Plavebním kanálem z Vraňan do Hořína plují lodě už 110 let

Stavět se začal v roce 1902. Dělníkům při stavbě dnes už technické památky pomáhaly i parní bagry. Kanál naši předkové postavili kvůli tomu, že je v této části kraje Vltava nesplavná.

„Vycházelo to z toho, že ve dvacátých letech 19. století došlo k uzavření tzv. smluv labských, které zrušily cla a tím pádem byl vývoz materiálu a výrobků do Hamburku levnější. Proto se stala tato cesta pro naše hospodářství velice zajímavou a proto vznikla potřeba splavnit úsek Labe a Vltavy,“ upřesňuje ředitel závodu Dolní Vltava ve státním podniku Povodí Vltavy Jiří Friedel.

Původně technici počítali s několika variantami. Ta první vycházela z daleko delšího kanálu od Chvatěrub a Kralup nad Vltavou a byl na pravém břehu, byl to víc jak dvacetikilometrový kanál, který měl ústit do Labe. Nakonec se postavil jedenáctikilometrový kanál. A na soutoku Vltavy a Labe v Mělníku vzniká zajímavá situace. „My tvrdíme, že se Labe vlévá do Vltavy, ale je to tak, že jsou tam vlastně dva soutoky. Nejdřív se vlévá Vltava do Labe a potom už plavební kanál ústí do Labe,“ dodává s úsměvem Jiří Friedel.

Historická fotografie plavebního kanálu z Vraňan do Hořína|foto: Radek Duchoň

Kanál se pravidelně kontroluje a úplně celý vypouští. Pak se v něm dá projít i v holinkách. Obyvatelé okolních obcí si na život s Vltavou i s kanálem zvykli. Pavel Švec říká, že ho neruší ani proplouvající lodě. „Teď jezdí lodě jednou za čas. Chodí sem i rybáři – ulovili tu štiky, pstruhy i kapry,“ potvrzuje Pavel Švec.