A je po létě. Konec jahod a malin a broskví a melounů… Začátek podzimu ale není chudý na dobrůtky, které připravila příroda.
Hned koncem srpna a začátkem září můžete najít ostružiny. Ty nejenom, že jsou dobré, ale jsou navíc důležitým zdrojem vitaminu C. Jsou i bohaté na karoteny a silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů. Starším lidem s cévními problémy pomáhají látky obsažené v ostružinách, listy zase působí protizánětlivě. Čaj z listů pomáhá při nachlazení, kašli a rýmě.
Dalšími typickými plody raného podzimu jsou jablka, hrušky a ořechy.
Jablka jsou sladká a šťavnatá, můžeme je jíst rovnou nebo z nich vyrábět mošty a džusy, kompoty nebo čaje. Nebo je i šetrně nasušit a tak si zachovat cenný zdroj vitamínů, minerálů a bílkovin v nich obsažených. Jsou to vitamin C, antioxidanty, které chrání DNA v lidských buňkách a snižují riziko vzniku rakoviny, mají potřebnou vlákninu. Chrání mozek před Parkinsonovou či Alzheimerovou chorobou (to jsou nemoci, postihující pohyb, paměť a zdravý úsudek nemocných).
Další chutné a šťavnaté plody jsou hrušky. Nejenom, že jsou dobré, ale mají i nezanedbatelný výskyt vitaminu B pod slupkou! Takže je rozhodně nevynechejte ve svém jídelníčku.
Ořechy máme hodně rádi, pokud na ně ovšem nemáme alergii. V našem článku mám na mysli hlavně vlašský a lískový, a můžeme sem i zařadit mandle. Ořech je obecně jednosemenný suchý plod.
Vlašské ořechy jedli lidé už v neolitu! Je velice výživný, obsahuje až 70% tuků a to hlavně velice zdravé nenasycené mastné kyseliny. Obsahuje také nasycenou mastnou kyselinu omega -3, která podporuje u dětí rozvoj mozku a působí blahodárně proti vzniku arterosklerózy (proti ukládání tukových látek do cévní stěny, což může způsobit infarkt nebo cévní mozkovou příhodu). A navíc je bohatý na vitaminy E, B1 a B6. A na minerály horčík, měď a zinek. Takže se po psychické stránce budete dobře cítit a navíc budete mít krásné vlasy, kůži a nehty.
Líska obecná je keř, z kterého lze využít skoro vše. Chutné plody (oříšky) máme rádi v čokoládách a dalších cukrovinkách, ale líska je využitelná i v kosmetice a malířství. Dřevo je pěkně měkké a proto je využitelné v řezbářství a košíkářství. Listy se využívali v lékařství, sbírali se v červenci, protože obsahují silici, třísloviny, sacharidy a další látky, které pomáhají hlavně protiprůjmově, močopudně a mají léčivý účinek při zánětech střev. Používala se však hlavně dříve v lidovém léčitelství.
Nesmíme ale zapomenou ani na volně rostoucí šípky nebo dlouho přehlížený rakytník.
Znáte krásné červené plody, které rostou na pichlavém keři. Ale stojí za to jejich trny překonat a nasušit si tento planý plod. Je totiž plný vitaminu C. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitamínu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradontóze a onemocnění dásní. A samozřejmě určitě dobře víte, že šípkový čaj pomáhá, když hrozí nemoci jako je chřipka, rýma a bolest v krku. Potom ho pijte pravidelně!
Rakytník řešetlákový pochází původně z Ruska. Již dávno ho lidé využívali k léčení na Sibiři, v Mongolsku a Číně. Vysoce si ho cenili v tibetské medicíně. Obsahuje totiž spoustu vitamínů - A, B, C, D, E, K a aminokyseliny, které potřebujeme k udržování a obnově svalů, šlach a kůže. Účastní se na tvorbě hormonů. Z rakytníku se může použít olej, šťáva, džem apod. Je dobrý na kůži např. k hojení ran, vnitřně je dobrý na nemoci jater, žaludeční a střevní sliznici nebo pomoc proti bakteriím a virům.
Jak vidíte, začátek podzimu nemusí znamenat konec chutných radovánek – jsou tu navíc hrozny, blumy, švestky a houby. Na ty se zaměříme v dalším díle Zázraků přírody.