Hodnocení letošní přehlídky Bilance

17. červen 2014

XXII. ročník přehlídky rozhlasové umělecké slovesnosti proběhl na Ždáni mezi 3. a 5. červnem 2014. Skutečnost, že přehlídka není soutěžní, vybízí k tomu, aby na ní autoři prezentovali nejen pořady, které považují za mimořádně zdařilé a reprezentativní, ale i takové, nad kterými vyvstávají otázky. Diskuse by měla pomoci na ně odpovědět.

První den poslechů nastolil jako převládající téma otázku režie a obsazení literárního pořadu, kde hlavním hercovým úkolem je nalezení stylu, dynamiky a rytmu literárního textu. Režisér pak má velkou odpovědnost ve výběru vhodného interpreta.

To se podařilo v případě četby Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka obsazením Oldřicha Kaisera (režie Markéta Jahodová), který svým zdrženlivým způsobem posílil literární kvality slavné předlohy a odtáhl posluchačovu pozornost od zavedené interpretace populárních sekvencí románu k jeho smyslu. V diskusi ovšem padla i otázka, zda u jednou osvědčeného interpreta nedochází k přílišnému obsazování do různých pořadů a tím pro posluchače i ke stereotypu.

Toto nebezpečí nastává zejména u výrazných herců s nezaměnitelným projevem, jako je třeba Bára Hrzánová. V případě literárně vysoce zajímavé prózy Janet Frameové Laguna režisérka Hana Kofránková vybudovala výkon vynikající herečky sklouzla na hraně četby, vyžadující vypravěčský odstup, a role (mentálně retardované hrdinky). Extrémně výrazným výkonem ovšem herečka zatlačila podstatu sdělení paradoxně do pozadí.

Podobně posunutá byla i povídka norského autora Johana Harstada Airbag, kde rozhlasově zkušený interpret Michal Zelenka zvolil nepřiměřeně psychologizující tón, neodpovídající stylu současné povídky ( režie D.Dudík). Na tomto – i některých dalších – pořadech se výrazně projevilo, jak obtížná disciplína je v rozhlase prosté čtení – i jak sugestivní může být, když se podaří. Z těch sugestivních zážitků je možno jmenovat povídku německého židovského spisovatele z Plzně Oskara Bauma Milenec , která jako literární objev Dominika Mačase obohatila vysílání k výročí vypuknutí 1. světové války. Drastický příběh sdělil režisér Miroslav Buriánek ve dvou hlasech ( Jan Maléř, Apolena Veldová) jako drsnou baladu o zničující lásce. Silným zážitkem byla i četba prózy Klary Janezové Oféliin hlas v režii olomouckého Tomáše Soldána, který dovedl herečku divadla v Šumperku Olgu Kaštickou k sugestivnímu zážitku.

Poslechy a diskuze na rozhlasové přehlídce Bilance 2014

Silným rozhlasovým prostředkem je autorská výpověď, ať v podobě čtení vlastního textu ( Radúza z Č.Budějovic, Arnošt Goldflam a básník Vít Slíva z Brna) nebo vyprávění v literárních dokumentech ( Osudy Otmara Olivy nebo Milostivá léta Rostislava Valouška, obojí z Olomouce). Slyšeli jsme i ukázku nového formátu Minutových pohádek ( O třech babkách Marky Míkové v dramaturgii Renaty Venclové), v tomto případě spojených i s autorským herectvím a hudbou, kde se podařilo vytvořit tři originální, dětem blízké hrdinky. Ukázkou nového formátu byla i malá hra na posluchačský námět z Českých Budějovic, projekt režiséra Luboše Koníře. Tento interaktivní projekt udržuje dramatický žánr na regionální stanici a zasluhoval by si větší pozornost programového vedení Českého rozhlasu, lepší finanční podporu a zřejmě i spolupráci více regionů.

Nejnáročnější je literární tvorba pro stanici Vltava, která si klade za cíl posluchačům literaturu nejen zprostředkovávat, ale i vykládat. K takovým pořadům patří básnická Důvěrná sdělení, kde tým autorů z řad literárních komparatistů nahlíží poezii v rámci eseje, jež sama o sobě je literární kvalitou. Pevné místo v programovém schématu mají hodinové Schůzky s literaturou, které umožňují i pokusit se o formu literárního feature ( Život a dílo romantika Jeana Paula autorky Marie Hammerich-Maier). Na Vltavě se také nejvíc e a nejčastěji pracuje se zvukem originálního jazyka literárního díla – tyto posluchačsky náročné pořady rovněž patří do zadání rozhlasu veřejné služby.

Velké rozhlasové drama zastupovala letos vítězná hra z rozhlasové soutěže k 90. výročí Č.rozhlasu – Martin Františák: Průtrž ( dramaturgie Renata Venclová a Martin Velíšek, režie Natália Deáková). Jde o svrchovaně dramatický ( v tomto smyslu konzervativní) tvar, inspirovaný jednou z největších kriminálních afér 90. let – obchodu s lehkými topnými oleji. Příběh i jeho inscenace ukazuje, jak podvod a lačnost zisku zničí společenství nejen jedné rodiny, ale celé obce i regionu.

Poslechy a diskuze na rozhlasové přehlídce Bilance 2014

Organizátoři Bilance rádi uvítali na poslechu místopředsedu Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka i programového ředitele Českého rozhlasu René Zavorala, dramaturga stanice Vltava Martina Velíška i projektovou dramaturgyni Kristinu Žantovskou a šéfrežiséra Aleše Vrzáka. Postrádali jsme v diskusi hlas Dvojky, která je vedle Vltavy druhým největším vysílatelem slovesných uměleckých pořadů. Milým hostem byla překladatelka Clary Janezové Adriena Krásové i studenti a vyučující FF UK. Na závěr snad mohu konstatovat, že tým slovesných redaktorů a dramaturgů sdružených v Centru výroby je skupinou tvůrčích lidí, kteří jsou si vědomi žánrů i cílových posluchačských skupin stejně jako veřejnoprávního zadání, které velí nevyhýbat se společensky závažným sdělením i náročnějším textům, přičemž všichni máme na zřeteli zajímavý úkol zprostředkovat to vše posluchačům rozhlasově zajímavou formou. Nesoutěžní Bilance nejen zprostředkovává přehled o slovesné rozhlasové tvorbě, ale též pomáhá pojmenovávat a tříbit tvůrčí postupy.

Spustit audio