Z čeho se skládá vitariánská živá rostlinná strava?
27. listopad 2014
Povídání o vitariánech. Co jedí? Je to bezpečné? Na co si musí dávat pozor? Co v takové stravě chybí? Není na škodu vynechat na teple připravené jídlo? Hodí se to pro hubnutí? Pro koho tento jídelníček rozhodně není?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a máme po první písničce, my děkujeme za předání slova a je tu náš pravidelný seriál Hubněte zdravě. Hubneme s kým?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
S doktorkou Kateřinu Cajthamlovou. Dneska tedy nevím, jestli to bude úplně o hubnutí, bude to spíš takový filozofický díl.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, ale mám pocit, že hodně lidí právě tuhle tu filozofii propaguje pro to, aby se jim žilo zdravěji a byli i hubení a někteří tvrdí, že i zhubli a jsou plní energie. Tak, a teď vysvětlíme na základě čeho to, že se přiklonili k vitariánství. Tak, co to jsou nebo kdo jsou vitariáni, paní doktorko?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, hned vám to povím. Ale já bych se nejdřív trošičku odpíchla od toho, co Patrik říkal, že někteří lidé se k vitariánství přiklánějí proto, aby zhubli a žili zdravěji.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ve skutečnosti vitariánství je určitá odrůda veganství, veganství je zase odrůda vegetariánství a všechno toto jsou filozofické směry, jejichž cílem nebývá úplně prvoplánově ozdravit se, ale spíš ochránit planetu, mít respekt ke svému prostředí, neubližovat zvířátkům, protože jsou to směry, které preferují rostlinnou stravu a vlastně vylučují živočišné výrobky, a to do různé míry. Pokud bychom chtěli vlastně vystupňovat, tak řekneme, že to začíná vegetariány, kteří odmítají maso. Potom pokračuje to k veganům, kteří už odmítají i většinu vlastně takzvaných kradených produktů, které to zvíře nedává dobrovolně, to znamená odmítají ještě vejce. Potom pokračujeme do těch přísnějších levelů, a tam začínají vitariáni, kteří dokonce nechtějí ani tepelně upravenou stravu, protože hovoří o tom, že úprava do 42 stupňů Celsia zachovává, a to mají pravdu, v jídle enzymy, které jsou důležitou součástí vlastně naší zdravé výživy, proto my tady pořád říkáme, že máme jíst určitý podíl syrové stravy. Takže oni jdou ještě dál, jedí vlastně rostlinnou stravu ze zeleniny, ovoce, ořech, semínek, naklíčeného obilí a luštěnin a ještě navíc tuhle tu stravu tepelně upravují maximálně do 42 stupňů, aby byla zachována její určitá živá struktura. Oni třeba tvrdí, že když nějakým způsobem ohřeju to naklíčené semeno, to mají pravdu, tak ono, když ho dám do půdy, tak vlastně už nevyklíčí a už uhnije. Zatímco pokud ho nechám projít jenom zvýšenou teplotou, které normálně dosahuje naše vnější prostředí, to znamená do těch zhruba 40 stupňů, tak ono pokračuje v růstu. Čili ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zůstává tam ta energie, kterou předá tedy.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vita je latinsky život, čili vitariáni se stravují rostlinnou stravou, která je živá.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak jsme si v našem seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou už vysvětlili trochu pojem vitariáni, vitariánství a možná bychom mohli podrobněji zmínit přeci jen, co vlastně jedí, z čeho si sestavují jídelníček?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, já bych řekla hlavně takovou věc, která teď bude masožrouty přijímána poměrně negativně, ale ono být vitariánem je vnímáno jako nějakej zvláštní fanatik, který prostě jí podivné věci. Člověk ve své historii dávné před objevením ohně a poté, co vlastně vzešli jsme jako živočišný druh z primátů, tak v podstatě vitariánem byl, protože většinu naší stravy tvořila vlastně živá potrava nasbíraná v okolí, maximálně obohacená o vejce. Teprve v době zemědělství, vynálezu zemědělství, což není tak dávno, to je řekněme 15 tisíc, 20 tisíc let maximálně, se začaly chovat určité druhy zvířat na to, abychom z nich měli mléko, a v té době tedy už byl vypracovaný lov, to znamená člověk se stravoval částečně jako masožrout. Ale rozhodně ne v tomhle tom obrovitánském množství, jak to děláme my dnes.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to je návrat ke kořenům?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že to je určitý návrat k tomu, co je člověku jako druhu přirozenější. Když si vzpomeneme ještě na dobu před tou naší sametovou revolucí, tak většina rodin jedla jídlo z masa maximálně jednou za týden, to znamená masa bylo málo, stála se na něj fronta, my jsme jedli hodně čočku, hodně fazole, jedli jsme různé ovesné věci, různé pšeničné, brambory.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Bramborové.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nejedli jsme zdaleka tolik kukuřice jako v současnosti, jedla se růžičková kapusta, což je dobrý zdroj vlastně bílkovin rostlinného původu. Jedly se i klíčky, člověk si klíčil různé typy já nevím řeřichy, semínka, prostě jedly se bylinky, sbíraly se houby, v podstatě jsme žili jakousi takovou vegetariánskou modifikací stravy s přídavkem ryb, občasným přídavkem vajec a mléka a mléčných výrobků. Čili byli jsme jakýmisi laktoovovegetariány pesco.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou prazvláštní termíny.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lakto je mléko, ovo je vejce a pesco ryby, čili takovými my jsme byli vlastně, protože kde kdo měl rybářský lístek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čím jsme teď, žrouty?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Teď se přejídáme naprosto nesmyslným množstvím masných výrobků a navíc my smažíme, jíme různé fast foody, čili zvyšujeme úplně nepřirozeně množství vlastně tepelně upravené potravy, a to potravy upravené na vysokých teplotách, nikoliv páře, ale vlastně v přepalovaném tuku. A o tom tady hovoříme neustále. Tato strava je druhý extrém proti té vitariánské.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vitariáni, téma, které dnes rozebíráme v seriálu Hubněte zdravě. Na mé otázky odpovídá doktorka Kateřina Cajthamlová. Tak, my jsme už probrali ty rozdíly. To, že vlastně jsou to určité extrémy, ten dnešní stav jídelníčku a to, o čem tady mluvíme dnes o těch vitariánech, vy jste zmiňovala nějaká semínka, klíčky. Co všechno jedí a vůbec máme se k tomu přiklánět, spíš k tomuhle extrému než k tomu, který žijeme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych lobbovala za vitariánský extrém a chci jenom říct, že vitariánsky se stravujeme v teplém ročním období prakticky všichni. Tam není zdaleka taková chuť na věci z ledničky, dokonce i poklesá v letním období chuť na nějaké mléčné výrobky typu jogurty. My spíš jíme zeleninu, vyhledáváme ovoce, dáváme si různé oříšky, semínka, jíme stravu málo tepelně upravenou, většinou teplé jídlo ani nejíme, protože není potřeba. Maximálně z toho pečeného jíme pečivo a chléb, ale v podstatě můžeme jíst různé studené polévky. To znamená vitariánsky se vlastně stravujeme, aniž o tom víme. Stejně tak se vitariánsky bude stravovat aspoň přechodně dietář, který si dá takzvaný očistný den, čili bude pít čistou vodu, bude jíst hlavně zeleninu, ovoce třeba různé ve formě různých šťáv, bude se vyhýbat tedy i luštěninám a naklíčenému obilí, čímž dělá chybu, ale on to dělá krátkodobě, čili se vlastně nic neděje. Ti vitariáni, kteří přecházejí z té veganské stravy na tu vitariánskou, tak ještě většinou pijí nějaké syrové třeba mléko, mléčné výrobky z ovčího a kozího mléka, ale potom vlastně přecházejí a vylučují i tyto výrobky. Tady bych chtěla říct, že ten důvod, proč to vlastně vitariáni dělají, proč se vitariánsky stravují, ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
... je, že s přechodem, protože jsme říkali, že to nikdy žádný vitarián neudělá z toho, že včera jedl ještě fast food s hranolky, a dneska už se pustí do čistě vitariánské stravy. Tam je vždycky přechod. Čili ten člověk nejprve vyřadí maso, stává se vegetariánem, postupně vyřazuje další a buď se dá tou veganskou cestou, makrobiotickou cestou, anebo se vydá přes tyhle ty předstupně na vitariánství. Tohle je jedna z věcí, která nám vlastně brání říct, jak případně moc je to negativní způsob života, protože ti lidé, kteří se k vitariánství obracejí, to většinou nedělají od dětství, čili mají zásoby různých vitaminů a důležitých látek v těle. Tou hlavní látkou je vitamin B12, o tom si asi povíme za chviličku, ale můžeme přímo říct, že není vhodné, aby se vitariánsky začlo stravovat malé dítě a aby se tak stavoval člověk v období puberty.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Povídáme si o vitariánech a vitariánské stravě v našem seriálu na vlnách Českého rozhlasu Region, tedy Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy už jste naznačila, že tam asi bude něco chybět, tak se ptám, co v té stravě může být nebezpečné, co vynecháme, co nám může chybět? Mně se dostává do rozporu takové to klasické právě české měli bychom mít denně aspoň jedno teplé jídlo. Teď oni vůbec neohřívají, tak nebude jim nějak chybět?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Oni ohřívají do 42 stupňů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, tak to je ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je jídlo, které je jako vlažné řekněme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tak, když si ohřejeme něco, co už bylo tepelně upravené.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Navíc teda existují prodejny u nás, které se přímo vitariánskými doplňky a různými pochutinami už zabývají. Existují dokonce restaurace, které vaří, mají na nabídce vitariánské jídlo. Člověk, když si to neumí představit, tak má pocit prostě něčeho špatně stavitelného, ale oni tam nabízejí třeba vitariánské těstoviny, které vypadají tak, to nejsou těstoviny, ale je to nakrájená okurka, ale jako ono to vypadá jako těstoviny a chutná ten pokrm jako těstovinový salát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vařit nebo připravovat se z toho něco dá. Já mám totiž stále pocit, že někdo chroupe jenom mrkev, okurku a dá si občas nějaký ovesný klíček.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak a takto hloupě vlastně vnímáme vitariánství i další jiné směry my. Ale člověk vždycky, když něco nezná a jenom o tom slyší, tak je dobré ho ponouknout, aby to vyzkoušel. A znovu říkám stravovat se vitariánsky po dobu třeba i 4, 5 měsíců nenese vůbec žádná zdravotní rizika, protože těch látek, které tato strava nepřináší, my máme v těle dlouhodobě velké zásoby.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a je tam nějaká hranice, kdy už nám ty látky začnou chybět a měli bychom je doplnit občas výletem k vegetariánství nebo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Opět mluvíme, opět mluvíme jako někdo, kdo vlastně si neuvědomuje, že náš většinový způsob života je v podstatě výrazně deficitní v různých vitaminech. Kdy vy jste si naposledy nechal vyšetřit hladinu vitaminů, Patriku?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, zdali vůbec.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak nebudeme přece chudáky vitariány honit s nějakou vyšší frekvencí k lékaři. V podstatě běžná preventivní vyšetření ve stejné frekvenci, čili pro dospělého zhruba jednou za 3 roky, by měla odchytit případný deficit. Tam opravdu u těch striktně se vegetariánsky stravujících nebo vitariánsky stravujících můžeme najít po dlouhé době, ale tou dlouhou dobou může být třeba 5, 8, 12 let, to je velmi individuální, nedostatek vitaminu B12, což se projevuje v krevním obrazu takzvanou makrocytární anémií, čili snížením vlastně počtu červených krvinek, to jsou ty, které přenášejí kyslík, a zvětšením jejich objemu. Ony vlastně tím, že nemají vitamin B12, tak nemohou dozrávat dostatečně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to špatně a můžeme ho nějak doplnit?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to špatně, můžeme ho doplnit. Vitariáni ho doplňují kvasnicemi. V kvasnicích jsou vlastně mikroorganismy, které vitamin B12 vyrábějí. Potom je možné jíst probiotika, která mohou hladinu B12 vylepšit. Ale tohle všechno jsou takové kosmetické úpravy. Pokud už je tam opravdu deficit vitaminu B12, tak je důležité buď si ho nechat aplikovat injekčně, to je takové nejlepší, anebo ho teda konzumovat v pravidelných dávkách, což je zhruba 500 mikrogramů každý den minimálně jako prevenci nějakých problémů.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte na Regionu náš seriál o zdravém životním stylu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a probíráme vitariánství. Zmínili jsme už některá rizika, paní doktorko, se kterými je třeba počítat, přesto jsou jediná, nebo kdybychom se k tomu směru chtěli přiklonit i my, musíme ještě počítat s něčím dalším?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Kromě té anémie hrozí ještě další věc, po dlouhých letech tedy deficitu B12 může dojít k porušené periferních nervů, říká se tomu takzvaná periferní neuropatie, a je to onemocnění, které kromě tedy vitariánů by mohlo například postihovat diabetiky, kteří ten deficit vitaminu B12 také mají a vlastně pravidelně si ho nechávají doplňovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když teď na konci se dostaneme zpátky k tomu mému tvrzení, se kterým hodně lidí počítá a jak jsem říkal začne se přiklánět třeba k tomu vitariánství, protože chtějí zhubnout a cítit se více v pohodě jakoby s větší energií do toho života. Funguje to takhle a je to vhodné tedy i jako prostředek k hubnutí?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že pokud zvýšíme pohyb a snížíme množství nasycených živočišných tuků, tak svému tělu vždycky prospějeme. Pokud vyloučíme nesmyslně vysoké tepelné dlouhé úpravy, opět svému tělu spíš prospějeme. A sama z vlastní zkušenosti musím říct, že já jsem byla v takové vitariánské jídelně a ochutnala jsem tříchodové menu, kdy tedy byla, jedna byla studená polévka, to nebyl tarator, bylo to něco jiného bez mléka. Druhé jídlo byly právě tyhle ty těstoviny v uvozovkách, byl to vlastně salát, ve kterém byly oříšky, byly tam mořské řasy, byla tam ta okurka. A třetí byl nepečený cheese cake, jehož základem byly kešu oříšky a navrchu byl teda tvaroh. Já jsem odcházela, vůbec jsem neměla pocit těžkosti v oblasti žaludku, a tohle to jídlo, které jsem snědla zhruba v 11 hodin, mi energeticky vydrželo celý den a cítila jsem se opravdu velmi dobře. Čili v mé hlavě trošičku začla tikat určitá pochybnost, jestli my právě na tom svém druhém extrému neděláme pro své tělo podstatně hůř, než vitariáni na tom svém prvním extrému.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže lze jen doporučit.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě minimálně vždycky na nějakou dobu teplého období, na ty 2, 3 měsíce v létě si myslím, že minimálně experimentovat s tím, co udělá naše tělo poté, co se bude stravovat vitariánsky, je důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Další diskusi můžete vést a nebo se vrátit i k jiným tématům třeba na našem facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Tak se těšíme zase příští čtvrtek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také a všem přeji hodně radosti do života, vita je život. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
No, a máme po první písničce, my děkujeme za předání slova a je tu náš pravidelný seriál Hubněte zdravě. Hubneme s kým?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
S doktorkou Kateřinu Cajthamlovou. Dneska tedy nevím, jestli to bude úplně o hubnutí, bude to spíš takový filozofický díl.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, ale mám pocit, že hodně lidí právě tuhle tu filozofii propaguje pro to, aby se jim žilo zdravěji a byli i hubení a někteří tvrdí, že i zhubli a jsou plní energie. Tak, a teď vysvětlíme na základě čeho to, že se přiklonili k vitariánství. Tak, co to jsou nebo kdo jsou vitariáni, paní doktorko?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, hned vám to povím. Ale já bych se nejdřív trošičku odpíchla od toho, co Patrik říkal, že někteří lidé se k vitariánství přiklánějí proto, aby zhubli a žili zdravěji.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hm.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ve skutečnosti vitariánství je určitá odrůda veganství, veganství je zase odrůda vegetariánství a všechno toto jsou filozofické směry, jejichž cílem nebývá úplně prvoplánově ozdravit se, ale spíš ochránit planetu, mít respekt ke svému prostředí, neubližovat zvířátkům, protože jsou to směry, které preferují rostlinnou stravu a vlastně vylučují živočišné výrobky, a to do různé míry. Pokud bychom chtěli vlastně vystupňovat, tak řekneme, že to začíná vegetariány, kteří odmítají maso. Potom pokračuje to k veganům, kteří už odmítají i většinu vlastně takzvaných kradených produktů, které to zvíře nedává dobrovolně, to znamená odmítají ještě vejce. Potom pokračujeme do těch přísnějších levelů, a tam začínají vitariáni, kteří dokonce nechtějí ani tepelně upravenou stravu, protože hovoří o tom, že úprava do 42 stupňů Celsia zachovává, a to mají pravdu, v jídle enzymy, které jsou důležitou součástí vlastně naší zdravé výživy, proto my tady pořád říkáme, že máme jíst určitý podíl syrové stravy. Takže oni jdou ještě dál, jedí vlastně rostlinnou stravu ze zeleniny, ovoce, ořech, semínek, naklíčeného obilí a luštěnin a ještě navíc tuhle tu stravu tepelně upravují maximálně do 42 stupňů, aby byla zachována její určitá živá struktura. Oni třeba tvrdí, že když nějakým způsobem ohřeju to naklíčené semeno, to mají pravdu, tak ono, když ho dám do půdy, tak vlastně už nevyklíčí a už uhnije. Zatímco pokud ho nechám projít jenom zvýšenou teplotou, které normálně dosahuje naše vnější prostředí, to znamená do těch zhruba 40 stupňů, tak ono pokračuje v růstu. Čili ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Zůstává tam ta energie, kterou předá tedy.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vita je latinsky život, čili vitariáni se stravují rostlinnou stravou, která je živá.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak jsme si v našem seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou už vysvětlili trochu pojem vitariáni, vitariánství a možná bychom mohli podrobněji zmínit přeci jen, co vlastně jedí, z čeho si sestavují jídelníček?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, já bych řekla hlavně takovou věc, která teď bude masožrouty přijímána poměrně negativně, ale ono být vitariánem je vnímáno jako nějakej zvláštní fanatik, který prostě jí podivné věci. Člověk ve své historii dávné před objevením ohně a poté, co vlastně vzešli jsme jako živočišný druh z primátů, tak v podstatě vitariánem byl, protože většinu naší stravy tvořila vlastně živá potrava nasbíraná v okolí, maximálně obohacená o vejce. Teprve v době zemědělství, vynálezu zemědělství, což není tak dávno, to je řekněme 15 tisíc, 20 tisíc let maximálně, se začaly chovat určité druhy zvířat na to, abychom z nich měli mléko, a v té době tedy už byl vypracovaný lov, to znamená člověk se stravoval částečně jako masožrout. Ale rozhodně ne v tomhle tom obrovitánském množství, jak to děláme my dnes.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to je návrat ke kořenům?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že to je určitý návrat k tomu, co je člověku jako druhu přirozenější. Když si vzpomeneme ještě na dobu před tou naší sametovou revolucí, tak většina rodin jedla jídlo z masa maximálně jednou za týden, to znamená masa bylo málo, stála se na něj fronta, my jsme jedli hodně čočku, hodně fazole, jedli jsme různé ovesné věci, různé pšeničné, brambory.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Bramborové.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Nejedli jsme zdaleka tolik kukuřice jako v současnosti, jedla se růžičková kapusta, což je dobrý zdroj vlastně bílkovin rostlinného původu. Jedly se i klíčky, člověk si klíčil různé typy já nevím řeřichy, semínka, prostě jedly se bylinky, sbíraly se houby, v podstatě jsme žili jakousi takovou vegetariánskou modifikací stravy s přídavkem ryb, občasným přídavkem vajec a mléka a mléčných výrobků. Čili byli jsme jakýmisi laktoovovegetariány pesco.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou prazvláštní termíny.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Lakto je mléko, ovo je vejce a pesco ryby, čili takovými my jsme byli vlastně, protože kde kdo měl rybářský lístek.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čím jsme teď, žrouty?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Teď se přejídáme naprosto nesmyslným množstvím masných výrobků a navíc my smažíme, jíme různé fast foody, čili zvyšujeme úplně nepřirozeně množství vlastně tepelně upravené potravy, a to potravy upravené na vysokých teplotách, nikoliv páře, ale vlastně v přepalovaném tuku. A o tom tady hovoříme neustále. Tato strava je druhý extrém proti té vitariánské.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Vitariáni, téma, které dnes rozebíráme v seriálu Hubněte zdravě. Na mé otázky odpovídá doktorka Kateřina Cajthamlová. Tak, my jsme už probrali ty rozdíly. To, že vlastně jsou to určité extrémy, ten dnešní stav jídelníčku a to, o čem tady mluvíme dnes o těch vitariánech, vy jste zmiňovala nějaká semínka, klíčky. Co všechno jedí a vůbec máme se k tomu přiklánět, spíš k tomuhle extrému než k tomu, který žijeme?