Co máme pít během horkých letních dnů?
10. červenec 2014
Pitný režim během letních měsíců - jaké pití je zdravé a jaké nealkoholické pití nezdravé? Máme pít bublinky? Co minerálky? Je zdravý led ve sklenici pití v létě? Jak často pít, kdy a co?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hezký dopolední čas, máme krátce po 11 a ze studia vás zdraví ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patrik Rozehnal.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, trošku jsme si to prohodili, ale dneska už jinak si to prohazovat nebudeme, protože vám budeme s Patrikem vyprávět ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O pití. Jaké pití tedy nealkoholické je zdravé a nezdravé, dá se to tak rozdělit z hlediska hubnutí zdravého životního stylu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi snadno se to dá rozdělit na všechno, co je voda a potom všechno, co je voda něčím ochucená, zahuštěná, oslazená, osolená. Takže to, co je voda, to je to prospěšné, protože lidský organismus ze 60 až 65 % u dospělých a až s 75 % u dětí je tvořen vodou. Voda je hlavní rozpouštědlo a hlavním prostředí všech metabolických dějů v těle člověka. Bez vody se nedá žít, my jsme z vody vznikli, každá naše buňka vodu nezbytně potřebuje a v okamžiku, kdy tu vodu nedoplňujeme, a tady bych chtěla říct, že doplňování vody má své meze jako cokoliv jiného v medicíně a biologii, to znamená nemá to být ani čtvrtlitru vody denně, ani 20 litrů vody denně, je to něco kolem 1,8 až 2,2 litru vody denně. Ta voda by měla být čistá, pokud možno neperlivá, ničím neslazená a nemineralizovaná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď v létě? Studená teplá, vlažná, jaká?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ony ty šoky, které dáváme tělu zevnitř, nejsou úplně dobrý nápad. Ta ledově studená voda, ona vlastně v celém těle se potom musí ohřát, je to něco, co mu odnímá teplo zevnitř, ale to teplo zevnitř na rozdíl od tepla z vnějšku, kde je dobré se ochlazovat, sprchovat studenou vodou, tak to teplo z vnějšku vlastně narušuje homeostázu, vnitřní pohodu těla. Srdce, žaludek, tohle všechno potřebuje ke své práci vlastně střední teplotu, která je mezi těmi 36 až 37 stupni a výkyvy o víc než 3 stupně plus či minus jsou pro to tělo prostě mnoho, takže to spíš ne ledová voda, ale spíš vlažná, když tak studená. Když si to vezmete vlastně ta čeština má nádherné stupňování teplot. Já to s dovolením zkusím, takže začneme arktickými teplotami, to je opravdu minus já nevím 40. Potom máme mrazivé, to je nějak pod nulou, ledové, to je kolem 0 až 1 stupeň, potom studené, to je 8 až 10 stupňů. Chladné, to je zhruba teplota sklepa, ten pověstný sedmý schod, potom vlažné, to už je jako trošku teplejší, potom máme horké, vřelé, žhavé a ještě pálivé. Absolutně je úžasný, jo, když si vezmete, že vlastně my máme 10 stupňů a každý stupeň té teploty je vlastně označen nějakým českým slovem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď v létě tedy jaké?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže v létě bychom měli vlažné, chladné, už studené už je trošku mnoho, trošku teplé bychom i mohli, protože tady využíváme toho, čeho využíváme, když máme teplotu, že pijeme horký čaj, vlastně existuje drobná termoregulace v trávicím traktu, která jako kdyby, když piju ten teplý čaj, tak ona tu teplotu trochu víc snižuje, než kdyby nebyl ten čaj teplý. Samozřejmě při tom pití ledové vody taky trošku víc ochlazuje, než kdyby ta voda nebyla studená, ale je to velký teplotní šok.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po písničce jsme se vrátili k našemu seriálu Hubněte zdravě, kdy si povídáme o pití, samozřejmě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Probrali jsme vodu a teď ještě vodu jak upravenou, můžeme s bublikama, bez, s jemně nebo nějak ochucenou?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječné, už se dostáváme k těm vodám, které teda nejsou úplně vodami. Já bych ještě ze začátku, než se pustíme do těch bublinek, tak bych s dovolením připomněla čaje. Ovocné čaje, případně zelený čaj v podstatě v podobě chladné spíš než studené může být vynikající pití, které velmi je osvěžující, totéž zázvorový čaj nebo tyhle ty čaje podávané chladné, někdo je rád i s kostkou ledu, tak tohle to pití je vynikající na osvěžení při horkém letní dnu. Rozhodně by všechny tyto nápoje neměly být slazené, protože přeci jenom toho rychlého cukru máme i tak dost, takže nač ho ještě dodávat ve formě nápojů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ani ten zázvorový, který bývá trochu štiplavý aspoň kapkou medu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že zbytečně moc sladíme, stejně jako zbytečně moc mažeme furt něco něčím, tak pořád něco oslazujeme, zbytečně mnoho solíme, my si ty chutě zbytečně mnoho zvýrazňujeme. Takže opravdu ty čaje nechť jsou svěží. Dobré pité letní je také vychlazená syrovátka. Nevím, jestli vědí posluchači jak vzniká syrovátka, syrovátka to je vlastně taková průzračně žlutozelená tekutina, která vzniká při výrobě tvarohu nebo gervais tím, že vlastně je to roztok podobný plazmě, čili jsou tam bílkoviny a je tam vlastně ta tekutina z toho jogurtu nebo kysaného výrobku. Syrovátka je velmi osvěžující a jako letní pití a mírné doplnění bílkovin velmi žádoucí. Teď už půjdeme do těch trošku problematičtějších vod, tam bych řekla, že začneme minerálními vodami, což nejsou vody úplně problematické. Pokud jsou to přírodní minerální vody, to znamená takové ty nejblíže prameni, tak ta vyváženost toho pramene je většinou v minerálech, to znamená poměr jednotlivých složek ať už jsou tam třeba sodík, chlor, sirné ionty, tak tyto vody bychom měli určitě během léta střídat, protože se může ta určitá substance v nás zbytečně nahromadit a pokud nemáme přímo předepsanou pitnou kúru od lékaře, tak je lepší zhruba po týdnu ty minerální vody střídat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vyprávíme si tu už trochu řekl bych odborně o pití v našem seriálu Hubněte zdravě, je léto, tak logicky jsme dospěli k tomuto tématu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Mluvili jsme o minerálkách a minerálky, když už se k tomu dostáváme, bývají právě s těmi bublinkami. Některé vody bývají obohacené o bublinky umělé. Obecně takové bublinky jsou vhodné, prospějí nám v něčem, někdo to miluje, já to třeba nemusím, dělám špatně, že je nepiju, nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takhle, v okamžiku, kdy je ta voda bublinková, tak má vyšší procento kyselosti. Ti, kdo nemají bublinky ve vodě rádi, tak si přidávají pro tento účel plátek citronu například, to je stejný systém. Tady ta kyselina uhličitá, která vlastně vzniká tím, že se rozpustí ty bublinky v té vodě, tak mírně vodu okyselí, čili ta voda je vhodnější ke konzumaci, protože voda úplně neutrálního PH není ve větším množství příliš vhodná, Vždycky by měla být trošičku okyselená. Samozřejmě ale je tu druhý efekt, ty bublinky vytvářejí plyn, to znamená, že mohou buď přímo dráždit žaludeční sliznici a zvyšovat tvorbu kyseliny v žaludeční sliznici. U citlivých můžou působit nadýmání, vlastně dochází k tomu, že se uvolňuje ten plyn z té vody a zvětšuje se žaludeční bublina, čili může být třeba nevolnost, můžete mít vy, Patriku, u dalších lidí se zvyšuje žízeň, protože vlastně tím drážděním sliznice jícnu a žaludku se vytvoří ten paradoxní efekt, že je ta žízeň spíš vyšší než nižší.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Proto dělají ty limonády tak bublinkaté.