Kateřina Cajthamlová: Krevní vyšetření, začátek a konec každé diety

Z kapky krve vyčte hematolog krevní obraz a tzv. diferenciál. Spočítá množství krvinek. Zjistí, jestli je krvinek dost, nebo málo. Vidí, jestli krvinky jsou všechny hezky okrouhlé, nebo mají nějaké tvarové deformity, které se vyskytují například u nemocných malárií.

Proč chodit na vyšetření krve na lačno?

Na lačno jsou hladiny tuků i cukrů v krvi nejnižší. Pokud se najíme a do půl hodiny jdeme na krevní vyšetření, testy postrádají smysl. Živiny ze střeva zaplaví krev a výsledky budou zkreslené.

Test krve|foto: tOrange.us, CC BY 4.0

Začátkem každé diety pod lékařským dohledem je krevní rozbor

Každý člověk, který se rozhodne hubnout, by si měl nechat udělat laboratorní rozbor své krve. Po dietním pokusu, nebo po nějakém režimu po delší době (například po hladovce klidně trvající jen 14 dní), už by bylo vhodné zajít do laboratoře, aby se člověk podíval, jestli se něco nepokazilo.

Na jaterních testech se například snadno pozná, jestli nějakým způsobem na dietu játra reagovala. Snížení přísunu železa se projeví trošku později vzhledem k tomu, že krvinky žijí 21 dní. V nich se poznají změny v přísunu železa zhruba za měsíc. Totéž platí u deficitu různých vitaminů. Pozná se nejčastěji na syndromech, ale v případě jednotlivých nálezů v krvi se může objevit i na symptomech.

Moderátorka Dvojky Elen Černá při testovacím odběru krve|foto: Český rozhlas

Hladovkáři se z krve krásně poznají. Mají nižší hladiny glykémie, mají rozvrácený tukový metabolismus, mají většinou poškozenou jaterní funkci, mohou mít změny v moči (může být buď kyselejší, nebo obsahovat aceton).

Jak si krev vyčistíme?

Každý generální úklid by měl být plánovaný. Nemá cenu uklízet to, co je v pořádku, ale je důležité uklízet to, co v pořádku není. Krev se dokáže vyčistit zhruba za dobu měsíce, pokud se nepouštíme do extrémů a dodržujeme správný režim. Co je tedy podstatné?

Přímo v budově na Vinohradské můžeme v den konání akce odebrat krev až od 40 dárců. |foto: Tereza Svobodová

• udržovat hladinu cukru v krvi, která se mění poměrně rychle
• doplňovat prvek železo, který se projeví na červených krvinkách
• získávat dostatečné množství vitaminů ze stravy
• dodržovat pravidelnost v jídle a jíst dostatečné množství potravy
• jíst dostatečné množství vlákniny (pomůže snížit hladinu cholesterolu i s nasycenými živočišnými tuky, které jsou nadbytečné)
• jíst ryby (dostatek ryb v jídelníčku může zlepšit poměr mezi dobrým a špatným cholesterolem)
• jíst dost bílkovin (bude dobře fungovat imunitní systém)

Když má někdo chudokrevnost

Pokud je krvinka větší než by měla být, může se jednat o anémii neboli chudokrevnost. Způsobuje ji nedostatek kyseliny listové, nebo vitaminu B12. Pokud jsou krvinky naopak maličké, může být příčinnou nedostatek železa. Z krevního obrazu lze tedy již orientačně usuzovat, v čem by mohl být problém.

A co bílé krvinky, které se nám starají o imunitu?

Jsou různě velké a mají různou funkci. Některé z nich vyrábějí protilátky, to jsou takzvané neutrofily, například u bakteriální infekce se nám tento typ bílých krvinek, který vyrábí protilátky, namnoží. Lékař z toho může usoudit, že pacient pravděpodobně trpí bakteriální infekcí.

Červené krvinky (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

Další populací jsou makrofágy. Jedná se o obrovské bílé čistící krvinky, které pohlcují infikovanou buňku i mrtvé rozložené buňky našeho těla.

Existuje také druh přirozených zabíječů, takzvaných T buněk, které se vyškolují převážně v dětství ve žláze brzlík. Učí se vyhledávat antigeny a zabíjet buňky, které na povrchu obsahují antigen. Může se jednat o virus, případně něco alergenního, nebo cizorodého.

Další skupinou jsou krevní destičky, které zajišťují srážlivost krve. Podstatný je jejich počet, tvar a způsob, jakým se rozpadají.

Krev pacienta nakaženého malárií. Nachově zbarvené kuličky jsou červené krvinky o průměru zhruba 5 mikrometrů. Jedna z nich je napadená parazitem způsobujícím nejzávažnější formu malárie – Plasmodium falciparum.|foto: Oleg Ditrich, Biologické centrum AV ČR, Parazitologický ústav

V krvi také vidíme nadbytečný tuk. Testování se nedělá z kapky krve, ale ze stáčené krve. V kapce můžeme dokonce v případě velmi závažných stavu vidět i některé parazity. Odhalí je většinou krevní obraz, sedimentace a diferenciál.

Cholesterol, tuky a proteiny v krvi

Krev je transportní médium, které reaguje poměrně rychle na změny například naší stravy. Všichni už určitě vědí, že důležité jsou hodnoty krevních tuků neboli hodnoty celkového cholesterolu. Ten už nemá tak velký význam jako jednotlivé typy cholesterolu, což je dobrý (HDL) a špatný (LDL).

Rozdíl mezi nimi je v hustotě a v preventivní funkci aterosklerózy. V dnešní době se počítá aterogenní index plazmy a případně ještě spousta dalších jiných rizik, která vyplývají z poměru dvou uvedených cholesterolů.

Cholesterol|foto: Michal Jindra

Další typ tuků, které můžeme zjistit z krve, jsou takzvané triglyceridy. Jedná se o nasycené tuky, jejichž primárním zdrojem je potrava. Množství triglyceridů proto můžete významně ovlivnit, když snížíte příjem nasycených živočišných tuků.

Důležité jsou také různé transportní proteiny tam, kde je nějakým způsobem porušená výživa z hlediska bílkovin. Pokud tyto proteiny chybí, mohou se tuky v krvi hromadit, jelikož nebudou mít prostor pro pohyb. Časté jsou případy například po hladovkových dietách nebo po dietách s významným snížením bílkovin v potravě.