Umělá sladidla a jejich dopady na lidské tělo
1. březen 2012
Když chceme sladit, máme raději umělými sladidly nebo jsou jen pro diabetiky? Dozvěděli jste se, jaká je síla umělých sladidel a zdali nemají vedlejší účinky.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čtvrteční Region opět s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vy už se chystáte s taháky, protože dnešní téma bude trochu složitější. Umělá sladidla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já to s těmi taháky nebudu nakonec tolik přehánět, protože já bych se raději, než nějakými chemickými vzorci a vysvětlováním metabolismu umělých sladidel, to znamená, která se jakým způsobem vylučují a kudy, já bych se raději zabývala tou filozofií. Zda vůbec umělá sladidla ano nebo ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Někdo totiž volí tu cestu, když chce hubnout a není diabetik, si řekne, lepší umělá sladidla než ty cukry, které jsou zatracované. Tak je to dobře, nebo špatně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady právě bych chtěla zdůraznit, že umělá sladidla svého času byla objevena vlastně jako velikánský báječný blahodárný moment. Byla objevena čirou náhodou. Začínalo se vlastně tím, že se předpokládalo, že když ten diabetikům tolik škodí ten cukr, ale tolik mají rádi tu sladkou chuť, takže jim dáme něco, aby vlastně ta sladká chuť byla uspokojena, abychom je jako uklidnili nebo aby měli pocit, že mají kvalitu života stejnou. A najednou postupně se začalo zjišťovat, že ta chuť na sladké má nějaký svůj biologický význam, že většinou souvisí s nějakým deficitem ve stravě. A v tu chvíli člověk, který dostává systematicky umělá sladidla, tak začne víc a víc sahat například k tučným, sladkým, tedy byť umělým sladidlem oslazeným potravinám. A to se ukázalo jako velice nebezpečné. Takže v dnešní době už diabetologové jednoznačně unisono varují před tím, aby diabetici sladili umělými sladidly, protože je jasné, že pak zvyšují přísun tuků a ty tuky jsou v dnešní době už viditelně označeny za horší pro prognózu diabetika než cukr sám.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Další podrobnosti na Regionu už za chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě. Možná, že budeme po tom dnešním dílu s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou hubnout i bez umělých sladidel. Tam jsme slyšeli tu provázanost s tuky. Co s tím ale, když chceme si dopřát sladkou chuť a ta umělá sladidla nejsou zrovna vhodná.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chtěla bych ještě říct, že existují vlastně umělá sladidla, která naopak jsou na tom druhém konci spektra a jsou ještě stále považována za blahodárná. Mezi takové patří například xylitol, který je organismem člověka vlastně nevyužitelný jako cukr, ale báječně si ho berou bakterie, zejména bakterie v ústní dutině. Oni ho také nemohou využít, bakterie jsou tím hubeny. Tohle je velmi elegantní vlastně součást tedy různých žvýkaček a bonbonů. Protože ono to chutná sladce, zároveň my si to dáváme po jídle a zároveň si tím v podstatě ničíme ty bakterie, které nám po tom jídle mohou dělat potíže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vy chcete říct, že žvýkačka je fajn?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tato ano. Žvýkačky, obsahující xylitol ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je to tam označeno nějak dobře, abychom to našli?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi viditelně. A chtěla bych říct,že Evropská unie teď už velmi pečlivě sleduje takzvané deklarované účinky různých doplňků a xylitol je jeden z velmi mála, který velmi pozitivně prošel. To znamená, že klinické studie, které vlastně určovaly jeho bezpečnost a zároveň jeho užitečnost, přesně pro tuhle tu součást vlastně prevence zubního kazu, jsou prokazatelné a jednoznačné a shodují se. Čili u xylitolu není ani tak důležité, že má sladkou chuť, i když je to příjemné, ale má jednoznačný zdravotní prospěch pro své konzumenty. My ty žvýkačky nepolykáme, nesmíme překračovat bezpečnou dávku, ale po každém jídle vlastně buď žvýkání žvýkaček s xylitolem nebo cucání bonbonů s xylitolem je jednoznačně pozitivní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No ale tak teď mluvíme i o té chuti na to sladké. Tak tu žvýkačku si asi nebudeme brát jenom kvůli tomu, že chceme ukojit chuť na sladké. Existuje třeba i věneček s xylitolem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bohužel ne. A tady bych chtěla říct, že ten největší problém s umělými sladidly je, že jich je na trhu poměrně hodně a v různých potravinách a v různých věcech jsou různá umělá sladidla. Některá jsou dokonce v zubní pastě, některá jsou v různých nápojích, další jsou v různých typech potravin, v různých sušenkách a dalších diavýrobcích. A vlastně nikdo příliš neví, co udělá s konzumentem koktejl těchto umělých sladidel. Protože bezpečná dávka jednoho každého plus toxická dávka je známá, ta je jasná. Ale co udělá, jaký aditivní neboli součtový efekt těch negativních vlivů bude ta konzumace několika různých umělých sladidel v různých dávkách a to systematicky a někdy celoživotně mít, to vlastně zatím nikdo nezkoumá. Na to se přijde, až se objeví něco podivného a já si myslím, že už se to objevilo, že to je náramný nárůst obezity a začne se zkoumat, čím to je. A ten nárůst obezity opravdu kupodivu koresponduje se zavedením umělých sladidel, zejména do nápojů. To znamená, takové ty nápoje light, které konzumují lidé, kteří mají chuť na sladké, konzumují je místo oběda, v příliš vysokém množství, tak ty už začínají být zdravotním rizikem. A proč? To, když dovolíte, vám řeknu po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě. Umělá sladidla, dnešní téma tohoto seriálu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. My se vrátíme k tomu tématu umělých sladidel, nápojů. Vy jste chtěla dokončit myšlenku.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tady totiž máme něco jako chuť. Chuť je za původních podmínek vlastně přirozeného života v přírodě člověka a dalších savců je velmi důležitou informační vlastně sondou do našeho světa. Proto máme těch chutí víc, máme chuť slanou, chuť sladkou, chuť hořkou, s tím, že ze zkušenosti tedy rodu savců je, že sladká chuť v podstatě není nebezpečná. A tudíž ta sladká chuť je něco, co jako znamená, tohle je bezpečné, je to v pořádku, můžu si to dát. Ano, dej si to.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je v té původní přírodní podobě. Teď už, když si to takhle uměle upravujeme, tak to je možná zavádějící.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. To znamená, ta původní funkce chuti vyhledávat potraviny, které potřebuji, tak ta už se v dnešní době ztrácí. My už vlastně máme zvýrazňovače chuti, máme umělá sladidla, takže ta chuť sama už nám nevypovídá příliš o biologické hodnotě té potravy. A ten problém ale nastává, že vlastně člověk celý den se třeba snaží takzvaně být hodný, držet tedy dietu, omezí přílohy, o tom, jak to není dobrý nápad, jsme se bavili v jednom z předcházejících dílů. Začne mít chuť na sladké, řeší ji určitým šidítkem umělého sladidla, to znamená, jazyk dostává informaci, už přichází glukóza, mozek panáčkuje, těší se na glukózu, žádná nepřichází. Takže důsledkem tohoto jednání je, že večer ten člověk jako utržený ze řetězu skočí po nějakém zdroji, který jednoznačně určitě obsahuje sladké, tedy glukózu, většinou to nebývá med, protože už ta doba je příliš dlouhá, takže to bývá sladké tučné a na noc si dá ten čokoládový bonbon, nebo si dá ten slazený jogurt s tou marmeládou, prostě zachová se zcela iracionálně. Celý den si sacharidy odpíral a večer si je dodá, ale kryté obrovským množstvím tuku. A toto je ta příčina, proč v podstatě lidé, kteří nadužívají umělá sladidla a nestravují se správně, vyváženou