Jak vidí úroveň školních jídelen doktorka Kateřina Cajthamlová?
13. listopad 2014
Máme školu vybírat pro děti i podle toho, co vaří a podávají ve školní jídelně? Jaká jídla by měly děti jíst k obědu? Je lepší oběd doma nebo v jídelně? Je dobře, když si děti mohou vybírat z více možností? Není lepší jedno jídlo nebo když ho dětem vybere rodič? Jaké chyby dělají jídelny, jaké děti nebo rodiče?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Další čtvrtek, další čas před obědem a prostor pro naše vyprávění s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kterou Patrik Rozehnal vítá ve studiu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Na ten dnešek jsem se velmi těšila. A jestlipak víte, Patriku, proč?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože zavzpomínáme na svá dětská léta, protože máme před obědem a mohli bychom do jídelny?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, já jsem asi jedna z mála, která na školní jídelnu vzpomíná velice radostně, vzpomínám si na hrachovou kaši, milovala jsem dukátové buchtičky, vyjídala jsem z polévky drožďové knedlíčky. Prostě já jsem milovník školní kuchyně. Musím tedy říct z let 70.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to jsme dva, já si na i taky stěžovat nemůžu. Mnoho jídel, které dnes lidé uvádí jako příklady toho, co nemají rádi a proč si to nesou i do dospělosti, mně nevadilo jako například i rýžový nákyp a podobné věci, i špenát, o kterém se mluvilo, já jsem v jídelně jedl a měl rád. Pravda, byla některá jídla, ke kterým se člověk dopracoval až později typu zelná polévka nebo dršťková, ke které jsem se dostal, co mi nechutnalo, bylo trochu REMO plátek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ten mi nechutnal taky. Ale ten, myslím, v dnešní době už ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nedělají.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
... vůbec nedělají a věřím, že ani nevědí, nevědí současné děti jak něco takového chutná. Ovšem on takový hamburger zas úplně odlišný není.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a co určitě si každý pamatuje, to je takzvané UHO.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem si kdysi myslel, že je to maso, protože ho s masem podávali, ale byla to jakási univerzální hnědá omáčka.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Univerzální hnědá omáčka. A vzhledem k tomu, že tohle to jakási taková vlajková záležitost školního stravování, tak já jsem si na dnešek, ale to uděláme až na závěr, pro vás připravila zdravou variantu, kvalitní variantu UHO, takže si ji můžete uvařit i doma.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě. Doktorka Kateřina Cajthamlová dnes s námi vzpomíná na čas, kdy jsme třeba my chodili do školních jídelen, ale možná bychom mohli poradit i těm, kteří tam třeba teprv chodit budou nebo rodičům, kteří chtějí vybrat tu správnou školní jídelnu. Vůbec měli by školu vybírat třeba i podle toho jak tam vaří ve školní jídelně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla trošičku všem posluchačům snížit jejich hrůzu ze školního stravování. My máme totiž jedinečný systém školního stravování, závidí nám ho prakticky celý svět.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co nám závidí?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V současnosti máme dvě výročí. Jedno, myslím, bylo loni, a to bylo 50. výročí systému školného stravování, ale 70. výročí založení školních jídelen. Tohle neměl opravdu nikdo na světě a v dnešní době například v Anglii, tam, kde jsou internátní školy, tak ano, u internátních škol to funguje také, a tam, kde je normální škola, tak tam běžně oběd buď vaří maminka doma a dítě na něj chodí, anebo si ho děti nosí a jenom si ho někde ohřívají. To znamená to, že naše děti mají za opravdu, řekla bych, velmi slušnou cenu jedno velmi kvalitní teplé jídlo a zabývá se jeho složením, to znamená jak to jídlo má vypadat, zabývá se i ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, existují hygienici, kteří dělají takzvaný koš pro tohle to stravování. Tak tohle to máme opravdu velmi, velmi dobře propracovaný systém celosvětově uznávaný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A máme opravdu to kvalitní jídlo? Není to tak jako, když si vzpomenu, měli jsme jeden den jako přílohu těstoviny, tak jsme si říkali: "Jo, to zítra budou v polévce," a tak podobně a člověk je to trochu podezříval, jestli opravdu dodržují nějaké normy a dbají o to dobré stravování? Změnilo se něco, vidíte to jako kvalitní stravování i dnes?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé, chtěla bych říct, že podle krajských hygieniček po těch pětadvaceti letech vlastně naší určité svobody, kdy došlo například k institutu zrušení školních lékařů, došlo k tomu, že školní jídelny se začly nějakým způsobem sdružovat, začal být důležitý ekonomický faktor, tak podle krajských hygieniček dochází někdy ke špatným přepočtům a nesprávnému zařazování potravin v rámci spotřebního koše. Jakoby tyhle ty hodné paní kuchařky ve spolupráci tedy s hodnou paní ředitelkou nebo panem ředitelem se snažily vycházet rozmlsaným dětem vstříc. V současné době totiž děti nejsou zvyklé jíst ty potraviny, které vlastně do toho spotřebního koše patří, proto můžeme v některých školních jídelnách vlastně vidět i věci jako jsou hranolky nebo různé smažené věci. Mohou tam být těstoviny, které potom vlastně nutričně úplně neodpovídají tomu, jak by měl vypadat oběd malého školáka. Na druhou stranu je ale spousta nadšenců v oblasti zdravé výživy, kteří právě chodí a pracují v těch školních jídelnách a vytvářejí tam ve spolupráci i se školou velmi zajímavé a velmi dobré a chutné obědy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O obědech ve školní jídelně, o stravování ve školách si povídáme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v našem seriálu Hubněte zdravě. Tak, trochu o té úrovni už jsme pohovořili. To, že to dělají nadšenci. K takovým novým výdobytkům patří to, že se objevuje ne jedno jídlo k obědu, ale dvě, tři, že je tam výběr. Je to dobře nebo špatně a měly by si jídla vybírat děti samy, anebo by do toho měli zasahovat rodiče třeba?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že ten trend je velmi dobrý. Problém ale je, že se vždycky v tom variantním nabízecím spektru objevuje nějaké takovéto jídlo, které úplně nepatří do zdravé výživy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Které se podbízí dětem.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, a pokud si vybírají děti samy, může se stát, že těhle těch jídel se začne v jejich jídelníčku hromadit, což dohromady s nízkou úrovní pohybu u školáků může být vlastně vstupní branou k obezitě. Tady si myslím, že je trošičku spíš věcí rodičů, aby kontrolovali výběr dětí. Spousta škol už na webu ty jídelníčky má a rodič může vlastně i kontrolovat jaké jídlo si objednalo jeho dospívající dítě nebo jeho malý školák. Myslím si, že u toho prvního stupně by to spíš mělo být jídlo, které bude vybírat rodič. Samozřejmě záleží na zdravotním stavu, některé děti třeba potřebují dietu nízkotučnou, některé děti jsou vegetariáni, v dnešní době jich narůstá. To znamená tam ta nabídka jednoho jídla, které obsahuje maso, a jednoho jídla vegetariánského je v pořádku. Ale zase je důležité, aby to vegetariánské jídlo mělo plnou výživovou hodnotu. Tady mám velmi dobrou zprávu, ministerstvo zdravotnictví teď spustilo program zdravý jídelníček a díky němu dochází v jednotlivých školách napříč České republice k měsíční kontrole všech obědů. Na závěr je vždycky vystavěna výsledná zpráva, kde se upozorňuje na chyby případné. Samozřejmě i rodiče do toho mohou vstupovat. Ale pravda je, že někdy se školní jídelny nebo školy samotné setkávají s poněkud fanatickými představami rodičů, které samozřejmě bývají jakoby výjimkou, a tam potom nejde těmto požadavkům, bohužel, vyhovět.