Týden s Evou a Jakubem: Jakub, Eva a vesmír
[Eva a Jakub jsou kamarádi. Děti jako vy. Ale mají oči, které možná vidí víc…
Jakub, Eva a vesmír
„Mám novou hru,“ chlubí se Jakub a vede Evu do svého pokoje. „Je to o vesmíru. Jsou tam astronauti, letí na neznámou planetu. Tam najdou bakterie, co jim škodí a příšery s jedním okem… Počkej, ukážu ti to!“ Jakub zapíná počítač.
„Když mě vesmír moc nebaví!“ přiznává Eva.
„Cože?! To jsi teda…“ Jakub spolkl slovo hloupá. Eva je přece kamarádka.
„To jsi teda o hodně přišla,“ vylepšil větu.
„No, v létě se dívám na nebe. Když jsme na chalupě. To jsou vidět hvězdy, jak padají. A když padá hvězda, máš si něco přát. Pak se ti to splní,“ zasnila se Eva.
„Vážně? Zkusím to. Já bych se chtěl podívat do vesmíru, blíž k těm hvězdám. Vystoupil bych z vesmírné lodi… Jako Bruce McCandless.“
„Kdo to je?“
„To byl astronaut, první člověk, co se v kosmu volně pohyboval. Před dvaceti osmi lety. Měl zádový pohon a odpoutal se od raketoplánu. Byl až sto metrů od lodi!“
„No a?“
„No a… Nechápeš? Byl sám ve vesmíru. Mezi hvězdami! Znáš vůbec nějaké hvězdy?“
„Ale jo. Znám Polárku, Velký a Malý vůz, Kuřátka a Kasiopeu. Taky kometu.“
„Jakou kometu?“
„Tu, co jsme měli o Vánocích nad jesličkami!“ směje se Eva.
„Ty jsi ale…“ Jakub se musí taky smát. „Tak co, zahraješ si tu hru? Podívej, tady si vybereš, kdo jsi, tady zvolíš zbraně…“
„Tak dobře,“ souhlasí Eva. „Ale radši bych se s ufony kamarádila, než je střílela!“
