Bezpečnostní kamery na pracovišti a v obytných domech. Kde začíná právo na soukromí?

K nainstalování bezpečnostní kamery musí vždy existovat nějaký konkrétní důvod. Nejčastěji se kamerový systém odůvodňuje ochranou osob a majetku. Zároveň ale platí pravidlo, že nesmí narušovat soukromí sledovaných osob. Z konkrétních případů bývá nejobvyklejší umístění kamer v bankách nebo jaderných elektrárnách, kde je povaha pracoviště natolik specifická, že vyžaduje speciální kontrolu.

O kamerách musí zaměstnanci vědět

„Pokud se zaměstnavatel z nějakého důvodu rozhodne nainstalovat v prostorách firmy kamerový systém, má povinnost o něm informovat nejen své zaměstnance, ale v podstatě každého, kdo do zmíněných prostor vstoupí - klienty, návštěvy zaměstnanců a podobně,“ říká advokát JUDr. Michal Škudrna z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Monitorování prostoru by mělo být označeno cedulí, piktogramem s kamerou a informací, kdo za správu odpovídá.

Je vždy přesně stanoveno, po jak dlouhou dobu je možné záznamy z kamerového systému uchovávat, za jakých okolností je možné do nich nahlédnout a kdo je tak oprávněn učinit.

Kamery se v žádném případě nesmí být umísťovat do prostor, jako jsou toalety nebo šatny, ale neměly by se objevit ani v jídelně, společné kuchyňce nebo v kuřárně. Na těchto místech už narušují osobní svobodu zaměstnanců a jejich instalace nemá v těchto místech odůvodnění. Nedochází zde k poškozování majetku ani osob.

V bytových domech je možné bezpečnostní kamery nainstalovat ve společných prostorách, které je opět potřeba sledovat z nějakého důvodu. I v tomto případě musí majitel domu nájemníky o přítomnosti kamer informovat.

„Zároveň je vždy přesně stanoveno, po jak dlouhou dobu je možné záznamy z kamerového systému uchovávat, za jakých okolností je možné do nich nahlédnout a kdo je tak oprávněn učinit,“ dodává advokát JUDr. Michal Škudrna.