Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den i hezký poslech vám z Tandemu přeje Jan Rosák. Mého dnešního hosta charakterizoval kdosi kdysi takto - typ českého playboje slušňáka pro teenagery, který se postupem času vyhrál až k rolím hrdinům středního věku a momentálně už i elegantně šedivějících tatínků. No, nevím, jestli s takovou charakteristikou souhlasí i on sám, tedy Lukáš Vaculík, já tě vítám, Lukáši, ahoj.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ahoj, ahoj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak co tomu říkáš?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, je to pěkný. Kdo to řekl?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký, já ani nevím.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Nevíš, radši.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když tak můžeš ho potom žalovat, já ti to zjistím.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ne, ne, ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já myslím, že to je příjemný. Lukáš má zrovna pár dní po premiéře, po které a taky další novinky nám prozradí právě v dnešním Tandemu, všem přeju svižnou a příjemnou jízdu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lukáš Vaculík, jestli se nepletu, narodil ses v Praze, viď?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ano, v Praze. Já jsem se narodil v Podolí přímo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V porodnici, ústav pro matku a dítě, ano, dávám si tam čárku. No, ale jestli se nepletu, tak bydleli jste jinde, viď.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, já, když jsem se narodil, tak jsme bydleli na Praze 6 už.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde, prosím tě.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Na Hanspaulce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na Hanspaulce, no, tak to jsme bydleli kousek od sebe, i když já teda generačně jsem kamarádil asi s jinejma klukama, než ty, ale jestlipak si se taky zapojoval do těch partiček hanspauleckejch, to znamená buďto fotbalovejch, nebo muzikantskejch dokonce.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Tam byla veliká muzikantská taková sešlost, to je pravda, u Houtyše se to scházelo, myslím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
U Houtyše, ano, ano.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
To byli všechno kluci, co chodili tak postupem let se tak střídali v Sušický na základní škole.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, přesně, Sušický, tam jsme hrávali basket, taky se pamatuju. Ty jsi taky hrál na nějakej nástroj, zapojil ses do toho?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ne, no, ne, nezapojil jsem se do toho, já jsem teda povinně musel hrát, protože moje máma se rozhodla, že ze mě bude prostě buďto muzikant nebo zpěvák po ní, což se jí teda, zaplaťpánbůh, nepodařilo, myslím si, zaplaťpánbůh pro muzikanty a zpěváky, ale já jsem chodil hrát normálně na klavír jako každý dítě, na lidušku asi šest let a pak samozřejmě tím, že jsem musel, tak z toho vůbec nic už potom nebylo a když už jsem potom měl volno, mohl jsem se rozhodovat, tak jsem samozřejmě od toho okamžitě utekl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale může mít radost, protože teď jseš v podstatě v muzikálu, takže se to nakonec splnilo, že je z tebe zpěvák vlastně. Já vím, že to není tak úplně jednoduchý, ale prosím tě. Někde jsem si přečetl, že teď nevím, jestli je to bonmot, nebo jestli jsi to myslel vážně, že si, někde jsi řekl, že si nechtěl bejt nikdy hercem, že jsi chtěl bejt spíš zlodějem. To jsi jenom tak plácnul, viď.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
To byly takový ty dětský sny samozřejmě, od, já nevím, kosmonauta, přes prezidenta, i ten zloděj mě určitě napadnul, jsem si asi říkal, že je to takový, takový povolání nějaký, kde se dostaneš hodně mezi lidi a tak, tak, ale to jsou spíš, to byly spíš takový ty dětský samozřejmě představy, nebylo to nějaký cílenej záměr už potom v pozdějším věku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jestli teda chceš bejt nebo chtěl jsi bejt kapesním zlodějem, to se opravdu dostaneš mezi lidi, ale jestli jiným zlodějem, tak to většinou radši bez lidí samozřejmě. Ale jaksi zcela vážně jsi o tom začal přemejšlet, předpokládám, až někdy na gymplu, viď.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem se na gympl nedostal. Já jsem byl první ročník, kterej měl možnost jít na gympl z osmiček, já jsem opravdu z osmý třídy dělal přijímačky na gympl a napsali mi takovej ten dopis po zkouškách, jako že jsem velmi chytrej a velmi, velmi zdatnej, ale že opravdu jsou tam daleko chytřejší a že mě teda neberou a já jsem šel do devátý třídy a na ten gympl se mně už moc znova z tý devítky nechtělo, protože jsem si říkal, že za rok asi svoje znalosti nějak moc jako nevypiluju a začal jsem chodit na Smíchově do dramaťáku a pak ještě se stal takovej zlomovej jeden okamžik, kdy v létě mezi osmou a devátou třídou u nás na chatě na Slapech natáčel film Karel Kachyňa, Smrt mouchy se to jmenovalo a já jsem tam tenkrát pořád chodil, točili prakticky samý nočky a já jsem tam pořád chodil se dívat, no, a pak asi i na tak, na takový šikovný šíbrování mojí mámy zřejmě jsem se přihlásil teda na talentový zkoušky na konzervatoř, kam jsem se teda dostal, ale ne proto, že bych byl nějakej geniální, ale je pravda, že tenkrát nás se hlásilo asi 56 lidí, brali, myslím 11, takže to procento jako i úspěšnosti bylo veliký. Já když jsem tu školu končil, tak potom při tom stejným počtu asi 11 lidí už se hlásilo asi 250 prostě dětí, takže ten nepoměr byl daleko větší, ale, takže já jsem, já gympl vůbec nemám, já jsem se dostal na střední školu jako na konzervatoř a tu jsem vychodil po šesti letech, ve čtvrťáku jsem maturoval a pak byly vlastně takový dva roky nástavby, no, a pak do světa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říká skromně Lukáš Vaculík.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, řekl jsem vám už v úvodu, že Lukáš má zrovna pár dní po premiéře a že nám taky prozradí, po které, tak to můžu prozradit sám a já si myslím, že neřeknu nic světoborně nového, je to Kladivo na čarodějnice. Taky jsem tady naznačoval, že si se stal zpěvákem muzikálu a že to taky není tak jednoduchý. Prosím tě, zkus takhle říci jaksi, na co se máme těšit na Kladivo, kdo to ještě samozřejmě neviděl.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, já si myslím, že těšit se můžete, protože je to, je to, pro mě je to vůbec teda vlastně jakoby zajímavý téma a já jsem se na tu práci strašně těšil. Jediný vlastně, jediná věc, kterou jsem měl, takovou podmínku, když už jsi tady do toho říznul, byla ta věc, že nebudu zpívat a protože já zpívat opravdu neumím a je pravda, že ta postava, kterou tam dělám, tam má nějaký písničky, ale oni už paradoxně teda od začátku byly, byly komponovaný tak, že je to spíš postavený na výrazu než na nějakým, na nějaký intonaci tónu nebo něčeho takovýho. Takže to byl takovej ten rozhodující moment, kdy jsem teda řekl, že bych do toho šel. Já vím, že zpívat neumím a zpívat nemůžu, a to moje zpívání nebo ty moje hudební čísla tam nejsou, ani že bych ten muzikál se snažil nějakým způsobem povýšit, ale spíš jakoby z toho zpívání utéct a ten muzikál nezazdít, takhle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, jelikož tam hraješ Bobliga, v podstatě hlavní roli, tak aby hlavní role nezpívala v muzikálu, tak to je docela zvláštní samozřejmě. Takže to tvoje zpívání je asi významově důležitý, že jo.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
To není, ona to není úplně hlavní role, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak skoro.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Skoro, skoro, ale je pravda, že tam všichni prakticky zpívají strašně dobře a tenhle ten chlapík Boblig, on je to takovej hajzl samozřejmě, omlouvám se za ten výraz, a je to spíš opravdu, je to spíš o tý, o tý negaci, o tý krutosti, o tom mindráku jeho, kterej z něj jde a o tý negativní energii a opravdu ty dvě věci, co tam vlastně jsou, tak je to fakt, je to spíš o tom, co sděluje, než jak pěvecky to sděluje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se nepamatuju, že bych tě viděl v něčem vyloženě negativním, samozřejmě jaksi ne všechny tvoje role byly naprosto bílý, ale nepamatuju si, že by si hrál vyloženě grázla. Není to trošku protiúkol proti tvýmu přesvědčení?