Jsou nevidomí a neslyšící náchylnější k obezitě?

28. květen 2015

Mají dodržovat nějaké zvláštní stravovací návyky? Jaké problémy mohou nastat? Doporučuje se změnit jídelníček při životní změně vnímání? Je něco jako diety pro tyty skupiny lidí?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je tu čtvrteční dopoledne, vy posloucháte Český rozhlas Region a v téhle chvíli začíná také náš seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinu Cajthamlovou,kterou zdravím.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. My tady vždycky s Patrikem si předtím, když zpívá ta písnička, říkáme, co budeme dneska říkat a já jsem mu řekla, že bychom byla moc rádi, kdybychom požádali naše nevidomé nebo neslyšící, jestli by byli tak laskaví a když tak se nám ozvali, abychom věděli jaké mají případné problémy. Pokud někdo máte někoho takového máte v příbuzenstvu, tak by nás taky zajímali jejich zkušenosti, protože my jsme v pořadu Jste to, co jíte měli jedinou nevidomou, neslyšícího jsme neměli žádného a musím přiznat, že s tímhle tím problémem jámám málo zkoušeností, takže tady spoléhám hodně na vás.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Téma tedy hubnutí nevidomých a neslyšících. Radit budeme i s jídelníčkem o tom, jak se postarat o to, bychom při těchto handicapech měli štíhlou postavu a žili zdravě. Tak obecně dá se říct, že tyhle skupiny lidí jsou třeba náchylnější k obezitě než ti úplně zdraví?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozhodně ne. Jedině lidé, kteří viděli nebo slyšeli nějakým vlastně úrazem nebo nějakým onemocněním o tyhle ty důležité smysly přišli. Tady bych chtěla říct, že zrak je náš nejdůležitější orientační smysl a člověk, který viděl a o zrak přišel, tak je to obrovské trauma, které se dá srovnat s tím, že přijde o celou rodinu a nebo že v podstatě vypukne válka. Je to prostě obrovský pocit vlastně izolace, musí se učit spoustu věcí znovu, musí si trénovat ostatní smysly, a přece jenom náš svět je hodně zaměřený na ty zrakové impulsy. Co se týká neslyšících nebo lidí, kteří přišli o sluch, tak tam přece jenom tím, že zůstává ten zrak, tak oni mohou se naučit třeba znakovou řeč, mohou odezírat z úst, čili tam jako je to postižení trošku menší, teda aspoň takto se o tom píše. Jinak ta míra stresu, kterou ten člověk po takovém postižení má, může vést k tomu, že buď hubne akutně, anebo potom dlouhodobě může tloustnou.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Potvrdíte - vyvrátíte, pokud máme mezi našimi posluchači někoho nevidomého, můžeme poradit, můžeme probrat jeho zkušenosti, neslyšícím to spíše vyřídíme, a proto jsme také v anonci na náš pořad říkali, že všechny ty rady najdete potom i v přepsané podobě na našich stránkách www.ceskyrozhlasregion.cz nebo na naše facebooku www.fcebook.com/hubnetezdrave. Tak se ptejte také 221553777. Posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čtvrt na dvanáct, posloucháte seriál Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Za mikrofonem je i Patrik Rozehnal a dnešní téma hubnutí nevidomých, neslyšících. Problémy spojené s jídelníčkem, s postavou. My už jsme probrali ten fakt, že přijde třeba ztráta zraku nebo přijde ohluchnutí, ale může i ta ztráta zraku přijít nejenom vlastním úrazem nebo něčím takovým, ale přes něco jiného, dalšího, s nějakou jinou nemocí?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tady právě s ohledem na to, co jsem říkala, jak ta ztráta zraku je závažné vlastně postižení, pokud člověk byl vidoucí a o zrak přišel, tak chci upozornit, diabetici to většinou vědí, diabetik prvního typu, který aplikuje inzulin, tak ví, že zvýšené glykémie mohou vést ke ztrátě zraku, kromě jiných postižení. Je to vlastně postižení cév sítnice, to postižení je nevratné a ta ztráta zraku se nedá vlastně nijak nahradit. Takže pacienti, kteří mají diabetes, tak si, pokud si aplikují inzulin, tak si ho aplikují podle těch glykémií právě proto, aby měli ty glykémie vyrovnané a k té ztrátě zraku nedocházelo. Pacienti s diabetem druhého typu si tohoto příliš nejsou vědomy, protože tam vlastně ta cukrovka narůstá postupně, oni většinu trpí nadváhou, zvlášť pokud se nehýbou, ale nevědí, nebo možná jim lékaři úplně nezdůrazňují, že by si měli nechat pravidelně kontrolovat oční pozadí právě proto, aby se zjistilo, jestli se neucpávají cévy na sítnici a jestli nedochází ke ztrátě zraku. Další vyšetření, které by měli absolvovat, je takzvaný perimetr, to je vyšetření vlastně zrakové ostrosti v celém to poli zrakovém. To by měli dělat hlavně ti, kteří řídí automobil, protože tam ta ztráta zraku, ten člověk si ji nemusí uvědomit. Pokud v těch vnějších oblastech zrakového pole nevidí, tak ale třeba nevidí, když ho předjíždí auto nebo když sám předjíždí, tak vlastně nevidí. Čili u těchto lidí je velmi důležité ten zrak si nejen chránit, ale i vlastně dodržovat správně dietu, aby nedocházelo k jeho poškození.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená, že u očního lékaře nebo i oční lékař takto jinak pozná podle toho stavu zraku jak moc jsme na sebe přísní a dodržujeme ta pravidla té diety u těch cukrovkářů?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, ano, samozřejmě. Pokud oční lékař například neví, že pacient je diabetik a zjistí při vyšetření očního pozadí třeba, když si člověk jde jenom nechat předepsat brýle, právě proto je lepší chodit za očním lékařem, který může vyšetřit i to oční pozadí, nechodit jenom do optiky, nekupovat si brýle někde jenom v supermarketu. Takže opravdu může zjistit nebo může vyslovit podezření na dvě onemocnění, která nejvíc ten zrak postihují, a to je cukrovka a nebo vysoký krevní tlak. Pacienti s vysokým tlakem by měli chodit na toto vyšetření rovněž pravidelně.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A ptejte se k tématu dnes 221553777.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Region, rádio vašeho kraje, radíme dnes především nevidomým, neslyšícím, ti najdou potom i přepisy našeho povídání na našem webu www.ceskyrozhlasregion.cz, kam míří vůbec všechny přepisy našeho pořadu, jsou tam i ve zvukové podobě a samozřejmě diskuse probíhá v psané formě i na stránkách facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou teď ještě probereme i další nemoci, které mohou s sebou přinést problémy se zrakem.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych se držela těch nemocí, které známe. V pondělí se tady mluvilo o šedém zákalu, takže šedý zkal stravou se bohužel příliš preventovat nedá nebo jako nemůžete zabránit vývoji šedého zákalu tím, že byste něco speciálního jedli. Totéž platí o zákalu zeleném, ale v obou těchto případech vlastně existuje efektivní léčba, u té katarakty, čili šedého zákalu, tam se dá implantovat nová čočka, takže to je v pořádku. U zeleného zákalu existují léky. Ale to, co vlastně by šlo předcházet, tak to jsou různé výpadky v oblasti mozkové kůry způsobené takzvanou mrtvicí, což může být buď teda ischemie čili nedokrevnost té mozkové kůry nebo naopak krvácivá nějaká příhoda. Tohle je důležité zase, aby věděli pacienti, kteří mají metabolické choroby, cukrovka mezi nimi vládne, a další jsou teda poruchy cév, teda kardiovaskulární. Víte, že mrtvice je komplikací aterosklerózy, a to jsou věci, které se dají stravou a tím životním stylem vlastně předcházet.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená mohou nastat nějaké větší komplikace pro čerstvě nevidomé nebo neslyšící s tím jak se postarat o své jídlo, aby dodržovali dobré zásady?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tohle je zajímavá otázka, já jsem se nad tím doma zamýšlela, znova jsem si procházela pacientku teda nebo naši účastnici pořadu Jste to, co jíte. Tam bylo velmi zajímavé, ona tomu říkala, že si do obchodu s sebou vodí oči, což my jsme nevěděli, co tím myslí. Ona říkala, že to je kamarádka, která je vidomá a ta, že jí čte složení a že ji vlastně učí kam se jako může v tom obchodě nasměrovat na tu zdravější část stravy. Nicméně říkala, že jí velkou problémovou situaci chystají supermarkety, které mění vlastně orientaci těch kam, co dávají, to znamená těch regálů. Ona říkala, že to je hrozný, protože ona se naučila nějaké cesty, pak najednou zjistila, že už to tam není, že tam jsou jiné potraviny. Takže tadyhle my vlastně příliš na ty nevidomé nemyslíme v tohle směru. Značení potravin by možná bylo výhodné, kdyby bylo v nějaké formě prostě jednoduchého kódu jako jsou značeny mince třeba, prostě bylo by to, je to zajímavé téma a myslím si, že jestli nás poslouchá někdo, kdo se zabývá značením potravin, tak by měl na tyhle ty pacienty myslet. Co se neslyšících týče, no, tak tam vlastně těch omezení je relativně málo. Napadají mě vlastně pro obě skupiny těchto pacientů, napadají mě omezení v pohybu, protože tam samozřejmě u neslyšících je problém například v nějakých aktivitách, které dělají spolu s lidmi, kteří slyší, třeba ježdění po cyklostezkách nebo nějaké takovéhle věci, tam vždycky asi bude potřeba, aby ti lidé se pohybovali v nějaké skupině kamarádů, aby měli vždycky s sebou někoho, s kým se mohou vlastně bezpečně hýbat i bezpečně nakupovat v těch obchodech.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Telefonní číslo k nám do studia 221553777 a dnešní téma hubnutí a jídelníček nevidomých a neslyšících.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
