Fantazin - Jan Blaha, Králíček
Pozdravy posílám všem, kteří mají rádi psaní, a potom také do knihovny v Přelouči, odkud nám poslali pohádkový příběh, který napsal Honza. Ostatní také můžete psát, jen klikněte na ikonu Fantazin!
Jan Blaha, 9 let, Narozeniny pana králíčka
Jednou, jeden den před narozeninami pana králíčka, se stal zázrak. Nevěříte? Věřte!!! Pan králíček, on se vlastně jmenoval Robert, šel na procházku. Šel a šel až došel do ovocného sadu. Do velikého ovocného sadu, do kterého nikdy před tím nedošel. A to je ten zázrak.
Našel tam spousty, ale spousty jídla. Tolik, že by to celé jeho rodině vystačilo na dvě zimy. Našel tam třešně, jahody, švestky a další ovoce. Vrátil se domů a volal: "Pojďte sem! Pojďte sem! Našel jsem ovocný sad ve kterém je spousty jídla." A tak se všichni vydali na cestu do toho sadu.
Cestou potkaly ptáčátko, které spadlo z hnízda vysoko na stromě a protože neumělo létat nemohlo zpátky do hnízda. Ptáte se kde mělo to ptáčátko rodiče? Na lovu. A tak Robert vylezl na strom a vrátil ptáčátko zpátky do hnízda. A o kus dál potkali pavoučka se zlomenou nožičkou. Nemohl chudáček chodit. A tak ho Robert vzal na ramena.
Najednou jedno ze zaječích dětí, byla to holčička a jmenovala se Líza, spadlo do díry a nemohlo ven. Pavouček řekl Robertovi : "Roberte, já upletu síť a ty ji tam hodíš. Líza po ní potom vyleze na horu." A tak se taky stalo. Pavouček upletl síť a Líza po ní vylezla ven. Konečně dorazili do toho sadu.
Jenomže tam narazili na roj divokých vos. Když už to vypadalo, že to špatně skončí, přiletěly rodiče toho zachráněného ptáčátka a říkají: "Moc vám děkujeme za záchranu našeho syna. Bez Vás by určitě zahynul. A na oplátku teď zase my zaženeme ty vosy." A tak ptáčkové zahnali ty vosy.
Kamarádi konečně v pořádku a bezpečí v ovocném sadu . Všichni se nestačili divit, kolik ovoce tam opravdu je. Ale jak ho dostanou domů? Roberta to napadlo hned. "Nasbíráme proutí a upleteme si nůše a košíky." A taky to tak udělali. Pak nasbíraly všechno ovoce, které mohli pobrat, a vrátili se domů. Když se celí zmožení dlouhou cestou dostali domů, byl už večer a tak šli spát. Hned ráno se pustili do pečení koláčů a dortů a přípravy dalšího jídla . Odpoledne uspořádali, na počest Roberta a jeho narozenin, hostinu jakou svět nikdy předtím neviděl.
