Komunisté 'baterkového magnáta' odsoudili kvůli vypálení Lidic. Výstava ho chce očistit

15. červen 2017

Očistit jméno Jaroslava Jana Pály, továrníka, zakladatele mezinárodně známé fabriky na baterie a slánského starosty chce výstava ve slánském Vlastivědném muzeu. Pálu komunistický režim vinil z toho, že přispěl k vypálení Lidic. To je však podle ředitele muzea Jana Čečrdleho překrucování faktů. Výstava začala 14. června a nabízí dochované výrobky továrny Palaba nebo dosud neviděné dobové fotografie ukazující Pálovy snahy zvelebit Slaný.

Uplynulo pouhých šest dní od atentátu na zastupujícího říšského protektora generála Reinharda Heydricha, když v továrně Palaba přistál dopis nadepsaný „Andulka". Poštu přebíral sám zakladatel továrny Pála, který psaní určené dělnici č. 210 Anně Maruščákové otevřel.

„Drahá Aničko! Promiň, že Ti píši tak pozdě, a snad mne pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již neuvidíme. Milan," dočetl se Pála.

Zřejmě kvůli atmosféře všeobecného běsnění při pátrání po útočnících na Heydricha a také obavám z provokace psaní předal četníkům. Vzhledem k tomu, jak váženou postavou tehdy byl, nevzali četníci jeho oznámení na lehkou váhu a předali ho gestapu.

Nakonec se ukázalo, že dopis byl určený milence - mladé dělnici, s níž se chtěl rozejít ženatý muž. Dopis napsal tak, aby to vypadalo, že se skrýval v křivoklátských lesích. Krátce na to byly vyhlazeny Lidice a dvojice milenců putovala přes Terezín do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byli 23. října 1942 oba aktéři dopisu zavražděni. Dodnes přitom není jasné, zda měl pár skutečně něco společného s atentátníky.

Velkopodnikatel zůstal starostou Slaného do roku 1944, v čele své fabriky stál až do 6. května 1945. Tehdy si pro něj přišla policie a rozjel se proces, který ho vinil z udavačství Němcům. Rozsudek padl 2. května 1947, tehdy čtyřiašedesátiletého Pálu soud potrestal doživotím. V roce 1955 amnestie snížila jeho rozsudek na 25 let, v roce 1963 zemřel ve zuboženém stavu ve věznici Ilava na Slovensku.

I když jednání velkopodnikatele může být vnímáno jako problematické, podle ředitele muzea Jana Čečrdleho i historiků nemohl Pála vůbec tušit, že zavdá impulz k vypálení Lidic. „Ve světle moderního historického výzkumu opřeného o podrobné bádání v archivech je zřejmé, že Pála nemohl vůbec tušit, že předání milostného dopisu s mnohoznačným obsahem četníkům v důsledku povede ke vzniku obludného nacistického konstruktu, jehož výsledkem byly vyhlazené Lidice," řekl Čečrdle serveru iROZHLAS.cz.

Pro velkopodnikatele nejtěžší žaláře

Komunisté podle něj systematicky Pálovy zásluhy v podobě průmyslových inovací a rozvoje města během 2. světové války zamlčovali. Přes snahy sebe i příbuzných - dcera Anna psala dokonce prezidentu Gottwaldovi - mu na rozdíl od gestapáků osobně odpovědných za vyhlazení Lidic trest prominut nebyl.

„Pála byl vězněn v nejtěžších žalářích ČSR až v naprosto fyzicky a psychicky zdevastovaném stavu v roce 1963 zemřel, zcela neschopen pohybu ani vnímání svého okolí. Tak se komunistický režim odvděčil člověku, který za války podporoval řadu lidí stižených nacismem a byl celostátně ceněným odborníkem a zaměstnavatelem stovek lidí," připomíná Čečrdle smutný Pálův osud.

Ve středu začínající výstava Továrník Pála a Lepší Slaný, která potrvá do 2. září, chce vyzdvihnout Pálův přínos. Vedle jeho osobnosti jsou poprvé veřejně prezentovány mj. dochované výrobky Palaby z Národního technického muzea a množství fotografií, které zachycují i akci Lepší Slaný, kterou sám Pála nastartoval.

„Ve snaze modernizovat město Pála v roce 1939 inicioval množství projektů od regulačního plánu, přes novou výstavbu a úpravu zeleně po celkovou kulturní a společenskou osvětu. Komplexní akce Lepší Slaný byla natolik výjimečná, že se stala inspirací pro další města, byla převezena na pražské výstaviště a vyžádala si pokračování. V té době také do Slaného zavítal protektorátní prezident Emil Hácha," upřesňuje Čečrdle.

Sám ale přiznává, že povědomí o Pálovi jako strůjci vypálení Lidic i po letech mezi místními přetrvává. "Nějaká dáma před muzeem křičela: Co si to dovolujete dělat za výstavu, vždyť je to vrah, kvůli němu vypálili Lidice," vykreslil Čečrdle.

autor: ogo
Spustit audio