Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den přeje všem posluchačům Tandemu Jan Rosák. Jsem rád, že jste si zase našli chvilku pro náš rozhlasový pořad. Věřím, že opět nezklameme. Mým dnešním hostem je sympatický houslový virtuóz, který hraje na proslulý nástroj zvaný Princ oranžský italského mistra Giuseppe Antonia Guarneriho, a to z roku 1743. No, to zní velice majestátně. Vítám pana Ivana Ženatého. Dobrý den.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Dobrý den. Děkuju za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Housle jsou krásný citlivý nástroj. Já se samozřejmě budu ptát, jak a proč jste si ho vybral, ale všechno má svůj čas. Teď je ten správný na úvodní písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je zvláštní, když je někdo Ženatý, jen se narodí. To se mému dnešnímu hostovi Ivanu Ženatému povedlo.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Pane Rosáku, ani nevíte, kolikátý už jste v mém životě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tak to je jasné ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
... kdo si z toho dělá šoufky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To nejsou šoufky. To je samozřejmě tak zvláštní a tak sympatické a příjemné, že jsem to musel zmínit samozřejmě. Ale to byl jenom takový oslí most, abychom se dostali k tomu, kde jste se narodil. Jestli se nepletu, pocházíte z Podkrkonoší.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
To vám je taková krajina ... Já jsem tam teď byl nedávno zase navštívit maminku, která měla narozeniny kulaté a mně se to zdá jako nejkrásnější krajina na světě. Když začalo jaro a chýlí se to do květů a zeleně, já mám pocit, že jsem se narodil v nejkrásnějším místě na světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to vám samozřejmě všichni můžou jenom závidět, i když řekl bych, že ..., to samozřejmě nechci vůbec zlehčovat, to vaše prohlášení, ale z velké části tohle člověk říká proto, že ho k tomu místu váží krásné vzpomínky. Protože dětství, v drtivé většině, ne vždycky, měli jsme tady také hosty, kteří na své dětství nevzpomínají nejraději. Ale předpokládám, že vy ano. To znamená, zkuste zavzpomínat na takovou tu nejranější vzpomínku.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já myslím, že to bylo dětství velmi rozmanité a velmi aktivní. Já jsem navštěvoval všechny kroužky, které jsme tam v Lomnici nad Popelkou měli. Chodil jsem do Podkrkonošského symfonického orchestru hrát, byl jsem členem divadelního souboru Tyl, kde jsme hráli takové hry jako Zapadlí vlastenci a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzpomenete si, co jste hrál?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já jsem hrál na housle samozřejmě, protože tam je taková sekce, kdy ten Němec řekne "Marně svým vlastenčením lidem hlavy matete." A ten český pan řídicí chce zazpívat píseň Kde domov můj, ale neudrží tu melodii. Takže já stojím u něj a brnknu mu to A a hraju s ním. A ta píseň má, což jsem tehdá ještě nevěděl, má 3 sloky. To trvalo dobu, my jsme to tak citlivě pojímali, mně bylo asi 11 let, měli jsme ohromné úspěchy jak v Lomnici nad Popelkou, tak na zájezdech v okolí. To byly moje začátky profesionální kariéry.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestli se nepletu, tak v Lomnici nad Popelkou, kdo se narodí, tak, řekl bych, z několika desítek procent, možná z 50, se může stát skokanem na lyžích.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Jak skokanem na lyžích, tak třeba Vláďou Martincem, mistrem světa v ledním hokeji. No, tam na tom rybníku jsem taky bruslil, kde začínali tito lidé, a já si myslím, že tohle jsou všechno ty základy, které mi dávají v mém věku takový prostor pro to, abych byl zdravý a mohl se pohybovat a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak nebuďte skromný zbytečně, protože koukám tady do svých zápisků, že jste dokonce byl okresním rekordmanem ve skoku dalekém.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
No, víte, to se stalo, ano, jenže stalo se to tak mimoděk. To už bylo v době, kdy já už jsem vlastně věděl, že nechci skákat do dálky, nechci hrát divadlo, ale chci hrát na housle. A tam jsem začal směřovat od nějakých těch 11, 12 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co byl ten stimul? Byla to, bylo to nějaké rodinné podhoubí nebo příklad ve vašem okolí?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Rodinné podhoubí z části, ale můj tatínek chtěl, abych hrál na klavír, protože měl kapelu, kapelu Boby Ženatého, která hrála po vzoru R. A. Dvorského takové ty líbezné melodie. Ale hráli zároveň na funusech a na svatbách a na vítání občánků a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak už to tak na vesnici bývá.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Prostě všechno, všechno do kola. Já s nimi, ale potom jsem potkal paní učitelku Klapkovou, to byla taková velmi elegantní dáma, učitelka houslí, měla takový drdol a rázem vznikla první láska a o mém životě bylo rozhodnuto.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pardon, nechci být jaksi vtíravý, ale ta láska byla k houslím nebo k paní učitelce?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Obé, pane Rosáku, obé.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak takhle jste asi pravděpodobně, milí posluchači, Ježkův Bugatti Step ještě neslyšeli zahrát. Tak jak ho zahrál a předtím upravil můj dnešní host Ivan Ženatý. Ale při tom vašem posledním vystoupení na Pražském jaru, které bylo 19. května ... ?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Ano, přesně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tam jste asi tuhle skladbu zrovna nehrál.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Tuhle skladbu jsem opravdu na Pražským jaru nehrál, protože ta patřila ještě do dřívější doby, kdy jsme si dělal takovéhle malé kousky pro housle.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chcete říct, že už si je neděláte, takovéhle legrácky?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Už si nedělám takovéto, už dělám trochu jiné. Ale k tomu Pražskému jaru, pro mě je to vždycky jako určitý návrat domů. Tím, že v posledních letech nežiju v Praze, tak se sem o to více rád vracím a speciálně tento festival, na kterém jsem poprvé hrál ještě jako konzervatorista, vždycky patří k vrcholům mé sezóny. Ale tentokrát to byla vzpomínka na velkého a polozapomenutého českého komponistu Josefa Bohuslava Foerstera, který mnoho znamená a myslím, že je nedoceněný a nám se podařilo s panem dirigentem Bělohlávkem v loňském roce natočit jeho koncerty v Londýně s BBC Orchestra a ta deska už je na světě. Jsem rád, že se podařilo takhle propojit jak pražský jarní koncert, tak tu supraphonskou desku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste na Pražském jaru v podstatě, dá se říct, možná vaši kariéru odstartoval, když jste zvítězil v mezinárodní soutěži v roce 86.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
To je pravda, to byl velmi důležitý moment v mém životě a taky byl to těžký moment, protože už ode mě očekávali, že získám nějakou cenu a sám víte, co znamená získat tu druhou nebo třetí. To je, to je na nic, že jo. Takže já jsem tomu věnoval půl roku práce a příprav a nařizoval jsem si budík v půl třetí ráno, abych mohl v pyžamu v kuchyni si zkontrolovat, jak mi funguje paměť při Bachově ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Takový stres jsem si vytvořil, protože potom se to vyplatilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to tedy, to bych řekl. Ale já se chci zeptat teď spíš než na to, jak se vám to tehdy povedlo, jak se teď díváte na Pražské jaro. Respektive takhle, vy teď působíte už léta v zahraničí, konkrétně v Německu, čili to německé prostředí a vůbec prostředí evropské už jaksi jste nasáknul, už víte, jak se třeba oni dívají na nás. Jaký má zvuk Pražské jaro teď ve světě?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Pražské jaro jako festival má velmi dobrý zvuk. Nutno říci, že když se řekne Prague spring, tak si to někdo plete s šedesátým osmým rokem. Takže záleží a tom taky, s kým mluvíte. Ale když se podíváte do programu toho festivalu a vidíte tam slavná jména zahraničních umělců, tak nutno říci, že ten festival má prestiž a že pro nás Čechy je čest zahrát si tam taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to určitě, ale já to myslel tak jaksi z hlediska toho světa, jestli, když si to vezmu ve sportovní terminologii, jestli to neberou jako nějaký pouťák, takové okresní přebory, jestli to opravdu je prestižní i pro světové umělce.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Odpusťte, pane Rosáku, ale já mám pocit, že v tomhle okamžiku se i u vás projevuje takové to české malé myšlení v tom smyslu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte pravdu ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Že jo, že jo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jasně.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Buďme skromní a seďme v koutě. Není to tak. My samozřejmě máme svá úskalí a své chyby, ale máme také své špičky a na ty bychom měli být pyšní a ty bychom měli preferovat a obdivovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak vidíte, teď jste mě uklidnil, mám radost.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Doufám, že jsem vás neuzemnil.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ivan Ženatý, laureát houslové soutěže Pražského jara v roce 86, vítěz Čajkovského soutěže. Na různých festivalech získal laureátský titul Mezinárodní tribuny mladých interpretů UNESCO ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Nechte toho, nechte toho ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem tak jako chtěl jenom malinko naznačit, s kým mám dneska tu čest, ale ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Pijeme tady kafe a je nám dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je nám samozřejmě dobře, ale abychom si tak trošičku probrali vaši kariéru, tak možná, že důležitá pro ni byla i taková v podstatě zvláštní disproporce, ke které došlo na pražské AMU, ze které jste nějak jaksi nerad odešel, a pak jste zakotvil právě v Drážďanech. Je to tak?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
No, já jsem tam, já jsem neodešel, já jsem tam ani nepřišel. Já jsem se tam jenom tak jako promítnul na čtvrt hodiny a zjistil jsem, že ..., velmi rychlý, ale o to větší byla radost z přijetí na drážďanského /nesrozumitelné/. Bylo to poměrně brzo, v roce 96 a ten začátek, musím říci, byl docela krušný, protože nové prostředí, nová řeč, nová práce vlastně, protože já jsem pedagogicky nikdy předtím nepůsobil, a až po nějakých 5, 6 letech to začalo přinášet své první ovoce a dneska musím říct, že jsem tam velmi šťastný a že bych neměnil za nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Že se tak ptám, jaké ovoce máte na mysli to přinášelo?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Začalo to přinášet osobní vztahy s kolegy, především s mými žáky a vytvoření něčeho, co jsem si přál, o čem jsem snil. Vytvoření jakési meisterklasse, která obsahuje velmi omezený počet mladých lidí, s kterými já pracuju, s kterými se cítím dobře a oni se mnou. Máme takovou miniaturní rodinu, která čítá 6 studentů, a ti hrajou tak, že se od nich občas mám co učit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Čili to je tak na úrovni, dejme tomu, pražské AMU?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já mám už teď více ve své třídě studenty, kteří dělají takzvané aufbauch studium nebo meisterklasse, to znamená, ještě výš. Ti, kteří se připravuj na soutěže, kteří chystají nějaké koncertní projekty, kteří jsou schopni samostatně uvažovat a pracovat. A to je už práce, která samozřejmě je jaksi dnes anglicky, česky říká, o něčem jiném. Je to už radost ... A v neposlední řadě musím opravdu zopakovat, že je to inspirativní taky pro mě, protože oni přinášejí, nejenom já. Je to oboustranné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou Němci, předpokládám.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Nejsou. Tam mám i 2 české studenty, mám Japonku, mám 2 Němce a jednoho anglicky mluvícího studenta, takže když já do té školy přijdu na to odpoledne a začneme budovat nějakou spontaniitu, tak z těch jazyků vzniká jeden takový proud všech možných slov, ale my si rozumíme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je určitě hrozně zajímavé. Vy jste se musel pochopitelně jaksi jazykově vybavit. Dovedu si představit, jaký galimatyáš tam jaksi díky tomu, že Češi, Angličani, Japonka a tak ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Galimatyáš je to dobré slovo, protože když v klidu analyzujete, můžete si v těch jazycích udělat přehled, ale když se začne takzvaně vařit, tak se to všechno smísí a je to přesně podle vašeho vyjádření.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste se tím pádem musel naučit především dobře německy a mě v té souvislosti napadá, vždycky když člověk jaksi od nás přijde do zahraničí, tak mají problémy s vyslovováním jeho jména. Jak vám říkají? Cenaty?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
No, mně už to jméno zkomolili mnohokrát. Já jsem v Německu došel k tomu rozhodnutí, že jsem se přestal psát s háčkem a s čárkou, takže jsem Zenaty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zenaty ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Myslí si, že jsem z Itálie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zenaty, to zní opravdu hodně italsky. Ivan Zenaty je dnes hostem Tandému.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už dopředu jsem samozřejmě zjišťoval mého hostu, houslového virtuóza Ivana Ženatého, kohože má rád z klasiků českého humoru. A ta volba byla docela jednoznačná. Ivan Mládek. Čím vám dělá radost a proč zrovna jeho jste si vybral?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Mně dělá radost, protože je jednak jmenovec, jednak je to muzikus a jednak vzpomínám na osmdesátá léta. To je kapitola, kterou bych chtěl nějak popsat v nějaké knížce. Taková kapitola té dekadence, v které bylo už leccos možné. Jakoby latentně svítalo na lepší časy, ale nikdo tomu nevěřil. A já si tak představuju, pro nás to bylo relativně ještě jednoduché. My jsme hráli Beethovena a Čajkovského a Mozarta a byli jsme nenapadnutelní, ale pro takového komika, ten měl každý rok jinou míru, jiný předpis, co mohl, co nemohl, kam až mohl, aby někoho neurazil, a tak dál, a tak dál. A já obdivuju lidi, z kterých se vlastně stali klasici už za svého života. Když si vezmete, že Mládkovy písničky zpívají děti nazpaměť, já bych sám mohl vyjmenovat asi 10 písní, které znám, a to je z jeho hlavy, z jeho pera a vytvořené v době, kdy opravdu to nebylo snadné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc Ivan Mládek je dneska multipopulární v Polsku. Veliká hvězda.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Navíc a ještě navíc vymyslel obrácenou perspektivu, takže je taky kongeniální malíř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je v podstatě takový Leonardo da Vinci českého umění. Takže si tohohle Leonarda poslechneme v jedné takové hezké pohádce. To jste vy taky navrhnul. To je krásná.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já jsem to navrhnul a já doufám, že až budeme mít příští vstup, tak už mi nebudete říkat laureáte mezinárodních soutěží, ale že se dostaneme na nějakou tu sněhurkovskou úroveň.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já už se na to taky těším.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host Ivan Ženatý je jednak tedy pedagog, to jsme si probrali už tedy tu vaši činnost pedagogickou, to jsem možná zapomněl taky to říct, že jste děkanem Vysoké hudební školy Carla Marii von Webera v Drážďanech, protože děkanů jsme tady zase tolik neměli. Ale co je teď v tuhle tu chvíli pro mě důležité, to je to ohromné množství vašich sólových koncertů, až 100 sólových koncertů ročně mám tady napsáno. Jak se tohle to dá, to se ptám úplně teď jaksi seriózně a přímo s údivem ve tváři, to musí bejt vidět, jak se to dá stihnout a ještě skloubit s tou vaší pedagogickou činností 100 koncertů ročně?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Tak já musím říct, že tohle to kvantum jsem už vlastně nastartoval za studií. Já jsem vždycky byl zvyklý hodně koncertovat, hodně cestovat a zatím to tak udržuju, že to kvantum mezi osmdesátkou stovkou ročně opravdu hraju. Je to tak, že když jedete na týden, tak se v podstatě balíte až šťastně před odjezdem, protože vám to ani nepřijde, takové ty výjezdy na jeden koncert, ty se nepočítají. A samozřejmě když se letí někam do Ameriky nebo Japonska, tak tam ta příprava mimohudební je samozřejmě větší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vás ale tím pádem musí to přímé vystupování před lidmi bavit, protože to je strašně namáhavé, co si budeme povídat.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Mě to baví, necítím to tak, že by to bylo namáhavé. Já se dokážu plně vyšťavit a druhý den, když se vyspím, jedu dál a jsem šťastný. Já se naopak obávám, co by se stalo, kdybych tenhle ten koloběh neměl, kdyby se to zklidnilo, já chodil s naším psíkem na procházky do lesa jen ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže to taky má něco do sebe ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já vím, já vím já to znám. Ale jen a pouze. Kdybych neměl nic jiného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A řekněte mi, když máte takovéhle ohromné tempo a předpokládám, že jezdíte pořád na různé jiné destinace, které z nich jste si třeba oblíbil, kam jezdíte rád, kde když vás osloví, když vás pozvou, tak neodmítnete?