Region, Středočeský kraj
Živé vysílání

Vilma Cibulková v Tandemu

11.06.2009
Vilma Cibulková v Tandemu - Autor:Jana  Chládková
 Náhled[800x600]  
Vilma Cibulková v Tandemu
Autor:   Jana Chládková  

Krev zmizelého, Duše jako kaviár, Mazaný Filip, Pramen života, Báječná léta pod psa nebo Pupendo, to jsou filmy, ve kterých zazářila jedna z nejvýraznějších českých hereček, Vilma Cibulková. Ale s Janem Rosákem si nepovídala jen o filmování a práci... 

 
Vilma Cibulková, herečka
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pevně věřím, milí posluchači, i vy máte ten samý pocit jako já, že totiž právě teď nastala ta správná chvíle pro náš Tandem. Od mikrofonu vás tedy zdraví Jan Rosák a hned vám prozradím, kdo je dnes naším hostem a mým spolutandemistou. Je to krásná žena s podmanivě smaragdovýma očima, smyslně prokouřeným altem, typ ženy, který se zjevuje mužům ve snech, ale co je nejdůležitější, hlavně je to jedna z našich nejlepších současných hereček Vilma Cibulková. Já vás zdravím a vítám, dobrý den.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Dobrý den, děkuji za poklonu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To samozřejmě, ta byla na místě naprosto. Ale teď mám pro vás na začátek našeho povídání malý hudební dárek.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak doufám, že jsme vám udělali, paní Cibulková radost Martou Kubišovou.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Děkuji.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to vaše krevní skupina, váš šálek čaje, jak se říká, protože je to vaše přítelkyně, kamarádka a máte asi hodně společného taky. Před chvilkou jste se dokonce svěřila, že tady ten prostředek, o kterém si taky budeme povídat za chviličku, že máte od ní, takovou tu náhražku, takové to šidítko pro kuřáky. No, ale to bych teď ještě nechal stranou a když my jsme vám dali takový dárek, tak byste nám mohla teď na oplátku popovídat o tom, co nového se stalo ve vašem životě, a teď mám na mysli samozřejmě hlavně v uměleckém životě, za tu dobu, co jste u nás na Tandemu nebyla, což je zhruba asi tak 2 roky. Zkuste zapátrat v paměti.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ale to je dlouhá doba ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že to je dlouhá doba, no ...

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
To asi nedám dohromady. Já se vrátím ještě krátce k tý Martičce jako k mé lásce, ale ona vlastně byla mojí první přítelkyní, dětskou, protože my jsme doma, když tatínek zdědil vyhozený takový ten starý obrovský music box, tak naši neměli vůbec žádnou desku a jedinou desku teda jsme neměli téměř žádné desky a jediné, které měli, tak byla deska Marty Kubišové a Rusalka. Takže já místo dětských písní ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ale hezká kombinace.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
... jsem začala písněma Marty Kubišové, které jsem si vtloukala s láskou do hlavy. Takže ona byla vlastně, aniž by to tušila, mým jaksi dětským přítelem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekla jste jí to?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Samozřejmě. Za ta léta už jsme si řekly ledacos. Tak co se odehrálo v těch posledních dvou letech. Datově to nedám dohromady, z těch posledních věcí, hodně srdečních věcí byl film Irenky Pavláskové, který jsme dotočili v lednu na základě skutečně mocenského scénáře Terezy Boučkové, což je taková autobiografická jaksi vzpomínka jejího zhruba patnáctiletého prizmatu tehdy, protože ten příběh je zasazen do roku 68 až po 77. léta. Takže je to takový oblouk 9 let. A vlastně její pohled na, pohled jejích rodičů a přátel, kteří se v tom jejím světě tehdy pohybovali, tak na ten film se nesmírně těším. Stojí před námi ještě /nesrozumitelné/, takže ještě zdaleka není v té úplně nejčistější fázi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mohla jste do toho taky dostat svoje vzpomínky?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Samozřejmě, protože navíc my jsme se tam setkali, celá ta grupa těch přátel, kteří jsme se vlastně ..., kteří jsme na tom spolupracovali, tak zhruba jsme vrstevníci. To znamená, že jsme ty, sice tam hrajeme ty dospělé ve filmu, ale vlastně vzpomínkou jsme ty děti, kteří jaksi mohou nějakým způsobem reflektovat ten život svých rodičů v té paměti, že. Takže jistě jsme i pamětníci. Navíc jsem se na tom filmu setkala s jedním obrovským profesionálem, s Jarmilkou, s výtvarnicí Jarmilkou Konečnou, která byla si takovým tím nej, nej, největším pamětníkem a navíc pamětníkem skutečně ještě dobrých, kvalitních a obrovských pláten, které v tom životě sama vytvořila nebo na kterých se podílela. Takže vůbec to byl nádherný půlrok života a jsem zvědavá, moc a moc se na to těším. Myslím si, že jsme si spíš udělali radost sami pro sebe.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já bych ještě zavzpomínal třeba na Soukromé pasti, které jste taky natočila v tom mezidobí. Láska v moll se to, tuším, jmenovalo.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ano, Láska v moll.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste se jednak podílela na velice zajímavém projektu a taky se setkala se zajímavými kolegy. Hrál tam Jirka Bartoška, Emílie Vašáryová zase, taky moje oblíbenkyně veliká ze slovenských herců. Pořád hrajete v Ungeltu s velikým úspěchem Všechno jen do putyk a ženským a ještě něco?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Picassa jsme vytvořili, myslím, také v těch posledních 2 letech. To mám zase příležitost hrát s Milanem Kňažkem, který nám bohužel teď omarodil, takže pokud by nás poslouchal, tak moc zdravím a přeju rychlé uzdravení, protože mu odešly kolena, tak jako odchází nám všem hercům.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolena, na stará kolena odešla kolena.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Na jeho mladá kolena si teď odřel kolena, protože si moc vyskakuje na těch jevištích. A to my všichni právě. Takže pokud byste se mě třeba pak někdy v průběhu rozhovoru zeptal, co mě nejvíc bolí, tak to neřeknu, že nikoli duše, ale vždycky jenom tělo po těch představeních.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kolena.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
A kolena.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vilma Cibulková se na ty svoje životní cesty vydala z Karlovarska. Tam jste se narodila, viďte, a strávila svoje dětství. O tom jsme si už povídali, když jste byla poprvé na Tandemu, takže ten start té cesty už máme za sebou. Ale jestliže to teda budeme brát skutečně jaksi chronologicky, tak dejme tomu cesta k divadlu. Začala tedy DAMU, anebo ještě předtím?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Cesty, to je taková obrovská pavučina, protože těch je skutečně křížem krážem strašně moc. Dneska už to asi nerozečtu, kde ta láska k divadlu vyrostla, jestli to byl Chaplin nebo ... Já nevím, jestli to bylo v 6 letech nebo skutečně vzdor v těch 17 letech, kdy spíš ta cesta byla rychle pryč a rychle z tohoto kraje rychle odsud co nejdál, anebo jestli se to dalo nazvat, já nevím, tažení za divadlem. Nevím, protože v té době jsem skutečně do té doby v divadle nikdy nebyla. Někde se to objevilo, někde se to zrodilo, možná, že jsem to zdědila, možná, že jsem o tom ani nevěděla. A protože to nevím dodnes, tak pravděpodobně to asi bylo rozhodnuto někdy v těch minulých životech, takže já nevím, za koho jsem musela převzít tuhle tu štafetu. Nicméně cesta od domova ven byla jednoduchá, teď je mnohem složitější ta cesta zvenčí, zpátky k těm humnům. Já tomu neříkám Karlovarsko, ale říkám tomu Doupovské vrchy, to znamená, tam někam do těch našich posledních zakopaných hor, trochu poničených tím, co nám zabrali vojáci tehdy a nechali vlastně tu ves stát jenom kvůli /nesrozumitelné/, která už taky dneska neexistuje. Takže mně se do toho kraje zpátky vrací nesmírně úzko. Když mám jet hrát do Karlových Varů, taky se tam nerada procházím, takže radši vejdu jenom do divadla a město už si neobejdu, protože jsem tam znala každý kámen a každý krám a dneska už by mě to asi příliš mé duši nic neřeklo nebo by to spíš ve mně vyvolalo jaksi smutné pocity. Protože mám pocit, že ten kraj už mi tam nepatří. Co se týče Karlovarska, tak si myslím, že už je to skutečně, co se týče jaksi ruských občanů, kteří nám to ..., nebo si vzali to právo nebo koupili to právo, tam ten kraj obývat. A do toho Jakubova už se mi nechce vracet právě kvůli tomu, že ten, ten kříž kamenný, který tam stál 400 let, kdy ta porcelánka vlastně vznikla, dneska si říkám byla to jediná pracovní příležitost, kterou tam ty lidi tehdy měli. Možná si časem budeme ten náš kvalitní dobrý porcelán shánět někde po těch ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Oni nám ho z Číny dovezou rádi.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Že jednou nám bude teprve vzácný. Ale musíme si zase na tu dobu počkat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak domů se vracíte s rozpaky, jak slyším, ale co jinak cestování, když už to vezmeme teď skutečně prakticky, přemisťování z místa na místo? Jste velká cestovatelka, anebo jste radši třeba na jednom místě a užíváte si toho, že naopak se nemusíte nikam trmácet?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Mně je to jedno, jestli cestujeme s divadlem po vlastech českých, anebo jestli ... Teď už samozřejmě méně, protože tenhle stát narazil divadlům 19procentní DPH, takže nám spoustu zájezdů bohužel odpadlo, protože si to ty divadla nemohou dovolit. To je moje velká bolest teď. Nikoli proto, že bych měla práci, ale proto, že tam tu kulturu už stěží budeme dostávat. Ale snad se zase karty obrátí. No, a co se týče cest do zahraničí, tak my jsme ... Naše rodina jsme takoví jako mnoho let asketi, co se týče jídla a ošacení, takž my si rádi ušetříme vždycky jednou za rok za takový ten, na takový ten velký, dlouhý výjezd a poznávání vlastně civilizací úplně jiných, než je ta naše. Takže teď jsme se vrátili v lednu z cest po Mexiku, Guatemale, zpátky do Mexika a pak domů. Takže to pro mě byl tak obrovský ... Zvláště Guatemala, které jsem se nejvíc bála, tak pro mě to je obrovský zážitek žít tam v horách s těmi Indiány, že na to asi budu dlouho, dlouho ještě vzpomínat a naše děti taky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před časem se v novinách a v nejrůznějších médiích objevila taková velice důležitá a zajímavá akce několika umělců v čele se spisovatelem Viewegem a hercem Markem Vašutem proti bulváru. Pod tuhle akci se podepsalo spousta herců a lidí, kteří tím bulvárem jsou taky postiženi. Já jsem to taky udělal, protože si taky myslím, že to je důležitý, ale co si myslíte vy? Myslíte si, že to má vůbec nějakou šanci na úspěch?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ani nevíte, jak jste aktuální v tuto chvíli, protože já jsem právě včera, než jsem vyjela na zájezd do Třeboně, sepsala další, protože my jsme podali žalobu na bulvár už před rokem a celý rok se to táhne, takže jsme museli s manželem sáhnout do pokladny, vytáhnout takový ten základní bakšiš, abychom těch 80 tisíc, že jo, protože když se chcete soudit s bulvárem, tak musíte složit jakýsi peníze. A mně už tak předevčírem došly nervy a veškerá ta, jak bych to řekla ..., určitě jde o sílu, ale jestli je morální teď nebo etická prostě, když se dívám na to, že se tam 2 hodiny předčítají, neustále citují jenom 15 let vyhrabané, někde vytržené naše věty z nejrůznějších seriózních článků a teď jsou tam použity vlastně proti nám a sestaveny do jakéhosi blábolu a teď tam před vámi sedí soudce nebo paní předsedkyně, která chudák musí ty 2 hodiny předčítat slova mojí maminky a moje slova a slova mého manžela a vy jste vlastně najednou v pozici, že nejste žalobce, ale musíte se hájit a obhajovat, co jste kdy řek a nemůžete se dobrat, vlastně rozuzlovat celej ten kolotoč, ke kterému se to vlastně dostalo, byť jste žalující strana. Tak už mně došly síly a říkala jsem já jdu od toho, já nechci ztrácet čas, já selžu, já prostě tenhle ten boj další podstupovat s nima nebudu, protože jsme samozřejmě došli k tomu, že se přeme o princip. A jaksi přít se o princip je legislativně nebo jakkoli nemožné, že. Takže jsem si myslela, že selžu a nakonec, nakonec jsem přeci jenom opět se do boje pustila. Nicméně mi došlo, že vlastně jediným argumentem vždycky těhle těch bulvárních stran je to, že my na ten princip musíme přistoupit a že oni vlastně s tím principem zacházejí a vlastně jejich účelem, účelem vlastně bulvárního, bulvární obživy je onen princip. Takže já jsem došla k tomu příšernými závěru, že oni sami po nás chtějí, abychom ten princip žalovali, a přitom my víme, že princip /nesrozumitelné/. Takže teď se znova dostáváme do soukolí, kterýmu nerozumím a nevím, jestli na něj dál budu mít sílu a dál na něj čas, protože si myslím, že pro ty peníze, který jsme v tom základu složili jenom proto, abysme uhájili svá práva, tak jsme raději skutečně měli věnovat třeba na alzheimerovskou společnost, protože mojí mamince se asi nikdy nikdo neomluví a ty peníze by třeba mohly patřit jí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To zní ale strašně skepticky. Já pořád mám pocit, že se to musí vyhrát prostě, že to není přece možný.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ano, já si myslím totéž. Já si myslím totéž, tak proto jsem do toho asi znova šla, přestože si člověk tisíckrát říká užíráte mi čas, zbavujete mě energie, připravujete mě o životní radost, kradete mi čas, který můžu věnovat dětem a práci. Takže tisíckrát si to můžete říct a stejně do toho musíme jít. Myslím si, že do toho musíme jít.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu dnes posloucháte moje povídání s Vilmou Cibulkovou. Vilma Cibulková je, jak známo, herečka, která hrála v několika věcech tak výrazné role charakterní, charakteristické, že si vůbec nedovu vás představit v nějaké komedii, že byste si zahrála nějakou komickou roli.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ale tak to vám teda unikl, unikla jedna z nejkrásnějších komedií, kterou jsme kdy hráli, a to byly Výstřely na Broadwayi.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Výstřely na Broadwayi mně unikly, to je pravda. Já jsem se zrovna chtěl zeptat, jestli byste si v takové nějaké komedii ráda zahrála. Myslím komickou roli vyloženě.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Mně nesmírně chybí poslední dobou komedie samozřejmě. Já si myslím, že ještě přijde ten čas.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že jo ... Já doufám, já doufám. Jste herečka mnohostranná a já si myslím, že by byla škoda, kdybyste si zrovna tuhle tu disciplinu, která je tak kouzelná /nesrozumitelné/ jaksi ještě několikrát. Tím jsme se dostali takovým hezkým obloukem ke klasice českého humoru. Čili my si tady dneska neposlechneme nic z Výstřelů na Broadwayi, ale váš výběr zní Jiří Wimmer.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirka Wimmer, to byl opravdu výjimečný zjev české komiky. Čím vás zaujal?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
To jsou neustále jeho etudy nepřekonatelné, co se týče, co se týče umění vůbec lidi rozesmát, protože já si myslím, že to je mnohem, mnohem větší umění a jistě jsou o tom přesvědčeni všichni herci umět lidi rozesmát, víc než hrát dramata a než hrát ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je rozplakat.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ano, ano, že rozplakat. Ale pak se objevil tento fenomén, jako byl pan Wimmer, a to skutečně pro mě dodnes zůstává.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jirka Wimmer ovšem taky dokázal lidi rozplakat. Aspoň si myslím, protože on například třeba v Ostravě ve svém angažmá hrál dokonce Hamleta.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ale ano, já si myslím, že to byla všestranně absolutně po všech stránkách nesmírně políbenej člověk.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale zrovna v té /nesrozumitelné/ vzpomněl, tak tam se inspiroval u Bezruče a vzniklo tohle to úžasné dílko, které nás, aspoň tedy Vilmu Cibulkovou a mě ...

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Já vám za to děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... dovádí až k slzám, ovšem slzám smíchu.
I když mezitím zazněla píseň příjemná určitě, tak tady v našem studiu pořád doznívá ještě ta Ostrava Jirky Wimmera. Pořád se s Vilmou Cibulkovou ještě nemůžeme uklidnit, ale s tím kouřením já bych ještě se od něho nerad vzdaloval, protože vy jste kuřačka, ale mám takovej pocit, že se to snažíte trošičku omezit, protože máte tady to zařízení, o kterém jsem tady už se zmínil a teď se k němu dostanu znovu.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ale nenechte se mýlit. To není proto, že bych se to snažila omezit, to je jenom díky tomu, že jsem tolerantní vůči nekuřákům.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, já myslel, že to odnaučí kouřit. To neodnaučí?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Neodnaučí, určitě ne.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se tomu říká?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
To já nevím, jak se tomu říká. Je to elektronická cigareta.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Elektronická cigareta. Vypadá to jako ...

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Jinak to vypadá jako propisovací tužka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... propiska, ano, ale když z toho zatáhnete na té jedné straně, tak se tady vepředu úplně rozzáří jakoby plamínek, ohýnek. Z toho jde tedy něco, co vtahujete do sebe, ale co není kouřem a nikotin, že ne?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
To se vytváří pára, vlastně taková voňavá pára a do vzduchu nejde vůbec kouř. Je to jenom pára. Je to taková simulace. No, a pro nás blbce kuřáky, když se tam rozsvítí to světýlko a zakouří nám to takhle pěkně u těch úst, tak nám to dělá dobře.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nezakouří, to je pára.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Pochopitelně že se tím systémem, nevím jakým, tam se cosi zahřívá, to tělísko a tím se uvolňuje nikotin, který se částečně vlastně do té krve dostane.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo je tam nikotin.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
No samozřejmě je tam nikotin ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha ... Dá se to používat na místech, která jsou jinak jaksi off limit, jako co se kouření týče, že je tam zakázáno?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Samozřejmě pořídila jsem si to ... Martina Kubišová mi to doporučila, protože jsme měli velký let do, právě do toho Mexika 13hodinový, tak tam jsem velice narazila u Delty Airlines, protože jim se to znelíbilo nebo spíš se to znelíbilo jednomu z pasažérů, protože zřejmě měl chuť na cigaretu a já měla a on ne, takže tam jsem se to neodvážila použít. Občas to použiji a to je jeden ze samozřejmě posledních problémů všech menších divadel, když ..., byť máme hlášení samozřejmě před představením, že z vůle autora si na jevišti musí kouřit, ale ne každý už to dneska snese. Samozřejmě že i mně jako herci je to žinantní, že s tím šetřím. Tam, kde se kouřit nemusí, tak si tu cigaretu nezapálím, ale přestože v jednom představení, které je vlastně ze současné doby, si mohu dovolit použít alespoň tohle to pro to, abych ty plíce toho diváka vlastně v tom uzavřeným prostoru aspoň trošku šetřila. Takže pro něco je to dobré. Samozřejmě tam, kde hraju Picassa /nesrozumitelné/ představení, tak si to dovolit nemohu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže si normálně dáte cigáro.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Tak si musím dát cigaretu, protože ona je na místě, ona má jakýsi vlastně význam, ale i tak se předem vždycky divákům jaksi já v sobě někde omlouvám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vilma Cibulková měla to štěstí, že se ve svém životě potkala s takovými osobnostmi, které jí byly nápomocny i ve chvílích, kdy to opravdu potřebovala. I ve chvílích, kdy by to třeba nečekala, ale oni prostě jí byly ku pomoci, byly jí dobrou radou, a proto třeba je tam, kde je. Samozřejmě k tomu ještě taková drobná nezbytnost, jakože talent, že, byla záhodná. No, ale taková ... Ale řekněte teď, jestli si vzpomenete, Vilmo, na ty osoby, osobnosti, chvíle důležité ve vašem životě, protože to tady dost rádi takhle na to vzpomínáme. Tak asi první byli, co, rodiče?