: Není to tak dlouho, co firma Hitachi představila svého prvního robota s lidskou podobou s názvem EMIEW. Emiew je vysoký asi jako desetiletý chlapec, to je 130 cm, ale váží jako dospělák - 70 kg. Pohybuje se na dvou kolečkách rychlostí 6 km/h a je tak nejrychlejším humanoidním robotem. Dokáže s vámi mluvit, protože zná asi 100 slov a umí reagovat na vaše slovní příkazy. Ty ovšem musí být vysloveny z jednoho metru, protože robot umí odezírat. Je schopen vyhýbat se překážkám a tím předcházet různým střetům.



 
 
 


 
ZpětZpět