Včely nemají ve volné přírodě šanci přežít. Na med bude letos špatný rok
Včelí farma manželů Cihlářových z Kopeče na Mělnicku se stala Farmou roku 2017. V současné době spravuje na 1200 včelstev, od kterých získává nejrůznější druhy medu – od jarních květových, jako jsou akátové či lipové, až po tmavý lesní med. A k tomu nabízí i různé příchutě jako višně, zázvor, rakytník. Začátky přitom vůbec nebyly snadné.
Dědeček Jany Cihlářové koupil statek v Kopeči v roce 1947. Spolu s rodinou hospodařil na 45 hektarech orné půdy, choval skot, prasata, koně, drůbež, holuby a také zhruba 50 včelstev. V roce 1950 bylo ovšem hospodářství s nástupem násilné kolektivizace zestátněno a majitelé roku 1952 bez náhrady vystěhováni za hranice okresu.
Po revoluci se zemědělská usedlost sice vrátila zpátky rodině, ale ve velice zbědovaném stavu. Přesto tu rodina znovu začala žít, hospodařit a zároveň rekonstruovat vše, co bylo potřeba.
„Když se do naší rodiny přiženil manžel, tak jsme znovu začali v roce 2000 i včelařit, protože včelaření bylo jeho vášní už od dětství,“ říká majitelka farmy Jana Cihlářová. Tehdy si s sebou Petr Cihlář přinesl tři včelstva, dnes jich obhospodařuje kolem 1200.
O včelky a stáčení medu se stará především Petr, jeho žena má na starosti prodej a ekonomickou stránku podnikání. „Také jsem si to zkusila a ze včel mám stále respekt. Jde z nich hrůza, když mezi nimi stojíte v té kukle a kolem vás to hučí. Je pravda, že po těch bodnutích, co člověk dostal, už to dnes tolik neotéká, ale píchnutí bolí furt stejně,“ dodává Jana.
Včelaření je práce na celý rok. „V létě se musíme starat o včelky, v zimě se pak musí zpeněžit to, co včelky nasbíraly. A bývá pak i práce v truhlářské dílně, ve které si samy vyrábíme včelí úly,“ popisuje Petr Cihlář. Práce je podle něj náročná i proto, že se nedá nijak zmechanizovat, všechno se musí dělat stále ručně.
Cihlářovi se snaží dělat medy jednodruhové. Začínají těmi jarními – akátovými a lipovými. A pokoušejí se o med lesní, když se svými včelkami kočují na okraj lesů. „Letos to ale bude s medem špatné, protože například ty akáty potřebují k tomu, aby kvetly a medovaly vysoké teploty, což letos byly, ale potřebují také vodu. A té je letos málo. Takže včelky na akátech nemají bohužel co sbírat,“ konstatuje včelař.
Co decimuje včelí populaci? Poznají včelaři, když je med šizený? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
