V pracovním táboře Vojna u Lešetic skončili i hokejoví mistři světa

Zatímco budování socialismu bylo v plném proudu, ve středočeských lágrech otročily tisíce nevinných lidí. Nechvalně proslulý byl tábor Vojna u Lešetic. Uran na atomové bomby tady těžili čeští političtí vězni spolu s vrahy a zloději.

Uprostřed lesů asi 5 kilometrů od Příbrami vznikl po druhé světové válce tábor pro válečné zajatce. Po jejich odsunu se areál proměnil v tábor nucených prací. V letech 1951 až 1961 sloužil jako vězení, kde končili nepohodlní odpůrci komunistického režimu. Vězeňský areál dnes slouží jako připomínka bezpráví a vykonstruovaných procesů. Navštívit můžete marodku i místnost, která sloužila k převýchově vězňů.

„Tábor je obehnán ostnatým drátem. Jsou tady strážní věže, takzvané špačkárny,“ říká ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. „Vidíme zde také vstupní bránu, na které je nápis PRACÍ KE SVOBODĚ. A když si to přeložíme do Němčiny - ARBEIT MACHT FREI, tak nám to připomíná vstupy do koncentračních táborů.“

Ironií osudu bylo, že vedle kolaborantů a skutečných kriminálníků otročili lidé, kteří přežili německé koncentráky. Dřeli tady hrdinové protinacistického odboje a veteráni z první světové války. Zároveň také duchovní, podnikatelé nebo sportovci jako například mistři světa v ledním hokeji z let 1947 a 1949.

Tady trávili dny i týdny neposlušní vězni. Bunkr zvaný též korekce neměl okna. Kvůli nízkému stropu se tady nedalo ani stát

Mnoho vězňů bylo zastřeleno při pokusu o útěk. Hlídky střílely bez vyzvání. Další lidé nepřežili kruté pracovní podmínky. Na Vojně v roce 1954 zahynul při důlním neštěstí například hrdina bitvy o Británii Sylvestr Müller odsouzený na 25 let.

Po amnestii v roce 1960 vězňů ubylo a tábor Vojna byl zrušen. Političtí vězni tady často strávili nejlepší léta svého života. Na šachtě paradoxně zůstávali pracovat i po svém propuštění.

Další zajímavosti z historie naší republiky najdete na webových stránkách http://www.slavime100let.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.