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Samozřejmě. Nesmírně mnoho, přesto já se neodvážím z nich jaksi vybrat. Jakoby neodvážím se ve svém životě vyselektovat, anebo někoho postavit na nějaký piedestal, protože myslím si, že se všichni, nebo speciálně já to tak tedy vidím, osobně to tak vidím, že se všichni skládáme ze všech těch lidí, který jsme v životě potkali, že si z nich vlastně utváříme i z těch nepříjemných okamžiků, i z těch nejkrásnějších milých i těch poslušných let a tak dále, a tak dále. To znamená, že každý je z každého si vlastně člověk, aniž by o tom, nebo našinec, aniž o tom ví, tak si vlastně vezme tu část. Takže já se moc omlouvám, ale já ... Ráda vždycky, velice ráda zavzpomínám, ale zavzpomínám nejčastěji a nejradši tak, že ... Já jsem člověk, který se málo, málo ... Já říkám, já lidi navštěvuji ne jaksi ... Já mezi ně ráda vstoupím, ale nedokázala bych si představit, že s nimi musím být pořád. Nejsem takzvaný kolektivní člověk. Ale ve chvíli, kdy mezi ně vstoupím, tak mi je mezi nima nesmírně dobře nebo když já si je přizvu k sobě, tak je mi nesmírně dobře a ráda je poslouchám a najednou se nechám unést. Jsem ráda, když převezme tu štafetu někdo jinej a oni si mezi sebou povídají a jen tak usednu a s otevřenýma očima se mi vybavujou vzpomínky, ale skutečně detaily na svém nejhlubším, dávný a dávný, protože už mi přeci jenom taky bude 50, tak dávný vzpomínky, zasutý vzpomínky a teď si je představuju a pouštím si je vlastně jako film, který žije znova. Když se všemi detaily, s vůní, s každou puklinou na dlani toho kterého člověka, o kterém zrovna sním, anebo se k němu upínám a vracím, tak takhle já jaksi vzpomínám nejradši. Ale kdybych je měla vybrat, bylo by to strašně obtížné. Samozřejmě jsou v těch našich občasných promluvách už popsány takový ty pilíře, takový ty milníky, který nás odněkud někam vedly, rozhodně by to ... Samozřejmě to jsou rodiče, samozřejmě jsou to prarodiče, protože já tvrdím, že kdo neměl prarodiče, je ošizen o mnoho. Ten, kdo nevlastnil ani kousíček hlíny z té zeměkoule a nemusí mít hektary a stačí metr, byl o něco ošizen ten, kdo neměl děti, tak byl o mnoho ošizen. Takže prarodiče by to byli určitě, byl by to můj hluchý prastrejda, byli by to pak spousta pedagogů, kterých si nesmírně vážím dodnes a kteří už taky nejsou. Byla by to spousta přátel, bylo by to moje dítě rozhodně, byli by to samozřejmě umělci, kteří mě nějakým způsobem, moji kolegové, kteří mě nějakým způsobem obdarovali. Vždycky to byl každý partner, kterého jsem měla. Teď to vypadá, že jsem jich měla 150, ale rozhodně jich bylo třeba těch zásadních 5 a vždycky i přesto, že jsme se rozešli, tak vždycky budou skladbou toho dobrého, co ve mně možná někde je.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, že jste neřekla vlastně jediné jméno, tak jste řekla hodně. A v podstatě všechno.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě chviličku se budu projíždět po drahách dnešního Tandemu se svou milou spolutandemistkou, herečkou Vilmou Cibulkovou. Teď bychom se mohli aspoň trošičku tak jako zastavit u toho, co vás čeká v nejbližších dnech, týdnech, měsících. Co točíte, co budete točit, co budete studovat, co zkoušíte?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
No, to kdybych já věděla.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak něco asi jo, ne?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Vy jste mě teď touhle otázkou zaskočil úplně stejně, jako kdybyste se mě na začátku zeptal, jak se máte. A já bych vám řekla, tak si tuhle tu otázku nechme nakonec, třeba nám sama vyplyne. Tak co mě čeká ... Co já vím, co mě čeká. Tak já nevím. Já si poslední měsíce žiji asi jako každý nebo většina z nás. Nejsem slepá, bohužel, i když jsem si zakázala dívat se neustále na zprávy a tak dále, když jsem se vrátila z Guatemaly a nahlédla jsem i do jiných bolestí jiných lidí, tak jsem si říkala nebudu chvilinku, budu s tím šetřit. Ano, šetřit jsem začala, to je pravda. Když už jsem vám říkala, že jsme asketi, tak teď už jsem se naučila skutečně šetřit více, protože bohužel mně ubyla spousta představení kvůli onemocnění mého kolegy a já já navíc, já jsem soukromý podnikatel, já hraju v soukromém divadle, takže samozřejmě nesmím naříkat, protože tuhle podobu své práce jsem si zvolila. Přede mnou je mnoho dní takzvaného volna. Jenomže u mě je to těžký, protože u mě takzvané volno vypadá tak, že já se uštvu od rána do večera. Já si v tu ránu vymyslím tolik práce, že nedokážu doma sedět, podívat se. Říkám, kam se podívám, tak vím, že je určitě předmětem změny práce, péče a tak dále.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, o vás se ví, že jste hrozně šikovná, jako zručná manuálně, takže asi jako něco, i jako v domě děláte?

