Čtrnáctý Miloš

Miloš Čtrnáctý

Miloš Čtrnáctý

24. 2. 1882 Kralupy nad Vltavou 20. 4. 1970 Praha
novinář, publicista, prozaik

M. Čtrnáctý patří k představitelům, kteří se zasloužili o zahájení rozhlasového vysílání u nás v roce 1923. Vystudoval Gymnázium v Praze v Žitné ulici, kde jedním z jeho učitelů byl A. Jirásek a spolužákem J. Hašek; absolvoval abiturientský kurz, rok pracoval ve smíchovské záložně a pak odjel do Berlína, kde se učil vedení německé obchodní korespondence. V roce 1902 nastoupil do redakce časopisu Čas (vedeného J. Herbenem) a novinářem pak zůstal po celý život, a to i během svého působení v rozhlase a v divadle (v letech 1904-1942 byl kulturním referentem deníku Národní politika). Svým založením tíhnul k osvětovému pojetí kultury, k prosazování pozdně romantických a obrozeneckých tradic. V roce 1919 vstoupil aktivně do dramatických politických událostí - byl vedle Rudolfa Deyla staršího jedním z nejdůležitějších strůjců záboru Stavovského divadla, které do té doby působilo jako divadlo německé. V roce 1922 se na Čtrnáctého obrátil ing. Eduard Svoboda a požádal ho o spolupráci. Toto setkání se ukázalo osudové jak pro osobní život redaktora M. Čtrnáctého, tak pro vznik rozhlasového vysílání v našich zemích. Oba podali společně žádost o udělení koncese na první radiofonické vysílání na území Československa a ve spojení se společností Radioslavia pak založili společnost Radiojournal. Ta byla ustavena 7. června 1923, tedy v době, kdy již probíhalo vysílání z kbelského stanu (od 18. 5. 1923). 

Podílníky společnosti se stali mimo jiné také někteří členové Spolku českých novinářů, v němž byl Čtrnáctý od roku 1921 členem spolkového výboru. Čtrnáctý byl poté dlouhodobě členem Jednatelského sboru Radiojournalu (do roku 1940), kromě toho sehrál v samých začátcích vysílání významnou roli při utváření programu - od 1. 6. 1923 do 31. 3. 1927 působil ve funkci šéfa programu. Měl za úkol "jednati s účinkujícími pro Radiojournal, stanoviti denní program, avizovati jeho publikaci a dohlížeti na provoz v ateliéru vysílací stanice". Přes všechny výhrady, které si programová činnost M. Čtrnáctého později vysloužila, zůstává faktem, že jako první programový šéf orientoval své úsilí na podporu náročného uměleckého obsahu vysílání, usiloval o to, aby program neupadl do podbízivé zábavné role. 

V září roku 1923 založil Čtrnáctý rozhlasový věstník Radiojournal a stal se jeho prvním šéfredaktorem. V březnu 1925 v něm napsal: "Rozhlas je instituce demokratická, a proto nesmí sloužit jen určitým vrstvám, nýbrž musí mít program co nejširší. Zásadou při něm je: každému něco." 

V tomto duchu Čtrnáctý koncipoval základní složky vysílání, které tak už tehdy v hlavních obrysech odpovídaly dnešní podobě programu. V prosinci 1924 zavedl vysílání zpráv České tiskové kanceláře, odstartoval pravidelné pořady hudební, o něco později slovesné, byl iniciátorem prvního sportovního přenosu (boxerské utkání 2. 8. 1924) a přenosu operního představení ze scény Národního divadla v roce 1925. Na základním rozvržení jednotlivých rozhlasových funkcí a typů pořadů se jeho tvůrci poměrně rychle shodli. Sporné momenty se však posléze objevily v názorech na míru zábavnosti programu. 

V prvních dvou letech působení v roli programového šéfa věnoval M. Čtrnáctý pozornost především hudebnímu programu. Zpočátku nechoval přílišnou důvěru v možnosti uměleckého slova zprostředkovaného rozhlasovým vysíláním. Výraznější nástup tohoto oboru se váže až na příchod hlasatele Adolfa Dobrovolného (1925). Při tvorbě hudebního programu těžil Čtrnáctý ze svých bohatých osobních kontaktů a přivedl před mikrofon řadu předních hudebních interpretů - instru-mentalistů i pěvců. Pořady obsahovaly kvalitní výběr z repertoáru vážné hudby. Ve snaze zachovat vysokou kvalitu hudebních relací vyloučil však a priori některé žánry jako nízké a málo zušlechťující. Neuznával např. lehkou taneční hudbu, pohrdlivě se zmiňuje o jazzu. Konzervativní skladba hudebního programu se stala předmětem kritiky jak ze strany vedení Radiojournalu, tak veřejnosti. Když byl v roce 1926 do role vedoucího hudebního odboru angažován mladý profesor pražské konzervatoře dr. Jaroslav Krupka, který se stal kritikem podoby hudebního vysílání, M. Čtrnáctý za půl roku po sérii neshod na svou programovou funkci rezignoval. 

Po naplnění úctyhodného zakladatelského činu Čtrnáctý z programové práce brzy odešel. Představitelé jeho generace otevřeli cestu dalším, těm, kteří rozhlasové vysílání dále rozvíjeli a zdokonalovali. 

Další aktivity: M. Čtrnáctý se po jistou dobu věnoval divadelní dramaturgii, a to v žánru operety. V roce 1929 se jako tajemník divadelního podnikatele Jeřábka stal spoluzakladatelem divadla Velká opereta a v r. 1934 i jeho dramaturgem; podílel se také na založení zpěvohry v pražském divadle Varieté. Publicistická a literární činnost: Vzpomínkové stati věnované rozhlasovým začátkům, mj. Činohra v Čs. rozhlase v letech 1923-1926 (Kapitoly z dějin rozhlasu) Rukopisné vzpomínky M. Čtrnáctého jsou uloženy v Archivu ČRo. Autor povídek a románů z pražského prostředí Hříchy mládí, Zlatá paleta, Pod jižním nebem, Ženy a milenky, Slečna guvernantka aj. 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas