Terezie Pemová a Radek Ptáček o změnách ve fungování „sociálky“

30. květen 2012

Se sociální pracovnicí z Národního institutu pro děti a rodinu Mgr. Terezií Pemovou a psychologem, pedagogem a soudním znalcem PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., MBA jsme hovořili o změnách, kterými projde orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Povídali jsme si o tom, jak funguje orgán sociálně-právní ochrany dětí funguje. Hovořili jsme o tom, které problémy řeší. Debatovali jsme o problémech ve fungování tohoto orgánu. Probírali jsme, jakými změnami ve vztahu ke klientům OSPOD projde.

Sociálně-právní ochrana dětí znamená zajištění práva dítěte na život, příznivý vývoj, život v rodině. Zaměřuje se i na ochranu identity dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání. Zahrnuje také ochranu dítěte před tělesným, sexuálním nebo psychickým násilím, zanedbáváním nebo vykořisťováním.

V praxi tedy orgány sociálně-právní ochrany (OSPOD) řeší otázky ohrožených dětí. Zastupuje děti v opatrovnických sporech. Zabývá se těmi, které vykazují problematické nebo rizikové chování. Řeší problémy dětí v náhradní rodinné péči.

Na OSPOD v místě bydliště se může obrátit jakákoliv osoba s žádostí o poskytnutí pomoci, o pomoc může žádat jak rodič, tak dítě. Zároveň má každý z nás právo informovat OSPOD o ohrožených dětech, kterým by měla poskytnuta ochrana státu. Jméno oznamovatele může ze zákona OSPOD udržet v utajení, čímž je zaručena ochrana ohlašovatele. Vědomí o důvěrnosti těchto sdělení může mít zásadní vliv při rozhodování ohlašovatele, o tom, zda osloví státní instituci s informací o ohroženém dítěti.

Chystaná novela sociálně-právní ochrany dětí zdůrazňuje moderní trendy v přístupu k ochraně dětí. Jedná se zejména o posílení principu individualizace poskytované péče - OSPOD bude povinen individuálně vyhodnotit situaci ohrožených dětí, které se dostanou do systému, na základě hodnocení vytvořit plán ochrany dítěte, včetně konkrétních služeb a postupů.

Bude usilovat o zvýšení aktivní spoluúčasti klientů na řešení situace - ve všech fázích intervence státu ve prospěch ohrožených dětí. Dále půjde o zdůraznění principu prevence a dlouhodobé systematické práce s rodinou.

Rozšíří se nabídka forem náhradní rodinné péče. Dále bude zvyšovat kvalitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podpoří zavádění systematických a jednotných postupů práce s klienty.

Poskytování sociálně-právní ochrany dětí bude vždy balancovat mezi nutností chránit dítě a zároveň respektovat právo rodiny na vlastní autonomii. Sociální pracovníci také budou pravděpodobně nadále vystavováni tlaku veřejnosti, která bude mít v některých případech pocit, že sociální pracovnice byly přehnaně aktivní a naopak v jiných případech nepřiměřeně pasivní.

V této souvislosti je však potřeba si uvědomit, že funkční systém sociálně-právní ochrany dětí potřebuje důvěru a spolupráci veřejnosti, společenskou prestiž pro pracovníky OSPOD a skutečný respekt k právům dětí.

autoři: Alima Martinová , Tereza Pemová
Spustit audio