Bojíte se řídnutí kostí? Choďte pravidelně na gynekologii. Vysvětlíme vám proč

15. květen 2017

Křivice, osteopenie a osteoporóza, tři termíny, které jsou spojené s řídnutím kostí. Co znamenají a jaký je v nich rozdíl? Jak se dá proti zrádným chorobám bránit a jakou mají spojitost s gynekologií? Odpovědi přináší doktorka Kateřina Cajthamlová.

Když je řeč o řídnutí kostí, je nejprve vhodné si vymezit základní trojici pojmů. Křivice neboli osteomalacie představuje situaci, kdy tělo nemá dostatek vitamínu D, následkem čehož dochází k měknutí kostí. Nemoc se na člověku projevuje postupným bortěním zejména dlouhých kostí. Nohy začnou být do O a výrazně se zkomplikuje i obyčejná chůze.

„Pak je osteopatie, což je vlastně ubývání kostní hmoty, ale ještě to není osteoporóza. Kost ještě nezřídla úplně. A pak je tady osteoporóza, pokles kostní hmoty. Je to takové složité statistické hodnocení, ale parametr je 2,5 vůči dospělé populaci. Tady chci říct, že je velmi důležité chodit na gynekologii, protože osteoporóza se týká hlavně žen po padesátém věku,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Osteoporóza totiž závisí na hormonální produkci. Hlavním důsledkem nemoci jsou takzvané patologické fraktury (zlomeniny), způsobené zmíněným zřídnutím. Čím je žena starší, tím menší stačí ťuknutí, aby došlo ke zlomenině. Gynekolog, který zjistí úbytek produkce ženských pohlavních hormonů, posílá po čase pacientku na vyšetření, jestli jí neřídne kostra. Vyšetření se jmenuje denzitometrie kostní, při kterém se měří hustota kostí. V případě zjištěné osteoporózy už se nedá vyléčit, jenom udržovat v určitých mezích. Osteopenie ale představuje ještě proces vratný.

„Dalo by se říct, že kostem prospívá samozřejmě sluníčko, které aktivuje v kůži D vitamín. Potom kupodivu konzumace tuků, ale těch správných tuků. Také konzumace kalcia, vápníku. A čtvrtou věcí je dostatek bílkovin ve stravě. Čili v podstatě lidé, kteří drží špatnou, velmi podvýživovou dietu, jsou osteoporózou ohroženi víc.“

Kateřina Cajthamlová

Konzumovat bychom proto měli dostatečné množství vápníku, přibližně 500 miligramů denně. V přepočtu na konkrétní potraviny obsahují takové množství například 4 dcl mléka, 60 gramů sýra nebo 120 gramů sardinek. Vápník se vyskytuje i v listové zelenině nebo pomerančích, ale ve výrazně menším množství.

Jaké konkrétní problémy trápí posluchače? Kateřina Cajthamlová odpovídala i na jejich dotazy!
autoři: Martin Čuřík , Kateřina Cajthamlová
Spustit audio