Stárková Blanka PhDr.

9. 10. 1944 Praha
redaktorka, publicistka, moderátorka, dramaturgyně, překladatelka

Curriculum vitae Blanky Stárkové vypovídá o mnohostrannosti jejích zájmů: maturovala na Střední uměleckoprůmyslové škole, poté se rozhodla pro španělštinu a výtvarnou výchovu na FF UK a nakonec absolvovala Fakultu žurnalistiky. Žurnalistika vyhovovala jejímu temperamentu a pohotovosti, filologická studia ji naopak nutila nezůstávat na povrchu, ale pronikat do hloubky zvoleného tématu. Tyto základní předpoklady určily směr i úroveň jejího působení v rozhlase. Datuje se od r. 1971, kdy začala pracovat v Zahraničním vysílání; téměř dvacet let připravovala a moderovala pořady pro Latinskou Ameriku. V roce 1990 přestoupila do literární redakce HRLDV, kam přišla vybavena nejen profesionálním vztahem ke krásnému písemnictví, ale také dlouholetou úspěšnou překladatelskou praxí - na svém kontě má na dvě desítky překladů ze španělské a iberoamerické literatury. Je členkou Obce překladatelů a Syndikátu novinářů. Jako redaktorka literární redakce se od začátku 90. let podílela na přípravě Četeb na pokračování - J. Gracq Balkon v lese (1991), A. Carpentier Ztracené kroky (1996), J. Bédier Román o Tristanovi a Izoldě (1997), F. Kafka Proces (1998), M. Proust Swannova láska (1999); Schůzek s literaturou - P.H. Cami Minikomedie (1990); Stránek na dobrou noc a dalších kmenových pořadů redakce. 

Od svého příchodu k "literátům" se energicky zasazovala o to, aby vedle tradičních žánrů, postavených výhradně na uměleckých artefaktech, vznikaly v rámci literární redakce i pořady kulturně-publicistické: rozhovory, recenze, polemiky apod. Za zaběhnuté praxe však byla přítomnost neškoleného hlasu či spontánního projevu v literárním pořadu značně odvážná a představa skutečně živého slova (live) neměla daleko do utopie i v rámci celé stanice. Spolu s tím, jak se tato tabu přestávala respektovat, rozšiřoval se i tematický okruh pořadů; pro některé byl pak rámec literární redakce příliš těsný. Tento trend podnítil užší a nápaditější spolupráci jednotlivých redakcí a přivedl před mikrofon mnoho vynikajících specialistů v různých oborech. Někteří, jako Alexandr Stich, Otto Urban, Václav Bělohradský, Jan Royt, Josef Opatrný, Jiří Pelán, Václav Jamek a další měli rozhlasovou premiéru právě v pořadech B. Stárkové. Ve vysílání Vltavy začaly v průběhu 90. let nacházet prostor nové programové řady, jako Sympozion (mezioborová debata či polemika), Ex libris (zpravidla rozhovor nebo recenze s ukázkou), Obrazy noci (popůlnoční relaxační dvouhodina), Zpráva čtenáře a postupně byly položeny základy pravidelného kulturně-publicistického vysílání stanice. Jejich garantem se později stala nově vzniklá redakce kultury. V roce 1992, kdy připravila B. Stárková Měsíc španělské kultury, začala další etapa v profilaci stanice Vltava. I tento programový trend se velmi dobře osvědčil. Měsíce (Týdny, Dny) různých národních kultur: britské, německé, francouzské, slovenské apod. otevírají mimo jiné nové možnosti spolupráce a kontaktů nejen se zahraničními rozhlasy, ale také s kulturními a společenskými institucemi. 

B. Stárková iniciovala i dvoudenní vysílání k 500. výročí objevení Ameriky. Jeho vyvrcholením byla několikahodinová kompozice literárních textů, hudby, rozhovorů a polemik pod názvem Utopie Nového světa (1992), která se stala předzvěstí pozdějších tzv. Stylových večerů (v současném programovém schématu Páteční večer). Jeden z prvních věnovali autoři B. Stárková a J. Kamen katedrále sv. Víta (1994). Tvůrčí tandem Stárková-Kamen také připravil a za spolupráce dalších redaktorů (mj. i brněnského T. Sedláčka) a programově-provozních pracovníků stanice realizoval několik celodenních projektů s posluchačskou soutěží. První v řadě byl Den v pařížské kultuře (1995), po mimořádně příznivém ohlasu následovaly Den ve vídeňské kultuře (1996), Portugalsko - země objevů (1998), Švýcarsko - malá země mnoha zemí (1998) a další. Spolu s J. Kamenem uvedli do vysílání také Víkendovou přílohu Studia (později stanice) Vltava, za kterou získali novinářskou Cenu křepelek (1996). Výrazný podíl na dynamických proměnách charakteru vysílání přivedl B. Stárkovou nejprve do funkce dramaturgyně slovesných pořadů a později šéfredaktorky stanice Vltava (1999-2002). Nadále se energicky zasazovala nejen o oživení programového profilu stanice, ale také o její výraznější propagaci a sebevědomější reprezentaci v mimorozhlasovém kontextu. 

V současné době je členkou týmu redakce dokumentu a speciálních projektů. Za pořad Bojiště z roku 1866 získala spolu s Wandou Dobrovskou 1. místo v soutěži Média na pomoc památkám (2007). Výběr překladů ze španělštiny: J. Cercas: Vojáci od Salaminy, J. Cortázar: Výherci, M. Delibes: Podobenství o trosečníkovi, G. G. Márquez: Láska za časů cholery, Na paměť mým smutným courám, Zpověď trosečníka, J. Marías: Srdce tak bílé, Všechny duše, A. Posse: Evita, Psi z ráje, Z. Valdésová: Každý den nic. 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas