Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy

Moderátor Tomáš Pancíř s ním probral protipovodňová opatření a jejich financování, rekreační využití řek a přehrad a lodní dopravu na Vltavě.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Hezký den, posloucháte Český rozhlas Region. Začíná další vydání pořadu K věci. Naším dnešním hostem je generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Dobrý den, vítejte u nás.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
S jak velkými obavami sledujete nejrůznější varování meteorologů, která se alespoň z mého pohledu v poslední době objevují častěji a častěji o tom, že hrozí přívalové deště, že hrozí tam a tu zase onde nějaké povodně?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Řekl bych, že to sledují s obavami, ale velmi pečlivě a pozorně. Žádná z těchto předpovědí nelze žádným způsobem podcenit. Je to věc, máme, myslím, za poslední roky spoustu zkušeností, že i mnohde nepatrná srážka způsobí velké problémy. Takže jsou to rozhodně věci, na které se musíme vždy připravovat a samozřejmě stejně tak jako ostatní občané, ne vždy se ta předpověď naplní a učiní se spoustu věcí, ale vždycky je to na základě té prevence a těch učinění opatření ve prospěch bezpečnosti, ve prospěch toho, jako kdyby ty srážky opravdu přišly.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Samozřejmě stále všichni máme v paměti velké povodně z roku 2002. Po nich se začala připravovat řada protipovodňových opatření. Když to porovnáme stav 2011 a stav 2002, které oblasti oproti tehdejší době jsou teď proti takové povodni ochráněny?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Já si myslím, že takovéto porovnání úplně udělat nelze. Když půjdu ještě dál, než jste zmínil, půjdu do roku 1997, tak to bylo, řekněme, v tom našem období taková první významná povodeň, která zasáhla vlastně severní Moravu a vůbec následně celou Moravu. Rok 2002, tak byly povodně zejména, co se týkalo Vltavy a vlastně východních Čech. Rok 2006, tam už jsme zase byly na, řeknu, Povodí Vltavy a víceméně v Čechách, ale i na Moravě. A když si vezmete rok loňský, to byl rok 2010, tak ty povodně byly trochu jiné povahy a byly dokonce na jaře dvakrát za sebou na severní Moravě, v srpnu ve východních Čechách a v severních Čechách. Z tohohle toho je zcela zřejmé, že pokud se někde dělají protipovodňová opatření, jako že se dělají, tak se dělají v podstatě komplexně v těch místech, kde se ty povodně opakují častěji. Takže myslím si, že v každé z těchto lokalit můžeme najít místa, kde se to posunulo na základě těch zkušeností z minulých povodní výrazně dopředu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Zaměřme se na Středočeský kraj a na Povodí Vltavy. Koneckonců za Povodí Vltavy vy jste zodpovědný. Kde se tedy, řekněme, od toho roku 2002 podařilo postavit protipovodňové bariéry?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Není to pouze o protipovodňových bariérách. Těch možností ochrany před povodněmi je více a v podstatě upřednostňujeme takový princip prevence před povodněmi, který je složen jak, řeknu, z technických, tak i z opatření blízkých přírodě. Záleží to vždycky, kde se vyskytujeme na tom kterém úseku vodního toku.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když budeme konkrétní, jsou ta opatření třeba blízká přírodě? Protože ty zdi, ty si samozřejmě každý dokáže představit.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Přesně tak, ty si dokáže představit každý, ta technická opatření. Ale ta opatření blízká přírodě, to jsou například revitalizace vodních toků, jsou to opatření, kde umožníte rozliv toho vodního toku do neobydlených území, do dejme tomu i třeba zemědělsky obdělávaných území. Ale zmírníte tím vlastně průchod té povodňové vlny. Nicméně z hlediska toho jejich uplatnění, tak to má samozřejmě určitá svá omezení. A dají se tato opatření používat zejména na těch horních částech vodních toků, kde to má potom nějaký ten smysl a ten efekt té protipovodňové ochrany. Jsme ve středních Čechách, tak vezmeme-li Vltavu, pod vltavskou kaskádou od Štěchovic až do soutoku do Mělníka, k soutoku s Labem, tak tady byste žádné opatření na ochranu před povodněmi blízké přírodě by neuspělo, protože by absolutně nefungovala.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste se nedávno chlubili tím, že jste u protipovodňových opatření prostavěli už miliardu korun. Přece jenom není to málo, nebylo by potřeba daleko víc?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Nechlubili jsme se tím, pouze jsme konstatovali, co jsme za poslední roky dokázali udělat. A když bych tady uvedl výčet všech těch akcií, které se za tou jednou miliardou schovávají, tak je to docela pěkná řádka protipovodňových opatření. Myslím si, že...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Řekněme konkrétně ty nejzásadnější.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Řeknu, jenom tadyhle bych ještě rád dokončil, že v podstatě je vždycky složité finanční prostředky na takovéto akce nalézt. I když ta ochrana před povodněmi záleží de facto na každé fyzické a právnické osobě, tak stát v podstatě dává jakousi možnost, kdy hradí realizaci a přípravu těchto protipovodňových opatřeních prostřednictvím programového financování. V této době běží již druhá etapa tohoto programu, je to takzvaný program prevence před povodněmi II., jehož gestorem je ministerstvo zemědělství. A v rámci tohoto programu byly vyčleněné určité finanční prostředky. Čili to je to, co limituje tu část. Před chvílí jsme tady hovořili o tom, kde všude se ta protipovodňová opatření realizují. Takže víme, že hovoříme o celém území České republiky. Takže když budu hovořit potom o víceméně území, kde vykonává činnost státní podnik Povodí Vltavy, tak v rámci celého tohoto programu budeme mít proinvestováno do konce roku 2013 zhruba 2,5 miliardy korun. A to si myslím, že už je docela slušná částka v porovnání s tím územím, které spravujeme.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Kdybyste měli v Povodí Vltavy ochránit všechny před, řekněme, stoletou vodou, kolik peněz by bylo potřeba a je to vůbec reálné?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
To je věc, která v podstatě se ani takhle nedá pojmout a nedá řešit, protože jak jsem se zmiňoval před chvílí, každý z nás je v podstatě povinen zabezpečovat ochranu před povodněmi svého majetku a tak dál. My co se týká našeho podniku, tak to je právě to, co umožňuje tento program, který jsem zmiňoval, tak chráníme proti povodním nejenom majetek ve vlastnictví státu, ke kterému vykonáváme právo hospodařit, ale právě díky tomuto programu financování se uvolňují finanční zdroje i na přípravu a realizaci protipovodňových opatření obcí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Právě tam mířím, protože vy říkáte, každý si má zabezpečit svůj majetek. Na druhou stranu těžko, když budu bydlet v Berouně 100 nebo 200 metrů od Berounky, tak těžko si mohu jít postavit nějakou zeď, aby můj dům nebyl zatopený. To znamená, že pokud byste měli udělat tato opatření, řekněme, ve všech obcích, městech, která by byla ohrožena stoletou vodou, tak kolik by to stálo v porovnání s těmi 2,5 miliardami?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Tam je to postavené, tam to není postaveno o penězích, ale je to postaveno, jaké jsou požadavky. A právě tento program umožňuje to, že každá obec se může stát žadatelem do tohoto programu a v podstatě tam, kde tu potřebu pociťují jako samospráva, tak je možné se do tohoto programu přihlásit a učinit následné kroky vedoucí až k tomu, že se to protipovodňové opatření realizuje. Čili... 

