27.
července
2010
Alexandr Hemala v Tandemu
Alexandr Hemala v TandemuFoto: Jana Chládková
Tvář Alexandra Hemaly je známá všem, kteří v posledních 35 letech měli zapnutou Českou (potažmo Československou) televizi. Byl totiž jedním z mála programových hlasatelů. Co teď vlastně dělá? I to zjistil Jan Rosák v Tandemu...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den přeji všem posluchačům Tandemu. Také dnes je už se mnou ve studiu náš host. Chtěl jsem vám říct, že ho představím, ale věřím, že to není potřeba. Je to náš společný starý známý. No, tak starý, to jsem mu teď trochu ublížil, protože jeho tvář jste mohli dlouhá léta vidět na televizní obrazovce. Hezký den za všechny z Tandemu přeji hlasateli Alexandru Hemalovi. Sašo, ahoj.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Milý Jene, já ti také přeju hezké dopoledne. Děkuji ti za přivítanou. Fakt je to, že říkáš starý, no. Já si zase říkám mladý, ale že už hodně dlouho. A vono to teda v podstatě vyjde na stejno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda. Mám na tebe spoustu otázek, ale všechny přijdou na řadu až po písničce. Teď vám Jan Rosák přeje hezkou jízdu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy Saša Hemala. Mám takový pocit, že když jsi tu byl naposledy, to je zhruba asi tak dva roky, tak jsi v podstatě tehdy opouštěl televizní obrazovku jako hlasatel, ale stal jsi se režisérem.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, vlastně my jsme končili v roce 2005, vlastně byl konec hlasatelů v Čechách nebo, lépe řečeno, na obrazovkách České televize. To bylo docela takový jako hezký, protože tím, že jsem tam asi ze všech byl nejdýl, tak já měl vlastně poslední službu, což bylo teda na Silvestra toho roku 2005, tak jsem se vlastně za všechny hlasatele, a tedy i za tebe vlastně, protože ty jsi také hlásil nějaké ty roky, tak jsem se vlastně za všechny hlasatele rozloučil na obrazovce, zhasnul jsem tu hlasatelnu, strčil jsem klíč pod rohožku a odešel jsem hlavní vrátnicí České televize, ale ne na dlouho, protože jsem byl pak nějak během dvou, tří měsíců osloven, že jeden kolega režisér, protože my jsme vlastně spadali pod režiséry dne, odcházel na nějaké jiné pracoviště nebo končil, tak jestli bych tuhle práci nedělal. Tak jsem se tam chvilku, asi dva nebo tři měsíce zaučoval, protože to je zase něco docela jiného a nastoupil jsem teda jako režisér na půl úvazku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pracuješ jako režisér denního vysílání vlastně, ano, ano. Prosím tě, takhle s odstupem těch už vlastně několika let, jak se na to koukáš? Není ti to fakt líto jako, že už ti hlasatelé, denní hlasatelé, myslím programoví, už nefungují?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak já myslím, že ten vývoj ve všem jde tak dopředu, že nás už teda jako hlasatele nahradila ta grafika, takže si myslím. Samozřejmě, že ten lidský prvek je tam, myslím si, lepší a určitě pro spoustu třeba starších lidí nebo lidí opuštěných, kteří sedí před tou obrazovkou sami, tak si myslím, že ten hlasatel tam určitou funkci měl. Na ty by se možná nemělo zapomínat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, že mimochodem třeba na Slovensku tuším, že se jmenuje Joj Plus ta stanice, tam vrátili hlasatele?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Něco jsem takového slyšel. Tak vono nakonec to tak třeba dopadne, že se tam taky hlasatelé vrátí. Ale to už budou vo pár generací mladší, než jsme my.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až bude Nova Plus nebo Prima Plus nebo, já nevím, plus, plus, plus, tak se něco takovýho stane. A, prosím tě, co obnáší vlastně práce režiséra denního vysílání?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
V kostce řečeno, vlastně my musíme pohlídat to vysílání, aby postupovalo v mantinelech, to znamená, aby časové odpovídalo tomu, jak to časování má být, to znamená, aby v 19:00 začínaly Události, komentáře, takže naší funkcí hlavní je, abychom to doplnili nějakými pořady, pokud je potřeba zase něco zkrátit, tak musíme nějaké ty upoutávky vyhodit. Naše hlavní funkce je ve chvíli, kdy je třeba hlavní přenos, což jsou samozřejmě všechny zpravodajské pořady, sportovní pořady. Úplně nejradši máme tenisové přenosy, protože to nevíš, jestli daviscupové utkání skončí za hodinu a půl anebo jestli skončí za patnáct hodin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak všichni máme ještě v paměti ten zápas Štěpánka s Karlovičem, kterej místo dvou trval šest hodin, že jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak, přesně, takže to je první věc, že když se píše rozpis na příští měsíc, že se dívám, když je třeba Davis Cup, jestli třeba náhodou nemám službu, protože to jsou skutečně hrozný nervy, protože to vlastně si vždycky připravíš nějakou upoutávku na hodinu, pak si připravíš upoutávku na čtyřicet minut, zkracuješ, zkracuješ, pak najednou je jeden set navíc. No, hroznej blázinec v tu chvíli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A takový ten, to sdělení, který běží po tom spodním okraji obrazovky. To je od tebe vždycky.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To je ode mě, ano, to je od nás, jak se má divák zachovat nebo na co se má těšit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď si představte, že takhle dole ve vašem rádiu běží teď sdělení: za chviličku bude pokračovat naše povídání se Sašou Hemalou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešní Tandem je věnován mému dobrému známému Sašovi Hemalovi, spíkrovi, hlasatelovi, teď vlastně režisérovi denního vysílání. Máš ještě nějakou, nějaký titul, který bych ti upřel?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Já myslím, že už ne, že už toho bylo až bohatě dost a tím, že se teda blížíme už do toho důchodového věku, že si myslím, že už to snad nebudu ničím rozmnožovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, já bych ještě jednu profesi věděl - konferenciér. To je funkce nebo respektive práce, které se dneska říká asi moderátor, ale za našich mladých let jsme jezdívali konferovat třeba nejrůznější kapely, jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To jsi mě, Honzíku, potěšil, protože to je přesně ten konferenciér, si myslím, že je furt takový jako, že k tomu patří daleko víc nebo líp než ten moderátor. Ještě jsem si na to nezvykl, to je takový podivný slovo. Moderizátor, takový podivný. Nevím, nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Deratizátor tomu nejblíž asi tak odpovídá. Prosím tě, zmínil jsem se o tom hlavně proto, že se tě chci zeptat, jestlipak jsi se takhle hodně najezdil s různými kapelami a tak. Víš, my máme takovou rubriku, ve které se teď právě ocitáme a říkáme jí cesty, takže se tě chci zeptat, jaký seš takhle cestovatel za prací? Častý?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, cestovatel za prací už tak hojný samozřejmě, jako to bývalo dřív, nejsem. Ale nacestoval jsem se teda skutečně hodně. Onehdá jsem to počítal, možná, že to budou takový 2 milionu kilometrů, až takováhle cifřička, protože jednu dobu jsem jezdil skutečně na doraz, mně to přišlo. To jsme měli pořad s Jirkou Wimmerem a ten Jirka byl v té době dost žádaný, tak si pamatuju, že jsme taky třeba sdírali s odpuštěním tu dálnici na Moravu třikrát do týdne a to už teda jsem si připadal jako šílenec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi ještě mezitím musel stihnout nějaké hlasatelské služby.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Vobčas se muselo také do televize, tak to byla taková doba, kdy se hodně jezdilo a když ještě, no, na jedné straně těch aut bylo podstatně míň, takže to bylo lepší. Na druhé straně zase ty auta byly daleko horší, poruchovější. Takže, si pamatuji, že kolikrát jsme v noci někde uvízli a museli volat o pomoct. A zase, že jo, tenkrát. Dnes si člověk vezme mobil, že jo, zavolá. Je to jednoduché. V tý době to nebylo. Tak to byly takový svízelný věci. V době, kdy bylo třeba minus dvacet a jel si favoritem, který tenkrát se nedal vytopit, že jo, tak si pamatuju, že jsme užili dost. Taky samozřejmě legrace, ale taky tedy svízelů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, s Jirkou Wimmerem, jsem se zrovna chtěl zeptat, ty jsi to teď vlastně naťuknul, byla vždycky legrace, i když je pravda, že on byl někdy takový jako nevypočitatelný, dá se říct skoro pavouk. Ale někdy my jsme si užili opravdu neskutečný legrace, když Jirka Wimmer se najednou rozhodl třeba, že někde zastaví a něco sní. Například zmrzlina. Určitě jsi ho zažil někdy jíst zmrzlinu, protože Jirka Wimmer si tu zmrzlinu dopřával v opravdu neuvěřitelným množství.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano. Já si pamatuju, já si pamatuju, jednou, to jsi krásně narazil na hezkou věc, protože skutečně, jak jsem mluvil o tom, že jsme jeli tu dálnici už třeba několikrát za týden, tak už člověk ani nemá chuť se moc bavit. Tak pamatuju si, že jsem přijel do Malé Hradební, kde vždycky Jirka nastupoval samozřejmě tak o hodinu později, to byl jeho průměr. Ale to taky člověk nevěděl, protože zase někdy přišel na čas. Takže, to bylo vždycky nevyzpytatelný, abysme to stihli, ten kšeft, abysme tam zase nebyli zbytečně brzo. A jednou přesně, jak říkáš, si takhle sedl do auta, on byl takový obřadný, takže on si vytáhnul tašku, z té vytáhnul další tašku a z ní další igelitovou tašku a v té měl uloženu termosku, termokrát to byly takový ty široký termosky s takovým tím korkem. Oddělal korek. Jsme vyjížděli z Prahy a vytáhl si takovou dlouhou lžíci, kterou na to přesně měl připravenu a začal jíst. On ještě trošku mlaskal, takže začal jíst, mlaskal a to jsme byli někde, myslím, u Jihlavy. Otřel ret a říká: "Tak, máme dojezíno." Já jsem říkal: kolik to bylo, Jirko, kopečků? On říká: "Pětadvacet." Já jsem říkal, ty jsi šílenec, ty jsi snědl 25 kopečků zmrzlin. A von tak jako pokýval souhlasně hlavou a říká: "A na zpáteční cestě mám to samé." Takže, když jsme jeli zpátky, tak on snědl dalších pětadvacet. Takže, pro mě je to neuvěřitelný rekord padesát kopečků zmrzliny. No, dneska by si se nedoplatil, že jo, ale tenkrát to bylo, já nevím, za šedesát haléřů, sedmdesát haléřů. Takže, finančně dobrý, ale co mu to dělalo se žaludkem, naprosto nepochopím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, když mu to chutnalo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě i vás, milí posluchači, zajímá, které historické postavě by rád věnoval nějakou tu minutku svého života Saša Hemala, můj dnešní host. Jinými slovy, kterou postavu opravdu obdivuje tak, že by si s ní třeba, kdyby to vůbec bylo technické možné, popovídal.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak těch postav v historii by byla asi strašná řádka. Já teda historii mám rád, docela rád si čtu věci, fakta, historie. To jsi mě trošku překvapil touto otázkou. No, koho. Vono se nedá snad ani říct jako o obdivu, ale třeba teď jsem dočetl takovou krásnou tlustou bichli o Napoleonu Bonapartem a to byla naprosto precizní postava. Nemůžu říct, že bych ho obdivoval, protože to je záležitost rozporuplná, to je člověk, který na jedný straně zaváděl takový novoty, vo kterých se nikomu v té době nesnilo, ale zase na druhé straně posílal na smrt tisíce lidí. Je to záležitost, která mě zajímá právě z toho pohledu, jak se to v člověku semele v tom mozku, že je schopen a ochoten na sebe vzít takovou zodpovědnost a udělat takovýhle činy. Mě to vždycky napadá, protože jsem vlastně, my to máme společný, že jsem z Moravy a kousek od mýho rodiště je právě bojiště slavkovské,tak jsme tam často jezdívali k mohyle Míru, takže to byla postava, která mě docela zajímala. A, jak říkám, kdybych si s ním měl popovídat, na co jsi se ty vlastně ptal v úvodu, tak bych se strašně rád zeptal, jak ho napadlo tu Evropu vzít, zmačkat a zase rozložit a zase zmačkat. To by mě hrozně zajímalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že si docela správně narazil na ten zvláštní fenomén a zvláštní rozpor toho, že člověk jaksi geniální toho svého génia dal do služeb.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Toho pekla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, pekla.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
A takových bylo víc samozřejmě, to jako bysme mohli postupovat. Ale myslím si, že to jsou takový ty mezní osobnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ty obdivuješ takovýhle veliký duchy jako, jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Já jsem neřekl obdivuju, já jsem říkal, že by mě hrozně zajímalo tomu přijít na kloub, že si někdo vezme na svědomí zatočit s tolika lidskými osudy a pak odejít ze světa, což třeba byl jeho případ na té Svaté Heleně jakoby zneuznaný a říká si, co jste to se mnou udělali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by docela zajímavé zjistit, jestli on byl opravdu jaksi jenom slavomam, jestli to dělal z důvodů, aby se proslavil, nebo jestli měl opravdu jaksi.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Nějakou vyšší vizi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyšší vizi.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Vyšší poslání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to by byla hezká otázka. Ovšem na tu nám Napoleon Bonaparte už těžko odpoví.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Saša Hemala, můj dnešní host Tandemu, si pochopitelně a rád může vybrat někoho z klasiků českého humoru. Myslím si,že by to bylo veliké překvapení, kdyby to nebyl ten, o kterém jsi tady, Sašo, tak hezky před chvilkou promluvil, Jirka Wimmer, velký pojídač zmrzliny.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
On byl samozřejmě nejen pojídač zmrzliny, v tom je ta pointa. Fakt je jedna věc, že,a to si myslím, že máme, Jane, společné, že jsme uváděli na pódium hodně těch, teď mi to prošlo hlavou, co to bylo lidí a co jsou dneska klasici. Já si pamatuju, že když jsem byl na své jedné z prvních estrád, tak jsem uváděl pana Štercla a to pro mě byl člověk jako z úplně jiný planety. To už byl stařeček, už mu to špatně mluvilo, už špatně chodil. Pro mě to byl samozřejmě obrovský zážitek. A takových lidí, kteří se dneska stali klasiky, tak my jsme vlastně s nimi vystupovali na pódiu, což je bezvadné na jedné straně, ale na druhé straně je hrozný, že to tak rychle uteklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na druhé straně je strašné, že jsme tak staří už.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, přesně tak. To jsem ani nechtěl říct. Těch lidí by bylo hrozně. Napadl mě Luděk Sobota, taky vlastně náš společný kamarád se Šimkem, to byly nádherné historky. Ale fakt je jedna věc, že ten Jirka Wimmer, to bych si rád poslechl. Já třeba mám takovou vzpomínku na něho. Von taky samozřejmě, není to žádný tajemství, on to sám říkal, že taky měl někdy takový ty období, kdy padl do toho alkoholu. Já si pamatuju jednou, to bylo vystoupení, které bylo téměř vítr z hor, protože my jsme byli na dnech horníků v Ostravě a Jirka přesně si vypil víc, než bylo zdrávo. A já mu na začátku říkám, Jirko, jenom nedělej Ostravu. Ty víš, Jane, o čem mluvil. Petr Bezruč, Otrava, jak on říkal, Petr Bezruč Ostrava a on se vlastně tím prochrchlal. A samozřejmě, a to právě bylo jeho sólo, takový jako suprčíslo a von před těma horníkama, kterejch tam sedělo asi pět nebo šest tisíc, to byl otevřený amfiteátr a von, a to už jsem věděl, že je zle, když řekl a teď vám přednesu Ostrava. A teď se chrchlal, chrchlal, chrchlal a ty horníci to brali jako, že si z nich dělá legraci. Takže, to byl skutečně Cimrmanův vítr z hor, rychle jsem nastartoval auto a ujížděli jsme při posledních slovech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My si to teď krásně budeme ilustrovat Jirkou Wimmerem.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se jménem mého dnešního hosta Alexandra Hemaly se určitě setkáváte taky v rádiu sem tam, ale taky na stránkách.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Mladá fronta Dnes, tam mám takovou rubričku, kde doporučuji pořady na víkend, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde doporučuješ pořady. Tím pádem jaksi je jasné, že seš už tím pádem klasik televize, když se tě takhle ptají na tvůj názor, co doporučuješ, ale z čeho takhle vycházíš při tom doporučení?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Nejhorší na tom je to, že když jsme začínali my v mládí, to byl vlastně jeden nebo dva programy, tak si člověk mohl vybrat. Ale teď je tak nepřeberné množství pořadů, že téměř není ani kam sáhnout nebo člověk neví, kam sáhnout, ale když to sleduješ trošičku pozorněji, což tedy vlastně musím kvůli tomu, že mám takové okénko v jednom nejmenovaném rádiu, tak člověk zjistí, co pořadů se opakuje. A ono je to pořád stejné, až mě to úplně udivilo, že jsou takový ty cykly, který vždycky zopakuje jedna televize a příští rok to zopakuje druhá televize a mezitím zase je jiný cyklus, nechci říct třeba Básníci nebo Slunce, sena, jahody a podobně. A to se tak jako přelévá z jedné televize do druhé a my se vlastně, když to tak vezmeš, díváme pořád na jedno a totéž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už vůbec nemluvím třeba o vánočních pohádkách, který si navzájem kradou televize a tak.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano, tam nastává obrovský přetlak, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale teď využiju toho, téhle té tvé funkce doporučovací a zkusím se tě zeptat, co opravdu ty v televizi máš rád. Na co se rád fakticky koukáš?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak já se rád dívám na sport, já mám rád sport, dívám se na fotbalové, hokejové zápasy, tenis mám tady rád, občas si i zahraju, samozřejmě filmy a tak jako asi se sluší na tomto místě říct, že jsou to taky dokumenty,ale určitě ano, takový ty zajímavý dokumenty, který chodí. To byla taková novinka, že se vlastně před těmi dvacetilety otevřel svět a že se člověk mohl dozvědět také něco jiného, do té doby zapovězeného. Tak to mám rád, na to se rád dívám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A filmy, z filmů staré nebo nové filmy?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak ty staré už jsem viděl tolikrát,že mám radost, když se mi třeba podaří z toho vysílání vyďobnout film a já už si taky moc nepamatuju, takže, se musím podívat deset minut na začátku a pak si říkám, no, tohle jsem ještě neviděl, tohle mi uniklo. Je to třeba film starý deset let a mám radost, když mi skutečně tenkrát utekl a teď se na to můžu podívat jako na premiéru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem chtěl zrovna říct, že máš takovou dobrou paměť, že je to pro tebe vždycky premiéra.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano, každý film po dvou letech je pro mě vlastně premiéra.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Alexandr Hemala je dnes hostem Tademu. Určitě i jemu položím otázku, kterou pokládáme hostům při druhé návštěvě, a to je, pídíme se po takových těch důležitých milnících tvého života, jenom v momentech, které rozhodly o tom, že jsi začal dělat to, co jsi začal dělat, ale i lidech, kteří tě nasměrovali tím správným směrem.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak samozřejmě takových lidí bylo moc a moc. Se tady točíme kolem toho věku, tak už jsme něco na tom světě prošli, tak těch lidí je hodně. Kdybych to měl brát od začátku, tak jsou to určitě moji dva dědové, to byli takový fantastický chlapi. Jeden děda, od mámy táta, to byl dělný člověk, který pracoval deset hodin denně, takže u něho jsem se naučil trošičku pracovat rukama a říkám schválně trošičku, protože nejsem až tak zručný. A druhý děda zase byl učitel, takže to byla studnice nevyčerpatelná vědomostí, tak tam. Akorát člověka mrzí, že odešli tak brzo, že v tý době jsem zase byl tak hloupej, že jsem to až tak do tý hlavy si nesoukal, ale třeba mám to štěstí, že tento druhý děda, Jan Hemala, psal kroniku. A občas se do tý kroniky podívám, počtu si v ní a někdy tam naleznu neuvěřitelný věci. Onehdá jsem si vzal právě knížku,která byla zaseta někde pod těmi ostatními knížkami a tak si to pročítám a jeho tatínek, čili můj pradědeček, se vyučil obchodníkem ve Vídni a potom šel na praxi do Hustopečí na Moravě. A ten děda tam nádherně popisuje, jak mu jeho táta vyprávěl, jak k němu chodil starý pan Masaryk, čili tatínek pana prezidenta, a chodíval tam vždycky po obědě na stopičku hořké. A tam je taková krásná věta, která člověku po těch téměř sto letech nebo po víc než sto letech, mně teda nádherně v uchu zní, že ten můj pradědeček vzpomíná na starého pana Masaryka, který si dal tu stopičku, sedl si tam na pytel se zrním a vždycky začal tím: "Co s tím naším klukem bude? Co von bude dělat? Von ho zase císařpán vyhodil z tý univerzity a já nevím, co s tím naším klukem bude."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to mluvil vo T. G.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
A to mluvil vo T. G. Masarykovi. To byl konec 19. století. Tak to jsou prostě takový věci, který. Nebo třeba o stránku dál čtu, že taky tady ten tatínek T. G. M. Vzpomínal na to, že když Tomáš Garrigue poprvé přijel do Prahy, takže seděli někde v hospodě s kamarády jako student ještě, seděli v hospodě s kamarády někde pod hradem někde na Malý Straně a že tam chodila cikánka, která hádala z ruky a ten, že nechtěl Tomáš Garrigue,aby se mu dívala na ty letokruhy na té dlani. Nicméně ta mu tu ruku vytrhla, podívala se na tu ruku a ukázala na ten Pražský hrad a řekla: "Ty tady bude králem." A takovýhle věci, teď jsem se úplně zapovídal jinam, ale to jsou takový zajímavosti, který, když si najednou přečteš a je mi hrozně líto to, že to s tím dědou nemůžu zkonzultovat, jestli si to někdy řeknem, nevím, ale dneska to s ním konzultovat nebudu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak hele, nespěchej na to, aby sis s ním popovídal, na to máš pořád ještě čas.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Alexandr Hemala, ještě před chvilkou bude. Sašo, ty jsi před chvilkou hezky pohovořil o svých dědečcích. Jeden jsi říkal, že tě naučil takové té manuální zručnosti nebo do určité míry.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Moc se mu to nepodařilo. Tak mě to lehce štrejchlo jenom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ale já myslím, že každá troška je dobrá a hlavně proto, když člověk žije jako ty, v podstatě vlastně na venkově, protože bydlíš v Lysolajích, že jo a v domku, čili se ti to hodí, že můžeš kolem domku taky něco udělat. Seš takovej kutil domácí?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak já ráno vstanu z postele, mám třeba volný den a přesně to, co říkáš, v hlavě mi tak chodí: dneska bys to měl zasvětit kutilství. Začnu třeba natírat plot, tak to je věc, na kterou teda stačím ještě, ale zase okolo sebe udělám takový nepořádek, že delší čas mi trvá po sobě ty stopy zahladit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máš co dělat, rozumíš, to je k nezaplacení.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To je pravda, ale to chci říct, že se mi tedy hlavou prožene ráno, co mě čeká moc a moc práce a ve finále si radši vezmu psíka svého starého a jdu se projít, Tichá Šárka, Divoká Šárka, máme tam skutečně krásné okolí, to jsem tomu hrozně rád. A zasvětím to tomu, že si chodím se psem lesem, tam skutečně ve všední den potkáš maximálně takový dvě babky kořenářky, jinak nikoho a je mi teda dobře, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já ti přeju, aby těchhle chvilek bylo co nejvíc, protože ty nám dávají sílu do těch momentů, kdy musíme tvrdě zapracovat. Ale každopádně měj se moc hezky, děkuju ti za dnešní návštěvu. To byl Alexandr Hemala na Tandemu. Já doufá, že se i na Tandemu ještě uvidíme. Měj se hezky, ahoj.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Jane, já ti děkuji za pozvání a zdravím všechny posluchače, mějte se krásně, krásný den.
--------------------
Dobrý den přeji všem posluchačům Tandemu. Také dnes je už se mnou ve studiu náš host. Chtěl jsem vám říct, že ho představím, ale věřím, že to není potřeba. Je to náš společný starý známý. No, tak starý, to jsem mu teď trochu ublížil, protože jeho tvář jste mohli dlouhá léta vidět na televizní obrazovce. Hezký den za všechny z Tandemu přeji hlasateli Alexandru Hemalovi. Sašo, ahoj.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Milý Jene, já ti také přeju hezké dopoledne. Děkuji ti za přivítanou. Fakt je to, že říkáš starý, no. Já si zase říkám mladý, ale že už hodně dlouho. A vono to teda v podstatě vyjde na stejno.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda. Mám na tebe spoustu otázek, ale všechny přijdou na řadu až po písničce. Teď vám Jan Rosák přeje hezkou jízdu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy Saša Hemala. Mám takový pocit, že když jsi tu byl naposledy, to je zhruba asi tak dva roky, tak jsi v podstatě tehdy opouštěl televizní obrazovku jako hlasatel, ale stal jsi se režisérem.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, vlastně my jsme končili v roce 2005, vlastně byl konec hlasatelů v Čechách nebo, lépe řečeno, na obrazovkách České televize. To bylo docela takový jako hezký, protože tím, že jsem tam asi ze všech byl nejdýl, tak já měl vlastně poslední službu, což bylo teda na Silvestra toho roku 2005, tak jsem se vlastně za všechny hlasatele, a tedy i za tebe vlastně, protože ty jsi také hlásil nějaké ty roky, tak jsem se vlastně za všechny hlasatele rozloučil na obrazovce, zhasnul jsem tu hlasatelnu, strčil jsem klíč pod rohožku a odešel jsem hlavní vrátnicí České televize, ale ne na dlouho, protože jsem byl pak nějak během dvou, tří měsíců osloven, že jeden kolega režisér, protože my jsme vlastně spadali pod režiséry dne, odcházel na nějaké jiné pracoviště nebo končil, tak jestli bych tuhle práci nedělal. Tak jsem se tam chvilku, asi dva nebo tři měsíce zaučoval, protože to je zase něco docela jiného a nastoupil jsem teda jako režisér na půl úvazku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pracuješ jako režisér denního vysílání vlastně, ano, ano. Prosím tě, takhle s odstupem těch už vlastně několika let, jak se na to koukáš? Není ti to fakt líto jako, že už ti hlasatelé, denní hlasatelé, myslím programoví, už nefungují?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak já myslím, že ten vývoj ve všem jde tak dopředu, že nás už teda jako hlasatele nahradila ta grafika, takže si myslím. Samozřejmě, že ten lidský prvek je tam, myslím si, lepší a určitě pro spoustu třeba starších lidí nebo lidí opuštěných, kteří sedí před tou obrazovkou sami, tak si myslím, že ten hlasatel tam určitou funkci měl. Na ty by se možná nemělo zapomínat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, že mimochodem třeba na Slovensku tuším, že se jmenuje Joj Plus ta stanice, tam vrátili hlasatele?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Něco jsem takového slyšel. Tak vono nakonec to tak třeba dopadne, že se tam taky hlasatelé vrátí. Ale to už budou vo pár generací mladší, než jsme my.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až bude Nova Plus nebo Prima Plus nebo, já nevím, plus, plus, plus, tak se něco takovýho stane. A, prosím tě, co obnáší vlastně práce režiséra denního vysílání?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
V kostce řečeno, vlastně my musíme pohlídat to vysílání, aby postupovalo v mantinelech, to znamená, aby časové odpovídalo tomu, jak to časování má být, to znamená, aby v 19:00 začínaly Události, komentáře, takže naší funkcí hlavní je, abychom to doplnili nějakými pořady, pokud je potřeba zase něco zkrátit, tak musíme nějaké ty upoutávky vyhodit. Naše hlavní funkce je ve chvíli, kdy je třeba hlavní přenos, což jsou samozřejmě všechny zpravodajské pořady, sportovní pořady. Úplně nejradši máme tenisové přenosy, protože to nevíš, jestli daviscupové utkání skončí za hodinu a půl anebo jestli skončí za patnáct hodin.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak všichni máme ještě v paměti ten zápas Štěpánka s Karlovičem, kterej místo dvou trval šest hodin, že jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak, přesně, takže to je první věc, že když se píše rozpis na příští měsíc, že se dívám, když je třeba Davis Cup, jestli třeba náhodou nemám službu, protože to jsou skutečně hrozný nervy, protože to vlastně si vždycky připravíš nějakou upoutávku na hodinu, pak si připravíš upoutávku na čtyřicet minut, zkracuješ, zkracuješ, pak najednou je jeden set navíc. No, hroznej blázinec v tu chvíli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A takový ten, to sdělení, který běží po tom spodním okraji obrazovky. To je od tebe vždycky.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To je ode mě, ano, to je od nás, jak se má divák zachovat nebo na co se má těšit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď si představte, že takhle dole ve vašem rádiu běží teď sdělení: za chviličku bude pokračovat naše povídání se Sašou Hemalou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnešní Tandem je věnován mému dobrému známému Sašovi Hemalovi, spíkrovi, hlasatelovi, teď vlastně režisérovi denního vysílání. Máš ještě nějakou, nějaký titul, který bych ti upřel?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Já myslím, že už ne, že už toho bylo až bohatě dost a tím, že se teda blížíme už do toho důchodového věku, že si myslím, že už to snad nebudu ničím rozmnožovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, já bych ještě jednu profesi věděl - konferenciér. To je funkce nebo respektive práce, které se dneska říká asi moderátor, ale za našich mladých let jsme jezdívali konferovat třeba nejrůznější kapely, jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To jsi mě, Honzíku, potěšil, protože to je přesně ten konferenciér, si myslím, že je furt takový jako, že k tomu patří daleko víc nebo líp než ten moderátor. Ještě jsem si na to nezvykl, to je takový podivný slovo. Moderizátor, takový podivný. Nevím, nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Deratizátor tomu nejblíž asi tak odpovídá. Prosím tě, zmínil jsem se o tom hlavně proto, že se tě chci zeptat, jestlipak jsi se takhle hodně najezdil s různými kapelami a tak. Víš, my máme takovou rubriku, ve které se teď právě ocitáme a říkáme jí cesty, takže se tě chci zeptat, jaký seš takhle cestovatel za prací? Častý?