Naši mazlíčci a zima
Jak jsme si už minule říkali, zima je tu každou chvíli a nízké teploty nedělají starosti jenom nám lidem. Podívejme se v dnešním díle na to, jak v zimě nejlépe pomoci našim mazlíčkům.
Někteří pejskové mají ze závějí sněhu radost, některým naopak mohou přidělat mnoho starostí. Většinou platí, že velká plemena psů si ráda užívají zimní radovánky. Naopak malí pejsci často mívají problém sněhem vůbec projít. Pokud máte psa, který byl stvořen přímo k pobytu venku, neměly by mu dělat problém ani teploty pod -10°C. Pokud ale máte například krátkosrstého psa, je dobré ho před zimou chránit zateplenou boudou. Bouda by měla být vystlána dostatečným množstvím sena, slámy, starých koberců či bund. Kdo by chtěl dopřát svému psovi opravdový luxus, může mu do boudy pořídit vyhřívanou podložku.
V zimě musíme myslet také na to, aby měl pes dostatečný přísun potřebných živin. Když uhodí opravdu silné mrazy, náš pejsek se musí začít zahřívat sám, takzvaně zevnitř. K tomu aby toho byl schopný, potřebuje dostatečné množství různých látek, například tuků, které si bere z potravy. Další možnost, jak pejska zahřát, jsou různé oblečky a deky. O tom, zda je to pro psy opravdu dobré, se stále vedou dlouhé diskuse. Pozor musíme dávat na to, aby se pes v oblečku nepotil, potom by mohl nastydnout, a právě tomu přece chceme zabránit.
Když napadne sníh a začnou se chodníky sypat solí, nastává problém s tlapkami. Sůl je velice agresivní pro citlivé polštářky na tlapkách, které mohou praskat a pejska potom bolí každý krok. Je proto dobré po každé procházce psům omýt tlapky čistou vodou a namazat třeba indulonou.
A jak zimu snášejí kočky, které pocházejí z teplých krajin? Kočky se samozřejmě nízkým teplotám dokázaly přizpůsobit. Jejich srst je hustá a dobře izoluje a reguluje teplotu. Na zimu je dobré jim zpřístupnit sklep nebo půdu, kde mají možnost najít suché místo na spaní. Větší pozor musíme dávat na bytové kočky, které jsou zvyklé si jen občas odskočit ven. V mrazech by venku neměly zůstávat příliš dlouho a pokud se jim ven nechce, v žádném případě je nenutíme.
Stejně jako psi, i kočky se zahřívají díky spalování živin z potravy. Je proto dobré v zimě zvýšit dávku nebo zkrmovat energeticky vydatnější krmení. Samozřejmě nesmíme zapomínat kontrolovat zda nezamrzla voda v miskách. Jak už jsme si říkali u psů, i pro kočičí tlapky je nepříjemná posypová sůl. Je proto dobré občas ošetřit tlapky.
A co koně, kteří stojí celé dny na pastvinách, není jim zima? Je to možná překvapivé, ale vědci zjistili, že koním je příjemně při daleko nižších teplotách než lidem. Teplotní optimum, tedy rozmezí teplot, kdy se kůň nepřehřívá a není mu chladno, je mezi -6,5°C a +4,5°C. Při těchto teplotách nemusí kůň regulovat svou teplotu zevnitř. Vypadá to tedy, že koně mají zimu a mrazivo rádi.
Přesto je potřeba koně v zimě lépe krmit, aby mohl v pohodě tvořit svoje vnitřní teplo. Různými testy se zjistilo, že seno, které kůň sežere, při rozkladu ve střevech tvoří velké množství tepla. Proto koně, kteří jsou na pastvinách vystaveni vánicím, dešti a podobným vrtochům počasí, by měli mít celodenní přístup k senu, které je "zahřeje zevnitř".
Naši koně jsou také samozřejmě chráněni kvalitní zimní srstí. Jedinci, kteří jsou celodenně na pastvině, jsou opravdu chlupatí jak medvědi. Takového koně nesmíme přivést do vyhřívané stáje, začal by se potit a mohl by nastydnout. A co když chceme jít s koněm pracovat ven a je silný mráz? V tomto případě bychom si měli dát pozor na dobré rozehřátí koně, jinak hrozí poškození svalů a kloubů. Je proto dobré na začátku hodiny koně alespoň deset minut krokovat a několik minut lehce klusat. Potom můžeme v klidu pracovat na náročnějších cvicích. Na konci hodiny bychom měli koně zase nechat krokovat, aby pomalu vychladl. Zdraví koně nemají problém zimu v pohodě zvládnout. Větší pozornost věnujeme nemocným a starším koním. Ty můžeme například dekovat a přidat jim nějaké vitamíny a hodně sena.