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy sami třeba ty obce neoslovujete, neřeknete si: tady by stálo za to, aby se to udělalo?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Samozřejmě oslovujeme. Oslovujeme my sami, zpracováváme takzvané studie odtokových poměrů ve spolupráci s příslušnými kraji, studie, které řeší ochranu před povodněmi a tak dál. A to jsou ty stěžejní dokumenty, z kterých se potom vychází. Čili tam vzhledem k tomu, že máme omezené finanční zdroje, tak potom na základě těchto výsledků z těchto studií se vytipovávají ta nejvíce ohrožená místa nebo jsou definována ta nejvíce ohrožená místa. No, a potom záleží samozřejmě i na té samosprávě, zda o to tento zájem má nebo nemá. To, co jste zmiňoval, tím se možná vrátím k té vaší předchozí otázce, ta miliarda byla proinvestována na opatřeních, na ochranu před povodněmi, které jsme navrhovali my jako státní podnik Povodí Vltavy. Teďka máme před sebou další jako například Beroun, kde navrhovatelem toho je to město nebo ta obec. A právě výhoda tohoto programového financování je ta, že umožňuje obojí. To znamená, že na možná tom příkladu města Beroun bych to mohl popsat, kdy vznikl požadavek na ochranu Berouna, na ochranu před povodněmi. Město se přihlásilo do tohoto programu. Bylo nutné učinit některé věci, zpracovat projekt, dotáhnout veškerou tu dokumentaci. Dokonce projednat území rozhodnutí. Tam docházelo k určité spolupráci mezi námi a tím městem a ve chvíli, kdy je vydáno územní rozhodnutí na tuto stavbu, tak v tu chvíli to přebíráme my a stáváme se investorem a žadatelem o tu dotaci. To protipovodňové opatření se postaví, dovybuduje a potom se následně zase vrací do užívání té obce. Čili tam je přesně uplatnit ten mechanismus, jak vy říkáte, že vlastně zastupitelstvo města může tomuto napomoci a rozhoduje o tom samo. Čili je tam naplněná i ta dikce, řeknu, vodního zákona, kdy o rozsahu té ochrany před povodněmi a úrovni ochrany rozhoduje právě ta samospráva, čili ta každá fyzická nebo právnická osoba.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říkal jste, že v tom programu zbývá ještě miliarda a půl. Je to jasné, není možné, tak jak je všude mluví o škrtech, o tom, že by se mělo šetřit, není možné, že z těch peněz někdo něco škrtne?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Je to miliarda a půl v rámci územní působnosti našeho státního podniku. Čili nikoli v rámci celé republiky. Samozřejmě že je možné všechno, ale nedá se předpokládat, že, že by k tomuto došlo, protože ne všechny tyto finanční zdroje pocházejí ze státního rozpočtu. V podstatě tento program je postaven na tom, že čerpá úvěr od Evropské investiční banky.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Už jsme říkali, že v rámci tohoto programu by se protipovodňových bariér měl dočkat Beroun. Která další města ve středních Čechách by se tam měla dostat?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Beroun, když zůstaneme kousek u Berouna, tak děláme tam opatření dokonce na nádržích nebo vodních dílech Záskalská, vodní dílo Pilská. Tam jsou to trochu opatření jiného charakteru, kdy se zvyšuje bezpečnost těchto vodních děl a umožňuje akumulaci většího množství vody. Půjdeme-li tady směrem do středních Čech, k Praze, tak je to město Veltrusy, Ouholice, Svrčovec. Těch lokalit je spousta. Když to vezmu z hlediska územního rozložení u nás, tak jsou to samozřejmě opatření na Berounce a také v jižních Čechách a vychází to opravdu z toho, jak jsou ty povodně teda, převážně rozloženy v rámci toho našeho území. Byly připravovány i opatření na ochranu před povodněmi v místech, kde to realizovat nejde a to je ten problém, který v podstatě nás trápí všechny a to jako příklad mohu uvést třeba obec Štěchovice nebo městys Štěchovice, protože ten program má striktně dané podmínky, to obec musí dotáhnout ten projekt do územního rozhodnutí. Jsme například chtěli vyjít vstříc obci, městysu Štěchovice, protože tam každá povodeň v podstatě zde zafunguje a ty vztahy jsou tam složité v podstatě, takže jsme to převzali jako náš projekt a tak dále. A celé se to pozastavilo na tom, že v podstatě v rámci územního řízení nebylo možné vypořádat všechny pozemky, protože tam mnohdy dochází k těžko řešitelným nebo až dlouhodobě řešitelným situacím, když někdo zemře, anebo když je vlastníkem pozemku někdo, kdo žije v zahraničí. Jsou to shodou okolností pozemky, které jsou zcela nezbytné pro výstavbu toho opatření a ve chvíli, kdy nejsou plně ve vlastnictví obce, tak není možné na to ty finanční zdroje čerpat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Máte podobné případy jako Štěchovice, kdy jste museli...

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Přeštice na Plzeňsku nebo v Plzeňském kraji obec Přeštice, Kralupy nad Vltavou. U těchto posledních dvou případech, co jsem zmiňoval, tak ta situace je podstatně lepší. Sice se to nebude moct realizovat z tohoto programu, ale předpokládá se, že na tento program bude navazovat program prevence před povodněmi III. A tam naopak ty věci připravujeme tak, že bude možný zahájit jejich realizaci hned na začátku spuštění toho programu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem pořadu K věci je generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Pojďme od povodní ještě k tomu, co je teď, doufejme, aktuálnější, a sice řekněme k rekreační funkci vodních toků, které máte na starosti. Já bych to rozdělil na vodáky nebo na plavbu a na koupání. Začněme koupáním. Vy sledujete kvalitu vody samozřejmě v řekách a potocích, nádržích, které máte na starosti. Zlepšuje se třeba v porovnání s loňským rokem?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Kvalita vody se zlepšuje, řeknu, v porovnání s obdobími před 10, 15 lety. Když vezmete srovnání takhle z roku na rok, tak to záleží vždycky na tom...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jaké je počasí.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
... jaké je počasí v tu dobu. Takže dá se říct, že obecně se ta kvalita opravdu zlepšuje a na to mělo jeden z nejlepších pozitivních efektů, samozřejmě že za ty poslední roky se vybudovalo spoustu čistíren odpadních vod a to byl jeden z těch hlavních přínosů ke zlepšení kvality a zejména šlo o ty průmyslové zdroje, které byly. Vemte si, že Vltavu pamatujeme všichni, když byla znečišťována z papíren ve Větřní, ve chvíli, kdy tam se vybudovala čistírna odpadních vod, ta situace se rapidně zlepšila. Samozřejmě že děláme monitoring kvality vody.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jsou teď nějaké problémy, když budeme aktuální, vyloženě pro tento týden?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Budu-li, budu-li úplně aktuální, tento týden, tak žádné výrazné problémy nejsou, protože se to přesně odvíjí od té hydrologické situace, jaká je. Tím se dostáváme na začátek našeho hovoru k těm předpovědím. Vemte si, že je sice relativně teplo, ale na druhé straně každý den máme nějakou bouřku. Takže dochází k tomu, že byť měsíc, dejme tomu, květen a červen byly z hlediska úhrnů srážek relativně podprůměrné nebo lehce průměrné, tak v současné době, hovořím teď o aktuálním týdnu, tak ta situace na stavech vodních toků je docela optimální. Nikde nejsme na hranici toho, že by bylo vyloženě sucho. Beru to z hlediska toho našeho měřítka, o kterém hovoříme. Tím, že dojde k tomu po těch bouřkách, víte, že je spousta přívalových dešťů a tak dále, tak spíše je tam problém toho, že je ta voda znečištěná právě z těch přívalových dešťů, ale zase to propláchne tam, kde se případně začnou tvořit některé ty sinice nebo řasy. Ale obecně jde říct, ať na vodních tocích nebo na nádržích, že jsme teda na začátku letní sezony teprve, takže ta situace zatím nepříznivá není. Sám to zkouším i na vlastní kůži.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tak věřme, že to vydrží. Pojďme teď ještě alespoň stručně k vodákům. To, že lidé plavou na různých plavidlech po řekách, je, řekl bych, módnější a módnější. Máte vy jako Povodí Vltavy šanci třeba regulovat to, protože přece jenom některé úseky řek vypadají spíš jako magistrály než jako tiché toky?

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Nemáme možnost absolutně žádnou to regulovat. A musím říct, že někdy nastávají docela vyhrocené situace mezi vodáky a našimi provozními pracovníky. Najdou se i tací vodáci, kteří jsou velmi neukáznění a v podstatě si myslí, že na té vodě jsou sami a mohou úplně vše. A to se potom často vymstí, když zejména je posílení alkoholem, chtějí zdolávat všechny jezy, které jsou. Kolikrát vypadají zdánlivě mírné, že se nemůže nic stát, ale opak bývá pravdou. Toto regulovat žádným legislativním způsobem nelze. A víceméně to vychází všechno z toho, že stal se z toho mnohde ohromný byznys. Tady ve středních Čechách se nejvíc jezdí na Sázavě, takže tam to je ještě relativně snesitelné, ale i takové dopisy k nám chodí, že jezdí pan roky po Sázavě a teďka tam udělal nějakej úraz na jezu a že ten jez patří někomu jinému než nám, abysme zařídili, aby si ten jez opravil. Není možné si tu otázku položit jinak. Když vidím, že ten jez není v dobrém stavu, proč ho sjíždím. A takhle bysme mohli hovořit dál. A mohu vám říct, že třeba v loňském roce, předloňském roce, kdy byly zvýšené průtoky v srpnu či v době vodácké sezony, tak je problém ty lidi, zabránit jim, aby se na tu vodu dostali. Chodí naši lidi spolu s Policií České republiky a tak dále. Ale prostě nemáte žádnou možnost je zastavit a samozřejmě takové množství lidí nikde neuhlídáte.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host pořadu K věci Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy. Díky, že jste byl tady u nás ve studiu a zase někdy na viděnou, na slyšenou.

Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy
--------------------
Děkuji za pozvání a přeji hezký den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí i Tomáš Pancíř.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.