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, cestovatel za prací už tak hojný samozřejmě, jako to bývalo dřív, nejsem. Ale nacestoval jsem se teda skutečně hodně. Onehdá jsem to počítal, možná, že to budou takový 2 milionu kilometrů, až takováhle cifřička, protože jednu dobu jsem jezdil skutečně na doraz, mně to přišlo. To jsme měli pořad s Jirkou Wimmerem a ten Jirka byl v té době dost žádaný, tak si pamatuju, že jsme taky třeba sdírali s odpuštěním tu dálnici na Moravu třikrát do týdne a to už teda jsem si připadal jako šílenec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi ještě mezitím musel stihnout nějaké hlasatelské služby.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Vobčas se muselo také do televize, tak to byla taková doba, kdy se hodně jezdilo a když ještě, no, na jedné straně těch aut bylo podstatně míň, takže to bylo lepší. Na druhé straně zase ty auta byly daleko horší, poruchovější. Takže, si pamatuji, že kolikrát jsme v noci někde uvízli a museli volat o pomoct. A zase, že jo, tenkrát. Dnes si člověk vezme mobil, že jo, zavolá. Je to jednoduché. V tý době to nebylo. Tak to byly takový svízelný věci. V době, kdy bylo třeba minus dvacet a jel si favoritem, který tenkrát se nedal vytopit, že jo, tak si pamatuju, že jsme užili dost. Taky samozřejmě legrace, ale taky tedy svízelů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, s Jirkou Wimmerem, jsem se zrovna chtěl zeptat, ty jsi to teď vlastně naťuknul, byla vždycky legrace, i když je pravda, že on byl někdy takový jako nevypočitatelný, dá se říct skoro pavouk. Ale někdy my jsme si užili opravdu neskutečný legrace, když Jirka Wimmer se najednou rozhodl třeba, že někde zastaví a něco sní. Například zmrzlina. Určitě jsi ho zažil někdy jíst zmrzlinu, protože Jirka Wimmer si tu zmrzlinu dopřával v opravdu neuvěřitelným množství.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano. Já si pamatuju, já si pamatuju, jednou, to jsi krásně narazil na hezkou věc, protože skutečně, jak jsem mluvil o tom, že jsme jeli tu dálnici už třeba několikrát za týden, tak už člověk ani nemá chuť se moc bavit. Tak pamatuju si, že jsem přijel do Malé Hradební, kde vždycky Jirka nastupoval samozřejmě tak o hodinu později, to byl jeho průměr. Ale to taky člověk nevěděl, protože zase někdy přišel na čas. Takže, to bylo vždycky nevyzpytatelný, abysme to stihli, ten kšeft, abysme tam zase nebyli zbytečně brzo. A jednou přesně, jak říkáš, si takhle sedl do auta, on byl takový obřadný, takže on si vytáhnul tašku, z té vytáhnul další tašku a z ní další igelitovou tašku a v té měl uloženu termosku, termokrát to byly takový ty široký termosky s takovým tím korkem. Oddělal korek. Jsme vyjížděli z Prahy a vytáhl si takovou dlouhou lžíci, kterou na to přesně měl připravenu a začal jíst. On ještě trošku mlaskal, takže začal jíst, mlaskal a to jsme byli někde, myslím, u Jihlavy. Otřel ret a říká: "Tak, máme dojezíno." Já jsem říkal: kolik to bylo, Jirko, kopečků? On říká: "Pětadvacet." Já jsem říkal, ty jsi šílenec, ty jsi snědl 25 kopečků zmrzlin. A von tak jako pokýval souhlasně hlavou a říká: "A na zpáteční cestě mám to samé." Takže, když jsme jeli zpátky, tak on snědl dalších pětadvacet. Takže, pro mě je to neuvěřitelný rekord padesát kopečků zmrzliny. No, dneska by si se nedoplatil, že jo, ale tenkrát to bylo, já nevím, za šedesát haléřů, sedmdesát haléřů. Takže, finančně dobrý, ale co mu to dělalo se žaludkem, naprosto nepochopím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, když mu to chutnalo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě i vás, milí posluchači, zajímá, které historické postavě by rád věnoval nějakou tu minutku svého života Saša Hemala, můj dnešní host. Jinými slovy, kterou postavu opravdu obdivuje tak, že by si s ní třeba, kdyby to vůbec bylo technické možné, popovídal.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak těch postav v historii by byla asi strašná řádka. Já teda historii mám rád, docela rád si čtu věci, fakta, historie. To jsi mě trošku překvapil touto otázkou. No, koho. Vono se nedá snad ani říct jako o obdivu, ale třeba teď jsem dočetl takovou krásnou tlustou bichli o Napoleonu Bonapartem a to byla naprosto precizní postava. Nemůžu říct, že bych ho obdivoval, protože to je záležitost rozporuplná, to je člověk, který na jedný straně zaváděl takový novoty, vo kterých se nikomu v té době nesnilo, ale zase na druhé straně posílal na smrt tisíce lidí. Je to záležitost, která mě zajímá právě z toho pohledu, jak se to v člověku semele v tom mozku, že je schopen a ochoten na sebe vzít takovou zodpovědnost a udělat takovýhle činy. Mě to vždycky napadá, protože jsem vlastně, my to máme společný, že jsem z Moravy a kousek od mýho rodiště je právě bojiště slavkovské,tak jsme tam často jezdívali k mohyle Míru, takže to byla postava, která mě docela zajímala. A, jak říkám, kdybych si s ním měl popovídat, na co jsi se ty vlastně ptal v úvodu, tak bych se strašně rád zeptal, jak ho napadlo tu Evropu vzít, zmačkat a zase rozložit a zase zmačkat. To by mě hrozně zajímalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že si docela správně narazil na ten zvláštní fenomén a zvláštní rozpor toho, že člověk jaksi geniální toho svého génia dal do služeb.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Toho pekla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, pekla.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
