Těšínská jablíčka

3. listopad 2004

Plním slib a po včerejších jablcích Adamových neboli jablcích poznání a jablcích Paridových neboli Eridiných čili jablcích sváru, došlo na jablka neboli jablíčka těšínská. K nim se žádný příběh, ani antický, ani biblický, neváže.

Spojení těšínská jablíčka vzniklo podobně jako spojení ženich z Berouna, baron z Nemanic či dívka z Drážďan, tedy žertem, v němž se používá jakoby doslovný význam zeměpisného názvu. Ženich z Berouna je takový, který by jen bral, dívka z Drážďan nás jen dráždí a těšínská jablíčka jsou jen plané sliby, jen marné utěšování. Přičemž pojmenování Beroun nemá nic společného s braním, název Drážďany nevznikl ze slovesa dráždit a slovo Těšín vůbec nesouvisí s utěšováním ani s těšením. Český Těšín i sousední polský Cieszyn se jmenují podle nějakého Těcha či Těše, který kdysi vlastnil zdejší hrad. Přičemž jména Těch a Těša jsou zdrobněliny od Dobrotěch, eventuálně Těchomír.

Michal Novotný

Ale když jsme na slovesa utěšovat a těšit se, narazili, povězme si něco o jejich jazykovém zákulisí, je to docela zajímavé. Už tím, že velmi podobná slova těšit se a těšit neboli utěšovat mají dost vzdálené významy. Nedokonavé těšit se znamená s radostí někoho nebo něco očekávat, dále mít z něčeho radost, eventuálně radosti se přímo oddávat jako v písni Proč bychom se netěšili. Kromě toho se můžeme těšit vážnosti a úctě a také občanským právům. Naproti tomu dokonavé těšit neboli utěšovat znamená poskytovat někomu útěchu, chlácholit, konejšit, a tím mu pomoci. Prvek pomoci je vidět ve rčení potěš vás pámbu, které znamená, že tady už může pomoci jen bůh. Z toho vycházel etymolog Václav Machek, když soudil, že původní význam slova těšit byl posílit. Dnešní etymologové se však domnívají, jak čteme ve slovníku Jiřího Rejzka, že dnešní těšit má stejného předka jako výraz tichý. Že utěšování původně bylo utišování, konejšení. Ať už má pravdu tak, nebo ta teorie o vzniku slovesa těšit, v obou se říká, že nejprve bylo utěšování a pak teprve těšení se. Kdo byl utěšen, ukonejšen, mohl od původně špatné nálady přejít až náladě radostné, mohl se začít těšit ze života. Tolik o úsloví těšínská jablíška a o výrazech těšit, utěšovat a těšit se.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka