Mgr. Petra Vitoušová o obětech trestných činů

Petra Vitoušová v KaramboluFoto: Jakub Říšský

S prezidentkou Bílého kruhu bezpečí Mgr. Petrou Vitoušovou jsme hovořili o tom, s čím se potýkají oběti trestných činů.

Povídali jsme si o nejčastějších způsobech, jak se může člověk stát obětí trestného činu. Mluvili jsme o tom, co lidé po takové zkušenosti prožívají. Probírali jsme problémy, se kterými se obvykle potýkají. A hovořili jsme o tom, kde mohou hledat pomoc. 

Ročně se zhruba jedna čtvrtina občanů Evropské unie, stane obětí trestného činu, občany České republiky nevyjímaje. Pouze 5 % obětí dosáhne v rámci trestního řízení na peněžitou pomoc nebo náhradu škody od pachatele. 

S určitým zjednodušením lze tedy říci, že každý zločin rozdělí život oběti na dvě fáze: před tím a potom. Následky samotného trestného činu lze korigovat včasnou pomocí a podporou oběti. 

Obětem trestných činů u nás mimo jiné pomáhá Bílý kruh bezpečí. Od svého založení, tj. od roku 1991, eviduje tato nestátní organizace 138 072 kontakty s občany. 

Dále mapuje, jak se mění situace obětí. Podle údajů organizace roste počet neoznamovaných trestných činů. Během posledních deseti let z 16 na 36 %. 

Oběti neoznamují trestný čin, protože se bojí „druhé“ ztráty kontroly nad svým životem. Tu první zažijí v průběhu zločinu, kdy jsou vydány na pospas pachateli. Podruhé okusí ztrátu kontroly nad děním, jestliže trestný čin oznámí. Tím získají roli poškozeného i roli svědka. 

To, jak s ní bude komunikovat policista, soudce či obhájce pachatele, jaké procesní úkony bude muset absolvovat, už nemůže oběť ovlivnit.