Jezte pestře - jezte maso! Je to základní stavební kámen pro svaly
12. únor 2015
Prý sníme skoro 60 % vepřového, asi 30% drůbežího a jen 10 % hovězího masa. Je to dobře nebo byste to změnila? Jaké maso nám nejvíce prospívá? Jak se mění potřeba toho kterého masa s věkem a pohlavím? Jaké maso je dietní? Máme nějaké úplně vynechat? Co je v mase, že ho máme jíst? Co nám z něj třeba škodí?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vítejte u nás v seriálu Hubněte zdravě, který tímto začíná, protože je čtvrtek a po 11, a tak Patrik Rozehnal ve studiu vystřídal Ivetu. A přišla taky doktorka Kateřina Cajthamlová.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Budeme si povídat, paní doktorko, o mase.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, to je populární teďko téma, protože ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zabijačky myslíte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jednak, to je jedna věc, ale lidé jako začínají mít pocit, že jako to maso je v podstatě šíleně toxická záležitost a že je lepší ho vůbec nejíst. Takže já bych ráda i tomto vlastně pořadem trošičku to vyvrátila.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Masu napravila reputaci, tak to myslíte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem našel jistou statistiku, když to trošku zaokrouhlím, tak prý jako Češi sníme zhruba 60 % vepřového, tedy z podílů toho masa, 30 % drůbežího a jen 10 % hovězího masa, pak tam jsou takové ty další zbytky, které kůzlečí, skopové a tak. Je to dobré zastoupení těch jednotlivých druhů mas, nebo byste to nějak změnila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla upozornit, že mezi těmi zbytky je maso ryb, a to je teda hrozná statistika, protože vepřové maso z hlediska nutričního, je maso, které má zhruba stejný podíl tuku a bílkoviny. Bílkovina je stavební látka pro svalovou hmotu, je to zásobárna, nebo zásobárna aminokyselin, které potřebuje imunitní systém, to znamená je to velmi důležitá součást toho masa tedy. A to vepřové opravdu této součásti obsahuje stejně jako nasycených živočišných tuků, což je zase ta velmi riziková skupina potravy, která se považuje za jeden ze čtyř vlastně velkých bílých jedů. Takže vepřoví maso a jeho obrovská spotřeba ještě navíc v té formě krkovice, bůček, případně různé ty laloky a kolena a tak dále, to znamená to jsou ty méně kvalitní části toho zvířete, které obsahují těch tuků ještě víc. Tak v dnešní době zabijaček je to přesně to rizikové, co zvyšuje kardiovaskulární riziko.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co byste z toho vepřového, když už u něj jsme se zastavili, na úvod doporučila spíš nějakou takovou kotletu nebo plecko nebo co?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Když už, tak panenku, a to zcela libovou připravovanou nasucho, aby se z toho ještě nějaký ten tuk pokud možno teda dostal pryč.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Ptát se jí samozřejmě k tématu, které se dnes točí kolem masa, můžete i vy. Využijte telefonu do studia 221553777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Patrik Rozehnal také ve studiu i vy s námi můžete být se svým dotazem, díky telefonní lince 221553777. Povídáme si o mase, o tom kolik ho sníme, jak je pro nás důležité a už paní doktorka říkala, že provedeme takovou trochu nápravu toho, co se o mase říká. Probrali jsme vepřové a já jsem říkal, že je to další s velkým podílem u nás zastoupené drůbeží.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, co se drůbežího masa týče, tak já bych řekla, to, co se nejčastěji u nás konzumuje, tak je krůtí, kuřecí, někdy kachny, někdy husy. Co se týče hus a kachen, tak tam je veliký rozdíl v tom, jestli to zvíře je divoké a nebo z domácího chovu. Vždycky zvířata z domácího chovu mají větší procento tukové tkáně. Je to jako u lidí, je to nedostatkem pohybu. To znamená maso divoké kachny, divoké husy je maso velmi kvalitní a doporučovala bych ho, pokud někdo má nějakého známého myslivce, tak určitě tohle je maso zdravé s dostatkem bílkovin a bez zátěže nasycených živočišných tuků.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Přestože se říká, že ty kachny jsou zrovna tučné, tak i když budou tedy divoké, tak ten tuk tam nebude opravdu, je ho významně méně než při tom domácím chovu, že je zdravé?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je ho významně méně, když se podíváme na maso těchto zvířat, tak zjistíme, že je tmavé.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm, ano.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je tmavší, to je vždycky, když to zvíře se hodně hýbe a má přirozenou potravu plus vlastně pohybuje se na vzduchu normálním způsobem, to znamená, že je dobře prokrvené to jeho maso, a proto má takovou tu tmavší hnědou barvu, je tam dostatek železa a celkově to maso je kvalitní. Co se týče krůt a kuřat z chovů tedy, tak tady bych jednoznačně doporučovala spíš maso krůtí a konkrétně teda krůtí prsa. Ty mají poměrně vysoký obsah bílkovin a je to velmi kvalitní maso.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pak další, dál je maso hovězí, toho jíme docela hodně málo bych řekl, v zastoupení jiným mas.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak a na rozdíl třeba od americké populace, kde toho masa vepřového zase nejedí tolik.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam dělají ty burgery z toho, a to zase nevím, jestli byste schválila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dělají hovězí burgery. No, kupodivu budete se divit, ale v podstatě pokud už fast food , tak ten burger je tak jako nejméně riziková součást toho fast foodového jídla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale čistý burger, nesmí ho obohacovat nějaká omáčka.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Čistý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Sýry tučnými.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, takže čistý burger, pokud někdo fakt do toho fast foodu musí, tak ten asi bude v pořádku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Maso hovězí se rozděluje na různé druhy ať už je to přední a zadní podle tučnosti a také typu úprav potom, co s ním děláme. Jaké maso z toho hovězího byste doporučila vy dietně nebo pro nás jídelníček?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
U těchto zvířat větších je vždycky lepší maso zadní, případně oblast kolem páteře, čili svíčková.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, to je doporučení od doktorky Kateřiny Cajthamlové. Vy se klidně ptejte a využijte náš telefon do studia 221553777. Dnes si povídáme o mase.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vaším společníkem je Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje a také seriál Hubněte zdravě, čtvrteční seriál u nás na Regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, a povídáme si dnes o mase. Probrali jsme vepřové, drůbeží, načali jsme hovězí, do toho hovězího určitě trochu nebo k němu patří telecí, mladé hovězí maso. Co tomu říkáte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, tak mladé telecí je velmi kvalitní, docela dobře stravitelné maso. Ten problém je, že je poměrně finančně náročné a zřejmě právě proto tradiční řízek náš vídeňský, tedy původní telecí řízek, byl nahrazen řízkem vepřovým. Je to veliká škoda. Pokud někdo už ten řízek jako z chuťových nějakých důvodů by rád, tak doporučuju vrátit se, pokud chce mít tedy zdravější variantu, vrátit se k tomu řízku telecímu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak pozor, vy byste i doporučila občas zařadit do jídelníčku řízek, tedy telecí, ale obalovaný a smažený?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, když už řízek, tak v žádném případě obalenou vepřovou krkovici, abych byla teda přesná, což je nejoblíbenější vlastně levná varianta vídeňského řízku, ale když už si jednou za dva, tři měsíce budeme chtít udělat řízek, tak rozhodně telecí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale Češi se posouvají stále od toho původního, prapůvodního řízku tedy toho telecího dál, dnes se dělají i kuřecí řízky.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak kuřecí a telecí, co je lepší, když už?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, tak tato otázka z chuťového hlediska je rozhodně telecí. A z finančního a výživového hlediska to bude asi tak spíš to kuřecí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a přesuneme se do statistik až do míst opravdu velmi, velmi malých zastoupení těch ostatních mas, to jsou ryby. Je jich dost málo u nás tedy?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to veliká škoda. My jsme bývali národ rybářů, sladkovodních ryb, býval docela dostatek přes celý rok. Lidé i vlastně ve svém volném čase ryby lovili a jedli. V dnešní době je katastrofálně nízký příjem rybího masa. Říká se, že takové to bezpečné množství by mělo být tak alespoň jednou týdně jednu porci ryb, to je opravdu ten úplně nejnižší doporučený příjem. Lepší by bylo tak dvakrát, třikrát týdně, což tady pro posluchače může, mám dobrou zprávu, že i ty matjesy jsou vlastně rybí maso. Ten důvod, proč preferujeme maso rybí před masem velkých živočichů, je proto, že to maso je lépe stravitelné, sice neobsahuje takové množství bílkovin, to se nebavím tedy o mořských rybách, tam třeba tuňák obsahuje až dvojnásobek bílkovin na 100 gramů než kuřecí maso, ale bavím se o těch sladkovodních rybách, ale obsahují nenasycené mastné kyseliny toho typu, kterého máme v naší stravě katastrofální nedostatek. Čili rytí tuky jsou velmi užitečnou součástí naší stravy a jsou prevencí řady civilizačních chorob.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Petr Spálený v našem vysílání na Regionu. V seriálu Hubněte zdravě dál pokračujeme v povídání o masu. A už jsme leccos probrali, ale s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou teď třeba i to, co v tom mase vlastně je obecně, že ho máme jíst?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak lidé většinou předpokládají, že to hlavní, co v mase je dostatečné množství, je železo. Já bych tady trošičku to upravila, to železo, které je vázáno v tom mase, tak je vázáno v té dobře stravitelné formě, čili je dobře dostupné pro náš organismus. Jinak ta absolutní množství v podstatě železa v naší stravě, pokud jíme stravu pestrou vyváženou, tak za den dostaneme do sebe zhruba 26 miligramů železa. To maso úplně nutně z hlediska železa nutně nepotřebujeme, protože průměrná hodnota množství železa na 100 gramů v podstatě jakéhokoliv masa je někde kolem 2,5 miligramů, trošku se to liší, to znamená zrovna to proklínané vepřové má toho železa relativně nejvíc, to má asi 2,9. Ale ryby, speciálně třeba sardinky, které mají 4,5, tak tady vedou. Takže zase se vracíme k tomu, že jíme málo ryb a jíme moc vepřového. I z hlediska toho železa by možná ty ryby byly lepší. Ale ta hlavní součást, kvůli které opravdu ta striktně bezmasá dieta dlouhodobě konzumovaná zejména těhotnými ženami nebo kojícími matkami není dobrý nápad, je B12 vitamin. Vitamin B12 se tvoří v žaludeční sliznici, ale jeho vnějším vlastně zdrojem pro nás je právě maso, případně mléko, případně vejce, to znamená přesně to, co lidé, kteří se striktně orientují jenom na rostlinnou stravu, vlastně nemají a tudíž musí při této takzvané alternativní výživě dodávat ten B vitamin ve formě vlastně z vnějšku buď tablet, kde je potřeba vyšší množství nebo případně v injekční formě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A můžeme se spolehnout třeba na to, že právě tu B12 dopravím do těla jen díky těm mléčným výrobků, vejcím, když vynecháme maso?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, když vynecháme maso, máme to složitější, protože pro vaši představu jeden šálek mléka, čili zhruba těch já nevím těch 150 mililitrů má zhruba jeden 0,93, čili zhruba jeden mikrogram vlastně v tom jednom šálku. Třeba v nějakých vejcích je to 0,56, čili ještě méně, zatímco v mase ve 100 gramech je to v tom hovězím 2,9, v tuňákovi, kterého tady teda promuju a říkám jak je to dobrý zdroj bílkovin, je to skoro 3 mikrogramy. Čili opravdu to jsou výrazně vyšší dávky. B12 vitamin se v těle vlastně, jako velmi důležitá součást krvetvorby, se tam skladuje, to znamená, že když my například budeme tu striktní bezmasou dietu držet měsíc nebo dva, tak se nám ty zásoby vyčerpají a potom už musíme z vnějšku dodávat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co se stane, když nám dojde B12, proč je důležitá pro naše tělo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jednak pro krvetvorbu, čili pokud ji nemáme dostatek, tak se tvoří velké krvinky, které se hůře dostávají do těch menších kapilár, je to takzvaná makrocytární anemie. Další, co se děje, že je narušen neurologický vývoj plodu a malého dítěte, a tady je to opravdu něco, co bych chtěla velmi zdůraznit. Pokud poslouchají ženy, které jsou striktní vegetariánky bez mase a nebo veganky a mají děťátko, které kojí, tak je velmi důležité tuhle tu skutečnost zmínit pediatrovi. Pediatr okamžitě bude apelovat na to, aby se bral B12 vitamin, protože pokud vlastně to nezmíníte a vaše děťátko bude mít nějaké neurologické projevy toho deficitu, což je třeba, že se nepřetáčí, nezvedá hlavičku, tak mu můžete přivodit velikou spoustu různých vyšetření, která jsou zbytečná, protože tím deficitem B12 je to plně vysvětlitelné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál se ptejte, využijte příležitosti, že je s námi paní doktorka ve studiu, 221553777.
/ Reklama /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Povídáme si s vámi v seriálu Hubněte zdravě na Českém rozhlase Region, rádiu vašeho kraje a povídáme si teď s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a s Lenkou po telefonu. Dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobré dopoledne. Paní doktorko, já jím ryby poměrně často, mám je velice ráda a mám velkou výhodu, že můj partner je rybář.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Hurá!
osoba
--------------------
Takže máme ryby z přírody, ale chtěla jsem se zeptat na váš názor na ryby, které jsou chované v sádkách, protože ti rybáři mají ten názor a vědí, že teda ty ryby jsou dokrmované různými a nejrůznějšími granulemi, čili nemají to, co mají v přírodě a vlastně to, co jde do obchodů, tak většinou neříkám, že všechno, ale dost často je tam právě jsou ke koupi tyhle ty ryby ze sádek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Děkuji za tenhle dotaz. Já jsem ho víceméně očekávala. Co se týče ryb ze sádek, tak asi bych za prvé si prozkoumala jak daleko ta ryba k nám cestuje. Čím zvláštnější destinace, tím méně bych měla tendenci věřit tomu, že ten chov v sádkách je bezpečný. Vím, že v České republice je kontrola produktů potravinářských je poměrně velmi dobrá. Takže ty sádkové ryby ať už teda různí amuři, ať už různí kapr, já nevím ryby třeba jako je sumec z toho sádkového prodeje v Čechách bych asi měla tendenci trošku jako víc preferovat, to je první věc. Další, je výborné jíst různé typy ryb, protože v okamžiku, kdy jíte třeba toho mého milovaného tuňáka, který je, ryba, která se sádkově vlastně nedá prakticky chovat, protože je to mořský dravec, občas si dáte žraloka, taky o sádkovém chovu žraloků nejsem informována, myslím si, že se nedělá, sem tam nějakou sardinku, do toho lososa, který naopak se chová velmi běžně v těhle těch velkých farmách a potom sladkovodní ryby, z nichž některé si buď ulovíte sami nebo od nějakého známého rybáře pořídíte, tak v podstatě nemáte riziko, že by se ve vás nahromadila nějaká ta negativní součást vlastně toho, čím je ta ryba krmena nebo k čemu je exponována.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což je stejné jako u toho masa obecně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vždycky pestrost.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vždy je dobře se také informovat na původ toho masa, odkud vlastně je.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A pestrost.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, tak Lenko, děkujeme moc.
osoba
--------------------
Já taky děkuju, na slyšenou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na slyšenou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na slyšenou. No, a paní doktorko, mě ještě zajímá, jak se mění třeba potřeba toho, kterého masa s věkem nebo pohlavím?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to výborná otázka za prvé, co se pohlaví týče. Tak, dospělý muž v podstatě na pokrytí svých bílkovinných potřeb to maso zvlášť, pokud sportuje, tak většinou nutně nutně potřebuje. Pokud by kryl svoji potřebu hlavně sojovými produkty, tak tady upozorňuji, že soja je poměrně významný alergen a tu alergii zejména lidé naši, kteří na ty sojové produkty zvyklí nejsou, si můžou vybudovat. Takže určitě muži maso potřebují. Tady žena vždycky říká ten můj prostě bez masa nedá ani ránu, je to tím, že muži mají větší množství svalové hmoty a prostě potřebují dodávku většího množství bílkovin, a to maso je nejstravitelnější, nejvhodnější zdroj. Co se týče v průběhu věku. Děti v pubertě určitě maso potřebují ze stejných důvodů, je tam velký rozvoj kosterního svalstva, probíhá tam růst, čili určitě. Co se týče malých dětí, tak ty jsou někdy přirozenými vegetariány do určitého věku, takže maso odmítají. Je to způsobeno tím, že maso nebo bílkoviny jsou tou hůře stravitelnou součástí stravy a pokud někdo dětem vlastně odpírá tuky a chci říct, že děti školního, mladšího i staršího školního věku potřebují mít zhruba 35 % energie dodávané v tucích právě proto, že rostou, že tam dochází k hormonálnímu vyzrávání, čili pokud někdo jim odebírá ty tuky, tak ony jako nemají úplně dobrou stravitelnost toho masa potom. Takže zase postupně bych přidávala maso, zkusila bych začít rybami, aby si děti zvykly a to vepřové bych fakt jako asi nedávala.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co senioři?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se seniorů týče, tam zase vzhledem k tomu, že jim začíná ubývat aktivní hmota, je to zase způsobeno tím, že se vysazuje hormonální činnost, tak by přece jenom mohli mít příjem masa trošku nižší. Asi bych ale doporučovala alespoň jednou týdně nějaký masový pokrm, což i z hlediska teda finančních možností některých seniorů je snesitelné množství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže jezte maso a jezte pestře.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a příště si budeme povídat třeba i o vitaminech v důchodovém věku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, tak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Děkuju moc, paní doktorko, mějte se pěkně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já děkuji za dotaz a mějte se taky pěkně. Na slyšenou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jen připomínám, že diskutovat s paní doktorkou můžete i na našem facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave, poslat dotaz také přes naše internetové stránky www.ceskyrozhlasregion.cz, kde najdete v audio archivu i starší díly. No, a za chvíli zpátky za Ivetou Chlumskou, dopolední a pak odpolední vysílání.
Spustit audio
--------------------
Vítejte u nás v seriálu Hubněte zdravě, který tímto začíná, protože je čtvrtek a po 11, a tak Patrik Rozehnal ve studiu vystřídal Ivetu. A přišla taky doktorka Kateřina Cajthamlová.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Budeme si povídat, paní doktorko, o mase.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, to je populární teďko téma, protože ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zabijačky myslíte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jednak, to je jedna věc, ale lidé jako začínají mít pocit, že jako to maso je v podstatě šíleně toxická záležitost a že je lepší ho vůbec nejíst. Takže já bych ráda i tomto vlastně pořadem trošičku to vyvrátila.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Masu napravila reputaci, tak to myslíte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já jsem našel jistou statistiku, když to trošku zaokrouhlím, tak prý jako Češi sníme zhruba 60 % vepřového, tedy z podílů toho masa, 30 % drůbežího a jen 10 % hovězího masa, pak tam jsou takové ty další zbytky, které kůzlečí, skopové a tak. Je to dobré zastoupení těch jednotlivých druhů mas, nebo byste to nějak změnila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych chtěla upozornit, že mezi těmi zbytky je maso ryb, a to je teda hrozná statistika, protože vepřové maso z hlediska nutričního, je maso, které má zhruba stejný podíl tuku a bílkoviny. Bílkovina je stavební látka pro svalovou hmotu, je to zásobárna, nebo zásobárna aminokyselin, které potřebuje imunitní systém, to znamená je to velmi důležitá součást toho masa tedy. A to vepřové opravdu této součásti obsahuje stejně jako nasycených živočišných tuků, což je zase ta velmi riziková skupina potravy, která se považuje za jeden ze čtyř vlastně velkých bílých jedů. Takže vepřoví maso a jeho obrovská spotřeba ještě navíc v té formě krkovice, bůček, případně různé ty laloky a kolena a tak dále, to znamená to jsou ty méně kvalitní části toho zvířete, které obsahují těch tuků ještě víc. Tak v dnešní době zabijaček je to přesně to rizikové, co zvyšuje kardiovaskulární riziko.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co byste z toho vepřového, když už u něj jsme se zastavili, na úvod doporučila spíš nějakou takovou kotletu nebo plecko nebo co?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Když už, tak panenku, a to zcela libovou připravovanou nasucho, aby se z toho ještě nějaký ten tuk pokud možno teda dostal pryč.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Ptát se jí samozřejmě k tématu, které se dnes točí kolem masa, můžete i vy. Využijte telefonu do studia 221553777.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Patrik Rozehnal také ve studiu i vy s námi můžete být se svým dotazem, díky telefonní lince 221553777. Povídáme si o mase, o tom kolik ho sníme, jak je pro nás důležité a už paní doktorka říkala, že provedeme takovou trochu nápravu toho, co se o mase říká. Probrali jsme vepřové a já jsem říkal, že je to další s velkým podílem u nás zastoupené drůbeží.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, co se drůbežího masa týče, tak já bych řekla, to, co se nejčastěji u nás konzumuje, tak je krůtí, kuřecí, někdy kachny, někdy husy. Co se týče hus a kachen, tak tam je veliký rozdíl v tom, jestli to zvíře je divoké a nebo z domácího chovu. Vždycky zvířata z domácího chovu mají větší procento tukové tkáně. Je to jako u lidí, je to nedostatkem pohybu. To znamená maso divoké kachny, divoké husy je maso velmi kvalitní a doporučovala bych ho, pokud někdo má nějakého známého myslivce, tak určitě tohle je maso zdravé s dostatkem bílkovin a bez zátěže nasycených živočišných tuků.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Přestože se říká, že ty kachny jsou zrovna tučné, tak i když budou tedy divoké, tak ten tuk tam nebude opravdu, je ho významně méně než při tom domácím chovu, že je zdravé?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je ho významně méně, když se podíváme na maso těchto zvířat, tak zjistíme, že je tmavé.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm, ano.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je tmavší, to je vždycky, když to zvíře se hodně hýbe a má přirozenou potravu plus vlastně pohybuje se na vzduchu normálním způsobem, to znamená, že je dobře prokrvené to jeho maso, a proto má takovou tu tmavší hnědou barvu, je tam dostatek železa a celkově to maso je kvalitní. Co se týče krůt a kuřat z chovů tedy, tak tady bych jednoznačně doporučovala spíš maso krůtí a konkrétně teda krůtí prsa. Ty mají poměrně vysoký obsah bílkovin a je to velmi kvalitní maso.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Pak další, dál je maso hovězí, toho jíme docela hodně málo bych řekl, v zastoupení jiným mas.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, přesně tak a na rozdíl třeba od americké populace, kde toho masa vepřového zase nejedí tolik.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam dělají ty burgery z toho, a to zase nevím, jestli byste schválila?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dělají hovězí burgery. No, kupodivu budete se divit, ale v podstatě pokud už fast food , tak ten burger je tak jako nejméně riziková součást toho fast foodového jídla.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale čistý burger, nesmí ho obohacovat nějaká omáčka.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Čistý.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Sýry tučnými.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak, takže čistý burger, pokud někdo fakt do toho fast foodu musí, tak ten asi bude v pořádku.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Maso hovězí se rozděluje na různé druhy ať už je to přední a zadní podle tučnosti a také typu úprav potom, co s ním děláme. Jaké maso z toho hovězího byste doporučila vy dietně nebo pro nás jídelníček?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
U těchto zvířat větších je vždycky lepší maso zadní, případně oblast kolem páteře, čili svíčková.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, to je doporučení od doktorky Kateřiny Cajthamlové. Vy se klidně ptejte a využijte náš telefon do studia 221553777. Dnes si povídáme o mase.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vaším společníkem je Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje a také seriál Hubněte zdravě, čtvrteční seriál u nás na Regionu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou, a povídáme si dnes o mase. Probrali jsme vepřové, drůbeží, načali jsme hovězí, do toho hovězího určitě trochu nebo k němu patří telecí, mladé hovězí maso. Co tomu říkáte?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, tak mladé telecí je velmi kvalitní, docela dobře stravitelné maso. Ten problém je, že je poměrně finančně náročné a zřejmě právě proto tradiční řízek náš vídeňský, tedy původní telecí řízek, byl nahrazen řízkem vepřovým. Je to veliká škoda. Pokud někdo už ten řízek jako z chuťových nějakých důvodů by rád, tak doporučuju vrátit se, pokud chce mít tedy zdravější variantu, vrátit se k tomu řízku telecímu.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak pozor, vy byste i doporučila občas zařadit do jídelníčku řízek, tedy telecí, ale obalovaný a smažený?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ne, když už řízek, tak v žádném případě obalenou vepřovou krkovici, abych byla teda přesná, což je nejoblíbenější vlastně levná varianta vídeňského řízku, ale když už si jednou za dva, tři měsíce budeme chtít udělat řízek, tak rozhodně telecí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale Češi se posouvají stále od toho původního, prapůvodního řízku tedy toho telecího dál, dnes se dělají i kuřecí řízky.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak kuřecí a telecí, co je lepší, když už?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, tak tato otázka z chuťového hlediska je rozhodně telecí. A z finančního a výživového hlediska to bude asi tak spíš to kuřecí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a přesuneme se do statistik až do míst opravdu velmi, velmi malých zastoupení těch ostatních mas, to jsou ryby. Je jich dost málo u nás tedy?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to veliká škoda. My jsme bývali národ rybářů, sladkovodních ryb, býval docela dostatek přes celý rok. Lidé i vlastně ve svém volném čase ryby lovili a jedli. V dnešní době je katastrofálně nízký příjem rybího masa. Říká se, že takové to bezpečné množství by mělo být tak alespoň jednou týdně jednu porci ryb, to je opravdu ten úplně nejnižší doporučený příjem. Lepší by bylo tak dvakrát, třikrát týdně, což tady pro posluchače může, mám dobrou zprávu, že i ty matjesy jsou vlastně rybí maso. Ten důvod, proč preferujeme maso rybí před masem velkých živočichů, je proto, že to maso je lépe stravitelné, sice neobsahuje takové množství bílkovin, to se nebavím tedy o mořských rybách, tam třeba tuňák obsahuje až dvojnásobek bílkovin na 100 gramů než kuřecí maso, ale bavím se o těch sladkovodních rybách, ale obsahují nenasycené mastné kyseliny toho typu, kterého máme v naší stravě katastrofální nedostatek. Čili rytí tuky jsou velmi užitečnou součástí naší stravy a jsou prevencí řady civilizačních chorob.