Chalupa Dalibor

Dalibor Chalupa - Foto:  Archiv ČRo

Dalibor ChalupaFoto:  Archiv ČRo




27. 1. 1900 Letovice, okr. Boskovice - 14. 6. 1983 Praha
dramatik, dramaturg, teoretik, básník

Dalibor Chalupa představuje jednu z kmenových osobností rozhlasového slovesného vysílání. Jeho rozhlasová dráha pokrývá dlouhých 40 let počínaje rokem 1930, prochází všemi dramatickými zvraty a peripetiemi, jež rozhlas za ono období potkaly. 

Chalupův profesní start poznamenaly nejpodstatněji dvě okolnosti. Tou první bylo, že dozrával v inspirativním prostředí brněnské literární avantgardy. Spolu s L. Blatným, Č. Jeřábkem, F. Götzem a J. Wolkrem založil v r. 1921 Literární skupinu a její měsíčník Host, do kterého hojně přispíval. Tato zkušenost ovlivnila jeho poetiku, jeho tehdejší příklon k básnické tvorbě. Druhou určující okolností byl fakt, že po vystudování Učitelského ústavu v Brně (1914-1918) víc než deset let učil na brněnských obecných a měšťanských školách. Tato praxe nepochybně umocnila Chalupovy povahové vlastnosti, mezi nimiž pamětníci vždy zdůrazňovali vlídnost, trpělivost, nekonfliktnost, někdy i plachost, ale také ústupnost a nepříliš pevnou zásadovost. Bez těchto osobních charakteristik by však nebylo vůbec představitelné, aby člověk v prostředí rozhlasu po takovou dobu všechny historické eskapády přežil. Chalupa přečkal v rozhlase období Mnichova, německou okupaci, rok 1948, padesátá léta s jejich zploštěním a omezením dramatického vysílání, konec padesátých let a léta šedesátá s jejich rozšířením tvůrčího prostoru, rok 1968 a následující nástup "normalizace", která přinesla opětovné okleštění svobodné tvorby. Do důchodu odešel v roce 1971, nadále však s rozhlasem spolupracoval. 

Spolupráci s brněnskou stanicí zahájil jako externista v r. 1928, od 1. dubna 1930 pak nastoupil jako tajemník literárního oddělení. V letech 1934-1945 byl šéfem literárně-dramatického oddělení brněnské rozhlasové stanice. Ve 30. letech se zde vytvořila velmi příznivá tvůrčí atmosféra. Určily ji především výrazné osobnosti brněnského kulturního světa, mezi nimi především L. Blatný, F. Kožík a J. Bezdíček (poslední dva jmenované D. Chalupa do rozhlasu přivedl). 

Tato sestava tvůrců, vedená vstřícným ředitelem Slavíkem, dosahovala v té době v oblasti slovesné tvorby prokazatelnějších výsledků nežli konzervativní pražský Radiojournal. Rozhlasový literárně-dramatický program brněnského studia ve 30. letech byl zásluhou trojice Chalupa-Kožík-Bezdíček avantgardou v kontextu celého Radiojournalu. Chalupa se stal v té době především v úzké spolupráci s J. Bezdíčkem průkopníkem nové podoby rozhlasového pásma. Pracovali novátorsky se střihem, kompozicí, inspirovali se postupy současného filmu, využívali pestré kombinace vypravěčských partů s úryvky novinových článků, dopisů, zvuků a hudby. Do dějin rozhlasového vysílání se zapsala především Chalupova díla z první poloviny 30. let - životopisná pásma věnovaná P. Křížkovskému (1935) a J. Resslovi, dále žánrový obrázek Na tom našem dvoře aneb Dvorní pěvci (1930). Chalupa se věnoval rovněž formě pásem literárně-hudebních, natáčel rozhovory s moravskými literáty, psal a natáčel vlastní fejetony. Vedle toho působil velmi často v roli reportéra v nápaditých a inovačních reportážích. Má zásluhu na prvém uvedení V + W v rozhlase (v přenosu Ostrova Dynamit z brněnského představení, 1931), na zařazení Burianových voicebandů i na uplatnění režiséra Jindřicha Honzla v brněnském studiu. Byl také jedním z účastníků zahájení pravidelného esperantského vysílání z Brna Verda Stacio dne 31. května 1932. 