stravou, večer vyluxují ledničku a tloustnou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená závěr z toho, vyhnout se light výrobkům a těm, kde už v tom složení najdeme nějaké umělé sladidlo raději, než spoléhat, že tam někde náhodou bude to jedno zdraví, nechci říct, že prospěšné, ale neškodné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Myslím, že bychom měli mít pod kontrolou složení potravin, které konzumujeme a měli bychom si být vědomi, že právě ta různá umělá sladidla za prvé zvyšují naši závislost na sladké chuti a neposkytují dostatečné množství glukózy pro náš mozek a buňky. Ale za druhé, že vlastně dochází k určitému zmatení signalizace a to tělo s námi potom nemluví. A chová se v podstatě instinktivně. Takže člověk, který konzumuje velké množství umělých sladidel, se potom vlastně chová kromě toho, že iracionálně, tak velmi emočně, protože má stavy velkého hladu, v podstatě v té hypoglykémii, způsobené nedostatkem glukózy v mozku, tak má stavy lehce změněného vědomí, potíže se žaludkem, má stavy na zvracení a má stavy skoro kolapsové, čili v tu chvíli on je vlastně ohrožen jednou a podruhé je ohrožen, když tu potravinu zkonzumuje krytou nějakým tukem, takže ji zkonzumuje větší množství než té sacharidové stravy by zkonzumoval samotné. Tahle ta nelogičnost je podporována právě tím, když lidé systematicky místo normálních slazených, anebo polysacharidy a monosacharidy přirozeně obsahujících látek sahají po umělých sladidlech.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže pozor na ně, raději se jim vyhýbejte. A my se na vás budeme těšit příště. Pokud vás naše povídání zaujalo, tak i další rady můžeme rozdávat ještě opětovně, když si nás najdete se staršími díly na webu, tedy www.ceskyrozhlasregion.cz, případně můžete s paní doktorkou diskutovat na facebooku, tedy facebook.com/hubněte zdravě. Je to tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. A jenom, abychom nezapomněli, xylitol je to jediné umělé sladidlo, které je v pořádku. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Čtvrteční Region opět s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vy už se chystáte s taháky, protože dnešní téma bude trochu složitější. Umělá sladidla.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já to s těmi taháky nebudu nakonec tolik přehánět, protože já bych se raději, než nějakými chemickými vzorci a vysvětlováním metabolismu umělých sladidel, to znamená, která se jakým způsobem vylučují a kudy, já bych se raději zabývala tou filozofií. Zda vůbec umělá sladidla ano nebo ne.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Někdo totiž volí tu cestu, když chce hubnout a není diabetik, si řekne, lepší umělá sladidla než ty cukry, které jsou zatracované. Tak je to dobře, nebo špatně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tady právě bych chtěla zdůraznit, že umělá sladidla svého času byla objevena vlastně jako velikánský báječný blahodárný moment. Byla objevena čirou náhodou. Začínalo se vlastně tím, že se předpokládalo, že když ten diabetikům tolik škodí ten cukr, ale tolik mají rádi tu sladkou chuť, takže jim dáme něco, aby vlastně ta sladká chuť byla uspokojena, abychom je jako uklidnili nebo aby měli pocit, že mají kvalitu života stejnou. A najednou postupně se začalo zjišťovat, že ta chuť na sladké má nějaký svůj biologický význam, že většinou souvisí s nějakým deficitem ve stravě. A v tu chvíli člověk, který dostává systematicky umělá sladidla, tak začne víc a víc sahat například k tučným, sladkým, tedy byť umělým sladidlem oslazeným potravinám. A to se ukázalo jako velice nebezpečné. Takže v dnešní době už diabetologové jednoznačně unisono varují před tím, aby diabetici sladili umělými sladidly, protože je jasné, že pak zvyšují přísun tuků a ty tuky jsou v dnešní době už viditelně označeny za horší pro prognózu diabetika než cukr sám.