Na co se těšit na středočeských památkách v další sezóně? Prozradil Dušan Michelfeit

31. březen 2015
K věci

V úterý 31. března 2015 byl hostem pořadu „K věci“ ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu Dušan Michelfeit.

Moderátor Tomáš Pancíř s ním probral novinky a chystané akce v nové sezoně na středočeských památkách, trendy v návštěvnosti nebo pozici a náročnost práce kastelánů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hezký den, posloucháte Český rozhlas Region, začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je Dušan Michelfeit, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu, tedy člověk, který má na starosti středočeské státní hrady a zámky Dobrý den, vítejte u nás.

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hrady a zámky nejen ve středních Čechách se tradičně otevírají veřejnosti od dubna, i když v posledních letech tohle pravidlo platí čím dál tím méně. Když se podíváme konkrétně na středočeské hrady a zámky, tak vlastně před začátkem dubna jich byla otevřena nebo je otevřena už polovina. Opravdu to tolik ekonomicky pomáhá nebo co je ten důvod?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
No, tak určitě to je věc, která ovlivňuje návštěvnost, ale nejenom bezprostředně v tom období řekněme neobvyklého otevření, ale celkově naladí návštěvníky k návštěvě i v těch následujících měsících. Takže některé objekty jsou otevřené celoročně, což je například Karlštejna, Mníšku pod Brdy a Křivoklátu a potom už druhým rokem otevíráme už na začátku března hradní objekty, konkrétně Točník jsme otevřeli, Krakovec a o víkendu, posledním březnové víkendu otevře většina našich objektů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dá se čekat, že ta turistická sezóna se bude dál v dalších letech prodlužovat, tedy jinými slovy, že k těm třem celoročně otevřeným památkám budou postupně přibývat další až budou třeba všechny hrady a zámky u nás otevřené celoročně?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Určitě se o to budeme snažit,ale stoprocentně nedojde k tomu, že by všechny hrady a zámky, zejména zámky byly otevřené celoročně. Tam jsou určité limitující faktory, jako jsou klimatické podmínky v expozicích. Nejsou to prioritně ekonomická hlediska, takže určitě jsou objekty, zejména ty, které mají velký podíl mobiliáře, které by tím celoročním provozem trpěly. Takže určitě se to nestane plošně, ale budeme se snažit zpřístupňovat stále víc a nejde jenom o zimní období, ale budeme se snažit, kde to půjde odbourat, takzvané tradiční pondělky zavřené, třeba Karlštejn už několik let má hlavní sezónu, letní otevřeno i v pondělí. Uvažujeme o tom na Točníku v letošní sezóně, takže určitě těch možností je víc. A další věc je i rozšiřování té provozní doby během dne, i tam jsou, tam je prostor pro další rozšiřování přístupnosti objektů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená i třeba do večera, že by byly večerní prohlídky daleko častěji než jsou nyní?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Ano, ano, přesně tak.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ještě k tomu zimnímu provozu, opravdu to těm památkám neškodí, když tam návštěvníci přicházejí i v zimě, kdy v podstatě ta teplota venku je výrazně odlišná než potom teplota vevnitř, ti lidé to zadýchávají, není to problém?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Obecně to problém je, proto právě se takzvané zimní trasy přizpůsobují tomu, aby neprocházely těmi částmi expozice, kde ta citlivost je vyšší. Upravují speciálně ty místnosti pro zimní provoz. Další věc je temperování, aby ten rozdíl v teplotách a vlhkosti nebyl tak nárazový. Takže ano, je to vlastně hlavní bariéra pro plné zprovoznění v zimě, musí se to opravdu připravit, a taky ta příprava něco stojí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pojďme teď k tomu, co nás čeká v té hlavní sezóně, na jaře, v létě a na podzim, vy se každý rok samozřejmě snažíte připravit nějaké projekty, vloni jste připomínali ve velkém především na Konopišti, ale nejenom tam, kulaté výročí začátku 1. světové války, atentátu na následníka trůnu. Letos předpokládám ta hlavní výročí budou 600 let od smrti Jana Husa a potom 200 let od Vídeňského kongresu, nebo nějaké ještě kulaté výročí?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
To jsou hlavní témata a když bych měl připomenout nebo říct nějakou významnou mimořádnou událost, tak určitě to bude otevření vzdělávacího centra ve Veltrusech. Ale možná bych předeslal ještě jednu událost nebo jednu akci, která předcházela, my máme za sebou velmi úspěšnou výstavu na Pražském hradě, výstava s názvem Hrady a zámky objevované, opěvované. Byla mimořádně úspěšná, navštívili ji do konce března asi na 78 tisíc návštěvníků. A myšlenka té výstavy vlastně je takovou předmluvou k té letošní sezóně. My jsme tam instalovali, myslím celý Národní památkový ústav 600 těch nejcennějších exponátů z našich hradů a zámků a ze středních Čech třeba uvedu historická vrata z Karlštejna, která vlastně byla vstupní do celé této výstavy. A dnes se tyto exponáty vracejí pomalu na objekty a vlastně je to pozvánka na návštěvu hradů a zámků v letošním roce. Na tu výstavu navážeme akcí, kterou jsme nazvali Velká hradozámecká inventura, a ta bude mít několik částí, například budou speciální kastelánské prohlídky, které se zaměří na posledních 25 let památkové péče, obnovy, způsobu provozování objektů, kasteláni by měli umožnit nahlédnout pod pokličku tohoto řemesla, přípravy expozice, provoz hradů a zámků a určitě to bude přitažlivé téma. Kromě toho bychom chtěli na některých objektech, kde ten rozdíl je markantní, připravit na letní měsíce srovnávací fotografické výstavy, kde bychom ukázali stav před a po těch za těch posledních 25 let a na podzim potom to vyvrcholí celá ta akce odbornou konferencí, která by měla to poslední čtvrtstoletí památkové péče zhodnotit. Čili tato výstava je v podstatě takovou intenzivní přípravou na návštěvnost v letošním roce.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu K věci Českého rozhlasu Region je Dušan Michelfeit, člověk, který má na starosti středočeské státní hrady a zámky, oficiálně je to ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu. Pojďme teď k jednotlivým památkám, možná je stručně pojďme probrat všechny a ke každé, že byste řekl jednu větu nebo jedno souvětí, na co se v letošní sezóně můžeme mimořádného těšit? Půjdeme abecedně?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Já bych začal možná podle těch výročí, těch témat, začal bych Krakovcem. Tam skutečně je teda významné výročí 600 let od smrti Jana Husa v Kostnici. My se snažíme to výročí neřešit nebo nepřipomínat kampaňovitě v jeden den nebo během několika dnů, ale snažíme se rozprostřít to téma do celé sezóny a nesoustřeďovat se jenom na osobnost Jana Husa a na jeho současníky, ale chtěli bychom připomenout i dobový kontext. Takže to bude řada akcí zejména na Krakovci, kde v průběhu celé sezóny budou nejrůznější čtení, semináře, hudební vystoupení, divadelní vystoupení a takovou zvláštností, kterou bych chtěl zmínit, je myšlenka, na které jsme s kastelánem několik let společně pracovali, víte, že na hradním kopci na Krakovci stojí nová socha Mistra Jana Husa. V létě proběhne na Krakovci takové malé sochařské sympozium, kde sochaři budou myšlenky Jana Husa tesat do kamenů, a ty by potom se měly stát součástí vlastně toho objektu tak, aby návštěvník mohl procházet památkovým objektem a současně přemýšlet i nad, řekněme věcmi nehmotnými, duchovními. Takže to je jedna taková zvláštnost, kterou jsme připravili pro letošní rok.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To byl tedy Krakovec, který bude znamení Jana Husa. Pojďme na další památky.

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Dále bych zmínil Mnichovo Hradiště, které má přímou vazbu na další výročí. Je to 200 let, které uplynuly od skončení Vídeňského kongresu. Ten kongres byl samozřejmě velmi významnou historickou událostí po napoleonských válkách a na dlouhá desetiletí prakticky až do 1. světové války nastavil nová pravidla fungování. Klíčovou osobností, režisérem celého toho kongresu byl kníže Metternich, který měl vazby na české země a konkrétně v Mnichově Hradišti v roce 1833 proběhla jakási následná kontrolní schůzka Svaté aliance, kde opět byl tou hlavou kancléř kníže Metternich a tuto událost připomínáme na Mnichově Hradišti právě s událostmi s Vídeňským kongresem. Je tam expozice věnovaná Svaté alianci, součástí toho prohlídkového okruhu je i divadlo, které bylo opraveno pro setkání vlastně nejmocnějších mužů tehdejší Evropy, a taky chceme připomenout, že vlastně politické diplomatické události té doby byly i velkými společnostmi a kulturními událostmi, to znamená, že právě obnova toho divadla a celý i Vídeňský kongres byl vlastně velkým impulzem i v kulturní oblasti.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To jsou tedy připomenutí těch dvou základních výročí. Pojďme na další památky, co tam chystáte?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Tak, když bychom pokračovali dál na Březnici si připomeneme 290 let existence synagogy, kterou po dohodě s Federací židovských obcí tam od loňského roku provozujeme. Na zámku se uskuteční v létě taky zámecké bály na nádvoří, je to velmi oblíbená akce a konkrétně na Březnici je tradiční letní hudební festival, který pořádáme ve spolupráci s městem. Mníšek. Tam bych chtěl říct, že máme zcela novou prohlídkovou trasu, která je zaměřena na poslední majitele a je zajímavá tím, že se soustřeďuje na období 1. republiky, kdy ty staré tradice se potkávají s novou technikou, kdy kočáry nahrazují automobily, kdy do zámku přichází rozhlas a tak dál a tak dál. Takže je to trošku jiné pojetí a je to určitě zajímavé. V Hořovicích pokračuje rozsáhlá obnova střech, bude to ovšem za plného provozu a právě proto, že na zámku probíhá tato obnova, tak aktivity se budou odehrávat, ty programové, zejména v parku a v zahradě. Takže určitě budou zahradní slavnosti, bude víkend otevřených zahrad, se které souvisí právě s plenérem. Na Točníku bych asi vyjmenoval možná teď blízkou akci 11. dubna, která má název MED DEJ! Je to vlastně takové slavnostní zahájení sezóny s medvědy. Medvěd Agáta a Martin hodně povyrostli, jsou jim dva roky a už to opravdu nejsou medvíďata, nicméně určitě přilákají spousty návštěvníků právě na tento MED DEJ! Určitě bych uvedl jednu pražskou památku, kterou máme ve správě, to jsou Zahrady pod Pražským hradem. Tady je možno pozvat návštěvníky už třeba na Velikonoce, program v těch zahradách je velmi atraktivní a zejména teď na jaře pohled z těch zahrad na Prahu je naprosto jedinečný.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pojďme teď, jestli mohu v abecedě k v, k Veltrusům, já jsem se díval na vaše webové stránky, vy v tuto chvíli hledáte pět lidí. Chápu z toho dobře, že se provoz veltruského areálu výrazně rozšíří v letošním roce?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
My v letošním roce dokončujeme ze zdrojů z evropských peněz edukační centrum, slavnostně bude otevřeno 13., 14. června. To edukační centrum je zaměřeno na propagaci a prezentaci Evropské úmluvy o krajině. Já bych jenom krátce zmínil, o co se jedná. Je to mimořádný dokument, který byl přijat v roce 2000 ve Florencii. Česká republika k němu přistoupila a je platný pro Českou republiku od roku 2004. A výjimečnost toho dokumenty, který není veliký, má osm stránek, obsahuje vlastně zcela nový přístup ke krajině, k ochraně krajiny, nesoustřeďuje se pouze na původní krajinu, ale zahrnuje také krajinu městskou, průmyslovou, také krajinu poškozenou, vede k tomu, aby ti, kteří mají odpovědnost za krajinu, aby nejenom chránili, ale aby ji také řádně provozovali, aby ji plánovali a vnáší do toho zcela nová hlediska. Čili nejenom ta přírodovědecká, přírodní ochranářská, ale také hledisko sociální, hospodářské, je to prostě komplexní pohled na krajinu a veltruský areál, který vznikl v době barokní, tak vznikl jako přírodní krajinářský park a jako takzvaný okrasný statek, to znamená, že sloužil nejenom k té reprezentaci, ale také byl hospodářsky využíván a v podstatě splňuje všechny podmínky, které ta evropská úmluva o krajině vyžaduje. Proto vlastně chceme po té obnově této části areálu představit v to, jak se ke krajině přistupovalo v době Chotků v tom barokním období. Edukační centrum bude využívat všechny objekty, které byly v rámci této obnovy opraveny, je to řádově 15 nejrůznějších objektů a zařízení zahrnuje historické objekty, konírny, oranžerii, dům u brány, dům lékaře, dům lesního hájenka, rolanský selský dům, ale hlavním centrem je severozápadní křídlo zámku. Já bych chtěl při té příležitosti také říci, že hlavní budova, centrální budova zámku bude ještě v dalších minimálně dvou letech pokračovat v restaurování, to znamená, že to, co se otevírá, je edukační centrum a zároveň bude těch 12, 15 objektů, které budou pro veřejnost v různých podobách přístupny.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ta hlavní budova tedy za dva roky, můžeme se už těšit s jistotou?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Nejpozději za dva roky, teď vlastně byly dokončeny stavební části a opravdu postupuje velmi náročné restaurování.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Na závěr ještě jedno obecné téma, kasteláni. Vy jste ve středních Čechách v poslední sezóně vyměnili dva výrazné kastelány na těch hlavních památkách na Konopišti a na Křivoklátu. Jak často k těm výměnám kastelánů vůbec dochází, jak dlouho je třeba průměrná doba, kdy kastelán ve středních Čechách vydrží ve funkci?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Tak obecně se dá říct, že loajalita této pracovní pozice je velmi vysoká, neumím to vyjádřit na desetiletí, ale určitě ...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale jsou to spíš desetiletí než léta?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Jsou to spíš desetiletí, k výměnám dochází, ať už jsou to generační důvody, ale můžou to být i důvody zdravotní, osobní.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Podle čeho vybíráte ty nové kastelány?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Ta pozice je velmi náročná, zejména v tom, že vyžaduje zkušenosti z mnoha oborů. Kdybych probral třeba naše kastelány, jejich profesní zaměření, tak tam najdete doktora práv, filozofa, učitele, inženýra stavaře, ekonoma samozřejmě a nejrůznější obor, ale všichni musí zvládat všechny ty obory a podle toho, jak je každý kastelán zaměřený, no, tak samozřejmě dává větší přednost tomu, co jemu blíž. Ale ta multifunkčnost je vlastně takovým hlavním rysem. Druhá věc, kterou bych asi zmínil, je, že je to pozice, která je spojena s velkou odpovědností, a ta odpovědnost je taková, že se nepřekrývá s pracovní dobou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže pracuje neustále?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Přesně tak. Prostě ta odpovědnost za ten hrad nebo zámek je trvalou součástí života toho kastelána, ale další faktor je, že nejenom kastelán, také jeho rodiny. To je taky důležitý faktor, vlastně s kastelánem se na objekt stěhuje rodina a její život se přizpůsobuje také tomu režimu. Takže je pravda, že objekty formují kastelány, ale taky kasteláni personifikují objekty.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Mě v případě Křivoklátu zaujalo, že jste vybrali člověka, který vlastně ke Křivoklátu neměl jiný než osobní vztah, nepracoval tam nikdy, byl tam vlastně několikrát se podívat jenom jako turista, to je běžné?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Ten přístup k tomu výběru je různý. Určitě se snažíme vybírat z vlastních zdrojů rozhodně, protože zejména ta kategorie zástupců kastelánů, to nejsou poloviční kasteláni, často jsou to celí kasteláni, a protože po dlouhou dobu třeba zastupují kastelána a ty objekty znají ...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale v případě, jestli do toho mohu skočit, v případě Křivoklátu, kde bych čekal, že přesně tam povýší některý z jiných kastelánů, nebo že někdo se na to bude dlouhodobě připravovat, tak vlastně přichází úplně člověk zvenčí.