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ne, proti mýmu přesvědčení, je to role, naopak já se přiznám, že mě tohle to zkoušení bavilo, protože ta figura je taková prostě opravdu energická, je tam, si myslím, i co, i co hrát, je to, je to opravdu teda hajzl na entou, teda no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Trošičku inspiroval ses u toho předobrazu Vávrova filmu třeba?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Já se přiznám, já jsem si ho ani, samozřejmě jsem ho viděl, ale je to už hodně let, co jsem to viděl a přiznám se, že teď jsem si to ani, ani nepouštěl, protože ono to samozřejmě, je to napsaný tak, že tam nejde, nejde do toho muzikálu vystavět vlastně všechny scény jako, jako jsou v tom, v tom filmu a má to trochu podle mě taky jiný, jiný tempo a jiný, jinak je to poskládaný, ale tím pádem já jsem se teda nesnažil inspirovat tím, tím ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To už je jiný samozřejmě vždycky, ano.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
... filmem, je, je, tohle je úplně jinej tvar, je to prostě divadlo a chce to samozřejmě i trochu něco jinýho než ten film.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď se vrátíme v tom našem povídání v Tandemu s Lukášem Vaculíkem k jeho kariéře, kterou jsme vlastně v podstatě přerušili v tom našem prvním povídání někde na konzervatoři. Čili ty jsi absolvoval konzervatoř a ta cesta potom byla asi dost přímá, jednak jsi byl talent, jednak jsi zajímavě vypadal, čili po tobě asi hned hrábnul film, jestli se nepletu, tak první byly Lásky mezi kapkami deště, to jsi ještě studoval.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
To jsem byl na škole, ano, to jsem byl ve druháku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla veliká škola jednak s výbornýma hercema.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, je paradox, že to, já si do dneška myslím, že to byl vlastně nejlepší film, jakej kdy jsem natočil nebo jakej kdy člověk udělal zatím teda. Nebylo to tím, že, že bych já tam byl tak skvělej nebo podal nějakej oslňující výkon, ale beru to jako celek, beru to prostě jako film, kterej měl atmosféru, kterej měl poetiku, kterej podle mě měl úplně všechno a byla to samozřejmě největší zásluha Karla Kachyni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten film taky se tak často vysílá v televizi a opakuje, pořád lidi táhne, to je jasný, co si budeme povídat.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
To bylo zvláštní, protože já jsem do tý doby, já jsem chodil po konkurzech ještě před školou vlastně a i během školy v prváku a mně prostě ty konkurzy nějak nedělaly dobře, ty kamerovky a konkurzy a přiznám se, že mě nikdy do ničeho nevybrali, protože já se teda ani nedivím, já jsem se nedokázal nějakým způsobem tvářit a chovat normálně, já jsem prostě byl v šílený křeči a prostě do tý doby opravdu neměl jedinej režisér důvod fakt mě kvůli něčemu obsadit. A to spolužáci už skoro všichni točili a hráli, ať už v televizi, nebo ve filmu a já opravdu někam přišel a viděl jsem, jak si všichni drbou hlavu a říkají, ježiši Kriste, jak tohle to vůbec mohl přijmout na školu, vždyť to je šílený.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tak křeč tam byla pořád?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
A měli pravdu. Já jsem z toho měl příšernou trému. No, a pak jsem přišel na konkurz, na konkurz a později tedy i na kamerovky Lásky mezi kapkami deště ke Karlovi Kachyňovi, a to, vlastně ten pocit se nezměnil, jediný, co mě úplně dorazilo, bylo, že tam tenkrát na tu samou roli byl Mirek Dlouhý a Mirek Dlouhý, tenkrát pro mě to byl Bůh, on je prakticky dodneška, ale, ale ten pocit, že vlastně my dva spolu tam jakoby soupeříme ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Soupeříte.