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Další podrobnosti na Regionu už za chvíli.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě. Možná, že budeme po tom dnešním dílu s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou hubnout i bez umělých sladidel. Tam jsme slyšeli tu provázanost s tuky. Co s tím ale, když chceme si dopřát sladkou chuť a ta umělá sladidla nejsou zrovna vhodná.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Chtěla bych ještě říct, že existují vlastně umělá sladidla, která naopak jsou na tom druhém konci spektra a jsou ještě stále považována za blahodárná. Mezi takové patří například xylitol, který je organismem člověka vlastně nevyužitelný jako cukr, ale báječně si ho berou bakterie, zejména bakterie v ústní dutině. Oni ho také nemohou využít, bakterie jsou tím hubeny. Tohle je velmi elegantní vlastně součást tedy různých žvýkaček a bonbonů. Protože ono to chutná sladce, zároveň my si to dáváme po jídle a zároveň si tím v podstatě ničíme ty bakterie, které nám po tom jídle mohou dělat potíže.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vy chcete říct, že žvýkačka je fajn?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tato ano. Žvýkačky, obsahující xylitol ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A je to tam označeno nějak dobře, abychom to našli?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Velmi viditelně. A chtěla bych říct,že Evropská unie teď už velmi pečlivě sleduje takzvané deklarované účinky různých doplňků a xylitol je jeden z velmi mála, který velmi pozitivně prošel. To znamená, že klinické studie, které vlastně určovaly jeho bezpečnost a zároveň jeho užitečnost, přesně pro tuhle tu součást vlastně prevence zubního kazu, jsou prokazatelné a jednoznačné a shodují se. Čili u xylitolu není ani tak důležité, že má sladkou chuť, i když je to příjemné, ale má jednoznačný zdravotní prospěch pro své konzumenty. My ty žvýkačky nepolykáme, nesmíme překračovat bezpečnou dávku, ale po každém jídle vlastně buď žvýkání žvýkaček s xylitolem nebo cucání bonbonů s xylitolem je jednoznačně pozitivní.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No ale tak teď mluvíme i o té chuti na to sladké. Tak tu žvýkačku si asi nebudeme brát jenom kvůli tomu, že chceme ukojit chuť na sladké. Existuje třeba i věneček s xylitolem?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Bohužel ne. A tady bych chtěla říct, že ten největší problém s umělými sladidly je, že jich je na trhu poměrně hodně a v různých potravinách a v různých věcech jsou různá umělá sladidla. Některá jsou dokonce v zubní pastě, některá jsou v různých nápojích, další jsou v různých typech potravin, v různých sušenkách a dalších diavýrobcích. A vlastně nikdo příliš neví, co udělá s konzumentem koktejl těchto umělých sladidel. Protože bezpečná dávka jednoho každého plus toxická dávka je známá, ta je jasná. Ale co udělá, jaký aditivní neboli součtový efekt těch negativních vlivů bude ta konzumace několika různých umělých sladidel v různých dávkách a to systematicky a někdy celoživotně mít, to vlastně zatím nikdo nezkoumá. Na to se přijde, až se objeví něco podivného a já si myslím, že už se to objevilo, že to je náramný nárůst obezity a začne se zkoumat, čím to je. A ten nárůst obezity opravdu kupodivu koresponduje se zavedením umělých sladidel, zejména do nápojů. To znamená, takové ty nápoje light, které konzumují lidé, kteří mají chuť na sladké, konzumují je místo oběda, v příliš vysokém množství, tak ty už začínají být zdravotním rizikem. A proč? To, když dovolíte, vám řeknu po písničce.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme zdravě. Umělá sladidla, dnešní téma tohoto seriálu s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. My se vrátíme k tomu tématu umělých sladidel, nápojů. Vy jste chtěla dokončit myšlenku.