Namažte si na chleba raději tvaroh místo másla, radí Kateřina Cajthamlová
Kdo maže, ten jede. Jak ale dojet do zdravého cíle? Co si namazat na chleba, abychom prospívali svému organismu? Jsou opravdu máslo a sádlo tak moc nezdravé, jak se říká?
„Kdykoliv mám nějakou přednášku pro veřejnost, na které je možnost dotazů, vždy dojde na ‚čím máme mazat, paní doktorko?‘,“ uvádí téma MUDr. Kateřina Cajthamlová. Jako obvykle se vydává na cestu časem k našim předkům, kteří neměli možnost uchovávat živočišné tuky celoročně, protože v teplém počasí žlukly. V letních měsících si mazali na chleba tvaroh, jak to známe například z pohádky Lotrando a Zubejda. I tučný tvaroh, který obsahuje 25 % tuku, je lepší než máslo obsahující 82 % mléčného tuku.
Podle výsledků Českého statistického úřadu spotřebujeme dvojnásobek doporučeného množství nasycených živočišných tuků Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a poloviční množství tuků rybích.
Čím nahradit máslo a sádlo?
„Na chléb si můžeme namazat zmiňovaný tvaroh, ale i hořčici, kečup, med, záleží ale na tom, jak často a jak silnou vrstvu,“ radí Kateřina Cajthamlová.
Jak je to se ztuženými tuky?
Vyrobit z oleje tuk tužší konzistence můžeme dvěma způsoby – hydrogenací, při které nenasycené vazby obsadí vodíkové ionty a vznikne tuhý bílý tuk připomínající sádlo, nebo interesterifikací, při níž nevznikají nebezpečné mastné kyseliny. Dnes se do margarínů navíc přidávají steroly, které snižují hladinu cholesterolu v těle.
Nasycené živočišné tuky
Máslo - 82 % tuku (z toho 41 % nasycených mastných kyselin)
Sádlo - 81 % tuků (z toho 65 % nasycených mastných kyselin)
Lůj
Máslo obsahuje i nenasycené mastné kyseliny, z živočišných tuků největší množství.
Sádlo obsahuje oproti máslu dvojnásobek nestravitelných transmastných kyselin, které mají vliv na vznik aterosklerózy čili kornatění tepen.
Poměr blahodárných a škodlivých tuků v másle je vyrovnaný, v sádle převažují ty škodlivé. Výjimkou je sádlo husí, které má dokonce poměr pozitivní.
Vyšší obsah transmastných a nenasycených mastných kyselin (podobný jako v sádle) najdeme i v rostlinných tucích – kokosovém a palmovém. Neměli bychom je proto používat příliš často.
Hydrogenované tuky jsou nejnebezpečnější, jejich spotřebu bychom měli omezovat, vůbec nepoužívat pro děti a hledat je i sušenkách. Vzhledem k jejich nízkým výrobním nákladům jsou často obsaženy v levných výrobcích (ale i v tradičních oplatkách, jejichž receptura pochází z doby, kdy hydrogenace byla jedinou známou metodou ztužování).
Margaríny vyrobené interesterifikací jsou vhodnější alternativou k máslu nebo jeho doplňkem. „Nezapomínejme ale na to, že se stále jedná o tuk,“ upozorňuje doktorka Cajthamlová, „používejte ho jen v případě, kdy nemůžeme použít tekutý olej.“
Spotřeba tuků se věkem mění
S přibývajícím věkem bychom měli omezovat mazání tuků na chleba. Zatímco v dětství nevadilo, pokud jsme dostali chléb se silnou vrstvou másla, zvláště když jsme měli aktivní dětství, v dospělosti bychom měli tuky omezovat nebo zcela vynechávat, zejména trpíme-li vysokým tlakem, kardiovaskulárními onemocněními nebo aterosklerózou cév.
Pestrá strava je základ
Kateřina Cajthamlová nevynechala ani svou obvyklou mantru – strava má být pestrá a vyvážená. Sledovat bychom měli celkové množství zkonzumovaných živočišných tuků. Pokud například v jídelníčku nemáme vepřové maso nebo jíme ryby, můžeme si častěji namazat krajíc máslem nebo sádlem. Důležitými faktory jsou hladina cholesterolu, věk, potřeba hubnout, pohyb, odpočinek a vyváženost jídelníčku (s obsahem luštěnin, ryb, ovoce, zeleniny a nízkotučných výrobků).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