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou na vlnách Českého rozhlasu Region řešíme v seriálu Hubněte zdravě jídlo ve školních jídelnách. Mimochodem jsou chyby, které dělají jídelny, rodiče nebo děti při tom, když využívají to společné stravování, jaké chyby tam mohou nastat nebo k nim třeba dochází?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, nejdřív chci říct, že k čemu určitě nedochází a co tedy je ve školním stravování, řekla bych, na špičkové úrovni, je hygiena a kontrola vlastně té výstupní kvality, to znamená porce odpovídají tomu, jak by porce měly vypadat. nedochází tam k tomu, k čemu dochází například, když jdeme do restaurace s dítětem. Můžeme si být takřka jisti, že školní jídelny vždycky někdo kontroluje. Není to tedy záležitost, která by byla nechána na blahovůli ředitele nebo těch pracovníků samotných. Další věc, kterou samozřejmě už méně ovlivní ti pracovníci samotní je, jestli děti ty obědy, které dostanou, snědí. My dřív, když jsme chodili do školní jídelny, tak jsme si polévku dát museli.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byla služba, která kontrolovala, jestli jsme všechno snědli, než jsme odevzdali ten tác s prázdnými talíři.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, znělo to jako teror, ale já bych řekla, že bylo tohle to velmi důležité. Zase ve školách tehdy nebyly ty různé nápojové automaty, svačinkové automaty, prostě nebyly tam tyhle ty podpory dětské obezity a mlsání, to znamená, že to dítě opravdu ten oběd prostě, když snědlo, tak potom jeho pozornost v druhé polovině dne byla v pořádku. Jeho fyzická výkonnost tomu odpovídala. V dnešní době jako kdyby ta demokracie, bych řekla, že trošičku se nám rozšířila do oblastí, kam tak úplně nepatří, to znamená děti třeba nejsou sledovány z toho hlediska, jestli jedí ovoce pokud je po obědě, nebo jestli dojedly zeleninu, jestli snědly celou porci masa, jestli si vybírají ta jídla pestře, aby nejedly pořád totéž. A tady si myslím, že škola, přestože určitým způsobem doplňuje rodičovskou výchovu, tak ji nemůže nahradit. Tady vždycky záleží na tom, jak to dítě bylo vedeno od mládí v rodině, protože vemte si, že stravovací zvyklosti se vlastně budují do toho věku předškolního, to znamená zhruba pěti let. Pokud dítě poprvé ve školní jídelně jí rybu nebo poprvé za svůj život ochutná luštěninu, tak se nemůžeme divit, že mu nechutná, ale to neznamená, že ho to nemůžeme naučit.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když už si na Regionu povídáme v seriálu Hubněte zdravě s doktorku Kateřinou Cajthamlovou o jídle ve školních jídelnách, napadá mě otázka, je někdy lepší oběd doma než v jídelně nebo opačně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady záleží na tom, jak budeme definovat slovo lepší. Děti většinou doma vládnou, to znamená, že si nějakým způsobem vybírají, maminka jim vaří to, co rády, zužuje se výrazně spektrum různých potravin. V té školní jídelně jim to možná chutnat nemusí, ale paradoxně ta strava svou pestrostí a tím, že vlastně ten jídelníček se obměňuje, tam se neopakuje vlastně častěji než, řekněme, jednou za tři týdny, no, tak ta strava je pestrá a přesně splňuje vlastně všechny ty nároky, které na stravu malých dětí a dospívajících máme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I když to zní možná trochu matematicky, tak dbají na to, aby to bylo vyvážené.