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Petr Spálený v našem vysílání na Regionu. V seriálu Hubněte zdravě dál pokračujeme v povídání o masu. A už jsme leccos probrali, ale s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou teď třeba i to, co v tom mase vlastně je obecně, že ho máme jíst?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak lidé většinou předpokládají, že to hlavní, co v mase je dostatečné množství, je železo. Já bych tady trošičku to upravila, to železo, které je vázáno v tom mase, tak je vázáno v té dobře stravitelné formě, čili je dobře dostupné pro náš organismus. Jinak ta absolutní množství v podstatě železa v naší stravě, pokud jíme stravu pestrou vyváženou, tak za den dostaneme do sebe zhruba 26 miligramů železa. To maso úplně nutně z hlediska železa nutně nepotřebujeme, protože průměrná hodnota množství železa na 100 gramů v podstatě jakéhokoliv masa je někde kolem 2,5 miligramů, trošku se to liší, to znamená zrovna to proklínané vepřové má toho železa relativně nejvíc, to má asi 2,9. Ale ryby, speciálně třeba sardinky, které mají 4,5, tak tady vedou. Takže zase se vracíme k tomu, že jíme málo ryb a jíme moc vepřového. I z hlediska toho železa by možná ty ryby byly lepší. Ale ta hlavní součást, kvůli které opravdu ta striktně bezmasá dieta dlouhodobě konzumovaná zejména těhotnými ženami nebo kojícími matkami není dobrý nápad, je B12 vitamin. Vitamin B12 se tvoří v žaludeční sliznici, ale jeho vnějším vlastně zdrojem pro nás je právě maso, případně mléko, případně vejce, to znamená přesně to, co lidé, kteří se striktně orientují jenom na rostlinnou stravu, vlastně nemají a tudíž musí při této takzvané alternativní výživě dodávat ten B vitamin ve formě vlastně z vnějšku buď tablet, kde je potřeba vyšší množství nebo případně v injekční formě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A můžeme se spolehnout třeba na to, že právě tu B12 dopravím do těla jen díky těm mléčným výrobků, vejcím, když vynecháme maso?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, když vynecháme maso, máme to složitější, protože pro vaši představu jeden šálek mléka, čili zhruba těch já nevím těch 150 mililitrů má zhruba jeden 0,93, čili zhruba jeden mikrogram vlastně v tom jednom šálku. Třeba v nějakých vejcích je to 0,56, čili ještě méně, zatímco v mase ve 100 gramech je to v tom hovězím 2,9, v tuňákovi, kterého tady teda promuju a říkám jak je to dobrý zdroj bílkovin, je to skoro 3 mikrogramy. Čili opravdu to jsou výrazně vyšší dávky. B12 vitamin se v těle vlastně, jako velmi důležitá součást krvetvorby, se tam skladuje, to znamená, že když my například budeme tu striktní bezmasou dietu držet měsíc nebo dva, tak se nám ty zásoby vyčerpají a potom už musíme z vnějšku dodávat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co se stane, když nám dojde B12, proč je důležitá pro naše tělo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Jednak pro krvetvorbu, čili pokud ji nemáme dostatek, tak se tvoří velké krvinky, které se hůře dostávají do těch menších kapilár, je to takzvaná makrocytární anemie. Další, co se děje, že je narušen neurologický vývoj plodu a malého dítěte, a tady je to opravdu něco, co bych chtěla velmi zdůraznit. Pokud poslouchají ženy, které jsou striktní vegetariánky bez mase a nebo veganky a mají děťátko, které kojí, tak je velmi důležité tuhle tu skutečnost zmínit pediatrovi. Pediatr okamžitě bude apelovat na to, aby se bral B12 vitamin, protože pokud vlastně to nezmíníte a vaše děťátko bude mít nějaké neurologické projevy toho deficitu, což je třeba, že se nepřetáčí, nezvedá hlavičku, tak mu můžete přivodit velikou spoustu různých vyšetření, která jsou zbytečná, protože tím deficitem B12 je to plně vysvětlitelné.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dál se ptejte, využijte příležitosti, že je s námi paní doktorka ve studiu, 221553777.
/ Reklama /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Povídáme si s vámi v seriálu Hubněte zdravě na Českém rozhlase Region, rádiu vašeho kraje a povídáme si teď s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a s Lenkou po telefonu. Dobrý den.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobré dopoledne. Paní doktorko, já jím ryby poměrně často, mám je velice ráda a mám velkou výhodu, že můj partner je rybář.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Hurá!
