Dobrodružství dálek (121)
Dálky byly, jsou a budou lákavé. I ten největší pecivál o nich rád čte, dívá se na ně v televizi nebo si prohlíží mapy a atlasy. Tento seriál čerpá z knihy s názvem Velká kniha objevování Země a je pro ty, kteří o dálkách sní...
V Asii v těch dávných dobách mohou Evropané jen těžko vystupovat jako představitelé nějaké nadřazené kultury, zkoumající méně rozvinuté oblasti. Naopak, např. v Indii a Číně to jsou opravdu spíš "barbaři", za které tam jsou tehdy považováni, a kteří se vydávají na výpravy do říší oslnivého bohatství a často i vytříbené kultivovanosti. Nemůžou tedy "objevovat" Asii tak, jako třeba Ameriku. Přesto právě dobyvatelské tažení Portugalců zahájené po úspěšné plavbě Vasco da Gamy roku 1498 má podobné rysy. Dunění děl před indickým Kalikatem ukazuje, v čem bude mít evropská kultura přednost.
Ale do té doby a ještě dlouho po ní Evropané většinou do Asie cestují jako hosté, nejvíc jako poutníci do Svaté země. Jinam - zejména v západní, tedy Přední Asii zcela ovládnuté islámem - jako hosté často nevítaní. Mnozí na Východ putují za obchodem a znají jeho vnější tvář, oplývající bohatstvím. Ale jsou i takoví, kteří chtějí najít jeho skrytou podobu, řekněme obrazně jeho srdce. A o nich se tím spíš dá říci, že jsou zmámeni dobrodružstvím dálek...
To je i případ prý okouzlujícího italského dobrodruha Lodovico Varthemy. Vedle neprokázané návštěvy portugalského mnicha Pedra de Covilhaa, cestujícího hlavně do Etiopie (řeč o něm už byla a ještě bude), je Varthema prvním Evropanem, který se dostane do nejposvátnějšího města islámu, Mekky. V roce 1503 to ovšem je husarský kousek. Varthema se naučí arabsky a v přestrojení za muslima se vloudí mezi stráž, kterou egyptští vládci poskytnou karavaně poutníků, jíž se říká hadždž. Díky tomu stráví v Mekce tři týdny. Kdyby se přišlo na to, kdo to je, hrozí mu smrt. Vždyť je prvním nemuslimem, který vidí Kaabu - ústřední svatyni islámu.
Vlastně nevíme, jestli je opravdu první. Nicméně je první, kdo ji po návratu popíše. Jenže ještě předtím je jeho převlek prozrazen. V jihoarabském Adenu se totiž zaplete do nějaké paniky a ve stresu zapomene mluvit arabsky. Jako křesťanský špeh je uvržen do vězení - ale znovu má štěstí: Zamiluje se do něj jedna z manželek tamního sultána a dosáhne jeho propuštění.
Pokud se ovšem dá věřit romantickému líčení jeho zážitků v populární knize Itinerario (Popis cesty). Faktem ale je, že později se Varthema dostává do jižní Persie, odkud odplouvá do Indie a pronikne až do dnešní Indonésie, dokonce o několik let dřív než Portugalci. Nakonec se vrací domů, napíše knihu a je pasován na rytíře. Trochu jako v pohádce, že?
Vraťme se teď ke střízlivějším motivům cest do Orientu. V půli 15. století kupec Afanasij Nikitin ze severoruského města Tveru přednese moskevskému velkoknížeti svůj záměr: "popluji do zemí východních po Volze a tam sobolinu i další zboží naše za jejich vyměním".
Roku 1466 se vydává na cestu, a i když putuje spolu s vracejícím se vyslancem z Persie (dnešní Írán, ale mnohem větší), oba pak čeká cesta skutečně dobrodružná. V deltě Volhy u Astrachaně jsou jejich lodi přepadeny tatarskými lupiči a Nikitin přijde skoro o všechno, ovšem protože má zboží na dluh, nemůže se vrátit. Pluje tedy dál po Kaspickém moři, jenže vichr zažene jeho loď na skálu. Trosečníci se ale nakonec zachrání.
Naštěstí už jsou na území Perské říše a Nikitin se pak dostane do Baku v dnešním Ázerbájdžánu, kde uvidí dobývat ropu a používat ji k léčení. Připojí se ke kupecké karavaně a s ní putuje přes celou Persii až na jih, kde průliv do Perského zálivu střeží velké a opevněné obchodní středisko Hormuz. Nikitin se snaží prodat to málo, co mu zbylo, a přitom pilně zaznamenává život okolo sebe. Pak se nalodí a pluje do Indie, kde žije tři roky. Vedle už zmíněného benátského kupce Niccolo Contiho je to jediný jménem známý Evropan, který procestuje indické vnitrozemí ještě před příchodem Portugalců.
Jako kupec má Nikitin smůlu, protože při návratu přes Persii, východní Turecko a Černé moře je na tehdy tatarském Krymu jako ruský špeh o všechno okraden a nevelký kus od domova umírá. Ovšem jako cestovatel navždy vstoupí do dějin.