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já tuhle otázku dostávám často a nikdy nedokážu dobře odpovědět, protože já když už někde jsem, tak si to chci užít a mám pocit, že tady je mi nejlépe. Tady je mi s vámi nejlépe, pane Rosáku. Já si to tady fakt užívám. A dneska, dneska jedeme v rámci našeho českého turnaje jedeme hrát do Poličky, a tak se těším, že si tam zahrajeme Martinů a zítra zase mám v Drážďanech nějaké studenty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasné samozřejmě, i když já jsem si myslel, že budete mít třeba nějakou takovou destinaci jako exotickou, jako třeba Japonsko. Jsou umělci, kteří jezdí rádi do Japonska nebo rádi jezdí třeba do New Yorku nebo tak, ale pro vás je to v podstatě jedno, takže ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Pro mě je to v podstatě jedno a čím je ta destinace, jak vy říkáte destinace, větší, tím je vlastně ten pódiový prožitek koncentrovanější a řekl bych méně komunikativnější. Když vejdete do obrovského sálu, kde je 2 tisíce lidí, tak vy nemáte takovou šanci navazovat kontakty s nějakou krasavicí, že jo. Vy máte šanci se koncentrovat, hrát a být co nejlepší. Kdežto v Poličce určitě budou nějací lidé, kteří v druhé větě se chytnou za ruce to je krásné vnímat a někdy člověk je zaslzen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to ... Jo? To ještě stihnete vnímat?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A hrajete potom třeba pro ně, jak ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
A hraju stoprocentně pro ně a je mi to úplně jedno, že jsem v Poličce a ne v New Yorku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani Ivan Ženatý, můj dnešní host, houslový virtuóz, který ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Už jsme zase tam ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ne, tak já musím trošičku malinko se dostat k tomu tématu.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Tak mi ještě říkejte profesor a bude to úplně ideální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děkan, pane děkane.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Děkane, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vypadá to, že na všech frontách sklízí úspěchy, všechno mu jde. Je spokojený vyrovnaný, řekl bych, že hýříte humorem, ale já nepochybuju, že i vám občas ten humor třeba, třeba jenom na chviličku dojde a prožíváte chvíle, kterým my říkáme krušné a někdy v našem pořadu v Tandemu je tak trošičku jaksi ventilujeme. Já si myslím, že umělec, reprodukční umělec, jako jste vy, tedy jaksi umělec, který hraje na nástroj, to znamená, že ty podmínky, které potřebujete ke svému vystoupení, jsou podmíněny tím, že ten nástroj musí být v kondici, vy musíte být v kondici. Všechno prostě musí ladit, že to někdy třeba nevyjde a někdy se stane, že něco zaskřípe a vy se vyděsíte možná trošku. Stalo se to někdy?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
No to víte že jo, protože jednak nikdo z nás není dokonalým a jednak každý nástroj, byť sebemistrovštější má své mouchy a dneska existují na světě specialisté, kteří se specializují jen a pouze na seřizování nástroje třeba. Přijedete do New Yorku k panu X, Y a on vám pohne kobylkou a ono to lépe hraje nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale už to stojí tisíc dolarů.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Ano, ano. Nebo vy si jenom myslíte, že to lépe hraje. Nebo on vás přesvědčí, že to lépe hraje. A vy odcházíte o tisícovku chudší, ale s pocitem, že jste vykonal něco mimořádného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to se stalo takhle někdy, že byste takovou pomoc potřeboval, na tom jevišti jste zjistil, že teď to trošičku nehraje?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Mně se otevřel nástroj /nesrozumitelné/ při zkoušce před koncertem v Seville a zjistil jsem ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, co to je otevřel?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
No, to je mini otvor, který nevidíte okem, a ono to začne dělat ohromnou paseku, že začne jedna struna strašně drnčet. A stane se to proto, že přiletíte do Španělska odněkud a je tam teplotní rozdíl a rozdíl vlhkosti a ten nástroj je citlivý a otevře se. A já jsem zjistil, že nejbližší houslař byl někde až 200 kilometrů daleko, že už to nestihneme. Přišel za mnou violista /nesrozumitelné/ protože jak známo, ve Španělsku je mnoho štrajchů z Ruska. A říkal, že mně to zaklíží. A přivedl mě domů a vyprávěl, že opravoval nástroje pro celý /nesrozumitelné/ a v jednom hrnečku vařil ten klíh a v druhém párky, kterými mě chtěl pohostit. A tak jsme se skamarádili a on mi opravil nástroj za 7 milionů dolarů. Nestálo to vůbec nic, naopak on mě pohostil, on si vážil toho, že jsem tam u něj strávil toto odpoledne. Já jsem byl samozřejmě velmi nešťastný a netrpělivý, ale funguje to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaký měl párky ještě?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Hrozný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hrozný ...
