TRDLO
Když někomu řekneme, že je trdlo, pochvala to není. Ale ani vyslovená nadávka. Ve Slovníku spisovného jazyka českého se sice heslo trdlo ve svém druhém významu uvádí s poznámkou zhrub., tedy zhruběle, ale já slovo trdlo jako hrubé necítím. Spíš jako milé, vyjadřující určitou láskyplnou shovívavost. Nemotorným dětem říkáme, že jsou trdla. Také člověk, který neúmyslně provede nějakou nepříliš závažnou hloupost, bývá označen za trdlo. Slovník je na trdla přísnější než já. Jednoznačně říká, že trdlo je zhruběle nemotorný, neobratný, hloupý člověk.
Poznamenal jsem, že dnes především užívaný význam slova trdlo je ve slovníku uveden jako druhý. Původní význam je označení předmětu, paliček s rozšířeným koncem, které se používaly například k tlučení koření nebo k roztírání máku. V Rejzkově etymologickém slovníku se říká, že trdla se kromě toho užívala také k lámání lnu. Jinde jsem našel, že trdlem se pracovalo nejen v moždíři, ale například také ve stoupě. V Machkově etymologickém slovníku se můžeme dočíst, že trdlo se používalo rovněž při pečení: "těsto se ovine kolem trdla a pak se peče," píše etymolog a dodává, že pečivu tímto způsobem upečenému se říkalo trdlovec.
Než se pokusím vysvětlit, jak takový druh paliček může souviset s nemotornými, eventuálně hloupými lidmi, řeknu něco o původu slova trdlo. Vzniklo v praslovanštině přidáním přípony -dlo ke slovesu terti či trti, které dnes známe v podobě třít. Trdlo byl nástroj, kterým se třelo. A například trdliště je místo, kde se třou ryby. Praslovanské trti je příbuzné s latinským terere a řeckým teíro, které rovněž znamenají třít, ale také například s německým drehen, kroutit, vinout, a anglickým throw, házet. Všechna ta slova mají základ v indoevropském ter-, třít, drhnout.
Souvislost trdel jako paliček a trdel jako nemotorných a odtud také hloupých lidí vidí odborníci jednak v jaksi neohrabaném tvaru paliček, jednak v nemotorném, nepravidelném pohybu těchto trdel při práci. Tady jde asi o pohyb trdla ve stoupě.
Nemotorný pohyb trdel určitě stál u vzniku slova trdlovat ve významu tančit, původně "poskakovat, toporně a neobratně se pohybovat", později "nemotorně tančit". Jak vypadal starý český kolový tanec trdlička, nevím, ale nemotornost se k tak hezkému jménu snad ani nehodí.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
