Kauza Rath: Nejvyšší soud zasedne nad Pelikánovou stížností koncem května. Jednání bude veřejné

„Senát trestního kolegia Nejvyššího soudu, kterému předsedá doktor Vladimír Veselý, nařídil veřejná jednání ve věci stížnosti pro porušení zákona podanou ministrem Robertem Pelikánem ve věci obviněného Davida Ratha a dalších spoluobviněných na 30. května a následující dva dny. Čtvrtým dnem veřejného jednání v této věci by pak měl být 7. červen," řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Veřejná projednávání stížností pro porušení zákona jsou obvyklou praxí, nicméně vícedenní jednání u Nejvyššího soudu běžná nejsou.

Ministr vnitra Robert Pelikán si u Nejvyššího soudu stěžuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Tento odvolací soud zrušil dřívější odsuzující verdikt nad Davidem Rathem a dalšími deseti obžalovanými. Podle ministra ale nebyl důvod, aby soud věc vrátil k novému projednání.

Vrchní soud také podle Pelikána porušil zákon, když označil odposlechy a sledování za nepoužitelné. „V dané věci nebyl podle názoru ministra spravedlnosti důvod zpochybňovat zákonnost příkazů k povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování," sdělila již dříve mluvčí resortu spravedlnosti Tereza Schejbalová.

Odvolací soud ve svém rozhodnutí zkritizoval, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které sledování podezřelých povolily, prý chybovaly, protože žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců.

Nepravomocně odsouzený exposlanec a bývalý středočeský hejtman se proti stížnosti už dříve ohradil. „Ministr Pelikán vyvíjí politický nátlak na soudce a stal se spoluautorem tohoto politického procesu," uvedl.

Co bude dál?

Ministr podal stížnost v neprospěch Davida Ratha a dalších 10 obžalovaných. I když jí Nejvyšší soud vyhoví, nebude mít jeho verdikt přímý dopad na rozhodnutí odvolacího soudu. Případ to tak podle soudce Pavla Zelenky, který shodil rozsudek nad Davidem Rathem a označil odposlechy za nezákonné, neovlivní.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán|foto: Noemi Fingerlandová,Český rozhlas

„V neprospěch obviněných je možné stížnost podat, tam ale může Nejvyšší soud jen vyslovit závěr, že byl porušen zákon. Ale nadále se musí postupovat dle našeho rozhodnutí," podotkl již dříve pro Aktuálně.cz Zelenka.

Také někteří právníci se domnívají, že výrok Nejvyššího soudu bude určen pouze pro podobné případy v budoucnosti.

„Nejvyšší soud může rozhodnout pouze takzvaným akademickým výrokem čili výrokem, který bude mít význam pro futuro, za účelem sjednocování judikatury," řekl pro Českou televizi advokát Aleš Rozehnal.

Verdikt by ale podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a také státního zástupce Petra Jiráta pomohl krajskému soudu, který bude o případu znovu rozhodovat.

Odposlechy jako klíčový důkaz obžaloby by se tak možná mohly vrátit zpět do hry.„Bylo by konstatováno, že rozhodnutí vrchního soudu je neslučitelné se zákonem, a tudíž tím, co psal, by se soud prvního stupně (krajský soud) nemusel řídit," uvedl před časem Jirát.

Zdržení pomáhá Rathovi

Trest 8,5 roku pro exposlance a bývalého středočeského hejtmana se stížností pro porušení zákona oddaluje. Zdržení by podle odborníků mohlo Rathovi pomoci.

Bývalý poslanec a exhejtman Středočeského kraje David Rath|foto: Filip Jandourek

„Klesá potřeba trestněprávní reakce společnosti na spáchaný skutek. A celá tato kauza již trvá několik let," připomněl před časem vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.

Také státní zástupce Jirát připouští, že dlouhá doba hraje pro jeho protivníka. „Čas pracuje pro obžalované, vždycky. Více se k tomu nemohu vyjádřit, je to věcí nového důkazního řízení, nového projednání věci a nového rozhodnutí soudu," sdělil již dříve Jirát.

Případ Davida Ratha

Celá kauza odstartovala 14. května 2012, kdy policisté zadrželi Davida Ratha před domem ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové, později Kottové, v Rudné u Prahy. U sebe měl krabici od vína se sedmi miliony korun.

Soudce Robert Pacovský|foto: Filip Jandourek

Hlavní líčení začalo u Krajského soudu v Praze začátkem srpna 2013. Státní zástupce později ve své závěrečné řeči navrhl Rathovi nejméně devítiletý trest vězení a propadnutí veškerého majetku. Rath před soudem mluvil tři dny, verdikt si pak vyslechl 1165 dní od svého zatčení.

Krajský soud v Praze ho tak předloni v červenci nepravomocně odsoudil bývalého středočeského hejtmana na 8,5 roku do vězení za korupci. Soudce Robert Pacovský také nařídil propadnutí jeho majetku. V kauze figurovalo ještě dalších deset obžalovaných, stejně jako Rath se proti verdiktu odvolali.

Odvolací Vrchní soud v Praze ale loni v říjnu na neveřejném jednání původní nepravomocný rozsudek zrušil. V usnesení pak také shodil klíčový důkaz obžaloby proti exposlanci Rathovi a dalším nepravomocně odsouzeným. Podle předsedy senátu Pavla Zelenky totiž byly odposlechy obžalovaných včetně jejich sledování pořízeny nezákonně.

„Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí," zní klíčová pasáž z 44stránkového dokumentu.

Případ se tedy vrací soudci Robertu Pacovskému ke Krajskému soudu v Praze a státní zástupce možná nebude moct znovu použít odposlechy jako důkaz.