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, vytvoří vlastně chuť na větší množství tekutiny, to je stejné jako když pijete sladkou vodu, tak ta žízeň s potím sladké vody spíš vzrůstá, protože ta voda je to, co potřebujeme, ale pokud je něčím za teď nechci říct úplně zaneřáděná, a proto to říkám, tak dochází k tomu, že vlastně tělu nestačí na zbavování se třeba těch sladkých substancí, nestačí to množství vody, které my mu poskytneme oslazené a řekne si o další, proto se ty vody sladí. Pokud chcete prodat hodně nějakého nápoje, tak ho hodně oslaďte, hodně ho okaramelizujte a dejte do něj bublinky a svět je váš.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pijeme, snažíme se pít zdravě v našem seriálu, kde jinak i hubneme zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jako každý čtvrtek po 11 hodině. Mluvili jsme už o těch sladkých nápojích, ale když pomineme ty průmyslově vyráběné, kde tedy do nás ten cukr perou, říká se i do 1 litru někdy 34 kostek cukru a podobně a bublinky, my si ale přes léto můžeme připravit i něco doma. Vy už jste zmínila zázvorový čaj, ty zelené čaje, ale dělají se třeba i domácí sirupy malinové, na začátku léta bezové, pak z černého bezu a podobně. Můžeme si to dopřát, byť to trochu osladíme, ale jenom trochu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, tyhle ty extrakty jsou báječné jako každý sirup, záleží na receptuře, to znamená čím je tam víc cukru, nevěřte tomu, že v těch domácích sirupech nebude v litru 30 kostek, klidně tam může být také. Takže je důležité vlastně si spočítat, jaký je ten náš domácí recept.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Otázka potom jak to ředíme.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, rozhodně máme v ruce tu možnost, že to budeme víc ředit a bude to opravdu jenom lehounce ochucené. Tam si musíme uvědomit, že ředíme nejen ten cukr, ale bohužel ředíme i tu substanci té bylinky, a to už je potom velká škoda. Já mám tady v tomto raději, když ty bylinky do toho ať už čaje nebo nápoje natrháme čerstvé a prostě dáme je tam vyluhovat. Tohle výborně funguje u máty, u zázvoru, funguje to i u toho bezu, funguje to u listů jahodníku. Prostě všechny tyhle ty věci mohou po přelití a odstátí vytvořit velice chutný nápoj k pití, který fakt ten cukr nemusí obsahovat, já pokoj nedám.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na závěr našeho povídání v seriálu Hubněte zdravě na Regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou bychom také měli poradit ještě jednou, už jsme to tu trochu řekli, jak často pít, kolik toho pít v létě a jestli je rozdíl děti, dospělí, staří?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi dobrá otázka. Za prvé pro staré lidi a malé děti jsou velké výkyvy teplot, to znamená i třeba pobyt v klimatizaci a potom jít do toho tepla, jsou velikými teplotními šoky, na který si jejich kardiovaskulární systém nemusí úplně dobře adaptovat. Čili tito lidé jsou ohroženi kolapsem vlastně oběhového systému, proto by měli být venku ve stínu, měli by mít něco na hlavě a měli by se vlastně pohybovat v takové střední teplotě, čili žádné velikánské výkyvy teplot. Tito lidé by měli pít pravidelně po menších dávkách a vlastně ta orientace kolik toho je, by se měla řídit pocením a barvou moči. U barvy moči vždycky říkáme, že moč by měla mít takovou světle slámovou barvu, čili opravdu světle žlutá to je ta správná barva moči, a to nám říká, že pijeme dostatečně. Pokud se začíná podobat barvě hořčice, asi tak nejspíš, tak už je to tmavá moč a víme, že pijeme málo, že se třeba více potíme, nebo že třeba ztrácíme já nevím vodu víc močí, je prostě důležité mít tu moč určité barvy spíše teda slámové. Na to absolutní číslo kolik by, kdo měl pít, čekáte všichni marně, protože to záleží jednak na tělesném povrchu. Tělesný