Projekt na využití bývalé elektrárny v Poldi Kladno dostal cenu Antonína Raymonda

Antonín Raymond je totiž kladenský rodák, který se ale proslavil víc ve světě než u nás. V Japonsku například dodnes funguje architektonický ateliér jeho jména, kde také vítězka stráví studijní pobyt.

Cenu architekta Antonína Raymonda dostala třiadvacetiletá Gabriela Králová, která pátým rokem studuje Technickou univerzitu v Liberci: „Jsem nadšená, i proto, že je to první ročník, mám hroznou radost.“

Gabriela se moc těší na půlroční stáž do Japonska, na kterou odletí příští rok na jaře. A to díky svému projektu, v němž navrhla využití opuštěné chátrající elektrárny v kladenské Poldovce. „Vynadala jsem z toho ty stroje a ty kotle, které tam byly a vsadila jsem tam objemy, v kterých by se odehrávaly podnikatelské činnosti a byly by tam i prostory prezentační a reprezentační pro setkávání profesního a studentského prostředí. A na to by se nabalovaly různé aktivity v závislosti na tom, kdo by ten prostor využíval konkrétně,“ dodala Gabriela Králová.

Jedna taková budova by prý mohla být impulsem pro rozvoj celého rozlehlého areálu bývalé Poldi Kladno. A co na to říká člen odborné komise architekt David Vávra? „Myslím, že jednomyslně vyhrál projekt, který nám byl nejbližší, a který je velmi inspirativní pro Kladno - a to je konverze /přeměna/ průmyslových objektů. Která navíc je dělaná s vizí, tak jak se to dělá třeba v Německu. Já když jsem do Kladna jel, tak jsem si uvědomil, že my na to asi nemáme nejen finančně, ale že ta společnost ještě nemá tolik podnětů, aby tyto věci začala dělat. Aby se ty továrny proměnily na až snobské prostory, které se teď pronajímají k rautům a slavnostem za větší peníze než třeba gotické zámky.“

Vítězný projekt|foto: Jana Káninská

Realizace vítězného projektu tedy zatím není na pořadu dne. Další práce, které komise ocenila cenou primátora nebo čestným uznáním, řešily zástavbu v centru Kladna. Z nich město možná nějakou inspiraci čerpat bude, řekl primátor Dan Jiránek: „Některé projekty jsou opravdu hodně odvážné a obávám se, že i obtížně realizovatelné. Ale některé ty nápady - třeba práce s veřejným prostorem na náměstí Svobody - to určitě bude jedno z témat, které zazní, až se bude rozhodovat o tom, jaká budova by tam měla být.“

Smyslem architektonické soutěže byla ale také snaha o zviditelnění kladenského rodáka Antonína Raymonda, který postavil nespočet budov po celém světě. Pro Kladno ho před několika lety znovuobjevila historička Irena Veverková, kterou těší, že se o tomhle jméně čím dál více mluví: „Myslím, že badateli se nemůže nic lepšího stát, než když je jeho práce oceněná natolik, že se pak rozvíjí ještě dalším stylem a postava ožije, vystoupí z knih a všichni si ho umíme představit jako živou bytost.“

Soutěž o cenu architekta Antonína Raymonda Kladno vyhlásí opět v roce 2013.