Za zabetonování těla ve stodole v Záhornici potvrdil Nejvyšší soud patnáctiletý trest

Novohradskému Vrchní soud v Praze vyměřil tři roky vězení s podmínečným odkladem na čtyři roky a rozhodl také o propadnutí 1,4 milionu korun a 900 eur, a právě v tom spatřuje Nejvyšší soud problém. Nepodařilo se totiž vyvrátit Novohradského tvrzení, že šlo o peníze ze společného jmění manželů.

„Ve věci bude třeba po případném doplnění dokazování znovu rozhodovat o druhu a výměře trestu,“ stojí v rozhodnutí. U vrchního soudu už kauza takzvaně obživla, nový verdikt zatím nepadl.

U Šimka je trest definitivní, přestože v dovolání tvrdil, že verdikt je rozpolcený, zmatečný a nepřezkoumatelný. „Skutková zjištění zcela korespondují s velmi rozsáhlým a pečlivě provedeným dokazováním,“ reagoval v usnesení Nejvyššího soudu.

Pod betonem byla dvě těla

Případ záhornických vražd vyšel na světlo v roce 2013. Pod betonem byla dvě těla. Šimek a komplic Václav Štork, který dovolání nepodal, byli ovšem odsouzeni jen v souvislosti se smrtí 66letého Čechošvýcara, jehož podle obžaloby v roce 2003 Šimek zastřelil v bytě v centru Prahy.

Muže zabil buď proto, že se chtěl zmocnit jeho pozemků, nebo proto, že s ním měl neshody kvůli předražené zakázce. Tělo pak převezl do Záhornice, kde ho zabalil do igelitového pytle a spacího pytle a zabetonoval v jámě pod stodolou. Štork podle obžaloby o mrtvole věděl a nemovitost hlídal.

Obžaloby z druhé vraždy z roku 2008 byli oba muži zproštěni. Zůstává tak neobjasněná. Její obětí byla 30letá žena, která podle obžaloby figurovala jako takzvaný bílý kůň. Mrtvola ženy byla nalezena na stejném místě jako první oběť, těla byla oddělena betonovou deskou.

Šimek se Štorkem stáli před soudem také kvůli obžalobě z další vraždy. Žalobci je vinili z toho, že v roce 2010 odstranili muže, který jim pomáhal zahladit stopy z předchozí trestné činnosti. Podle obžaloby se obávali, že je prozradí, a snažili se, aby skutek vypadal jako sebevražda. Městský soud v Praze je loni kvůli důkazní nouzi zprostil obžaloby.