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Takže rozhodně dneska ještě půjdu koupit okapy, podívám se, jestli tam nebudou mít nějakého mališe, což je čerpadlo do studně, neboť nám obec udělala veřejnou kanalizaci konečně po letech, ale tím nám všem zničila studny a zbavila nás vlastní vody. Takže já jsem minulý týden ..., já sama fyzicky ne, protože bych to nedokázala, protože mám klaustrofobii, ale vyhrabali jsme ručně s pomocí profesionálů jaksi studnu do dalších 3 metrů a konečně svoji vlastní vodu našli. Konečně budu moci zalévat zase zahrádku a naše 70leté stromy. No, a co vám řeknu dál, podívejte se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle to vypadá, že mám dneska na návštěvě městskou údržbářku Vilmu Cibulkovou.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Je jaro, tak pochopitelně práce na zahradě. Ne, já jsem se těšila, když jsem měla mnoho práce, když jsem natáčela, večer hrála a říkala jsem si já nemám ani chvilinku čas na ty svoje koníčky. Tak dlouho jsem nemalovala, tak tolik bych si toho napsala, takže jsem jenom lítala, psala jsem si takový poznámky na papíry, až ten čas přijde a já to uskutečním, budu ten čas na to mít ... Tak samozřejmě ten čas přišel a já ani nemaluju, ani nepíšu. Já prostě jenom pracuju a celou dobu si říkám, kdybych neměla tolik práce, mohla bych začít malovat a psát.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak já bych pracovala, kdybych nemusela pracovat.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Takže co je ještě přede mnou, je jistě v srpnu pár představení na letní scéně, protože divadlo Ungelt má svoji letní scénu v tom nádherném prostředí Nového světa. Do toho mi leží nabídky 2 projektů na stole, ale zvažuji, zvažuji, zvažuji, jestli do nich vstoupím, protože je to běh na dlouhou trať a já neumím běžet dlouho, protože jsem kuřák a ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je spíš sprint.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Ten kuřák a já tolik neudejchám.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S tou náhražkou ale to půjde.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Nevím, tak jestli něco o prázdninách. Jistě asi pojedeme tentokrát zůstaneme v Čechách a jistě si to moc užijeme.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že my diváci budeme prostě pozorně sledovat, až uvidíme někde jméno Vilmy Cibulkové v titulcích, tak budeme vědět, že se spolehlivě máme jít podívat, protože Vilma Cibulková je prostě dobrá značka. Ať vám to vydrží, ať jste spokojená, ať si prožijete hezké léto a vůbec třeba někdy zase na Tandemu se potkáme. Na shledanou.

Vilma CIBULKOVÁ, herečka
--------------------
Děkuju, totéž přeji vám.

 
Oznámkujte (jako ve škole) kvalitu!     1   2   3   4   5       Průměr: 3.00
Linkuj.cz  Linkuj.cz  |  Facebook  Facebook  |  Google  Google  |  Jagg.cz  Jagg.cz  |  Digg  Digg

Přidání názoru
Předmět:

Jméno:

Email:

Text:


Český rozhlas neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. Český rozhlas si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR (např. obsahují vulgární výrazy, nadávky, rasistické, xenofobní či šovinistické narážky), poškozují dobré jméno Českého rozhlasu nebo obsahují neplacenou reklamu.

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Rádia
na webu: Region, Středočeský kraj
v rubrice: Tandem

DÁLE V RUBRICE


Archiv

NASTAVIT JAKO HOMEPAGE  |  RSS  |  PDA  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKT  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2010 Český rozhlas