povrch se měří nebo vypočítává orientačně tak, že tělesná výška v metrech se umocní na druhou, čili když někdo má metr 63, tak je to 1,63 krát 1,63 a to je maximální množství tekutin, které při teplotě do 25 stupňů je vhodné. Teď máme tropické teploty, na každý stupeň se musí počítat zhruba 20 mililitrů vody navíc. Čili když je o 10 stupňů víc, tak je to 200 mililitrů samozřejmě na každou hodinu tohle to platí, to znamená, že když budeme na tom slunci nebo na té vysoké teplotě třeba 3 hodiny, tak už je to vlastně skoro litr navíc. Ale zase my se přeléváme mnoho, čili to není úplně dobrý nápad, tím se zatěžují ledviny, když se příliš naléváme zase trávicí šťávy se ředí, trávicí proces probíhá neefektivně. Čili všeho s mírou, i té vody s mírou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená nemáme se orientovat nějaké to absolutní číslo, které nám říkají 2 litry, přes léto 3 litry, ne, máme se orientovat podle barvy moči a to, jak se třeba potíme a kolik pocitově chceme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Podle pocení a podle teploty, jo, a taky podle činností, protože jinak budeme muset pít, když třeba běžíme, tam musíme zase po určité době doplňovat 150 mililitrů podle rychlosti toho běhu, protože třeba každou čtvrthodinu, pokud jedeme na kole zase, čili záleží na činnosti, pohlaví, ženy většinou mají trošku menší chuť pít než muži, protože mají větší tukovou vrstvu, která trošičku jim tlumí tepelní ztráty, to znamená záleží na věku, pohlaví, tělesném povrchu, činnostech a zdravotním stavu, protože třeba lidé s ledvinovým nebo srdečním onemocněním mají zase omezeno kolik té tekutiny mají vypít.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, no, a my si na závěr můžeme opět připít tou naší vodou čistou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na zdraví!
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A vám popřejeme hezký zbytek dopoledne a těšíme se příště.
Spustit audio
--------------------
Hezký dopolední čas, máme krátce po 11 a ze studia vás zdraví ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Patrik Rozehnal.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A doktorka Kateřina Cajthamlová.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, trošku jsme si to prohodili, ale dneska už jinak si to prohazovat nebudeme, protože vám budeme s Patrikem vyprávět ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O pití. Jaké pití tedy nealkoholické je zdravé a nezdravé, dá se to tak rozdělit z hlediska hubnutí zdravého životního stylu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi snadno se to dá rozdělit na všechno, co je voda a potom všechno, co je voda něčím ochucená, zahuštěná, oslazená, osolená. Takže to, co je voda, to je to prospěšné, protože lidský organismus ze 60 až 65 % u dospělých a až s 75 % u dětí je tvořen vodou. Voda je hlavní rozpouštědlo a hlavním prostředí všech metabolických dějů v těle člověka. Bez vody se nedá žít, my jsme z vody vznikli, každá naše buňka vodu nezbytně potřebuje a v okamžiku, kdy tu vodu nedoplňujeme, a tady bych chtěla říct, že doplňování vody má své meze jako cokoliv jiného v medicíně a biologii, to znamená nemá to být ani čtvrtlitru vody denně, ani 20 litrů vody denně, je to něco kolem 1,8 až 2,2 litru vody denně. Ta voda by měla být čistá, pokud možno neperlivá, ničím neslazená a nemineralizovaná.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď v létě? Studená teplá, vlažná, jaká?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, ony ty šoky, které dáváme tělu zevnitř, nejsou úplně dobrý nápad. Ta ledově studená voda, ona vlastně v celém těle se potom musí ohřát, je to něco, co mu odnímá teplo zevnitř, ale to teplo zevnitř na rozdíl od tepla z vnějšku, kde je dobré se ochlazovat, sprchovat studenou vodou, tak to teplo z vnějšku vlastně narušuje homeostázu, vnitřní pohodu těla. Srdce, žaludek, tohle všechno potřebuje ke své práci vlastně střední teplotu, která je mezi těmi 36 až 37 stupni a výkyvy o víc než 3 stupně plus či minus jsou pro to tělo prostě mnoho, takže to spíš ne ledová voda, ale spíš vlažná, když tak studená. Když si to vezmete vlastně ta čeština má nádherné stupňování teplot. Já to s dovolením zkusím, takže začneme arktickými teplotami, to je opravdu minus já nevím 40. Potom máme mrazivé, to je nějak pod nulou, ledové, to je kolem 0 až 1 stupeň, potom studené, to je 8 až 10 stupňů. Chladné, to je zhruba teplota sklepa, ten pověstný sedmý schod, potom vlažné, to už je jako trošku teplejší, potom máme horké, vřelé, žhavé a ještě pálivé. Absolutně je úžasný, jo, když si vezmete, že vlastně my máme 10 stupňů a každý stupeň té teploty je vlastně označen nějakým českým slovem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A teď v létě tedy jaké?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže v létě bychom měli vlažné, chladné, už studené už je trošku mnoho, trošku teplé bychom i mohli, protože tady využíváme toho, čeho využíváme, když máme teplotu, že pijeme horký čaj, vlastně existuje drobná termoregulace v trávicím traktu, která jako kdyby, když piju ten teplý čaj, tak ona tu teplotu trochu víc snižuje, než kdyby nebyl ten čaj teplý. Samozřejmě při tom pití ledové vody taky trošku víc ochlazuje, než kdyby ta voda nebyla studená, ale je to velký teplotní šok.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Po písničce jsme se vrátili k našemu seriálu Hubněte zdravě, kdy si povídáme o pití, samozřejmě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Probrali jsme vodu a teď ještě vodu jak upravenou, můžeme s bublikama, bez, s jemně nebo nějak ochucenou?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Báječné, už se dostáváme k těm vodám, které teda nejsou úplně vodami. Já bych ještě ze začátku, než se pustíme do těch bublinek, tak bych s dovolením připomněla čaje. Ovocné čaje, případně zelený čaj v podstatě v podobě chladné spíš než studené může být vynikající pití, které velmi je osvěžující, totéž zázvorový čaj nebo tyhle ty čaje podávané chladné, někdo je rád i s kostkou ledu, tak tohle to pití je vynikající na osvěžení při horkém letní dnu. Rozhodně by všechny tyto nápoje neměly být slazené, protože přeci jenom toho rychlého cukru máme i tak dost, takže nač ho ještě dodávat ve formě nápojů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ani ten zázvorový, který bývá trochu štiplavý aspoň kapkou medu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že zbytečně moc sladíme, stejně jako zbytečně moc mažeme furt něco něčím, tak pořád něco oslazujeme, zbytečně mnoho solíme, my si ty chutě zbytečně mnoho zvýrazňujeme. Takže opravdu ty čaje nechť jsou svěží. Dobré pité letní je také vychlazená syrovátka. Nevím, jestli vědí posluchači jak vzniká syrovátka, syrovátka to je vlastně taková průzračně žlutozelená tekutina, která vzniká při výrobě tvarohu nebo gervais tím, že vlastně je to roztok podobný plazmě, čili jsou tam bílkoviny a je tam vlastně ta tekutina z toho jogurtu nebo kysaného výrobku. Syrovátka je velmi osvěžující a jako letní pití a mírné doplnění bílkovin velmi žádoucí. Teď už půjdeme do těch trošku problematičtějších vod, tam bych řekla, že začneme minerálními vodami, což nejsou vody úplně problematické. Pokud jsou to přírodní minerální vody, to znamená takové ty nejblíže prameni, tak ta vyváženost toho pramene je většinou v minerálech, to znamená poměr jednotlivých složek ať už jsou tam třeba sodík, chlor, sirné ionty, tak tyto vody bychom měli určitě během léta střídat, protože se může ta určitá substance v nás zbytečně nahromadit a pokud nemáme přímo předepsanou pitnou kúru od lékaře, tak je lepší zhruba po týdnu ty minerální vody střídat.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vyprávíme si tu už trochu řekl bych odborně o pití v našem seriálu Hubněte zdravě, je léto, tak logicky jsme dospěli k tomuto tématu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Mluvili jsme o minerálkách a minerálky, když už se k tomu dostáváme, bývají právě s těmi bublinkami. Některé vody bývají obohacené o bublinky umělé. Obecně takové bublinky jsou vhodné, prospějí nám v něčem, někdo to miluje, já to třeba nemusím, dělám špatně, že je nepiju, nebo ne?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takhle, v okamžiku, kdy je ta voda bublinková, tak má vyšší procento kyselosti. Ti, kdo nemají bublinky ve vodě rádi, tak si přidávají pro tento účel plátek citronu například, to je stejný systém. Tady ta kyselina uhličitá, která vlastně vzniká tím, že se rozpustí ty bublinky v té vodě, tak mírně vodu okyselí, čili ta voda je vhodnější ke konzumaci, protože voda úplně neutrálního PH není ve větším množství příliš vhodná, Vždycky by měla být trošičku okyselená. Samozřejmě ale je tu druhý efekt, ty bublinky vytvářejí plyn, to znamená, že mohou buď přímo dráždit žaludeční sliznici a zvyšovat tvorbu kyseliny v žaludeční sliznici. U citlivých můžou působit nadýmání, vlastně dochází k tomu, že se uvolňuje ten plyn z té vody a zvětšuje se žaludeční bublina, čili může být třeba nevolnost, můžete mít vy, Patriku, u dalších lidí se zvyšuje žízeň, protože vlastně tím drážděním sliznice jícnu a žaludku se vytvoří ten paradoxní efekt, že je ta žízeň spíš vyšší než nižší.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Proto dělají ty limonády tak bublinkaté.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, vytvoří vlastně chuť na větší množství tekutiny, to je stejné jako když pijete sladkou vodu, tak ta žízeň s potím sladké vody spíš vzrůstá, protože ta voda je to, co potřebujeme, ale pokud je něčím za teď nechci říct úplně zaneřáděná, a proto to říkám, tak dochází k tomu, že vlastně tělu nestačí na zbavování se třeba těch sladkých substancí, nestačí to množství vody, které my mu poskytneme oslazené a řekne si o další, proto se ty vody sladí. Pokud chcete prodat hodně nějakého nápoje, tak ho hodně oslaďte, hodně ho okaramelizujte a dejte do něj bublinky a svět je váš.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pijeme, snažíme se pít zdravě v našem seriálu, kde jinak i hubneme zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jako každý čtvrtek po 11 hodině. Mluvili jsme už o těch sladkých nápojích, ale když pomineme ty průmyslově vyráběné, kde tedy do nás ten cukr perou, říká se i do 1 litru někdy 34 kostek cukru a podobně a bublinky, my si ale přes léto můžeme připravit i něco doma. Vy už jste zmínila zázvorový čaj, ty zelené čaje, ale dělají se třeba i domácí sirupy malinové, na začátku léta bezové, pak z černého bezu a podobně. Můžeme si to dopřát, byť to trochu osladíme, ale jenom trochu?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, tyhle ty extrakty jsou báječné jako každý sirup, záleží na receptuře, to znamená čím je tam víc cukru, nevěřte tomu, že v těch domácích sirupech nebude v litru 30 kostek, klidně tam může být také. Takže je důležité vlastně si spočítat, jaký je ten náš domácí recept.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Otázka potom jak to ředíme.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, rozhodně máme v ruce tu možnost, že to budeme víc ředit a bude to opravdu jenom lehounce ochucené. Tam si musíme uvědomit, že ředíme nejen ten cukr, ale bohužel ředíme i tu substanci té bylinky, a to už je potom velká škoda. Já mám tady v tomto raději, když ty bylinky do toho ať už čaje nebo nápoje natrháme čerstvé a prostě dáme je tam vyluhovat. Tohle výborně funguje u máty, u zázvoru, funguje to i u toho bezu, funguje to u listů jahodníku. Prostě všechny tyhle ty věci mohou po přelití a odstátí vytvořit velice chutný nápoj k pití, který fakt ten cukr nemusí obsahovat, já pokoj nedám.