Zachránění zajíci z Hrajovic na Benešovsku se dostali až na Sibiř

Na zahradě Tomáše Melichara v Hrajovicích na Benešovsku sice stojí velké králíkárny, slouží ale jako ‚nory‘ pro zajíce. „V dnešní době počet zajíců ve volné přírodě klesl asi o padesát procent, proto se staráme o jejich odchov a zazvěřování honiteb,“ vysvětluje Melichar, který se chovu zajíců věnuje společně s dalšími šestnácti nadšenci. I díky nim dochází k takzvané obměně krve, tedy omezení, aby se zajíci pářili v rámci příbuzenstva a tím degenerovali.

Důvodů, proč zajíců ve volné přírodě ubývá, je podle Tomáše Melichara několik. „Pole jsou rozsáhlejší, moderní technika je navíc velmi rychlá, takže malý zajíc před ní nemůže uniknout. Na jejich počet mají vliv i postřiky a také dravci, kteří je loví,“ říká chovatel.

Kotce jsou pro králíky, zajíci v nich mají "nory"|foto: Věra Hájková

Spolupracuje i s ochránci přírody, kteří mu vozí zraněná a nalezená mláďata. „K nám se většinou dostanou malí zajíčci tak, že je lidé najdou opuštěné nebo jim je donese pes či kočka. Když je dostaneme z nejhoršího, tak je odvezeme sem, kde je Tomáš přistrčí k zaječí samici. Tím má větší šanci na přežití než u nás, kde bychom ho dokrmovali lahví,“ popisuje vedoucí Stanice pro zraněné živočichy Pavlovice u Vlašimi Stanislav Němec.

K tomu, aby samice nové mládě přijala, používá Melichar jednoduchý trik. Odchytne jejího potomka, s cizím mládětem je o sebe otře, aby získali stejný pach, a pak je do kotce vrátí. Tím zaječici přelstí. „Na rozdíl od záchranné stanice, kde je jeho šance na přežití asi patnáctiprocentní, u mne jich přežije v průměru polovina,“ dodává chovatel.

I tito zachránění zajíci ale v králíkárně dlouho nezůstanou, jen co jsou soběstační, vypustí je chovatelé zpět do přírody. A nejen do té české. Zajíci z Hrajovic běhají například v Polsku, Německu, Itálii nebo až na Sibiři.