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
My to vlastně kombinujem, to znamená někdy je opravdu k dispozici člověk, který může prakticky nastoupit ihned, někdy ho chceme hledat v širším okolí, to znamená, že vypíšeme ty výběrové řízení, někdy otevřené, ale pokud jde o ten rozsah, tak v průměru těch vážných zájemců je tak kolem deseti, a potom vlastně v rámci toho výběru se vybírá ten nejvhodnější kandidát. Ale možná bych řekl ještě jednu věc, že ta profese je skutečně mimořádně náročná, a žádný kastelán, který nastoupí, tak nemá definitivu, je minimálně roční období, kdy se teda prověřuje, jestli je to ten správný, jestli ta volba byla správná. Je to těžké povolání a není vůbec jednoduché v něm obstát.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Přitom jak je těžké to povolání, odpovídá tomu i plat?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Plat, abych to řekl asi nejpřesněji, odpovídá resortu, ve kterém se pohybujeme. Já bych řekl, že ne všechny kastelánské platy dosáhnou na průměrný plat v této zemi.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Je to dobře?

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Určitě to neodpovídá řekněme náročnosti a odpovědnosti, kterou kasteláni mají. Pro vaši představu, třeba v organizační struktuře, kterou dneska máme, to je řídící struktuře, jsou kasteláni na úrovni v podstatě náměstků ředitele, to znamená mají obrovskou pravomoc, ale taky obrovskou odpovědnost a je na ně jaksi delegována spousta rozhodovacích kompetencí, které mohou přímo sami rozhodnout. Spravují poměrně velké rozpočty, takže určitě bych byl radši, kdyby ta odměna kastelánů více odpovídala těm nárokům.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci Českého rozhlasu region Dušan Michelfeit, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu. Díky, že jste byl tady u nás, zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Dušan MICHELFEIT, ředitel Územní památkové správy v Praze Národního památkového ústavu
--------------------
Děkuji za pozvání.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

Zprávy z iROZHLAS.cz