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby střídali různé suroviny, aby docházelo k pravidelnému opakování. Vlastně by se spíš rodiče měli, řekl bych, inspirovat, aby to, co se vaří v jídelně, stejně tak pestře vařili oni a možná chutněji, aby to dětem chutnalo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Teď je dělána taková velmi zajímavá iniciativa, kdy se školáci zapojují do toho, aby vlastně se dívali jak se vaří nebo dokonce i připravovali některé pokrmy. My jsme dřív zase, asi v dnešní době už to není, měli i vaření. Chlapci měli nějaké manuální práce a dívky měly vaření. Myslím si, že to je velmi důležitá věc, protože nám přichází spousta pacientek, které neumějí vařit a ony se za to jako trošku stydí a říkají: "Prosím, mě to nikdo nenaučil." A ony to neměly ani v té škole. To přece jenom my minimálně teda v té osmé řídě jsme se k tomu vaření dostaly. V okamžiku, kdy se děti zapojí do přípravy, tak většinou to snědí s daleko větší chutí, protože vědí, co dělaly, vlastně jsou i určitým způsobem motivované k tomu, aby třeba něco z toho potom předvedly i doma. Takže paradoxně v dnešní době jako kdyby škola se přenášela svým dobrým vlivem přes školní jídelny i do rodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a slíbila jste nám recept na zdravé UHO.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Univerzální hnědá omáčka, prosím pěkně, nic takového jako univerzální není. Ten správný recept, který si můžete snadno připravit doma, se hodí především k masům, ale může se hodit i k těstovinám nebo může mít jiné využití. Takže vezmeme si 750 mililitrů vývaru z kostí, ty kosti jsou hovězí a většinou se používají přední části hovězího. 190 gramů cibule, 50 gramů hladké mouky, 50 gramů tuku, dvě špetky soli a jedna špetka pepře. Tenhle ten recept vyjde zhruba asi pro pět lidí, čili je to opravdu taková veliká porce. Na jemno nakrájenou cibulku zpěníme na tuku, ochutíme drceným pepřem, zasypeme mouku tak, až vznikne takzvaná zásmažka. Tady bych chtěla říct, babička vždycky říkala, že to musíme dělat tak, aby mouka šustila. Další, zásmažku zalijeme vývarem, osolíme a povaříme a podle uvážení přecedíme a dále dochutíme. To dochucení, to se může dělat různými věcmi, například pokud použijeme chilli papričky, tak to bude velmi pálivá a taková pikantní omáčka, která bude určitě velmi dobře chutnat i pánům. No, a teď samozřejmě předkládáme nejlépe na stole z umakartu a jíme hliníkovými příbory. Tak, dobré chutnání.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Děkujeme za přání a zase příště.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zase příště, na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Další čtvrtek, další čas před obědem a prostor pro naše vyprávění s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, kterou Patrik Rozehnal vítá ve studiu.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Na ten dnešek jsem se velmi těšila. A jestlipak víte, Patriku, proč?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Protože zavzpomínáme na svá dětská léta, protože máme před obědem a mohli bychom do jídelny?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Víte, já jsem asi jedna z mála, která na školní jídelnu vzpomíná velice radostně, vzpomínám si na hrachovou kaši, milovala jsem dukátové buchtičky, vyjídala jsem z polévky drožďové knedlíčky. Prostě já jsem milovník školní kuchyně. Musím tedy říct z let 70.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak to jsme dva, já si na i taky stěžovat nemůžu. Mnoho jídel, které dnes lidé uvádí jako příklady toho, co nemají rádi a proč si to nesou i do dospělosti, mně nevadilo jako například i rýžový nákyp a podobné věci, i špenát, o kterém se mluvilo, já jsem v jídelně jedl a měl rád. Pravda, byla některá jídla, ke kterým se člověk dopracoval až později typu zelná polévka nebo dršťková, ke které jsem se dostal, co mi nechutnalo, bylo trochu REMO plátek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ten mi nechutnal taky. Ale ten, myslím, v dnešní době už ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Nedělají.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
