Architekt se přestěhoval z Prahy do pivovaru v Lobči. Nevracel bych se, říká

Architekt před necelými deseti lety radikálně změnil život. Zamiloval se společně se svojí ženou do polorozpadlého pivovaru na návsi v Lobči na Mělnicku. Proto se tam z Prahy přestěhoval a začal pracovat na jeho zvelebování.

Renesanční pivovar na návsi svítí novotou. Všechno je ale stejné jako na desítky let staré fotografii. Nový majitel zde začal po 71 letech také znovu vařit pivo. „Kokořínská voda, mšenský slad, žatecký chmel. Je trochu hořčí, je plnější, myslím si, že je velmi povedené,“ popisuje Prouza pivo z lobečského pivovaru.

Není to "jen" pivovar, je to i jedinečný příběh

„My jsme tu osm let. Pivovar jsme si pořídili proto, abychom se tou památkou zabývali jako architekti. Teď vaříme i pivo a já vidím, že sem chodí lidi hlavně právě kvůli pivu. A já mám potřebu jim vysvětlovat, že to, co vidí, není jen pivovar, není jen minipivovar, kterých je na 300 po celé republice. Ty vznikají i na místech, kde žádná pivovarská tradice nebyla. Ale tohle že je příběh s půltisíciletou tradicí, že je památkové chráněný a jako stavba je jedinečný,“ vysvětluje Pavel Prouza.

Do Lobče se přistěhoval s rodinou z Prahy. Změnu přivítaly i dvě jeho školou povinné děti. „Děti jsou tu nadšené. Ten rozdíl od Dejvické ulice, kde nebylo děti možné pustit před dům, je velký. Protože tam jsme si připadali jako na parkovišti. Rozhodně bychom se nevraceli,“ ujišťuje majitel pivovaru.