Stárnout se dá bez plastik, ale musíte o sebe umět pečovat, říká žena, která dala Češkám make-up

V roce 1958 stála Olga Knoblochová u zrodu československého ústavu kosmetiky. „Věnovali jsme se nejen péči o pleť, ale také tomu, že ženy potřebují i trochu vypadat. Tak jsem začala s líčením. Absolvovala jsem kurz u firmy Lancome, pak jsem byla i v Paříži, spolupracovali jsme s Max Factor, Diorem a dalšími,“ vzpomíná.

Díky ní se pak v 60. letech v Československu poprvé objevil krycí make-up. „Potřebovali jsme klientkám ale i klientům pomoci s problémy pleti, tak jsme požádali filmové studio Barrandov, kde se vyráběla filmová líčidla, jestli by nám neudělali zakrývací make-up. Řekla jsem si o odstíny pro přirozené překrývání, oni připravili několik vzorků a já jsem je zkoušela. Ten make-up hlavně musel mít takovou recepturu, aby vydržel celý den na pleti a zároveň jí neškodil,“ popisuje Olga Knoblochová.

Lady Dermacol

O své profesi mluví jako o krásném poslání, protože pomáhala ženám. „U české značky Dermacol jsem od začátku, letos slavíme padesát let a myslím, že za ta léta jsme pomohli spoustě lidí. Když jsem třeba šla po ulici a viděla ženu, která měla pigmentovou skvrnu v obličeji, tak jsem jí zastavila, podala vizitku a řekla, aby se ozvala, pokud bude chtít pomoci,“ vzpomíná Olga Knoblochová, které se přezdívá Lady Dermacol.

Dnes je Olze Knoblochové 83 let, nikdo by jí však tento věk nehádal. Přitom nikdy nepodstoupila žádnou plastickou operaci. „Myslím si, že se dá stárnout i bez toho. Odjakživa ale říkám ženám, že musí umět samy o sebe pečovat. Nestačí jít jednou za čas ke kosmetičce, každý večer je nutné pleť odlíčit, ošetřit. Kde můžu, snažím se učit, že je to v rukách každé ženy,“ zdůrazňuje.

Olga Knoblochová má jihočeské kořeny po otci, který pocházel z Kardašovy Řečice. Protože však byl vojenským pilotem, rodina se často stěhovala. Dcera se narodila v Prostějově, do školy začínala chodit v Praze Kbelích. Válku pak rodina prožila právě v Kardašově Řečici.

Olga Knoblochová, první československá kosmetička, které se přezdívá Lady Dermacol|foto:Antonín Nezval

„Po válce jsme šli na chvíli zpět do Prahy, ale otec chtěl na jih, takže jsme jako malí žili v Českých Budějovicích. Prožili jsme tu nejkrásnější roky - taneční, první lásky, lyžování na Kleti. Prostě jižní Čechy nám přirostly k srdci,“ vzpomíná Olga Knoblochová, která nyní opět žije v domku v Kardašově Řečici.

V mládí také hodně sportovala a stále je velmi aktivní. „Ráda jezdím na kole po Kardašově Řečici, dokud to neklouže, tak i v zimě. Jinak já se vlastně celý den nezastavím, pracuji na zahradě, pak se zabalím a jedu do Prahy, kde učím budoucí kosmetičky, a pořád mám co dělat. Mě by ani nebavilo jen sednout a nic nedělat,“ říká.

Životní optimismus má podle svých slov nejspíš od malička. Vzpomíná na maminku, která se také vždycky usmívala. „Já to stáří prožívám celkem dobře díky tomu, že pořád něco dělám. Nemám ráda, když ženy sedí, brečí, naříkají a ládují se prášky. Myslím si, že to spíš škodí, než pomáhá,“ komentuje Olga Knoblochová.

„Radím vyhýbat se takovým lidem, kteří neumí nic jiného než naříkat. Vím, že věk přináší těžkosti, ale důležité je snažit se to tolik neprožívat, to ničemu nepomůže. Svatá pravda je to, co říkal Goethe, že umění není stárnout, ale snést to,“ dodává.