... vůbec nedělají a věřím, že ani nevědí, nevědí současné děti jak něco takového chutná. Ovšem on takový hamburger zas úplně odlišný není.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a co určitě si každý pamatuje, to je takzvané UHO.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem si kdysi myslel, že je to maso, protože ho s masem podávali, ale byla to jakási univerzální hnědá omáčka.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Univerzální hnědá omáčka. A vzhledem k tomu, že tohle to jakási taková vlajková záležitost školního stravování, tak já jsem si na dnešek, ale to uděláme až na závěr, pro vás připravila zdravou variantu, kvalitní variantu UHO, takže si ji můžete uvařit i doma.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě. Doktorka Kateřina Cajthamlová dnes s námi vzpomíná na čas, kdy jsme třeba my chodili do školních jídelen, ale možná bychom mohli poradit i těm, kteří tam třeba teprv chodit budou nebo rodičům, kteří chtějí vybrat tu správnou školní jídelnu. Vůbec měli by školu vybírat třeba i podle toho jak tam vaří ve školní jídelně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla trošičku všem posluchačům snížit jejich hrůzu ze školního stravování. My máme totiž jedinečný systém školního stravování, závidí nám ho prakticky celý svět.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co nám závidí?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V současnosti máme dvě výročí. Jedno, myslím, bylo loni, a to bylo 50. výročí systému školného stravování, ale 70. výročí založení školních jídelen. Tohle neměl opravdu nikdo na světě a v dnešní době například v Anglii, tam, kde jsou internátní školy, tak ano, u internátních škol to funguje také, a tam, kde je normální škola, tak tam běžně oběd buď vaří maminka doma a dítě na něj chodí, anebo si ho děti nosí a jenom si ho někde ohřívají. To znamená to, že naše děti mají za opravdu, řekla bych, velmi slušnou cenu jedno velmi kvalitní teplé jídlo a zabývá se jeho složením, to znamená jak to jídlo má vypadat, zabývá se i ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, existují hygienici, kteří dělají takzvaný koš pro tohle to stravování. Tak tohle to máme opravdu velmi, velmi dobře propracovaný systém celosvětově uznávaný.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A máme opravdu to kvalitní jídlo? Není to tak jako, když si vzpomenu, měli jsme jeden den jako přílohu těstoviny, tak jsme si říkali: "Jo, to zítra budou v polévce," a tak podobně a člověk je to trochu podezříval, jestli opravdu dodržují nějaké normy a dbají o to dobré stravování? Změnilo se něco, vidíte to jako kvalitní stravování i dnes?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Za prvé, chtěla bych říct, že podle krajských hygieniček po těch pětadvaceti letech vlastně naší určité svobody, kdy došlo například k institutu zrušení školních lékařů, došlo k tomu, že školní jídelny se začly nějakým způsobem sdružovat, začal být důležitý ekonomický faktor, tak podle krajských hygieniček dochází někdy ke špatným přepočtům a nesprávnému zařazování potravin v rámci spotřebního koše. Jakoby tyhle ty hodné paní kuchařky ve spolupráci tedy s hodnou paní ředitelkou nebo panem ředitelem se snažily vycházet rozmlsaným dětem vstříc. V současné době totiž děti nejsou zvyklé jíst ty potraviny, které vlastně do toho spotřebního koše patří, proto můžeme v některých školních jídelnách vlastně vidět i věci jako jsou hranolky nebo různé smažené věci. Mohou tam být těstoviny, které potom vlastně nutričně úplně neodpovídají tomu, jak by měl vypadat oběd malého školáka. Na druhou stranu je ale spousta nadšenců v oblasti zdravé výživy, kteří právě chodí a pracují v těch školních jídelnách a vytvářejí tam ve spolupráci i se školou velmi zajímavé a velmi dobré a chutné obědy.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O obědech ve školní jídelně, o stravování ve školách si povídáme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v našem seriálu Hubněte zdravě. Tak, trochu o té úrovni už jsme pohovořili. To, že to dělají nadšenci. K takovým novým výdobytkům patří to, že se objevuje ne jedno jídlo k obědu, ale dvě, tři, že je tam výběr. Je to dobře nebo špatně a měly by si jídla vybírat děti samy, anebo by do toho měli zasahovat rodiče třeba?