
V dnešním dalším pokračování se podíváme na jih Evropy - do států, kam jezdíme za sluníčkem.
Spoustu sluníčka si bezesporu užijeme v Itálii. Nesmíme však zapomínat na hornatý sever, kde je klima o něco drsnější. To ovšem není problém pro jeleny, kamzíky a kozorožce, kteří zde žijí. Na rozsáhlých horských loukách můžeme potkat sviště, kteří jsou v dnešní době velmi vzácní. Ovšem ještě větší raritou je kočka divoká, která je předkem naší kočky domácí. V horském pásmu Apeniny, které se táhne od severu k jihu Itálie, můžeme potkat dokonce smečku vlků nebo medvěda. Nás ale nejvíce zajímá, jaké živočichy můžeme pozorovat ve Středozemním moři, které omývá břehy Itálie. Kdo půjde plavat se šnorchlem, určitě uvidí velké množství různých rybiček. Kdo bude mít větší štěstí, může také zahlédnout chobotničku. V Itálii si přijdou na své hlavně sběratelé mušlí, kterých je na plážích mnoho a mnoho. A co vlastně mušle jsou? Jsou to prázdné schránky po mořských mlžích. Jednou z největších je slávka jedlá, mušle může být až 12 cm dlouhá. Nejkrásnější tvary zase tvoří mlži čeledi hřebenatkovití, jejich lastury jsou vějířovitého tvary a různých barev. A zapomenout nesmíme ještě na jednu přírodní raritu, na italské sopky. Jsou to Vesuv, Etna na Sicílii a Liparské ostrovy. Etna je nejvyšší činná sopka v Evropě.
Do Řecka jezdí většina turistů za antickými památkami, ale řecká příroda za nimi nijak nezaostává. Především pak mořská fauna je velice bohatá. Tomu, kdo se rád potápí, se naskytne strhující podívaná na podmořský život. Mezi skalami porostlými korály se pod vodou prohání nesčetné množství ryb, chobotnice a langusty. Poměrně časté jsou zde i mořské želvy, obecně však jsou tyto želvy ohrožené. Běžně se na souši nepohybují, s výjimkou samic, které snáší snůšku na pláži. Želva musí překonat velkou vzdálenost a vyhrabat v písku díru pro snůšku. Poté do ní naklade 80 - 100 vajec. Vylíhlé želvičky se potom musí pomocí vlastních sil dostat zase do moře. Ti, kteří budou kolem řeckých ostrovů cestovat lodí, mají šanci spatřit delfíny hrající si ve vlnách. Delfíni se sdružují do skupin, které mohou čítat až 100 jedinců, většinou se ale počet jedinců pohybuje v desítkách. Protože je delfín savec, který dýchá vzduch, musí se nadechovat nad hladinou. Kdo se pozorně dívá, určitě mu delfíni neuniknou. Řecko však není jen mořský život, ale také uchvacující scenérie horských pásem. Největším pohořím je Pindos, ve kterém najdeme pláně vytvořené ledovcem, hluboké propasti a podzemní jezero. Po skalnatých ostruzích poskakují kamzíci a koza bezoárová. Přežívá zde také několik posledních vlků. Pohoří Olympos je prvním národním parkem Řecka a je chráněno především pro přítomnost řady vzácných druhů rostlin.
Španělsko je zemí mnoha kontrastů. Vyrazit můžeme na slunné pláže, do vysokých hor, do hlubokých zelených údolí, na vysušenou poušť a to zdaleka není vše. Vysokohorská oblast je tvořena pohořím Pyreneje, nížiny se nacházejí podél velkých toků, jako jsou Ebro nebo Duero. Řeky jsou bohaté na ryby. Kdo rád rybaří, může z řeky vytáhnout pstruha či lososa, nebo dokonce vzácnější parmu či jesetera. Mořský lov potom poskytne makrely, tresky, tuňáka nebo langustu. Více na jihu země, kde je tepleji můžeme potkat zástupce severoafrické zvířeny, jako například šakala nebo velké druhy ještěrek. Úplně na jihu, na Gibraltarské skále najdeme jediný druh opice žijící v Evropě - magota bezocasého. Když se posuneme na jihozápad, dostaneme se na rozsáhlé pastviny, kterým se říká dehesas. Ty jsou domovem mnoha milionů tažných ptáků a také orla nebo supa. Po zemi se zde prohání také velmi vzácný rys pardálový. V centrální části Španělska, kde traviny přechází v polopoušť, bydlí další vzácní ptáci - stepokur krásný nebo drop.
Koho můžeme potkat na prázdninách?