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak i tohle to byl Ivan Ženatý.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
To nebyl, to byl John Lennon. Ale já jsem si to dovolil upravit. Doufám, že na mě nějací agenti nepřijdou s autorskými právy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To doufejme, to zůstane jenom mezi námi, mezi námi a posluchači.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já doufám. Neříkejte to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nerozkecejte to, prosím vás pěkně. Ale znamená to, že máte asi Lennona rád, nebo Beatles vám určitě něco říkají.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Samozřejmě a musím říct, že svého času mě oslovil ten jeho obrat a ten jeho vztah k jeho ženě, že si najednou každý z nás uvědomíme, že nám ta žena, milovaná žena může dát mnoho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to ve vašem případě je víc než nasnadě, protože vaše paní s vámi úzce spolupracuje. Ona je mimochodem tak muzikantka. Jestli se nepletu, vystudovala hudební vědu.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Taky a klavír.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A klavír, varhany. Tím se tak trošičku spojila ...
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Poslyšte, odkud vy znáte moji ženu? Vy jste to našel na internetu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se s ní seznámil na internetu. A mimochodem taky varhany a tím se propojila s vaší rodinou, protože váš dědeček byl, jestli se nepletu, varhanář.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale mě zajímá teď spíš, jak s vámi spolupracuje, protože ona má, vám vede agenturu taky?
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Ano, tak to fungovalo. Jednak jsme spolu cestovali, hráli jsme spolu. Potom Katarína převzala celý můj management, což ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ona vás posílá do celého světa.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Ona, ona to dělá, i když ne ráda. A já si myslím, že teď přece jenom dojde k tomu, že začneme ta čísla těch 100 koncertů trošku přece jenom škrtat, protože máme malého synáčka a na cestě jsou dvojčátka, takže já budu rád si užívat tu rodinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám doporučuju, to, co jste teď řekl, ať opravdu dodržíte, protože je důležité, aby si otec užil těch svých dětí, abyste potom nedopadl tak jako ti starší tatínkové, kteří si pořizují děti v sedmdesáti, aby si to užili, protože ve 20 nebo ve 30 na ně neměli čas a museli koncertovat.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Tak já dám na vaši radu a musím říct, že dám rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám samozřejmě přeju, aby všecko dopadlo skvěle, aby dvojčátka jste přivítal v pohodě vy, všichni aby byli zdraví. To je to vůbec nejdůležitější, ale ať vám samozřejmě jde i vaše práce, vaše koncerty, ať jsou bohatě navštíveny a ať jste neustále po celém světě zván, ale samozřejmě taky, ať vám jde vaše pedagogická činnost, pane děkane.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Já vám děkuju za pozvání, pane redaktore, a vám přeju taky všechno nejlepší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mějte se hezky a někdy zase třeba u nás na shledanou.
Ivan ŽENATÝ, houslista
--------------------
Na shledanou.
[