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že ten trend je velmi dobrý. Problém ale je, že se vždycky v tom variantním nabízecím spektru objevuje nějaké takovéto jídlo, které úplně nepatří do zdravé výživy.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Které se podbízí dětem.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, a pokud si vybírají děti samy, může se stát, že těhle těch jídel se začne v jejich jídelníčku hromadit, což dohromady s nízkou úrovní pohybu u školáků může být vlastně vstupní branou k obezitě. Tady si myslím, že je trošičku spíš věcí rodičů, aby kontrolovali výběr dětí. Spousta škol už na webu ty jídelníčky má a rodič může vlastně i kontrolovat jaké jídlo si objednalo jeho dospívající dítě nebo jeho malý školák. Myslím si, že u toho prvního stupně by to spíš mělo být jídlo, které bude vybírat rodič. Samozřejmě záleží na zdravotním stavu, některé děti třeba potřebují dietu nízkotučnou, některé děti jsou vegetariáni, v dnešní době jich narůstá. To znamená tam ta nabídka jednoho jídla, které obsahuje maso, a jednoho jídla vegetariánského je v pořádku. Ale zase je důležité, aby to vegetariánské jídlo mělo plnou výživovou hodnotu. Tady mám velmi dobrou zprávu, ministerstvo zdravotnictví teď spustilo program zdravý jídelníček a díky němu dochází v jednotlivých školách napříč České republice k měsíční kontrole všech obědů. Na závěr je vždycky vystavěna výsledná zpráva, kde se upozorňuje na chyby případné. Samozřejmě i rodiče do toho mohou vstupovat. Ale pravda je, že někdy se školní jídelny nebo školy samotné setkávají s poněkud fanatickými představami rodičů, které samozřejmě bývají jakoby výjimkou, a tam potom nejde těmto požadavkům, bohužel, vyhovět.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou na vlnách Českého rozhlasu Region řešíme v seriálu Hubněte zdravě jídlo ve školních jídelnách. Mimochodem jsou chyby, které dělají jídelny, rodiče nebo děti při tom, když využívají to společné stravování, jaké chyby tam mohou nastat nebo k nim třeba dochází?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, nejdřív chci říct, že k čemu určitě nedochází a co tedy je ve školním stravování, řekla bych, na špičkové úrovni, je hygiena a kontrola vlastně té výstupní kvality, to znamená porce odpovídají tomu, jak by porce měly vypadat. nedochází tam k tomu, k čemu dochází například, když jdeme do restaurace s dítětem. Můžeme si být takřka jisti, že školní jídelny vždycky někdo kontroluje. Není to tedy záležitost, která by byla nechána na blahovůli ředitele nebo těch pracovníků samotných. Další věc, kterou samozřejmě už méně ovlivní ti pracovníci samotní je, jestli děti ty obědy, které dostanou, snědí. My dřív, když jsme chodili do školní jídelny, tak jsme si polévku dát museli.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To byla služba, která kontrolovala, jestli jsme všechno snědli, než jsme odevzdali ten tác s prázdnými talíři.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, znělo to jako teror, ale já bych řekla, že bylo tohle to velmi důležité. Zase ve školách tehdy nebyly ty různé nápojové automaty, svačinkové automaty, prostě nebyly tam tyhle ty podpory dětské obezity a mlsání, to znamená, že to dítě opravdu ten oběd prostě, když snědlo, tak potom jeho pozornost v druhé polovině dne byla v pořádku. Jeho fyzická výkonnost tomu odpovídala. V dnešní době jako kdyby ta demokracie, bych řekla, že trošičku se nám rozšířila do oblastí, kam tak úplně nepatří, to znamená děti třeba nejsou sledovány z toho hlediska, jestli jedí ovoce pokud je po obědě, nebo jestli dojedly zeleninu, jestli snědly celou porci masa, jestli si vybírají ta jídla pestře, aby nejedly pořád totéž. A tady si myslím, že škola, přestože určitým způsobem doplňuje rodičovskou výchovu, tak ji nemůže nahradit. Tady vždycky záleží na tom, jak to dítě bylo vedeno od mládí v rodině, protože vemte si, že stravovací zvyklosti se vlastně budují do toho věku předškolního, to znamená zhruba pěti let. Pokud dítě poprvé ve školní jídelně jí rybu nebo poprvé za svůj život ochutná luštěninu, tak se nemůžeme divit, že mu nechutná, ale to neznamená, že ho to nemůžeme naučit.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když už si na Regionu povídáme v seriálu Hubněte zdravě s doktorku Kateřinou Cajthamlovou o jídle ve školních jídelnách, napadá mě otázka, je někdy lepší oběd doma než v jídelně nebo opačně?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady záleží na tom, jak budeme definovat slovo lepší. Děti většinou doma vládnou, to znamená, že si nějakým způsobem vybírají, maminka jim vaří to, co rády, zužuje se výrazně spektrum různých potravin. V té školní jídelně jim to možná chutnat nemusí, ale paradoxně ta strava svou pestrostí a tím, že vlastně ten jídelníček se obměňuje, tam se neopakuje vlastně častěji než, řekněme, jednou za tři týdny, no, tak ta strava je pestrá a přesně splňuje vlastně všechny ty nároky, které na stravu malých dětí a dospívajících máme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I když to zní možná trochu matematicky, tak dbají na to, aby to bylo vyvážené.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby střídali různé suroviny, aby docházelo k pravidelnému opakování. Vlastně by se spíš rodiče měli, řekl bych, inspirovat, aby to, co se vaří v jídelně, stejně tak pestře vařili oni a možná chutněji, aby to dětem chutnalo.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Teď je dělána taková velmi zajímavá iniciativa, kdy se školáci zapojují do toho, aby vlastně se dívali jak se vaří nebo dokonce i připravovali některé pokrmy. My jsme dřív zase, asi v dnešní době už to není, měli i vaření. Chlapci měli nějaké manuální práce a dívky měly vaření. Myslím si, že to je velmi důležitá věc, protože nám přichází spousta pacientek, které neumějí vařit a ony se za to jako trošku stydí a říkají: "Prosím, mě to nikdo nenaučil." A ony to neměly ani v té škole. To přece jenom my minimálně teda v té osmé řídě jsme se k tomu vaření dostaly. V okamžiku, kdy se děti zapojí do přípravy, tak většinou to snědí s daleko větší chutí, protože vědí, co dělaly, vlastně jsou i určitým způsobem motivované k tomu, aby třeba něco z toho potom předvedly i doma. Takže paradoxně v dnešní době jako kdyby škola se přenášela svým dobrým vlivem přes školní jídelny i do rodin.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a slíbila jste nám recept na zdravé UHO.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Univerzální hnědá omáčka, prosím pěkně, nic takového jako univerzální není. Ten správný recept, který si můžete snadno připravit doma, se hodí především k masům, ale může se hodit i k těstovinám nebo může mít jiné využití. Takže vezmeme si 750 mililitrů vývaru z kostí, ty kosti jsou hovězí a většinou se používají přední části hovězího. 190 gramů cibule, 50 gramů hladké mouky, 50 gramů tuku, dvě špetky soli a jedna špetka pepře. Tenhle ten recept vyjde zhruba asi pro pět lidí, čili je to opravdu taková veliká porce. Na jemno nakrájenou cibulku zpěníme na tuku, ochutíme drceným pepřem, zasypeme mouku tak, až vznikne takzvaná zásmažka. Tady bych chtěla říct, babička vždycky říkala, že to musíme dělat tak, aby mouka šustila. Další, zásmažku zalijeme vývarem, osolíme a povaříme a podle uvážení přecedíme a dále dochutíme. To dochucení, to se může dělat různými věcmi, například pokud použijeme chilli papričky, tak to bude velmi pálivá a taková pikantní omáčka, která bude určitě velmi dobře chutnat i pánům. No, a teď samozřejmě předkládáme nejlépe na stole z umakartu a jíme hliníkovými příbory. Tak, dobré chutnání.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Děkujeme za přání a zase příště.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Zase příště, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