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, tady totiž máme něco jako chuť. Chuť je za původních podmínek vlastně přirozeného života v přírodě člověka a dalších savců je velmi důležitou informační vlastně sondou do našeho světa. Proto máme těch chutí víc, máme chuť slanou, chuť sladkou, chuť hořkou, s tím, že ze zkušenosti tedy rodu savců je, že sladká chuť v podstatě není nebezpečná. A tudíž ta sladká chuť je něco, co jako znamená, tohle je bezpečné, je to v pořádku, můžu si to dát. Ano, dej si to.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je v té původní přírodní podobě. Teď už, když si to takhle uměle upravujeme, tak to je možná zavádějící.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. To znamená, ta původní funkce chuti vyhledávat potraviny, které potřebuji, tak ta už se v dnešní době ztrácí. My už vlastně máme zvýrazňovače chuti, máme umělá sladidla, takže ta chuť sama už nám nevypovídá příliš o biologické hodnotě té potravy. A ten problém ale nastává, že vlastně člověk celý den se třeba snaží takzvaně být hodný, držet tedy dietu, omezí přílohy, o tom, jak to není dobrý nápad, jsme se bavili v jednom z předcházejících dílů. Začne mít chuť na sladké, řeší ji určitým šidítkem umělého sladidla, to znamená, jazyk dostává informaci, už přichází glukóza, mozek panáčkuje, těší se na glukózu, žádná nepřichází. Takže důsledkem tohoto jednání je, že večer ten člověk jako utržený ze řetězu skočí po nějakém zdroji, který jednoznačně určitě obsahuje sladké, tedy glukózu, většinou to nebývá med, protože už ta doba je příliš dlouhá, takže to bývá sladké tučné a na noc si dá ten čokoládový bonbon, nebo si dá ten slazený jogurt s tou marmeládou, prostě zachová se zcela iracionálně. Celý den si sacharidy odpíral a večer si je dodá, ale kryté obrovským množstvím tuku. A toto je ta příčina, proč v podstatě lidé, kteří nadužívají umělá sladidla a nestravují se správně, vyváženou stravou, večer vyluxují ledničku a tloustnou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To znamená závěr z toho, vyhnout se light výrobkům a těm, kde už v tom složení najdeme nějaké umělé sladidlo raději, než spoléhat, že tam někde náhodou bude to jedno zdraví, nechci říct, že prospěšné, ale neškodné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Myslím, že bychom měli mít pod kontrolou složení potravin, které konzumujeme a měli bychom si být vědomi, že právě ta různá umělá sladidla za prvé zvyšují naši závislost na sladké chuti a neposkytují dostatečné množství glukózy pro náš mozek a buňky. Ale za druhé, že vlastně dochází k určitému zmatení signalizace a to tělo s námi potom nemluví. A chová se v podstatě instinktivně. Takže člověk, který konzumuje velké množství umělých sladidel, se potom vlastně chová kromě toho, že iracionálně, tak velmi emočně, protože má stavy velkého hladu, v podstatě v té hypoglykémii, způsobené nedostatkem glukózy v mozku, tak má stavy lehce změněného vědomí, potíže se žaludkem, má stavy na zvracení a má stavy skoro kolapsové, čili v tu chvíli on je vlastně ohrožen jednou a podruhé je ohrožen, když tu potravinu zkonzumuje krytou nějakým tukem, takže ji zkonzumuje větší množství než té sacharidové stravy by zkonzumoval samotné. Tahle ta nelogičnost je podporována právě tím, když lidé systematicky místo normálních slazených, anebo polysacharidy a monosacharidy přirozeně obsahujících látek sahají po umělých sladidlech.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže pozor na ně, raději se jim vyhýbejte. A my se na vás budeme těšit příště. Pokud vás naše povídání zaujalo, tak i další rady můžeme rozdávat ještě opětovně, když si nás najdete se staršími díly na webu, tedy www.ceskyrozhlasregion.cz, případně můžete s paní doktorkou diskutovat na facebooku, tedy facebook.com/hubněte zdravě. Je to tak?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. A jenom, abychom nezapomněli, xylitol je to jediné umělé sladidlo, které je v pořádku. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