A takových bylo víc samozřejmě, to jako bysme mohli postupovat. Ale myslím si, že to jsou takový ty mezní osobnosti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ty obdivuješ takovýhle veliký duchy jako, jo.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Já jsem neřekl obdivuju, já jsem říkal, že by mě hrozně zajímalo tomu přijít na kloub, že si někdo vezme na svědomí zatočit s tolika lidskými osudy a pak odejít ze světa, což třeba byl jeho případ na té Svaté Heleně jakoby zneuznaný a říká si, co jste to se mnou udělali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bylo by docela zajímavé zjistit, jestli on byl opravdu jaksi jenom slavomam, jestli to dělal z důvodů, aby se proslavil, nebo jestli měl opravdu jaksi.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Nějakou vyšší vizi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vyšší vizi.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Vyšší poslání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to by byla hezká otázka. Ovšem na tu nám Napoleon Bonaparte už těžko odpoví.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I Saša Hemala, můj dnešní host Tandemu, si pochopitelně a rád může vybrat někoho z klasiků českého humoru. Myslím si,že by to bylo veliké překvapení, kdyby to nebyl ten, o kterém jsi tady, Sašo, tak hezky před chvilkou promluvil, Jirka Wimmer, velký pojídač zmrzliny.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
On byl samozřejmě nejen pojídač zmrzliny, v tom je ta pointa. Fakt je jedna věc, že,a to si myslím, že máme, Jane, společné, že jsme uváděli na pódium hodně těch, teď mi to prošlo hlavou, co to bylo lidí a co jsou dneska klasici. Já si pamatuju, že když jsem byl na své jedné z prvních estrád, tak jsem uváděl pana Štercla a to pro mě byl člověk jako z úplně jiný planety. To už byl stařeček, už mu to špatně mluvilo, už špatně chodil. Pro mě to byl samozřejmě obrovský zážitek. A takových lidí, kteří se dneska stali klasiky, tak my jsme vlastně s nimi vystupovali na pódiu, což je bezvadné na jedné straně, ale na druhé straně je hrozný, že to tak rychle uteklo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na druhé straně je strašné, že jsme tak staří už.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, přesně tak. To jsem ani nechtěl říct. Těch lidí by bylo hrozně. Napadl mě Luděk Sobota, taky vlastně náš společný kamarád se Šimkem, to byly nádherné historky. Ale fakt je jedna věc, že ten Jirka Wimmer, to bych si rád poslechl. Já třeba mám takovou vzpomínku na něho. Von taky samozřejmě, není to žádný tajemství, on to sám říkal, že taky měl někdy takový ty období, kdy padl do toho alkoholu. Já si pamatuju jednou, to bylo vystoupení, které bylo téměř vítr z hor, protože my jsme byli na dnech horníků v Ostravě a Jirka přesně si vypil víc, než bylo zdrávo. A já mu na začátku říkám, Jirko, jenom nedělej Ostravu. Ty víš, Jane, o čem mluvil. Petr Bezruč, Otrava, jak on říkal, Petr Bezruč Ostrava a on se vlastně tím prochrchlal. A samozřejmě, a to právě bylo jeho sólo, takový jako suprčíslo a von před těma horníkama, kterejch tam sedělo asi pět nebo šest tisíc, to byl otevřený amfiteátr a von, a to už jsem věděl, že je zle, když řekl a teď vám přednesu Ostrava. A teď se chrchlal, chrchlal, chrchlal a ty horníci to brali jako, že si z nich dělá legraci. Takže, to byl skutečně Cimrmanův vítr z hor, rychle jsem nastartoval auto a ujížděli jsme při posledních slovech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
My si to teď krásně budeme ilustrovat Jirkou Wimmerem.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Se jménem mého dnešního hosta Alexandra Hemaly se určitě setkáváte taky v rádiu sem tam, ale taky na stránkách.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Mladá fronta Dnes, tam mám takovou rubričku, kde doporučuji pořady na víkend, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde doporučuješ pořady. Tím pádem jaksi je jasné, že seš už tím pádem klasik televize, když se tě takhle ptají na tvůj názor, co doporučuješ, ale z čeho takhle vycházíš při tom doporučení?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Nejhorší na tom je to, že když jsme začínali my v mládí, to byl vlastně jeden nebo dva programy, tak si člověk mohl vybrat. Ale teď je tak nepřeberné množství pořadů, že téměř není ani kam sáhnout nebo člověk neví, kam sáhnout, ale když to sleduješ trošičku pozorněji, což tedy vlastně musím kvůli tomu, že mám takové okénko v jednom nejmenovaném rádiu, tak člověk zjistí, co pořadů se opakuje. A ono je to pořád stejné, až mě to úplně udivilo, že jsou takový ty cykly, který vždycky zopakuje jedna televize a příští rok to zopakuje druhá televize a mezitím zase je jiný cyklus, nechci říct třeba Básníci nebo Slunce, sena, jahody a podobně. A to se tak jako přelévá z jedné televize do druhé a my se vlastně, když to tak vezmeš, díváme pořád na jedno a totéž.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už vůbec nemluvím třeba o vánočních pohádkách, který si navzájem kradou televize a tak.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano, tam nastává obrovský přetlak, to je pravda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale teď využiju toho, téhle té tvé funkce doporučovací a zkusím se tě zeptat, co opravdu ty v televizi máš rád. Na co se rád fakticky koukáš?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak já se rád dívám na sport, já mám rád sport, dívám se na fotbalové, hokejové zápasy, tenis mám tady rád, občas si i zahraju, samozřejmě filmy a tak jako asi se sluší na tomto místě říct, že jsou to taky dokumenty,ale určitě ano, takový ty zajímavý dokumenty, který chodí. To byla taková novinka, že se vlastně před těmi dvacetilety otevřel svět a že se člověk mohl dozvědět také něco jiného, do té doby zapovězeného. Tak to mám rád, na to se rád dívám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A filmy, z filmů staré nebo nové filmy?