Soustavnou péči rozhlasové dramatice začal Chalupa věnovat v roce 1945 po svém příchodu do Prahy do funkce šéfa literárního odboru. Do roku 1948 byl členem několika porot v soutěžích na původní rozhlasové hry, později se věnoval budování fondu adaptací divadelního dramatického odkazu. Byla to tendence, která se záhy po roce 1948 ukázala jako jediná schůdná. Díky Chalupovým rozhlasovým úpravám zůstává dodnes v rozhlasovém archivu uchováno mnoho základních titulů domácí i světové klasiky, vedle toho jsou jeho zásluhou dokumentovány i špičkové herecké výkony té doby. 

V roce 1951 byl z funkce sesazen po kritice, jíž se mu dostalo ze strany tehdejších kádrováků. Vytýkali mu nedostatečnou uvědomělost a nedůsledné ideové vedení kolektivu. Od tohoto okamžiku se Chalupa stal řadovým dramaturgem a zůstal jím až do svého odchodu do důchodu, s výjimkou drobné epizody v roce 1963, kdy byl na několik měsíců pověřen organizačním a provozním vedením dramaturgie. Během více než dvacetileté etapy zůstal pečlivým dramaturgem, soustředěným převážně na klasický dramatický odkaz. Byl také autorem úprav, dramatizátorem či překladatelem. Jen výjimečně vstupoval do sféry současného divadelního dramatu - M. Stehlík Mordová rokle (1955), V. Nezval Manon Lescaut (1961), P. Karvaš Půlnoční mše (1964). Do znovuoživlého proudu původní rozhlasové hry, který nastal v 60. letech, se však již významněji nezapojil. 

Hlavní přínos Chalupovy rozhlasové práce tkví v období jeho brněnského působení, kdy se stal inspirativním duchem a podněcovatelem nových vývojových trendů rozhlasové tvorby, zejména pásma. 

Z další tvorby:
Dramaturgie rozhlasových adaptací divadelních her: J. K. Tyl Fidlovačka, A. Jirásek Lucerna (obě 1951), Pan Johanes, J. K. Tyl Paličova dcera, A. N. Ostrovskij Výnosné místo (všechny 1952), E. Rostand Cyrano z Bergeracu (1955), P. Calderón Zalamejský sudí (1961), W. Shakespeare Othello (1950), Zimní pohádka (1960), Bouře (1961), Cymbelín (1963), H. Ibsen Divoká kachna (1966), L. Pirandello Diplom (1978). Rozhlasové úpravy divadelních her: A. Jirásek Lucerna (1951), G. Preissová Gazdina roba (1953), B. Brecht Galileo Galilei (1958), F. Hrubín Srpnová neděle (1960), G. E. Lessing Moudrý Nathan (1960), Moliere Škola pro muže (1961), A. Jirásek Vojnarka (1966), Mrštíkové Maryša (1967), K. Čapek RUR (1968), S. K. Macháček Ženichové (1973). Dramatizace: A. Branald Lazaretní vlak (1970), V. Mrštík Pohádka máje (1973). Dokumentární kompozice: U kolébky rozhlasové hry (1963), Věčně bude žít (1962). Režie: Moliere Škola pro muže (1961). Mimorozhlasová činnost: 1940-1941 přednášel estetiku dramatu na brněnské konzervatoři; 1940-1942 režisér Svobodného divadla v Brně, přednášky na AMU a Fakultě žurnalistiky UK v Praze. Básnická tvorba: Brázdy v duši, Duhové poledníky, Promlčené výzvy, Šťastný nový rok (verše pro děti). 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas