Lenka Šimková o kvalitě vztahu mezi pomáhajícím profesionálem a klientem

24. květen 2012

Se sociální pracovnicí, terapeutkou a lektorkou z Obecně prospěšné společnosti GI projekt Lenkou Šimkovou jsme hovořili o potřebách a právech klienta, který žádá sociální pracovníky o pomoc.

Mluvili jsme o tom, co tito lidé prožívají. Probírali jsme, jaké mají možnosti řešit různé svízelné životní situace. Zmínili jsme, kam se mohou obrátit o pomoc. Hovořili jsme o tom, jak by měl probíhat rozhovor mezi pomáhajícím profesionálem a člověkem, který žádá o pomoc. Diskutovali jsme o tom, jaké chyby někdy sociální pracovníci ve vztahu ke klientům dělají. A mluvili jsme o způsobech zvyšování kvality sociálních služeb.

Člověk ve svízelné situaci často váhá, jestli vše zvládne sám nebo má požádat o pomoc. Může se potýkat s vedením domácnosti, manželskými problémy nebo nezvládá dlouhodobou nemoc svého blízkého. Může si říkat, vždyť to bude ostuda, že si neporadím a musím za odborníkem.

Není si ani jistý tím, co všechno může po pomáhajícím profesionálovi chtít. Stává se například, že senior chce, aby pečovatelka běhala po všech možných akcích nebo ji považuje za "posluhovačku", popř. chce něco, na co není služba nasmlouvaná.

Nabízí se tedy otázka, k čemu mají sociální služby sloužit? Velmi obecně lze konstatovat, že mají zabránit sociálnímu vyloučení nebo pomoci k sociálmímu začlenění, aby člověk zůstal součástí přirozeného místního společenství a žil běžným způsobem života.

Nejdůležitější je, aby co nejvíce kompetencí zůstalo klientům, to se musí učit i pomáhající profesionálové. Mohou se dále vzdělávat. Například obecně prospěšná společnost GI projekt realizuje projekt, v jehož rámci bezplatně poskytuje poskytovatelům sociálních služeb a jejich pracovníkům vzdělávací program „Standardy prakticky aneb jak se domlouvat a domluvit s klientem“.

Základním cílem programu je naučit pracovníky dovednostem, které jsou potřebné k vyjednávání a domlouvání se s klienty v rámci naplňování standardů kvality sociálních služeb. Jde o vyjednávání o službě, uzavírání kontraktu a nalézání klientových cílů a cest k jejich naplnění. Jsou to klíčové kroky k tomu, aby byly služby poskytovány v souladu s individuálními zájmy a potřebami klienta a možnostmi dané služby.

Na místo dosud používaného opečovávajícího postoje je třeba ke klientům přistupovat nikoliv jako k objektům péče, ale jako k partnerům, se kterými je dobré se domlouvat. Pracovníkům dělá tato změna velké problémy, nejsou zvyklí s klienty vyjednávat, vnímat je jako partnery. Pracovníci tedy neví, „jak to mají dělat“, jak například v praxi provádět s klienty individuální plánování.

Vzdělávací program vznikl na základě zkušeností lektorů, kteří program realizují už několik let. Jeho základem je nácvik a praktická příprava účastníků na vedení rozhovoru a domlouvání se s klientem. Do kurzu přichází také profesionální herci, kteří představují klienta v určité situaci podle předem připravených scénářů z praxe účastníků. Účastníci pak s klienty-herci vedou rozhovory, které díky přítomnosti profesionálů navozují atmosféru skutečného rozhovoru s klientem.

Vzdělávací program je akreditován u MPSV ČR, které ho podpořilo v rámci výzvy č. 66. Je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu.

autoři: Alima Martinová , Lenka Šimková
Spustit audio