Práci praktického lékaře lze přirovnat k vojákovi v první linii, říká Petr Grenar

1. prosinec 2017
Dopolední host

Každé středeční dopoledne vám na Regionu přinášíme užitečné rady, které se týkají zdraví. Stálým hostem zdravotní poradny je MUDr. Petr Grenar z Uhlířských Janovic. Proč se stal praktickým lékařem? A kolik má pacientů?

Petr Grenal nejprve působil v kutnohorské nemocnici na interním oddělení. Už v té době ho ale přitahoval obor praktického lékaře. Hned po absolvování povinných stáží odešel na polikliniku do Uhlířských Janovic, kde byl nedostatek lékařů. Psal se podzim roku 1989 a do své nové ordinace vstoupil v době, kdy začala sametová revoluce. V Uhlířských Janovicích se mu začalo líbit a rozhodl se zůstat natrvalo. K městu a jeho obyvatelům postupně přilnul a věří, že tu zůstane spokojený až do důchodu.

Proč jste si přál stát se praktickým lékařem? V čem je tato práce jiná?

Ve všem. Abych to přiblížil, práci praktického lékaře lze přirovnat k vojákovi v první linii. Musí se rozhodovat rychle a sám. A hlavně musí se rozhodovat dobře, aspoň se o to snažit. Praktický lékař je svobodnější. Má větší možnost rozhodnout, jakým způsobem léčení vést. Ale za svá dobrá či špatná rozhodnutí nese kompletní zodpovědnost.

Ordinujete od roku 1989. Změnila se za tu dobu pozice praktického lékaře?

Myslím, že ne, pozice je stále stejná. Nejen tady na tomto malém městě. Je nutné, aby praktický lékař přistupoval k léčbě s pokorou. Mnohdy musí konzultovat svá rozhodnutí s kolegy z řad specialistů, kteří zdaleka nemají takové komplexní zkušenosti, ale vzhledem ke svému postavení v dané lékařské hierarchii stojí nad praktickým lékařem a mohou mu odborně radit. Ne vždy jsou tyto rady ideální, protože pacienta nevidí v širokém kontextu, jako ho vidí praktický lékař. To je nutné přijmout jako fakt a podle toho i jednat. V každém případě, když se ohlédnu zpět, určitě bych neměnil.

Kolik máte vlastně pacientů? Počítal jste to někdy?

Upřímně teď nevím přesně kolik to je, musel bych se podívat do kartotéky. Podstatné je, že pacientů je tolik, že objednáváme tři měsíce dopředu a už teď máme plno. Lidí je hodně a neustále jich přibývá. Ve velkých městech začínají být podmínky k životu velmi nepříznivé, obyvatelé se stěhují na venkov a snaží se tu důstojně žít. Tím pádem narůstá počet pacientů i v našich ordinacích. Jsme skutečně na naprostém limitu kapacity.

Do Uhlířských Janovic dojíždíte z Kutné Hory. Jak velký rajon tedy máte na starosti?

Dnes je svobodná volba lékaře, takže si každý zvolí, kam chce jezdit a jestli je to pro něj výhodné. V podstatě tedy za mnou jezdí lidé přibližně z dálky do 30 kilometrů od Uhlířských Janovic.

Lékařem jste v Uhlířských Janovicích opravdu dlouho. Kolik pacientů se stalo osobními přáteli?

Já se ke každému snažím přistupovat jako ke svému potenciálnímu příteli. Pak je mnohem lepší komunikace jak z mé strany, tak i ze strany pacienta. Příteli člověk řekne více, než když mluví s komisním lékařem, který si nikoho nepustí pod kůži. Přáteli se stáváme, nemůžeme si je vybrat. S některými lidmi přijdu do kontaktu nejdříve jako s pacienty a stávají se mými přáteli, ale může to být i naopak. Přítel může být pacient, pacient může být přítel.

MUDr. Petr Grenar

To už jsme pouze krůček od pojmu „rodinný lékař“. Kolik máte případů, kdy k vám začne chodit tatínek, pak děti, pak tchýně, až se u vás léčí celá rodina?

To je ideální stav, který perfektně funguje v lékařských praxích v zemích na západ od Plzně. U nás se o tom stále mluví, ale nemáme pro tento typ praxe ideální podmínky. Je plno omezení, kdy například v určitém problému nemohu z pozice lékaře vstoupit do léčby daného člověka. Rodinný lékař je nejlepší forma praktického lékaře, jaká může existovat. Doufám, že dříve nebo později se podaří tuto formu zrealizovat i v našich podmínkách. Vesměs všichni praktiční lékaři, které znám, se o to maximálně snaží zvyšováním své erudice a zlepšováním přístupu k pacientům i své dostupnosti. Všem se to více či méně daří a myslím, že stát se plnohodnotnými rodinnými lékaři je cílem všech praktiků. Hlavní důvod je totiž velmi jednoduchý. Rodinný lékař vychází ze znalostí daného prostředí u konkrétní rodiny a to je 50-90 % správné diagnózy.

Jako lékař aplikujeme klasickou medicínu. Jaký je váš názor na medicínu čínskou a alternativní?

V tomto případě je na místě velká opatrnost. Čínská medicína je zcela jistě v některých případech účinná v dané lokalitě. Rovněž alternativní medicína může mít u určitého onemocnění dobrý efekt. Alternativní medicína ale není všelék a zcela jednoznačně i v těchto případech funguje placebo efekt. V našich podmínkách bych byl opatrný a už vůbec bych tento způsob léčby nebral jako primární. Evropská medicína je na vysoké úrovni a má zcela jednoznačně velmi dobrý účinek. Vždy je důležité zjistit si o daném terapeutovi reference a zvážit, co mi to přinese.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.