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak ty staré už jsem viděl tolikrát,že mám radost, když se mi třeba podaří z toho vysílání vyďobnout film a já už si taky moc nepamatuju, takže, se musím podívat deset minut na začátku a pak si říkám, no, tohle jsem ještě neviděl, tohle mi uniklo. Je to třeba film starý deset let a mám radost, když mi skutečně tenkrát utekl a teď se na to můžu podívat jako na premiéru.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem chtěl zrovna říct, že máš takovou dobrou paměť, že je to pro tebe vždycky premiéra.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Ano, každý film po dvou letech je pro mě vlastně premiéra.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Alexandr Hemala je dnes hostem Tademu. Určitě i jemu položím otázku, kterou pokládáme hostům při druhé návštěvě, a to je, pídíme se po takových těch důležitých milnících tvého života, jenom v momentech, které rozhodly o tom, že jsi začal dělat to, co jsi začal dělat, ale i lidech, kteří tě nasměrovali tím správným směrem.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
No, tak samozřejmě takových lidí bylo moc a moc. Se tady točíme kolem toho věku, tak už jsme něco na tom světě prošli, tak těch lidí je hodně. Kdybych to měl brát od začátku, tak jsou to určitě moji dva dědové, to byli takový fantastický chlapi. Jeden děda, od mámy táta, to byl dělný člověk, který pracoval deset hodin denně, takže u něho jsem se naučil trošičku pracovat rukama a říkám schválně trošičku, protože nejsem až tak zručný. A druhý děda zase byl učitel, takže to byla studnice nevyčerpatelná vědomostí, tak tam. Akorát člověka mrzí, že odešli tak brzo, že v tý době jsem zase byl tak hloupej, že jsem to až tak do tý hlavy si nesoukal, ale třeba mám to štěstí, že tento druhý děda, Jan Hemala, psal kroniku. A občas se do tý kroniky podívám, počtu si v ní a někdy tam naleznu neuvěřitelný věci. Onehdá jsem si vzal právě knížku,která byla zaseta někde pod těmi ostatními knížkami a tak si to pročítám a jeho tatínek, čili můj pradědeček, se vyučil obchodníkem ve Vídni a potom šel na praxi do Hustopečí na Moravě. A ten děda tam nádherně popisuje, jak mu jeho táta vyprávěl, jak k němu chodil starý pan Masaryk, čili tatínek pana prezidenta, a chodíval tam vždycky po obědě na stopičku hořké. A tam je taková krásná věta, která člověku po těch téměř sto letech nebo po víc než sto letech, mně teda nádherně v uchu zní, že ten můj pradědeček vzpomíná na starého pana Masaryka, který si dal tu stopičku, sedl si tam na pytel se zrním a vždycky začal tím: "Co s tím naším klukem bude? Co von bude dělat? Von ho zase císařpán vyhodil z tý univerzity a já nevím, co s tím naším klukem bude."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to mluvil vo T. G.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
A to mluvil vo T. G. Masarykovi. To byl konec 19. století. Tak to jsou prostě takový věci, který. Nebo třeba o stránku dál čtu, že taky tady ten tatínek T. G. M. Vzpomínal na to, že když Tomáš Garrigue poprvé přijel do Prahy, takže seděli někde v hospodě s kamarády jako student ještě, seděli v hospodě s kamarády někde pod hradem někde na Malý Straně a že tam chodila cikánka, která hádala z ruky a ten, že nechtěl Tomáš Garrigue,aby se mu dívala na ty letokruhy na té dlani. Nicméně ta mu tu ruku vytrhla, podívala se na tu ruku a ukázala na ten Pražský hrad a řekla: "Ty tady bude králem." A takovýhle věci, teď jsem se úplně zapovídal jinam, ale to jsou takový zajímavosti, který, když si najednou přečteš a je mi hrozně líto to, že to s tím dědou nemůžu zkonzultovat, jestli si to někdy řeknem, nevím, ale dneska to s ním konzultovat nebudu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak hele, nespěchej na to, aby sis s ním popovídal, na to máš pořád ještě čas.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je Alexandr Hemala, ještě před chvilkou bude. Sašo, ty jsi před chvilkou hezky pohovořil o svých dědečcích. Jeden jsi říkal, že tě naučil takové té manuální zručnosti nebo do určité míry.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Moc se mu to nepodařilo. Tak mě to lehce štrejchlo jenom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ale já myslím, že každá troška je dobrá a hlavně proto, když člověk žije jako ty, v podstatě vlastně na venkově, protože bydlíš v Lysolajích, že jo a v domku, čili se ti to hodí, že můžeš kolem domku taky něco udělat. Seš takovej kutil domácí?
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Tak já ráno vstanu z postele, mám třeba volný den a přesně to, co říkáš, v hlavě mi tak chodí: dneska bys to měl zasvětit kutilství. Začnu třeba natírat plot, tak to je věc, na kterou teda stačím ještě, ale zase okolo sebe udělám takový nepořádek, že delší čas mi trvá po sobě ty stopy zahladit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máš co dělat, rozumíš, to je k nezaplacení.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
To je pravda, ale to chci říct, že se mi tedy hlavou prožene ráno, co mě čeká moc a moc práce a ve finále si radši vezmu psíka svého starého a jdu se projít, Tichá Šárka, Divoká Šárka, máme tam skutečně krásné okolí, to jsem tomu hrozně rád. A zasvětím to tomu, že si chodím se psem lesem, tam skutečně ve všední den potkáš maximálně takový dvě babky kořenářky, jinak nikoho a je mi teda dobře, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já ti přeju, aby těchhle chvilek bylo co nejvíc, protože ty nám dávají sílu do těch momentů, kdy musíme tvrdě zapracovat. Ale každopádně měj se moc hezky, děkuju ti za dnešní návštěvu. To byl Alexandr Hemala na Tandemu. Já doufá, že se i na Tandemu ještě uvidíme. Měj se hezky, ahoj.
Alexandr HEMALA, hlasatel
--------------------
Jane, já ti děkuji za pozvání a zdravím všechny posluchače, mějte se krásně, krásný den.
Pořad: Tandem |
Stanice: ČRo Region, Středočeský kraj
Čas vysílání: pondělí-neděle 09:04; repríza: pondělí-neděle 21:04 | Délka pořadu: 56 minut
Čas vysílání: pondělí-neděle 09:04; repríza: pondělí-neděle 21:04 | Délka pořadu: 56 minut
