Když nefouká vítr, je to pohoda, libuje si převoznice z Branova na Rakovnicku

Romantické údolí Berounky jako by vyzývalo k tomu, aby člověk vybalil stoličku a sedl si s rybářským prutem k řece. Právě u Berounky trávil dětství spisovatel Ota Pavel. Připomenout si ho můžete díky expozici v opraveném převoznickém domku v Branově. K tomu se ale musíte dostat přes řeku. A u zdejšího přívozu dost možná potkáte drobnou hnědovlásku Libuši Vosátkovou. Jedna z nejzkušenějších převoznic, mimo jiné taky místostarostka Nového Strašecí za Město pro rodinu a bývalá učitelka, vás na lodi sveze na druhý břeh.

„Když se tak nad tím zamyslím, už sem jezdím převážet přes dvacet let. Proč? Protože je tu krásně,“ říká Libuše Vosátková. O letním víkendu převeze z jednoho břehu řeky na druhý až stovky lidí. „To mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou z lodi prakticky neslezu,“ potvrzuje.

V převoznickém domku je Pamětní síň Oty Pavla

„Když sem přijedu, přestávám sledovat čas. Tady jako by se čas zastavil. Řídím se jen tím, jak vyjde a zapadne slunce. Nic víc není potřeba,“ dodává. U přívozu bývá většinou sama. Její děti tu s ní bývaly, když byly malé, teď už jsou dospělé a mají své zájmy. Dvě z nich ale jsou schopné ji dnes na přívozu i zastoupit.

Přívoz na Berounce v Branově na Rakovnicku|foto: Kateřina Havránková

Práce převozníka podle jejích slov není moc náročná. „Je to otázka cviku, plave to samo, a když nefouká vítr a je klidno, je to pohodové. Nejhorší je souboj s větrem,“ říká s úsměvem.

Na břehu v převoznickém domku je i stálá expozice, kde najdete nejrůznější fotografie a další historické materiály ze života spisovatele Oty Pavla a jeho příbuzných, jejichž osudy zachytil ve svých knihách.