Zpráva k Jarnímu Reportu 2014

24. duben 2014

Letošní ročník byl opět kvantitativně i kvalitativně naplněn, opět se projevil velkým zájmem tvůrců napříč stanicemi/centry Českého rozhlasu, celkem 21 přihlášených. Vyjma Olomouce a Plzně. Nikdo není samozřejmě k účasti nucen a přehlídka je dobrovolná, ale je škoda, že se k porovnávání práce neodhodlali i kolegové z těchto stanic/pracovišť.

O vysoké kvalitě, schopnosti přemýšlet nad výběrem tématu, nad uchopením tématu a jeho následným zpracováním svědčí umístění všech oceněných, ale i těch na dalších místech, cca do 10. pořadí.

4. místo: Andrea Čánová – Karvinští pijáci.
Ostravská reportážní škola se rok od roku profiluje jako nejprogresivnější, nebojí se experimentů, promýšlí souvislosti v reportážích a následně je obsáhne bez toho, aby byla nudná, popisná apod. V tomto případě autorka jaksi mimoděk, při natáčení jiného tématu, zpracovala nepoučitelnost lidí, kteří pijí neprověřený alkohol. Zazářila spojitost mezi obviněným z výroby jedovatého alkoholu a pijákem – byli příbuzní.

Andrea Čánová

3. místo: Martin Knitl – S bílou holí do cukrovaru.
Opět „ostravská reportážní škola“, autor nechal promlouvat pouze účastníky exkurze, sebe nezvykle vynechal, experiment, který není použitelný vždycky, v tomto případě vyšel. Martin Knitl je mistrem zkratky, řemeslně bez připomínek, zvukový mix ukázkový. Tím nepochopitelnější je prvotní odmítnutí reportáže (ostravským studiem??? – nejsem si jistý). Je nutné podporovat a hlavně rozumět novátorským přístupům, novým trendům, které navíc, jako v tomto případě, mají opodstatnění a posouvají možnosti zpracování žánru.

Martin Knitl

2. místo: Ĺubomír Smatana - Příbramský terorista.
Nápad. Autor přivede pachatele útoku na pomník k místu pomníku + pamětnici. Nepřikrášlené, nekašírované, vypovídající. Ukázka promyšlené práce, empatické i syrové. Taková je cesta reportáže z rutiny a opakování.

Druhé místo získal Lubomír Smatana

1. místo: Pavel Polák – Transparent do Soči.
Opět nápad. Jednoduchost, přesahy, vtip. Humor chybí. Autor prokázal, že je možný i v reportáži, inteligentně, náznakem, obyčejná trasa reportéra, který vlastně investikativně nechává přeložit banální text na transparent pro olympiádu, vypovídá o mezinárodních vztazích, kulturách a chápání společnosti barvitěji, než mnohé složité úvahy. Zasloužené vítězství.

Autor vítězného příspěvku Pavel Polák
0:00
/
0:00

Letošní XXIII. ročník rozhlasové soutěžní přehlídky ukázal na několik nešvarů:

1 – otázka proma a ohlášení. Podceňuje se, mnohdy neumí prodat téma a následnou reportáž, jako bychom podceňovali to, co posluchač uslyší jako první, co jej uvede do tématu. To je chyba. Ohlášení je základ.

2 – několik soutěžních snímků vzniklo mimochodem. Proč ne, reportér jde aktuálně po tom, co slyší, ale to neznamená, že mají být odbytější. Takto vznikly Karvinští pijáci Andrey Čánové a na výsledku to rozhodně není znát. U dalších to znát bylo. I náhodně nabraný materiál může být promýšlen, doplněn a vystavěn tak, aby nebyl jen „bonusem“ při natáčení.

3 – nepromyšlené spojovací komentáře. Nejen, že bývají často dotáčeny ve studiu a působí tak uměle, tahají za uši, a opravdu nevtáhnou do prostředí, nejsou autentické, ale opakují nepříliš kreativní slova jako: „říká“ ten a ten nebo „vysvětluje“ a „uzavírá“. Jde to i jinak. Toto je nešvar převzatý z moderování.

4 – jak je možné, že jeden editor reportáž přijme a druhý odmítne? Buď je moc editorů, nebo nejsou vyjasněné kompetence. Vždycky musí být poslední „instance“. Protichůdné názory jsou jistě vítané při diskuzích, ale v každodenním kolotoči matou autory a nepůsobí profesionálně.

Podle vyjádření mnoha účastníků Reportu zaráží nezájem a neúčast vedoucích pracovníků nižších stupňů řízení, kteří mají (respektive jejich podřízení) reportáž tzv. v popisu práce. Mají jedinečnou možnost slyšet práci z celé republiky a ostrou (skutečně) diskuzi na jednom místě, udělat si obrázek. Dorazil pouze Libor Soukup z Českých Budějovic a tradičně ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček + zástupci vzdělávacího oddělení.

Z vedení přišel poslouchat ředitel Centra výroby Ondřej Nováček

Je to škoda. Nedocházelo by potom k situacím, jako paradoxně například v Ostravě, kde mimořádně kvalitní práci nutí redaktorům přestříhat apod. a to, mám pocit, že pouze proto, že jejich představy takové práce jsou několik let zastaralé.

Report je platforma právě pro představení nových postupů, trendů, ale i méně kvalitních prací. Vtip je v tom, slyšet je najednou, vedle sebe. Rozdíly se ukáží samy. Více komunikace je třeba.

Spustit audio