Zima a zvířata
Najednou nás přepadla zima, sněžilo tolik, že se lidé ani nestačili divit. Nepřezuli auta do zimních pneumatik, v mnohých místech nešla elektřina a většina lidí se cítila unavená...
Napadlo mě, jak se asi cítí zvířata? Jak se dokážou bránit zimě? Nevezmou si přeci bundu a čepici jako my. Kde spí, když napadne třicet centimetrů sněhu? Hrozí jim také nastydnutí?
Myslím, že zvířata jsou k tomu, aby zimu přečkala, docela dobře přizpůsobená. Mají totiž, na rozdíl od nás lidí, srst! Ta je chrání, aby se jim zima a vlhko nedostaly na kůži. Některým zvířatům dokonce můžeme závidět! Celou zimu prospí! Leckdo z lidí by to takto rád udělal také.
Zvířata, která v zimě nespí, to s nocováním mají trochu horší. Kdo nevlastní žádnou noru, umí si ve sněhu (nebo přímo na sněhu) vyhrabat a vydupat důlek, kde nocuje. Pokud jsou ale velké mrazy, ani zvířata to pak nemají lehké.
Potravy v zimě moc není, a tak je dobře, když lesníci dávají do krmítek nějakou potravu. Seno, tvrdý chleba, zrní, zbytky zeleniny. To vše pomáhá zvířatům přežít, protože v přírodě nenajdou víc než uschlou trávu a kůru stromů. Predátoři samozřejmě mohou stále lovit, i když ve vysokém sněhu to často není snadné.
Proto, až půjdete do lesa, nehlučte, aby se zvěř neplašila a neztrácela úprkem zbytečně více energie. Vezměte s sebou raději nějakou zeleninu a tvrdé pečivo a položte vše na místo, kde je krmelec. Doufejme, že zima bude milosrdná a nebude nás ani zvěř sužovat silnými mrazy. Příště se na některá zvířata zaměříme a povíme si o jednotlivých zvláštnostech překonávání zimních měsíců.