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Nebo soupeříme, ale jako jsme zkoušený na stejnou roli, tak ve mně vyvolal nějakej ten pocit, že jsem si řekl, ježiši Kriste, no, tak to vůbec nemá význam tady něco předvádět nebo se o něco snažit, to, to je úplně jasný, to nemá cenu. A já jsem to jakoby v duchu nějak úplně zabalil a paradoxně to mi možná pomohlo ne k tomu, že bych byl jakoby lepší než Mirek Dlouhý, v žádným případě, ale že jsem, že jsem možná vůbec poprvý v životě byl nějakým způsobem normální, přirozenej takovej, jako jsem já, no, a pak v tom hrála zřejmě roli ta velká náhoda, že prostě Karel Kachyňa si mě prostě obsadil asi jako typ. Zřejmě ten Mirek už byl o něco starší, než jakou on měl představu a prostě on po mně samozřejmě, když si mě obsadil, tak on po mně nechtěl nic, abych tam hrál, on prostě chtěl, abych tam jenom já jako Lukáš Vaculík existoval před tou kamerou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to bylo docela zajímavý, protože Mirek byl jeho v podstatě takovej jako, jako /nesrozumitelné/, on ho objevil vlastně.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ale tam to bylo opravdu, tam to nebylo o tom, kdo co umí, protože to bych, to bych ani neprošel prostě vrátnicí na Barrandově, ale to by bylo evidentní, že by to hrál ten Mirek, ale, ale tam to opravdu bylo asi o typu jenom.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I dneska vás nepřipravíme samozřejmě v tuto pravidelnou, téměř pravidelnou dobu o výběr z klasiky českého humoru, má ho dneska na starosti ten výběr Lukáš Vaculík. A když jsem se ho před chvilkou zeptal, co by to tak mohlo být, tak v podstatě od pasu vypálil Felixe Holzmanna, jo, to je tak jednoznačný u tebe?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, jednoznačný, přiznám se, že jsem měl období, kdy jsem to strašně rád poslouchal a pořád teda.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A zrovna sis vybral teda věc, kterou já bych řekl, že to je takový klenot, mezi jeho velikými klenoty je to ten největší klenot. Čili s Ivou Janžurovou.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ano. Včera, dnes a zítra. Já, když jsem to poprvý viděl, tak jsem oba dva úplně obdivoval, že jsou schopný si to zapamatovat a nezamotat se v tom.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
A dopídit se až ke konci prostě, k tý pointě.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Lukášem Vaculíkem bychom se mohli probírat spoustou jeho velice výrazných rolí, velice výrazných filmů, televizních věcí, v současné době mám určitě v paměti, stejně jako spousta našich posluchačů, Soukromé pasti třeba, myslím si, že bychom si teď mohli možná trošičku zapádlovat. Prosím tě, ten seriál teď skončil už, nebo ještě neskončil?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Jo, skončil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V televizi skončil, skončil, že jo. Ty jsi skončil nějak v posledním dílu hodně špatně, viď.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ano, neskončil jsem nejlíp.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla taky docela zajímavá zkušenost pro tebe, myslím si, že právě proto, že jseš obsazovanejch do naprosto různorodejch žánrů, tak to pro tebe musí bejt pořád zajímavý, že se nenudíš. Když se tam probírám, že jo, Soukromý pasti úplně něco jiného, ten seriál v České televizi ...
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Strážce duší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Strážce duší, taky něco úplně jiného. Proč bychom se netopili, úplně jiná záležitost, myslím, že máš radost, ne.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Mám určitě, já se přiznám, že já, já hlavně na tenhle ten vodáckej seriál já vzpomínám strašně rád jako snad na nejlepší vůbec natáčení, co jsem kdy zažil, protože ono se to točilo dvě léta za sebou, musím říct, že to bylo tak báječný natáčení, to vlastně byla dovolená, to byla rekreace, to bylo, celý léto jseš na Lužnici, na vodě, pádluješ si, při tom točíš, nebo jsi někde, kde se točí, v nějakým prostě tábořišti, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, ale když se točí, tak to není, jako když si takhle jenom pádluješ sem tam, vraťte se, prosím vás, pěkně znova.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
