Mozkové příhody dnes stále častěji postihují mladší ročníky. Rychlost lékařské péče v léčbě hraje zásadní roli.

6. červen 2018

Mozková příhoda dříve bývala strašákem spíše starších lidí. Dnes je bohužel běžné, že mozkové příhody postihují ženy i muže už kolem věku 50ti let, ale i mladší ročníky. Je známo, že v případě náhlé mozkové příhody je zcela zásadní co nejrychlejší první pomoc. Příznaky jsou ale někdy nejasné, je proto na místě volat rychlou záchrannou službu při sebemenším podezření. V případě zanedbání mohou být trvalé následky.

Jak problémům předejít radí MUDr. Petr Grenar

Jak vůbec mozková příhoda vzniká a koho ohrožuje?

Riziko mozkových příhod je dáno do velké míry geneticky. Ale toto onemocnění je stále častější také díky nezdravému způsobu života. Ve své podstatě je to důsledek aterosklerotických změn na mozkovém cévním řečišti, které se ale nevyvinou ze dne na den. Změny se v našich cévách vyvíjí desítky let a my sami jsme za ně zodpovědní – stav cév zhoršuje špatná životospráva, konzumace alkoholu, ponocování, stres…Naše cévy po určité době ztratí svojí pevnost a pružnost a mohou narušením cévní stěny nebo ucpáním cévního lumina vest k mozkové příhodě.

Jaké jsou příznaky? Jak poznáme na postiženém, že právě utrpěl mozkovou příhodu?

Příznaky mohou být někdy velmi malé a někdy máme sklon je podcenit. Mozková příhoda se může projevit různě - závratí, ochablostí, poruchou řeči, spadlým koutkem v tváři… Postiženému mohou padat věci z rukou, takže si někdy myslíme, že jsme pouze nešikovní. Ovšem to předznamenává zásadnější poruchu, kdy dojde k výpadku dané postižené oblasti nebo se rozvine totální mozková příhoda, která vede k celkové invalidizaci.

Jak preventivně zjistíme, že nám to hrozí?

Základní možností prevence jsou pravidelné preventivní prohlídky, kde lékař vyhotoví pravidelné vyšetření s měřením tlaku. Právě vysoký tlak je často hlavní příčinou mozkové pří. Odhalí se včas metabolické změny – například cukrovka nebo vysoká hladina cholesterol, která sama o sobě způsobuje tvrdnutí cévního systému ukládáním cholesterolu do cévní stěny. Ultrazvukové vyšetření karotid (vyšetření krkavic) je rovněž přínosné. Ovšem toto vyšetření ukáže pouze vstup do cévního řečiště mozku. Můžete zjistit pouze orientačně, jestli případné aterogenní pláty postupují i dál do cévních struktur hlavy. Lékař si tak udělá představu, jak vypadá cévní systém v mozku. Začal bych ale klasickým vyšetřením, ultrazvuk karotid a další následná vyšetření až v případě podezření na možné komplikace.

Jaká je první pomoc?

Je známo, že v případě náhlé mozkové příhody je zcela zásadní co nejrychlejší první pomoc rychlým vozem záchranné služby. Pouze rychlá sofistikovaná péče může postiženého uchránit od trvalých následků. V případě zanedbání mohou být následky trvalé.

Spustit audio