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na závěr našeho povídání v seriálu Hubněte zdravě na Regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou bychom také měli poradit ještě jednou, už jsme to tu trochu řekli, jak často pít, kolik toho pít v létě a jestli je rozdíl děti, dospělí, staří?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi dobrá otázka. Za prvé pro staré lidi a malé děti jsou velké výkyvy teplot, to znamená i třeba pobyt v klimatizaci a potom jít do toho tepla, jsou velikými teplotními šoky, na který si jejich kardiovaskulární systém nemusí úplně dobře adaptovat. Čili tito lidé jsou ohroženi kolapsem vlastně oběhového systému, proto by měli být venku ve stínu, měli by mít něco na hlavě a měli by se vlastně pohybovat v takové střední teplotě, čili žádné velikánské výkyvy teplot. Tito lidé by měli pít pravidelně po menších dávkách a vlastně ta orientace kolik toho je, by se měla řídit pocením a barvou moči. U barvy moči vždycky říkáme, že moč by měla mít takovou světle slámovou barvu, čili opravdu světle žlutá to je ta správná barva moči, a to nám říká, že pijeme dostatečně. Pokud se začíná podobat barvě hořčice, asi tak nejspíš, tak už je to tmavá moč a víme, že pijeme málo, že se třeba více potíme, nebo že třeba ztrácíme já nevím vodu víc močí, je prostě důležité mít tu moč určité barvy spíše teda slámové. Na to absolutní číslo kolik by, kdo měl pít, čekáte všichni marně, protože to záleží jednak na tělesném povrchu. Tělesný povrch se měří nebo vypočítává orientačně tak, že tělesná výška v metrech se umocní na druhou, čili když někdo má metr 63, tak je to 1,63 krát 1,63 a to je maximální množství tekutin, které při teplotě do 25 stupňů je vhodné. Teď máme tropické teploty, na každý stupeň se musí počítat zhruba 20 mililitrů vody navíc. Čili když je o 10 stupňů víc, tak je to 200 mililitrů samozřejmě na každou hodinu tohle to platí, to znamená, že když budeme na tom slunci nebo na té vysoké teplotě třeba 3 hodiny, tak už je to vlastně skoro litr navíc. Ale zase my se přeléváme mnoho, čili to není úplně dobrý nápad, tím se zatěžují ledviny, když se příliš naléváme zase trávicí šťávy se ředí, trávicí proces probíhá neefektivně. Čili všeho s mírou, i té vody s mírou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená nemáme se orientovat nějaké to absolutní číslo, které nám říkají 2 litry, přes léto 3 litry, ne, máme se orientovat podle barvy moči a to, jak se třeba potíme a kolik pocitově chceme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Podle pocení a podle teploty, jo, a taky podle činností, protože jinak budeme muset pít, když třeba běžíme, tam musíme zase po určité době doplňovat 150 mililitrů podle rychlosti toho běhu, protože třeba každou čtvrthodinu, pokud jedeme na kole zase, čili záleží na činnosti, pohlaví, ženy většinou mají trošku menší chuť pít než muži, protože mají větší tukovou vrstvu, která trošičku jim tlumí tepelní ztráty, to znamená záleží na věku, pohlaví, tělesném povrchu, činnostech a zdravotním stavu, protože třeba lidé s ledvinovým nebo srdečním onemocněním mají zase omezeno kolik té tekutiny mají vypít.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová, no, a my si na závěr můžeme opět připít tou naší vodou čistou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na zdraví!
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A vám popřejeme hezký zbytek dopoledne a těšíme se příště.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
