Sníh a voda
Letos se zima po dlouhé době ukázala v plné síle. Naše republika je už po týdny zasypána nekončící sněhovou pokrývkou, ze střech visí dlouhé rampouchy a venku nám jde od úst pára. Z čeho se vlastně sníh skládá a kde se bere?
Většina z vás určitě ví, že sníh je vlastně voda v pevném skupenství. Pojďme si tedy povědět nejdříve něco o ní. Voda je jednou s podmínek života na Zemi, bez ní by žádný nebyl. A možná i proto je jí na Zemi obrovské množství. Většina je v oceánech, asi 97 % veškeré vody, v ledovcích jsou vázána asi 3 % a zbytek se nachází v řekách, jezerech, v půdě atd.
Nesmíme zapomínat, že voda tvoří i naše těla, může tvořit až 65 % naší váhy. To znamená, že například dospělý muž vážící 70 kg má v těle až 42 litrů vody. A k čemu voda v těle slouží? Pomáhá nám udržovat stálou tělesnou teplotu, díky vodě mohou v těle probíhat různé chemické reakce, mnoho vody máme také uvnitř našich buněk.
Voda se v přírodě nachází ve třech skupenstvích - kapalném, pevném a plynném. Nejvíce vody se nachází ve skupenství kapalném, tedy v oceánech, řekách, jezerech atd. Oceány a moře tvoří voda slaná, která má jiné chemické složení než voda sladká. Obsahuje velké množství soli a některé plyny. V plynném skupenství najdeme vodu v atmosféře ve formě vodní páry. Vodní páru můžeme pozorovat například když maminka připravuje oběd a voda v hrnci se začne vařit. Bílý oblak unikající pod pokličkou je vodní pára.
Když se pára přeměňuje zpět na kapalinu, děje se tak ve vyšších vrstvách atmosféry, tvoří se mraky, oblaka a dešťové nebo sněhové srážky. A konečně se dostáváme k pevnému skupenství, kdy voda tvoří led nebo sníh. Sníh je tvořen miliony a miliony sněhových vloček, což jsou maličké ledové krystalky. Ty mohou mít různý tvar, nejčastěji jsou to šestiramenné hvězdicky. Tyto krystalky procházejí v mracích různými změnami, pokud je tam teplota vzduchu pod bodem mrazu, dopadnou na zem jako sníh. Pokud se sníh začne hromadit na zemském povrchu, tvoří tzv. sněhovou pokrývku. Největší zaznamenaná hloubka sněhové pokrývky dosahovala 11 m, byla naměřena v Kalifornii v roce 1911.
Led v přírodě najdeme především v podobě ledovců, které vznikají přeměnou nahromaděného sněhu za velkého tlaku. Ledovce dělíme na pevninské a horské. Pevninské se rozkládají v relativně rovinatém terénu, zatímco horské ledovce se plazí ve výškách. V současné době najdeme ledovce např. na Islandu, Aljašce v Grónsku a v Alpách.
V souvislosti s vodou se také často zmiňuje pojem koloběh vody. Pojďme si vysvětlit, co to je. Když delší dobu sledujeme nějakou vodní plochu, například řeku nebo jezero, může se nám zdát, že je zde stále stejná voda. Průtok je pomalý a výška hladiny se mění jen málo. Ve skutečnosti se ale voda stále obměňuje. Dešťová voda se slévá do potoků, nebo se vsákne do podzemí. Potoky a potůčky vtékají do jezer a zase je opouští prostřednictvím řek, potoků a podzemních vod. Voda z řek se postupně dostane až do moří a oceánů.
Za působení tepla ze slunečních paprsků se z volné hladiny moře vypařuje a stoupá na oblohu. Zde může tvořit oblaka. Ve vyšších vrstvách atmosféry, kde je zima, voda opět zkapalní a může se vrátit na zem v podobě srážek. Jak už jsme si říkali, srážky mohou být sněhové, ty se potom hromadí např. na ledovcích, nebo dešťové. Dešťové srážky odtékají do potoků a jezer. A jsme zase na začátku. Tento koloběh je nekonečný a ve skutečnosti žádný začátek nemá. Voda stále obíhá dokola. Někde se může zdržet déle, například v organismech, ale časem se i ta vypaří a vrátí do atmosféry. Voda je jedním z našich bohatství, které musíme pečlivě chránit.