I to bylo, ale musím ti říct, že ta atmosféra tam a ty lidi byli tak báječní a tak bezvadný, že opravdu to bylo, to fakt bylo úplně k nezaplacení, to byla dovolená taková, že prostě na to budu vzpomínat opravdu celej život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, pravděpodobně si přitom asi působil velice pohodově, protože i v novinách tě hodně hodnotili a chválili, jak hezky vypadáš, jak máš pěkně vypracovaný tělo, že prej si dal na frak i dvacetiletým klukům. Ty jsi se nějak předtím vypracovával?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, já jsem musel, to byla podmínka, já jsem to slíbil režisérovi, protože v tom scénáři se všude mluvilo o tom, že Křižák je šlachovitej a je pravda, že já jsem před tím byl všechno možný, jenom ne šlachovitej. Takže jsem opravdu musel a asi tři nebo čtyři měsíce jsem, já jsem se domluvil s jedním člověkem, s trenérem, dal jsem mu zadání a čtyři měsíce jsem, čtyři měsíce jsem s ním makal, on mně změnil úplně jídelníček.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, to všechno mluvíš teď vážně už.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ano, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fakt jo?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Kupodivu on po mně chtěl, abych jedl víc, než jsem do tý doby jedl, abych jedl pravidelnějc a chodil jsem dvakrát tejdně cvičit a jednou v tejdnu jsem ještě chodil běhat. Přiznám se, že já jsem tohle to všechno dělal kvůli tý roli, aby, protože specielně u toho Křižáka ten, ten vizuelní vjem byl docela nastavenej tak, že opravdu byl nutnej, ale nedělal jsem to proto, aby se toho samozřejmě potom chytil bulvár, aby potom posuzovali, já nevím, jako kdo líp vypadá, jestli já nebo ten či onen, prostě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vždyť to znáš, tak samozřejmě chytají se těhle těch povrchních věcí.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Já to vím, ale to opravdu nebyl, nebyl ten účel, ten účel byl, že jsem to opravdu slíbil a říkal jsem si vlastně, cokoliv pro to můžu udělat a co je v mých silách a v mý moci a tohle to prostě v mý moci bylo, tak jsem si říkal, že tohle prostě jako absolvuju kvůli tomu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lukáš Vaculík působí přirozeným dojmem takovýho pohodáře a tudíž si myslím, že se mu vyhejbaj přímo krušné chvíle, možná, že se hluboce mýlím a že mě teď vyvedeš z mého omylu. Tak povídej.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
No, tak krušné chvíle se mi samozřejmě nevyhýbají, ale tady ta vaše rubrika krušné nebo nejkrušnější chvíle, já se přiznám, zažil toho člověk hodně, ale byla jedna, jedna situace, kdy jsem opravdu vůbec tak jako přemýšlel nad smyslem toho, co dělám, a sice, když mi umřel otec, tak měl, měl pohřeb a já jsem v tý době točil s Dušanem Kleinem, tuším, že se to jmenovalo Netrpělivost srdce a takového důstojníka a vím, že jsem v produkci nahlásil v den pohřbu, že prostě nemůžu, nemůžu točit a tenkrát Dagmar Bautská a mně řekla, že bohužel jako teda není kdy jindy nasadit nějaký prostě obrazy. Zeptala se mě, od kolika je pohřeb, já jsem říkal asi od dvou, takže to vymyslela tak, že budu prostě dopoledne točit, pak si odskočím na pohřeb, ano, a odpoledne zase z pohřbu, ať honem běžím zpátky na Kafky do studia, kde se bude točit dál. A vím, že tenkrát se to nějak nedařilo, možná asi i tím, že vlastně člověk, když má ten den pohřeb otce, tak to není nic teda jako, že by byl v nějaký super kondici a vím, že už jsem potřeboval odjet a říkali, ještě chviličku, opravdu ještě chviličku, tohle to jenom a tak dále, a tak dále, takže na poslední chvíli vím, že jsem vběhnul do šatny, jenom se vlastně převlíct z tý uniformy nějaký důstojnický, strhnul jsem si knírka, kterýho jsem měl nalepenýho a navíc už nebyl čas, skočil jsem do auta a pádil jsem nahoru do Motola a říkal jsem si, je to dobrý, přijedu tam tak akorát jako, těsně před tím a někde v půlce tý Plzeňský najednou jsem jel a totální kolona, to stálo. A teď jsem se tam zastavil a stál jsem tam asi 5 minut a najednou jsem si říkal, ty bláho, Luko, jedou tak, člověče, ty přijdeš i tomu tátovi, nejenom, že jsem chodil domů pořád pozdě, ale ty přijdeš i tomu tátovi prostě pozdě na ten pohřeb. No, a pak jsem si říkal, to už je všechno úplně jedno, tak jsem to ohnul na ty koleje tramvajový a jel jsem prostě, jel jsem po těch kolejích vedle tý, vedle tý kolony těch aut a dojel jsem tam opravdu