Hladovět před spaním? Poslední jídlo v 17 hodin není dobrý nápad
Spánek patří k podstatným faktorům, který ovlivňuje naši váhu. Na noční odpočinek se dá ale dívat z několika pohledů, jak vysvětluje doktorka Kateřina Cajthamlová. V jakých podmínkách bychom měli spát? A jak se vyplatí plánovat poslední jídlo a ulehnutí do peřin?
Pravidelný a dlouhý spánek, správná postel i relaxovaná mysl mohou v konečném důsledku ovlivnit, jestli zhubneme. Především je ale důležité počítat s jídelníčkem. Naservírovat si jako poslední jídlo dne tučnou stravu pohřbí veškeré snahy. Ve střevech se totiž s tučným jídlem začne tvořit hormonální látka grelín, která tělo upozorní, aby si udržovalo tukovou tkáň ve standardní míře.
„Večeře, případně druhá večeře, by měla být nejméně tučné jídlo. Naposledy bychom měli jíst tři nebo čtyři hodiny před ulehnutím, pokud nejsme diabetici nebo malé děti, kteří musí jíst ještě zhruba dvě hodiny před usnutím.“
Kdo normálně snídal, obědval a případně si dal nějakou večeři nebo odpolední svačinu, neměl by být hladový čtyři hodiny před spánkem, maximálně se člověk vzbudí možná trochu dříve a trochu hladovější. „Problém je, že se dnes tvrdí naposledy jíst v 17 hodin. A to člověk šílí hlady a opravdu to není dobrý nápad,“ upozorňuje Kateřina Cajthamlová na běžně doporučovanou praxi.
Důležité je také spát v tmavé místnosti. Televize, počítač nebo i noc v úplňku mají na tělo srovnatelný efekt, ve všech případech se totiž jedná o zdroj modrého světla. Pokud při něm člověk usíná, hůře se v těle vylučuje spánkový hormon melatonin, odpočinek proto nebude tak hluboký a kvalitní. Vnitřní orgány nepracují stejně, jako kdybychom byli zcela relaxovaní, dýchání je trochu odlišné, i mozková aktivita je jiná.
„Ideální by bylo se alespoň dvě hodiny před ulehnutím místo televizního maratonu proběhnout nebo projít venku. Člověk by se prošel, dobře se prodýchal, prokrvil, potom zase uvolnil. Zatáhnul by si, takže by neměl světlo, neměl hluk a spal by v ne úplně teplém prostředí. Říká se, že bychom měli spát tak v 15, maximálně 20 stupních. 25 už je moc,“ doporučuje doktorka Cajthamlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