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych lobbovala za vitariánský extrém a chci jenom říct, že vitariánsky se stravujeme v teplém ročním období prakticky všichni. Tam není zdaleka taková chuť na věci z ledničky, dokonce i poklesá v letním období chuť na nějaké mléčné výrobky typu jogurty. My spíš jíme zeleninu, vyhledáváme ovoce, dáváme si různé oříšky, semínka, jíme stravu málo tepelně upravenou, většinou teplé jídlo ani nejíme, protože není potřeba. Maximálně z toho pečeného jíme pečivo a chléb, ale v podstatě můžeme jíst různé studené polévky. To znamená vitariánsky se vlastně stravujeme, aniž o tom víme. Stejně tak se vitariánsky bude stravovat aspoň přechodně dietář, který si dá takzvaný očistný den, čili bude pít čistou vodu, bude jíst hlavně zeleninu, ovoce třeba různé ve formě různých šťáv, bude se vyhýbat tedy i luštěninám a naklíčenému obilí, čímž dělá chybu, ale on to dělá krátkodobě, čili se vlastně nic neděje. Ti vitariáni, kteří přecházejí z té veganské stravy na tu vitariánskou, tak ještě většinou pijí nějaké syrové třeba mléko, mléčné výrobky z ovčího a kozího mléka, ale potom vlastně přecházejí a vylučují i tyto výrobky. Tady bych chtěla říct, že ten důvod, proč to vlastně vitariáni dělají, proč se vitariánsky stravují, ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
... je, že s přechodem, protože jsme říkali, že to nikdy žádný vitarián neudělá z toho, že včera jedl ještě fast food s hranolky, a dneska už se pustí do čistě vitariánské stravy. Tam je vždycky přechod. Čili ten člověk nejprve vyřadí maso, stává se vegetariánem, postupně vyřazuje další a buď se dá tou veganskou cestou, makrobiotickou cestou, anebo se vydá přes tyhle ty předstupně na vitariánství. Tohle je jedna z věcí, která nám vlastně brání říct, jak případně moc je to negativní způsob života, protože ti lidé, kteří se k vitariánství obracejí, to většinou nedělají od dětství, čili mají zásoby různých vitaminů a důležitých látek v těle. Tou hlavní látkou je vitamin B12, o tom si asi povíme za chviličku, ale můžeme přímo říct, že není vhodné, aby se vitariánsky začlo stravovat malé dítě a aby se tak stavoval člověk v období puberty.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Povídáme si o vitariánech a vitariánské stravě v našem seriálu na vlnách Českého rozhlasu Region, tedy Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Vy už jste naznačila, že tam asi bude něco chybět, tak se ptám, co v té stravě může být nebezpečné, co vynecháme, co nám může chybět? Mně se dostává do rozporu takové to klasické právě české měli bychom mít denně aspoň jedno teplé jídlo. Teď oni vůbec neohřívají, tak nebude jim nějak chybět?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Oni ohřívají do 42 stupňů.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, tak to je ...
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je jídlo, které je jako vlažné řekněme.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To je tak, když si ohřejeme něco, co už bylo tepelně upravené.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Navíc teda existují prodejny u nás, které se přímo vitariánskými doplňky a různými pochutinami už zabývají. Existují dokonce restaurace, které vaří, mají na nabídce vitariánské jídlo. Člověk, když si to neumí představit, tak má pocit prostě něčeho špatně stavitelného, ale oni tam nabízejí třeba vitariánské těstoviny, které vypadají tak, to nejsou těstoviny, ale je to nakrájená okurka, ale jako ono to vypadá jako těstoviny a chutná ten pokrm jako těstovinový salát.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vařit nebo připravovat se z toho něco dá. Já mám totiž stále pocit, že někdo chroupe jenom mrkev, okurku a dá si občas nějaký ovesný klíček.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak a takto hloupě vlastně vnímáme vitariánství i další jiné směry my. Ale člověk vždycky, když něco nezná a jenom o tom slyší, tak je dobré ho ponouknout, aby to vyzkoušel. A znovu říkám stravovat se vitariánsky po dobu třeba i 4, 5 měsíců nenese vůbec žádná zdravotní rizika, protože těch látek, které tato strava nepřináší, my máme v těle dlouhodobě velké zásoby.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, a je tam nějaká hranice, kdy už nám ty látky začnou chybět a měli bychom je doplnit občas výletem k vegetariánství nebo?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Opět mluvíme, opět mluvíme jako někdo, kdo vlastně si neuvědomuje, že náš většinový způsob života je v podstatě výrazně deficitní v různých vitaminech. Kdy vy jste si naposledy nechal vyšetřit hladinu vitaminů, Patriku?
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
No, zdali vůbec.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak nebudeme přece chudáky vitariány honit s nějakou vyšší frekvencí k lékaři. V podstatě běžná preventivní vyšetření ve stejné frekvenci, čili pro dospělého zhruba jednou za 3 roky, by měla odchytit případný deficit. Tam opravdu u těch striktně se vegetariánsky stravujících nebo vitariánsky stravujících můžeme najít po dlouhé době, ale tou dlouhou dobou může být třeba 5, 8, 12 let, to je velmi individuální, nedostatek vitaminu B12, což se projevuje v krevním obrazu takzvanou makrocytární anémií, čili snížením vlastně počtu červených krvinek, to jsou ty, které přenášejí kyslík, a zvětšením jejich objemu. Ony vlastně tím, že nemají vitamin B12, tak nemohou dozrávat dostatečně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to špatně a můžeme ho nějak doplnit?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Je to špatně, můžeme ho doplnit. Vitariáni ho doplňují kvasnicemi. V kvasnicích jsou vlastně mikroorganismy, které vitamin B12 vyrábějí. Potom je možné jíst probiotika, která mohou hladinu B12 vylepšit. Ale tohle všechno jsou takové kosmetické úpravy. Pokud už je tam opravdu deficit vitaminu B12, tak je důležité buď si ho nechat aplikovat injekčně, to je takové nejlepší, anebo ho teda konzumovat v pravidelných dávkách, což je zhruba 500 mikrogramů každý den minimálně jako prevenci nějakých problémů.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Stále posloucháte na Regionu náš seriál o zdravém životním stylu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou a probíráme vitariánství. Zmínili jsme už některá rizika, paní doktorko, se kterými je třeba počítat, přesto jsou jediná, nebo kdybychom se k tomu směru chtěli přiklonit i my, musíme ještě počítat s něčím dalším?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Kromě té anémie hrozí ještě další věc, po dlouhých letech tedy deficitu B12 může dojít k porušené periferních nervů, říká se tomu takzvaná periferní neuropatie, a je to onemocnění, které kromě tedy vitariánů by mohlo například postihovat diabetiky, kteří ten deficit vitaminu B12 také mají a vlastně pravidelně si ho nechávají doplňovat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když teď na konci se dostaneme zpátky k tomu mému tvrzení, se kterým hodně lidí počítá a jak jsem říkal začne se přiklánět třeba k tomu vitariánství, protože chtějí zhubnout a cítit se více v pohodě jakoby s větší energií do toho života. Funguje to takhle a je to vhodné tedy i jako prostředek k hubnutí?
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že pokud zvýšíme pohyb a snížíme množství nasycených živočišných tuků, tak svému tělu vždycky prospějeme. Pokud vyloučíme nesmyslně vysoké tepelné dlouhé úpravy, opět svému tělu spíš prospějeme. A sama z vlastní zkušenosti musím říct, že já jsem byla v takové vitariánské jídelně a ochutnala jsem tříchodové menu, kdy tedy byla, jedna byla studená polévka, to nebyl tarator, bylo to něco jiného bez mléka. Druhé jídlo byly právě tyhle ty těstoviny v uvozovkách, byl to vlastně salát, ve kterém byly oříšky, byly tam mořské řasy, byla tam ta okurka. A třetí byl nepečený cheese cake, jehož základem byly kešu oříšky a navrchu byl teda tvaroh. Já jsem odcházela, vůbec jsem neměla pocit těžkosti v oblasti žaludku, a tohle to jídlo, které jsem snědla zhruba v 11 hodin, mi energeticky vydrželo celý den a cítila jsem se opravdu velmi dobře. Čili v mé hlavě trošičku začla tikat určitá pochybnost, jestli my právě na tom svém druhém extrému neděláme pro své tělo podstatně hůř, než vitariáni na tom svém prvním extrému.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže lze jen doporučit.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě minimálně vždycky na nějakou dobu teplého období, na ty 2, 3 měsíce v létě si myslím, že minimálně experimentovat s tím, co udělá naše tělo poté, co se bude stravovat vitariánsky, je důležité.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Říká doktorka Kateřina Cajthamlová. Další diskusi můžete vést a nebo se vrátit i k jiným tématům třeba na našem facebooku www.facebook.com/hubnetezdrave. Tak se těšíme zase příští čtvrtek.
MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já také a všem přeji hodně radosti do života, vita je život. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