I telefonní zvonek můžeme nechat znít. Číslo, aby se rozezvučel tady a rozblikal tady u nás 221553777. V seriálu Hubněte zdravě dnes mluvíme o hubnutí i jídelníčku nevidomých a neslyšících a k tomu bychom se právě teď mohli dostat i s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Jaké potraviny, jaká jídla jsou vhodnější pro tyto skupiny lidí?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já, když jsem o tom přemýšlela, tak vlastně jsem si uvědomila, že my, kteří jsme vlastně vidoucí a slyšící, tak si neuvědomujeme jak při vaření jsou tyhle ty dva smysly velmi důležité. Ať už třeba poznat, jestli je hotový bešamel, což je taková ta zahušťovací část do omáček, nebo jestli je hotová cibulka docela nebo jestli se nám vaří voda na něco. Tak my se orientujeme hodně sluchem. U těch neslyšících tohle to musí být nějakým způsobem nahraženo, zas u nevidomých samozřejmě jenom jak nebezpečné je vaření samo o sobě, čili člověk se může opařit, člověk může se nějakým způsobem spálit nebo sáhnout do něčeho, do čeho by sahat neměl.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Jestli tam nefunguje nějaký další šestý smysl?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si myslím, že samozřejmě hodně, jak už jsem říkala, záleží na tom, jestli ten člověk je od narození nevidomý a nebo jestli o ten zrak přišel. Tady z těch zkušeností lidí, kteří o zrak přišli, víme, že oni ze začátku se vařit úplně bojí právě pro tu možnost různých úrazů a uchylují se buď k jídlům hotovým, které si jenom ohřívají, anebo k jídlům, která jsou vlastně na studeno, čímž se ta strava s způsobem zúží a ten člověk má vlastně větší tendenci spíš, než že by ztloustnul, tak spíš, že by hubnul. To je zase v podstatě někdy i důsledkem deprese, která provází to základní nemocní, které vedlo ke ztrátě nějakého smyslu. Myslím si, že pokud nás poslouchají lidé, kteří o zrak vinou nějaké situace přišli, tak určitě vědí, že pokud se člověk snaží a pokud se vlastně trénuje, takže se podaří řadu handicapů vynahradit vlastně jinými smysly. A tady bych řekla, že skupina nevidomých a neslyšících na rozdíl od nás, kteří jsme tedy obdařeni těmito smysly, se pravděpodobně víc věnuje věcem, které se týkají zdraví. Mají na to jednak víc času, jednak to vyžaduje trošku větší úsilí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Musí se některé věci jakoby učit znova?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Učit znovu a myslím si, že si toho zdraví víc váží. Myslím si, že mezi nimi není příliš mnoho obézních a jsou tam spíš lidé, kteří opravdu se snaží vyrovnat těm zdravým a ten zdravý životní styl tedy integrují v rámci toho celého rehabilitačního úsilí.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená u těchto lidí jde tedy spíš o řekněme fyzický a psychický handicap?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Než o ten, který by souvisel se stravováním, s postavou.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam je to úplně stejné jako u zdravého jedince?

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je to totéž jako u zdravých. Člověk, který měl už vlastně předtím než přišel o zrak, nějaké metabolické onemocnění, tak vlastně ho bude mít v podstatě stejné, ty problémy má stejné, jenom mu tam k tomu přibude ten svůj problém. Takže znovu apeluji na vás všechny, kteří máte nějaké onemocnění, které by mohlo vést ke ztrátě smyslů, ať už zraku nebo sluchu, věnujte se prevenci a snažte se, aby k tomu nedošlo, protože potom ten život zůstává vlastně stejně komplikovaný jako předtím, přibudou ještě další starosti. Takže moc děkuju všem, kteří jste nás poslouchali. Tohle bylo spíš pro, myslím, lidi, kteří mají v okolí někoho, kdo je handicapován tímto způsobem a snažila jsem se, seč tedy mé zkušenosti stačí, trošičku vám pomoc nahlédnout do světa lidí, kteří jsou na tom trošku složitěji než my.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Připomínám, že náš seriál Hubněte zdravě můžete poslouchat každý čtvrtek po 11 hodině a sledovat nás můžete třeba i denně na facebookové stránce www.facebook.com/hubnetezdrave a starší díly i ve zvukové podobě a archivu najdete na stránkách www.ceskyrozhlasregion.cz. Paní doktorko, moc děkuju a přeju hezký den.

MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také děkuji a těším se, že nám někdo z pacientů napíše nějaké osobní zkušenosti na facebook.com/hubnetezdrave. Na shledanou, děkujeme.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.