asi za minutu, prostě nalíčenej, ještě mastix pod nosem, všechno, odbyl se ten pohřeb, jakoby ten pohřeb, ten obřad a vím, že jsem řekl mámě, že brácha ji odveze domů a že já teda musím znova zpátky do tý televize jít točit, skočil jsem do auta a mazal jsem do tý televize. A celou tu cestu jsem si vlastně říkal, jestli to opravdu jako má smysl a jakej to má smysl, to, co člověk dělá, že vlastně je to takový, takový zvláštní, že i v týhle tý chvíli, kdy člověk opravdu se chce s tím tátou rozloučit, tak vlastně jsem si říkal, ono fakt moc nechybělo a já jsem tam vůbec nebyl, jo. To jsou takový chvíle, neměl jsem moc těch situací, kdy jsem v životě vlastně jakoby pochyboval o tý profesi vůbec, a to spíš přijdou takový v okamžiku, kdy tě trefí nějaká rána, říkáš si, vždyť tohle je vlastně tohle, my jsme takový obchodníci s iluzema, jako, my vlastně jako buďto jdeme točit, nebo každej večer prostě těm lidem vytváříme iluzi nějakýho příběhu, nějaký atmosféry, nějakýho, nějaký situace. A většinou je to v tý, v tý konfrontaci s tou, s tou realitou. Já nevím, když třeba točíš v Kladrubech nebo něco, tak najednou já říkám, že to je strašně očistný, protože si najednou uvědomíš, že prostě, že ten život opravdu je o něčem jiným a že my herci máme dost často takovej ten pocit jako myslet, že, že ta naše práce je pupek světa a ono to vůbec není pravda.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Lukáš Vaculík bude ještě chviličku hostem dnešního Tandemu a já té chviličky využiju, abych z něj teď vytáhnul nějaké informace o tom, kde tě, Lukáši, můžeme vidět v nejbližší době, tak předpokládám, že Kladivo na čarodějnice bude teď asi častěji se hrát, jak často?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Hraje se to vždycky čtvrtek, pátek, sobota dvakrát. Předpokládám, že mě tam ještě nějakou chvíli uvidíte, než mě třeba vyhoděj.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkej, ty máš alternaci taky nějakou?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Jsme, jsme vlastně tři alternanti na tu roli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak se musíte podívat na ferman, kdy hraje Lukáš, abyste ho neprošvihli. Kromě toho máš za sebou taky další premiéru.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Ještě jsem měl premiéru minulej měsíc v Divadle Palace, hra od severskýho autora, jmenuj se, tuším, Bengt Ahlforse a jmenuje se Divadelní komedie. V tom Divadle Palace se dají vždycky dohromady lidi, není tam stálej soubor, ale mě na tom hrozně bavilo, že vlastně třeba poprvý v životě jsem si zahrál s Láďou Mrkvičkou na jevišti, na což jsem se hrozně těšil, s Veronikou Žilkovou, David Matásek, Dana Syslová, prostě takový příjemný, Kačka Hrachovcová, příjemný opravdu obsazení a musím říct, že i to zkoušení bylo docela fajn.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, a co tě ještě čeká, máš před sebou nějakou, nějaký scénář na stole, kterej se teprve musíš učit, nebo natáčení nějaký.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Přes léto bych měl točit, dostal jsem opravdu krásnej, krásnej scénář, opravdu jako jsem to slupnul úplně a strašně se mi to líbilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to bude, film?
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Televizní film, doufám, že to, že to tím nezakřiknu a že se to uskuteční.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to nebude zakřikávat, ale každopádně to vypadá, že teda prázdniny strávíš při natáčení a že nikam nepojedeš asi.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Já se pokusím ještě, buďto předtím, nebo potom ještě vyrazit s rodinkou na dovolenou, chtěl bych strašně, aby, aby malej aspoň, já nevím, na tejden prostě byl u toho moře. Moře dělá dětem dobře, tak abysme se tam dostali, jeli k moři a jinak přes léto prostě tady po Čechách a já do toho teda budu točit, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přeju ti, aby toho natáčení bylo tak akorát, aby si vypadal pořád tak dobře a nemusel kvůli tomu chodit tak často do posilovny. Měj se moc hezky, to byl Lukáš Vaculík, dnes na Tandemu, věřím, že určitě ne naposledy, měj se, ahoj.
Lukáš VACULÍK, herec
--------------------
Taky, ahoj.
[
