Žralok ve středozemním moři?
Jedna moje kamarádka trávila prázdniny u řeckého pobřeží. Po návratu mi vyprávěla, že při koupání na ní z projíždějící lodi volal rybář a ukazoval svůj úlovek. "Bylo to během vteřin, ale myslím, že jsem na lodi viděla žraloka" tvrdila mi kamarádka, je to opravdu možné?
Pro většinu lidí to bývá překvapující, ale podle některých zdrojů žije ve Středozemním moři až 47 druhů žraloků! Většinu tvoří menší druhy, ale potkat můžeme i desetimetrovou potvoru. Takových obřích rozměrů dorůstá žralok obrovský nebo žralok velký. Tyto dva druhy však nejsou člověku nebezpečné, živí se totiž planktonem a malými rybami. Plankton je soubor mikroskopických organismů vznášejících se ve vodě. Žralok tak musí filtrovat vodu, aby z ní mikroorganismy získal. Obvykle plave vodou s otevřenou tlamou, voda mu do ní proudí sama. Plankton se potom filtruje přes kostice v tlamě. Asi nejhojnějším druhem ve středozemním moři je ostroun obecný. Obvykle bývá metr dlouhý, ale může se dorůst i dvojnásobku. Ostrouni jsou opravdu hojní, běžně se vyskytují v hejnech, která mohou čítat až tisíc jedinců. Živí se rybami a běžnými bezobratlými živočichy. Svůj název získal zřejmě podle krátkého špičatého rypce. V celé středomořské oblasti se vyskytuje malý druh žraloka máčka skvrnitá. Občas ho na dně zahlédnou potápěči. Máčky dosahují délky maximálně jeden metr. Tělo je štíhlé a protáhlé, hřbet je posetý množstvím tmavých fleků. Velmi výrazné jsou hrudní ploutve, které se nacházejí za žaberními oblouky.
Velkou senzací je několik potvrzených případů výskytu velkého žraloka bílého neboli lidožravého. V roce 2005 proběhla medii zpráva o pozorování žraloka v Jadranu. U Istrijského ostrova byl pozorován jedním z potápěčů asi 200 metrů od pobřeží. Jedinec byl asi čtyři metry dlouhý. Žralok pouze proplul kolem, potápěčů si nevšímal. Další potvrzené výskyty žraloků bílých jsou hlášeny z vod Itálie a Španělska. Žraloci se vyskytují tam, kde žijí kolonie středomořských tuleňů a na místech s větším množstvím ryb. Útoku žraloka při koupání v moři se však bát nemusíme, obvykle se uvádí asi jeden případ napadení člověka za dva roky. Pravděpodobnost že vás na dovolené překvapí tento dravec je opravdu mizivá.
Ještě přidáme několik fakt o žraloku bílém. Žralok přijímá vodu žábrami, které se na rozdíl od rybích nepohybují. Žralok tak musí být neustále v pohybu, aby nepřestala proudit voda žábrami a žralok se nezadusil. Udušení je nejčastější příčinou smrti, pokud se žralok chytí do rybářských sítí. K lovu používá mimo jiné svůj dokonalý čich, dokáže jím vystopovat 1 kapku krve v 4,6 milionech litrech vody. K lovu také používá čidla vnímající elektrické pole, které obklopuje každého živočicha. Žralok se zdá být dokonalým predátorem, o jeho způsobu života však víme stále velmi málo. Proto vědci stále nedokážou zdůvodnit občasné útoky na člověka.
Nejnovější vědecké studie však poukazují naopak na snižující se stavy těchto tvorů. Podle vědců z Londýna žraloci ze středomoří mizí. Země Evropské unie jsou významnými obchodníky se žraločím masem, nadměrný výlov na mnoha místech způsobil, že hrozí žralokům vyhynutí. Kromě žraločího masa jsou žádané také ploutve, které se vyvážejí do Asie. Problémem je, že jejich populace se obnovují jen velmi pomalu. Žraloci pomalu rostou a dospívají pozdě a mají málo potomků. To vše přispívá k příliš pomalé obnově nízkého stavu žraloků.