osoba
--------------------
Takže máme ryby z přírody, ale chtěla jsem se zeptat na váš názor na ryby, které jsou chované v sádkách, protože ti rybáři mají ten názor a vědí, že teda ty ryby jsou dokrmované různými a nejrůznějšími granulemi, čili nemají to, co mají v přírodě a vlastně to, co jde do obchodů, tak většinou neříkám, že všechno, ale dost často je tam právě jsou ke koupi tyhle ty ryby ze sádek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Děkuji za tenhle dotaz. Já jsem ho víceméně očekávala. Co se týče ryb ze sádek, tak asi bych za prvé si prozkoumala jak daleko ta ryba k nám cestuje. Čím zvláštnější destinace, tím méně bych měla tendenci věřit tomu, že ten chov v sádkách je bezpečný. Vím, že v České republice je kontrola produktů potravinářských je poměrně velmi dobrá. Takže ty sádkové ryby ať už teda různí amuři, ať už různí kapr, já nevím ryby třeba jako je sumec z toho sádkového prodeje v Čechách bych asi měla tendenci trošku jako víc preferovat, to je první věc. Další, je výborné jíst různé typy ryb, protože v okamžiku, kdy jíte třeba toho mého milovaného tuňáka, který je, ryba, která se sádkově vlastně nedá prakticky chovat, protože je to mořský dravec, občas si dáte žraloka, taky o sádkovém chovu žraloků nejsem informována, myslím si, že se nedělá, sem tam nějakou sardinku, do toho lososa, který naopak se chová velmi běžně v těhle těch velkých farmách a potom sladkovodní ryby, z nichž některé si buď ulovíte sami nebo od nějakého známého rybáře pořídíte, tak v podstatě nemáte riziko, že by se ve vás nahromadila nějaká ta negativní součást vlastně toho, čím je ta ryba krmena nebo k čemu je exponována.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Což je stejné jako u toho masa obecně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vždycky pestrost.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vždy je dobře se také informovat na původ toho masa, odkud vlastně je.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
A pestrost.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak, tak Lenko, děkujeme moc.
osoba
--------------------
Já taky děkuju, na slyšenou.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na slyšenou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Na slyšenou. No, a paní doktorko, mě ještě zajímá, jak se mění třeba potřeba toho, kterého masa s věkem nebo pohlavím?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to výborná otázka za prvé, co se pohlaví týče. Tak, dospělý muž v podstatě na pokrytí svých bílkovinných potřeb to maso zvlášť, pokud sportuje, tak většinou nutně nutně potřebuje. Pokud by kryl svoji potřebu hlavně sojovými produkty, tak tady upozorňuji, že soja je poměrně významný alergen a tu alergii zejména lidé naši, kteří na ty sojové produkty zvyklí nejsou, si můžou vybudovat. Takže určitě muži maso potřebují. Tady žena vždycky říká ten můj prostě bez masa nedá ani ránu, je to tím, že muži mají větší množství svalové hmoty a prostě potřebují dodávku většího množství bílkovin, a to maso je nejstravitelnější, nejvhodnější zdroj. Co se týče v průběhu věku. Děti v pubertě určitě maso potřebují ze stejných důvodů, je tam velký rozvoj kosterního svalstva, probíhá tam růst, čili určitě. Co se týče malých dětí, tak ty jsou někdy přirozenými vegetariány do určitého věku, takže maso odmítají. Je to způsobeno tím, že maso nebo bílkoviny jsou tou hůře stravitelnou součástí stravy a pokud někdo dětem vlastně odpírá tuky a chci říct, že děti školního, mladšího i staršího školního věku potřebují mít zhruba 35 % energie dodávané v tucích právě proto, že rostou, že tam dochází k hormonálnímu vyzrávání, čili pokud někdo jim odebírá ty tuky, tak ony jako nemají úplně dobrou stravitelnost toho masa potom. Takže zase postupně bych přidávala maso, zkusila bych začít rybami, aby si děti zvykly a to vepřové bych fakt jako asi nedávala.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co senioři?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Co se seniorů týče, tam zase vzhledem k tomu, že jim začíná ubývat aktivní hmota, je to zase způsobeno tím, že se vysazuje hormonální činnost, tak by přece jenom mohli mít příjem masa trošku nižší. Asi bych ale doporučovala alespoň jednou týdně nějaký masový pokrm, což i z hlediska teda finančních možností některých seniorů je snesitelné množství.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže jezte maso a jezte pestře.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě, určitě.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a příště si budeme povídat třeba i o vitaminech v důchodovém věku.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, tak.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Děkuju moc, paní doktorko, mějte se pěkně.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já děkuji za dotaz a mějte se taky pěkně. Na slyšenou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jen připomínám, že diskutovat s paní doktorkou můžete i na našem facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave, poslat dotaz také přes naše internetové stránky www.ceskyrozhlasregion.cz, kde najdete v audio archivu i starší díly. No, a za chvíli zpátky za Ivetou Chlumskou, dopolední a pak odpolední vysílání.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
